Velké Tresné

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Velké Tresné
Znak obce Velké TresnéVlajka obce Velké Tresné
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecBystřice nad Pernštejnem
Obec s rozšířenou působnostíBystřice nad Pernštejnem
(správní obvod)
OkresŽďár nad Sázavou
KrajVysočina
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel102 (2023)[1]
Rozloha2,77 km²[2]
Katastrální územíVelké Tresné
Nadmořská výška564 m n. m.
PSČ592 65
Počet domů58 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduVelké Tresné 1
592 65 Rovečné
velke.tresne@gmail.com
StarostaMgr. David Pecina
Oficiální web: www.velketresne.cz
Velké Tresné
Velké Tresné
Další údaje
Kód obce587893
Kód části obce142000
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Velké Tresné (německy Groß Tresna) je obec v okrese Žďár nad SázavouKraji Vysočina. Žije zde 102[1] obyvatel.

Název[editovat | editovat zdroj]

Jméno vsi je totožné se staročeským přídavným jménem trestný - "rákosový" odvozeným od podstatného jména trest - "rákos" (od něj je odvozeno novočeské třtina). Jméno vesnice znamenalo "trestné, tedy rákosem porostlé místo". Doklady do počátku 17. století ukazují podobu Trestné, později došlo k hláskovému zjednodušení na Tresné. Od začátku 16. století je v dokladech přívlastek Velké na odlišení od blízkého Malého Tresného.[4]

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka je z roku 1351 zápis v Moravských zemských deskách: "Filip z Tasova devátou polovinu věrduňku v dolním Tresném se vším příslušenstvím, tak jak sám držel, pánům Martinovi z Bystřice, plebánu a Henzlinovi, presbyterovi za 30 marek prodal a dědičně odkázal" (překlad z latiny).[5]

  • 14. stol.: o historii se dá čerpat ze zápisů v Moravských zemských deskách o majetkových změnách, vyskytuje se mezi nimi i moravský markrabě Jošt.
  • 1406 Vilém z Pernštejna připisuje své manželce svůj majetek mj. v Tresném (bez odlišení). Z dalších záznamů je zjevné, že je ves v držení pánů z Pernštejna
  • 1557 Vratislav z Pernštejna odprodal zboží (na 24 vsí patřících k hradu Louka, vč. Velkého Tresného) hraběti Kryštofu z Hardeku
  • 1598 přešel majetek hrabat z Hardeka Lichtenštejnům; spojilo se zboží zaniklého hradu Louka s kunštátským (později toto vlastnil klášter františkánek)
  • 1678 kunštátské panství vlastní Lamberkové
  • 1770 zavedení čísel popisných dle nařízení Marie Terezie (17 domů ve Velkém Tresném)
  • 1782 sepsán protokol (15. května 1782) na kunštátském panství o přiznání nekatolíků (evangelíků) k helvétské církvi dle tolerančního patentu císaře Josefa II.; ve Velkém Tresném 86 osob nechce být katolíky (většina vsi)
  • 1850 poddaní se začínají vyvazovat na základě zrušení roboty z roku 1848 za náhradu (výkupem); po zaplacení stanoveného obnosu dostal sedlák od vyvazovací komise dokument o vyvázání z roboty
  • 1854 objeven grafit ve Velkém Tresném
  • 1922 zaveden v obci elektrický proud (4. února 1922), založen dobrovolný hasičský sbor, založena knihovna (v domě č. p. 10, od r. 1937 v hasičské místnosti) a založena ochotnická divadelní činnost[5]
  • 1933 postaven pomník padlým ve světové válce
  • 1939 majitelem grafitového závodu se stává Karel II. Engliš, syn Karla Engliše
  • 1940/1941 zbudována hospodářská vodní nádrž nad obcí
  • 1940–1947 stavba silnice, přípojky do obce z hlavní silnice OlešniceNyklovice
  • 1943–1945 působení partyzánů v obci
  • 1953 založeno JZD a výstavba vepřína JZD (1953–1957)
  • 1960 MNV Velké Tresné zrušeno a obec přiřazena do Rovečného
  • 1962 sloučeno JZD do Rovečného
  • 1968 zahájena likvidace grafitového dolu
  • 1973 vystavěno koupaliště v obci
  • 1991 jedním z výsledku sametové revoluce 1989 je žádost o osamostatnění obce (v referendu 119 bylo pro, 11 proti); rozhodnutí je ze dne 9. prosince 1991
  • 1992 osamostatnění obce k 1. lednu 1992

Vývoj počtu obyvatel[editovat | editovat zdroj]

Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2006 2014 2019
Počet obyvatel[6] 215 247 261 248 252 243 216 233 246 237 188 165 126 125 120 111

Grafitový důl Velké Tresné[editovat | editovat zdroj]

V lokalitě Velké Tresné byl grafit objeven v roce 1854. Rozvoj těžby nastal v 80. letech 19. století.  V roce 1907 byly odkryty dvě grafitové sloje, hlavní a podložní. V důsledku hospodářské krize byla těžba a úprava zastavena. V roce 1939[7] koupil závod Karel Engliš, významný český politik a ekonom, těžbu a celý provoz firmy obnovil. Po znárodnění dolů, byl ale provoz dočasně zastaven.

K obnovení těžby dochází v roce 1947, provoz do roku 1953 zajišťovaly Tuhové doly Netolice, n.p. V roce 1954 byly do úpravy grafitu zařazeny splavy a vedle grafitových koncentrátů byl dočasně vyráběn i pyritový koncentrát pro výrobu kyseliny sírové. V letech 1953–1958 provozovaly závod Moravské tuhové a rudné  doly Šumperk, n.p.[7] a v roce 1958 byl závod začleněn do Rudných dolů Jeseník, n.p.[7]

V listopadu 1967 byl zpracován plán likvidace a od 2. ledna 1968 byla zahájena realizace likvidačních prací. Náhradním programem v závodě se stala výroba lehkých ocelových konstrukcí a prvků pro Závod OS Jeseník. Povrchový areál závodu Velké Tresné byl ke dni 15. června 1982 vyčleněn z národního podniku RD Jeseník do podniku SIGMA Brno. Dobývací prostor o výměře 120,58 hektarů byl zrušen ke dni 19. listopadu 1984.[8]

V prostoru bývalého grafitového dolu nyní podniká firma UNIMAN s.r.o. (v letech 1994–2017 pod názvem UNIMAN ENGLIŠ, s.r.o.) založená v roce 1995 jako konstrukční a výrobní závod Ing. Karlem III. Englišem. Navazuje na dlouholetou tradici výroby pro bývalé závody koncernu SIGMA.[9]

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Venkovský dům čp. 18
  • Muzeum v hasičské zbrojnici Expozice zaměřená na hornictví a obec[10] (dříve přímo v areálu firmy UNIMAN ENGLIŠ, s.r.o., místě někdejšího grafitového dolu). Nově přestěhované muzeum (únor 2017) má čtyři sekce – sekce hornictví (těžba grafitu), sekce hasiči v obci Velké Tresné (ukázka staré hasičské stříkačky, kterou se díky obětavé práci dobrovolníků podařilo v krátkém čase zrekonstruovat), sekce zemědělství a života na vsi.

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Karel Engliš, politik a ekonom, otec majitele grafitových dolů ve Velkém Tresném Karla II. Engliše a dědeček jednatele firmy UNIMAN Karla III. Engliše. Za války v obci opakovaně a dlouhodobě pobýval a napsal zde podstatnou část svého stěžejního spisu Velká logika, který vyšel r. 2021 zásluhou Masarykovy univerzity a jejího nakladatelství.
  • František Hudec, rodák z obce, účastník odboje, popravený[11]

Vodstvo[editovat | editovat zdroj]

Obcí protéká bezejmenný potok, který se vlévá do Tresenského potoka[12]. Ten má název podle Malého Tresného.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  4. Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku II, Praha 1980, str. 600.
  5. a b KOVÁŘ, Miloš; KOVÁŘ, Vladimír. Je mnoho míst na světě, leč pouze nemnohé z nich je Velké a z těch opravdu velkých ovšem pouze jedno je Tresné. první. vyd. Velké Tresné: Obecní úřad Velké Tresné, 2017. 188 s. ISBN 978-80-270-1884-0. S. 4–17, 28–31. 
  6. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 606–607. 
  7. a b c Dějiny dolování grafitu ve Velkém Tresném [online]. [cit. 2019-11-21]. Dostupné online. 
  8. Ložisko grafitu Velké Tresné [online]. [cit. 2019-11-21]. Dostupné online. 
  9. O společnosti UNIMAN s.r.o. [online]. [cit. 2020-01-29]. Dostupné online. 
  10. Muzeum Velké Tresné [online]. [cit. 2017-06-26]. Dostupné online. 
  11. Naďa Gutzerová. Pamětní deska František Hudec [online]. Spolek pro vojenská pietní místa [cit. 2020-01-29]. Dostupné online. 
  12. MICHALOVÁ, Magda. Názvy vodních toků povodí Moravy [online]. Brno: Diplomová práce FF MUNI, 2013 [cit. 2019-11-27]. Dostupné online. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]