Stránecká Zhoř

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Stránecká Zhoř
Znak obce Stránecká ZhořVlajka obce Stránecká Zhoř
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecVelké Meziříčí
Obec s rozšířenou působnostíVelké Meziříčí
(správní obvod)
OkresŽďár nad Sázavou
KrajVysočina
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel620 (2023)[1]
Rozloha11,91 km²[2]
Nadmořská výška497 m n. m.
PSČ594 01, 594 42
Počet domů220 (2021)[3]
Počet částí obce4
Počet k. ú.4
Počet ZSJ4
Kontakt
Adresa obecního úřaduStránecká Zhoř 35
594 42 Měřín
obec@straneckazhor.cz
StarostaJosef Kadela
Oficiální web: www.straneckazhor.cz
Stránecká Zhoř
Stránecká Zhoř
Další údaje
Kód obce596817
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Stránecká Zhoř (německy Zhorz Straneczka) je obec v okrese Žďár nad SázavouKraji Vysočina. Žije zde 620[1] obyvatel.

Sousedními obcemi sídla jsou Uhřínov, Otín, Velké Meziříčí, Blízkov, Netín, Měřín a Lavičky.

Části obce[editovat | editovat zdroj]

Název[editovat | editovat zdroj]

Jméno vesnice je totožné se starým obecným zhoř (ženského rodu) - "vypálená půda" (odvozeným od slovesa shořeti). Toto jméno, jímž se označovaly vsi, které vznikly na půdě získané vypálením lesa či křovin, bylo typické pro oblast západního Tišnovska, Velkomezeříčska a Jihlavska a mělo stejný význam jako žďár, ale je starší. V pozdějších dobách jmenný rod kolísal. Tato Zhoř je v pramenech ze 16. století známa jako Pivcova Zhoř - přívlastek byl odvozen od osobního jména Pivec nebo Pivcě (nositel jména není znám). Když vesnici získal Jan Stránecký ze Stránce, vesnice byla přejmenována (1720) na Stráneckou Zhoř.[4]

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1414. Největší rozmach obce nastal v druhé polovině 20. století. Do těch dob se rozvíjela pozvolna a bez nějakých pronikavějších změn. Ze starých podnikatelských aktivit zde zůstává panský dvůr a lihovar. Dnes jsou tyto objekty přestavěny.

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Vývoj počtu obyvatel Stránecké Zhoře[5]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2006 2014
Počet obyvatel 620 669 616 619 600 613 597 568 632 599 551 560 587 582 608

Školství[editovat | editovat zdroj]

  • Mateřská škola Stránecká Zhoř

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Územím obce prochází dálnice D1, krátý úsek silnice II/349 v úseku Měřín – Otín, silnice II/354 v úseku Ostrov nad Oslavou – Kochánov – II/602; a silnice II/602 v úseku Velké Meziříčí – Stránecká Zhoř – Měřín. SIlnice III. třídy na území obce josu:

  • III/0027 Svařenov – Frankův Zhořec
  • III/3493 ze silnice II/349 do Nové Zhoře
  • III/35436 ze silnice II/354 do Kochánova

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Zámek Stránecká Zhoř – někdejší vrcholně renesanční tvrz rodu Stráneckých ze Stránec s kombinovanou obytnou a hospodářskou funkcí, doplněná čtveřicí nárožních válcových věžic (rondelů), v době svého vzniku u rustikálně pojatých tvrzí a jiných renesančních areálů poměrně častých (např. renesanční hřbitovy v jihomoravském Podyjí či archivně doložené hospodářské dvory).
  • Novodobá kaple svatého Benedikta
  • Sýpka pod zámkem
  • Barokní zájezdní hostinec – doložený v polovině 17. století. Ve dvacátých letech 18. století nahradil svojí příležitostnou rezidenční funkcí již nevyhovující tvrz, přestavěnou tehdy na sýpky, chlévy a byty zaměstnanců statku. Tehdy jsou v patře hostince objektu doloženy panské obytné pokoje, užívané meziříčskou vrchností při jejich průjezdu Stráneckou Zhoří. Tomuto účelu sloužil hostinec až do 19. století. Svojí funkcí tak připomíná nedaleký lovecký zámeček v Zahradišti, rovněž upravený z někdejšího hostince.

Další fotografie[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  4. HOSÁK, Ladislav; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku M-Ž. Svazek II. Praha: Academia, 1980. S. 792, 793. 
  5. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 602–603. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]