Sklené nad Oslavou

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Sklené nad Oslavou
centrum s kaplí Panny Marie
Znak obce Sklené nad OslavouVlajka obce Sklené nad Oslavou
znakvlajka
Lokalita
Status obec
LAU (obec) CZ0635 596744
Kraj (NUTS 3) Vysočina (CZ063)
Okres (LAU 1) Žďár nad Sázavou (CZ0635)
Obec s rozšířenou působností a pověřená obec Velké Meziříčí
Historická země Morava
Katastrální výměra 12,25 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 233 (2018)[1] (e)
Nadmořská výška 573 m n. m.
PSČ 591 01
Zákl. sídelní jednotky 2
Části obce 1
Katastrální území 2
Adresa obecního úřadu Sklené nad Oslavou 85
59101 Žďár nad Sázavou 1
Starosta Zdenek Haller
Oficiální web: www.sklenenadoslavou.cz
Email: obec@sklenenadoslavou.cz
Sklené nad Oslavou
Sklené nad Oslavou
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Sklené nad Oslavou (dříve také Shlenny, Sklenný, Skleny) je obec v okrese Žďár nad SázavouKraji Vysočina. Svým charakterem je podhorskou obcí, nachází se 15 km severně od Velkého Meziříčí a 18 km jihovýchodně od Žďáru nad Sázavou v nadmořské výšce 573 m n.m. Žije zde 233[1] obyvatel.

V současnosti[kdy?] je ve Skleném na Oslavou 96 popisných čísel, z toho je 65 trvale obydlených. Polohou na silnici 1. třídy a hlavní železniční trati je obec je snadno dostupná turistům, rekreantům a milovníkům přírody. U rybníků bylo v minulých desetiletích vybudováno několik desítek rekreačních chat a i v intravilánu obce je také více než deset rekreačních objektů. Turisticky a rekreačně je okolí obce zajímavé spoustou krásných rozhledů, lesními procházkami spojených s houbařením, značným počtem rybníků, možnostmi cykloturistiky a běžeckého lyžování.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1368. Původ a význam jména obce lze odvodit po dávno zaniklých skelných hutích, na což ukazují jména například „Les hamerský“, „Na stupnikách“, „Spáleniny“ atd. Kolem jsou vrchy výše 555 až 609 m, v katastru obce je 12 rybníků (celkem 45,65 ha), z nichž největší je Velký Sklenský rybník (24,71 ha, první písemná zmínka o něm je z roku 1510). Z celkové uvedené katastrální výměry je 44 % lesní půdy.

V místní dvoutřídní škole se vyučovalo od roku 1887 do roku 1979. V letech 1960 až 1963 byla v obci zbudována kanalizace a v roce 1970 bylo započato s výstavbou skupinového vodovodu. V letech 1972 až 1978 byl postaven kulturní dům s obecním úřadem, místní knihovnou a hasičskou zbrojnicí, v letech 1996-2000 bylo vybudováno dětské hřiště a provedena oprava kapličky, od let 2004 až 2008 každoročně je investováno do opravy KD - výměna oken, přestavba sociálního zařízení, vymalování, výměna podlah, nátěry střech, okapů, v roce 2004 byl v této budově zřízen obchod se smíšeným zbožím a v témže roce byla v obci dokončena plynofikace. V roce 2008 bylo rozhodnuto o výstavbě vodovodu, kanalizace a čističky v obci, byly provedeny zkušební vrty (jeden pod hájenkou u potoka a druhy na loučce p. Sedláčkové směrem k hájence, loučku obec odkoupila) s dostatkem zásoby podzemní vody, byl zpracován projekt a vyřízeno stavební povolení. V roce 2015 obec získala dotaci jak na vodovod, tak i na kanalizaci a na podzim téhož roku započala stavba.

V letech 2006–2010 působila jako starostka Alena Klusacková, od roku 2010 tuto funkci vykonává Zdenek Haller.

Vývoj počtu obyvatel Skleného nad Oslavou[2]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Počet obyvatel 317 311 284 302 307 323 272 256 260 237 230 247 231 233

Obecní symboly[editovat | editovat zdroj]

V roce 2002 byly obci Sklené nad Oslavou přiznány Poslaneckou sněmovnou PČR symboly: prapor a znak obce. Popis znaku: V bílo-modrém děleném štítu nahoře skelná huť (hamr), dole polovina mlýnského kola a uprostřed ve stříbrném poli sklenice. Znak obce vychází z názvu obce. Název obce Sklené (Sklenné, Skleny) je odvozen od zaniklých skelných hutích, což potvrzují i názvy lesů a tratí: Hamerský les, Ve Stupnikách, Hrdlovka, Spáleniny. Z těchto důvodů byla do znaku začleněna skelná huť jako symbol historie a jména obce. V katastru obce se rovněž nachází potok jménem Babačka, na kterém byl vybudován rybník Babák a Babákův mlýn. Trati se zde jmenují Na Brejlích, Na Tálcích a U Babáka. Z těchto důvodů byla do znaku obce začleněna barva modrá symbolizující vodu a polovina mlýnského kola symbolizující pradávný Babákův mlýn. Roku 1965 byl ustanoven název obce Sklené nad Oslavou z důvodu odlišení od obce Sklené (u Žďáru nad Sázavou). Oslava je řeka, do které se Babačka vlévá, a proto je nepochybně zastoupená modrá barva jako symbol vody. Uprostřed znaku je symbol sklenice na stříbrném poli, což je symbol staré obecní pečeti, která měla nápis: „GEMEINDE SIEGILL SKLENI 1832“ se znakem sklenice.

Sport, kultura a hospodářství[editovat | editovat zdroj]

Od roku 1976 je v obci každoročně pořádán na místních malých hřištích tradiční fotbalový turnaj „Sklenský pohár“, kterého se v současnosti účastní kolem čtyřiceti týmů z celého okresu. V obci se každoročně koná slavnostní pouť (první neděli v červnu), zasvěcená sv. Panně Marii. V obci pracuje sbor dobrovolných hasičů, který pořádá tradiční masopustní průvody a spoustu dalších kulturních a sportovních akcí, jak pro dospělé, tak i pro děti.

V současné době jsou ve Skleném tyto firmy: Kment, s. r. o., AUTODÍLY Kment, s. r. o., Radek Holoubek s.r.o - brány,ploty, zámečnické práce, Kujal Mir. Zemní práce, autodoprava. Dále 28 drobných živností zabývající se nejrůznějšími činnostmi a jeden soukromě hospodařící rolník.

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Obcí prochází silnice 1. třídy č. 37. Koncem roku 1953 byla uvedena do provozu železniční trať Havlíčkův Brod - Brnoželezniční stanicí Sklené nad Oslavou za jihozápadním okrajem zastavěného území obce. Zastavují zde osobní vlaky na trati Žďár nad Sázavou - Brno.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích k 1.1.2018. 30. dubna 2018. Dostupné online. [cit. 2018-05-01]
  2. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006.2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 602–603. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]