Velké Tresné
| Velké Tresné | |
|---|---|
 | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Bystřice nad Pernštejnem |
| Obec s rozšířenou působností | Bystřice nad Pernštejnem (správní obvod) |
| Okres | Žďár nad Sázavou |
| Kraj | Vysočina |
| Historická země | Morava |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°34′31″ s. š., 16°22′50″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 102 (2023)[1] |
| Rozloha | 2,77 km²[2] |
| Katastrální území | Velké Tresné |
| Nadmořská výška | 564 m n. m. |
| PSČ | 592 65 |
| Počet domů | 55 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 1 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 1 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Velké Tresné 1 592 65 Rovečné velke.tresne@gmail.com |
| Starosta | David Pecina |
| Oficiální web: www | |
  Velké Tresné | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 587893 |
| Kód části obce | 142000 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Velké Tresné (německy Groß Tresna) je obec v okrese Žďár nad Sázavou v Kraji Vysočina. Žije zde 102[1] obyvatel.
Název[editovat | editovat zdroj]
Jméno vsi je totožné se staročeským přídavným jménem trestný - "rákosový" odvozeným od podstatného jména trest - "rákos" (od něj je odvozeno novočeské třtina). Jméno vesnice znamenalo "trestné, tedy rákosem porostlé místo". Doklady do počátku 17. století ukazují podobu Trestné, později došlo k hláskovému zjednodušení na Tresné. Od začátku 16. století je v dokladech přívlastek Velké na odlišení od blízkého Malého Tresného.[4]
Historie[editovat | editovat zdroj]
První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1351 zápis v Moravských zemských deskách: "Filip z Tasova devátou polovinu věrduňku v dolním Tresném se vším příslušenstvím, tak jak sám držel, pánům Martinovi z Bystřice, plebánu a Henzlinovi, presbyterovi za 30 marek prodal a dědičně odkázal" (překlad z latiny).[5]
- 14. stol.: o historii se dá čerpat ze zápisů v Moravských zemských deskách o majetkových změnách, vyskytuje se mezi nimi i moravský markrabě Jošt.
- 1406 Vilém z Pernštejna připisuje své manželce svůj majetek mj. v Tresném (bez odlišení). Z dalších záznamů je zjevné, že je ves v držení pánů z Pernštejna
- 1557 Vratislav z Pernštejna odprodal zboží (na 24 vsí patřících k hradu Louka, vč. Velkého Tresného) hraběti Kryštofu z Hardeku
- 1598 přešel majetek hrabat z Hardeka Lichtenštejnům; spojilo se zboží zaniklého hradu Louka s kunštátským (později toto vlastnil klášter františkánek)
- 1678 kunštátské panství vlastní Lamberkové
- 1770 zavedení čísel popisných dle nařízení Marie Terezie (17 domů ve Velkém Tresném)
- 1782 sepsán protokol (15. května 1782) na kunštátském panství o přiznání nekatolíků (evangelíků) k helvétské církvi dle tolerančního patentu císaře Josefa II.; ve Velkém Tresném 86 osob nechce být katolíky (většina vsi)
- 1850 poddaní se začínají vyvazovat na základě zrušení roboty z roku 1848 za náhradu (výkupem); po zaplacení stanoveného obnosu dostal sedlák od vyvazovací komise dokument o vyvázání z roboty
- 1854 objeven grafit ve Velkém Tresném
- 1922 zaveden v obci elektrický proud (4. února 1922), založen dobrovolný hasičský sbor, založena knihovna (v domě č. p. 10, od r. 1937 v hasičské místnosti) a založena ochotnická divadelní činnost[5]
- 1933 postaven pomník padlým ve světové válce
- 1939 majitelem grafitového závodu se stává Karel II. Engliš, syn Karla Engliše
- 1940/1941 zbudována hospodářská vodní nádrž nad obcí
- 1940–1947 stavba silnice, přípojky do obce z hlavní silnice Olešnice–Nyklovice
- 1943–1945 působení partyzánů v obci
- 1953 založeno JZD a výstavba vepřína JZD (1953–1957)
- 1962 sloučeno JZD do Rovečného
- 1968 zahájena likvidace grafitového dolu
- 1973 vystavěno koupaliště v obci
- 1991 jedním z výsledku sametové revoluce 1989 je žádost o osamostatnění obce (v referendu 119 bylo pro, 11 proti); rozhodnutí je ze dne 9. prosince 1991
Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]
| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 215 | 247 | 261 | 248 | 252 | 243 | 216 | 233 | 246 | 237 | 188 | 165 | 126 | 119 | 106 |
| Počet domů | 34 | 36 | 37 | 37 | 41 | 42 | 49 | 57 | 57 | 57 | 55 | 56 | 58 | 59 | 55 |
Obecní správa[editovat | editovat zdroj]
V letech 1869–1950 byl obcí v okrese Boskovice (1869–1930) a později v okrese Bystřice nad Pernštejnem. V letech 1961–1991 patřil jako část obce k Rovečnému a od 1. ledna 1992 je opět samostatnou obcí.[8]
Obecní symboly[editovat | editovat zdroj]
Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 15. dubna 2020.[9]
Grafitový důl Velké Tresné[editovat | editovat zdroj]
V lokalitě Velké Tresné byl grafit objeven v roce 1854. Rozvoj těžby nastal v 80. letech 19. století. V roce 1907 byly odkryty dvě grafitové sloje, hlavní a podložní. V důsledku hospodářské krize byla těžba a úprava zastavena. V roce 1939[10] koupil závod Karel Engliš, významný český politik a ekonom, těžbu a celý provoz firmy obnovil. Po znárodnění dolů, byl ale provoz dočasně zastaven.
K obnovení těžby dochází v roce 1947, provoz do roku 1953 zajišťovaly Tuhové doly Netolice, n.p. V roce 1954 byly do úpravy grafitu zařazeny splavy a vedle grafitových koncentrátů byl dočasně vyráběn i pyritový koncentrát pro výrobu kyseliny sírové. V letech 1953–1958 provozovaly závod Moravské tuhové a rudné doly Šumperk, n.p.[10] a v roce 1958 byl závod začleněn do Rudných dolů Jeseník, n.p.[10]
V listopadu 1967 byl zpracován plán likvidace a od 2. ledna 1968 byla zahájena realizace likvidačních prací. Náhradním programem v závodě se stala výroba lehkých ocelových konstrukcí a prvků pro Závod OS Jeseník. Povrchový areál závodu Velké Tresné byl ke dni 15. června 1982 vyčleněn z národního podniku RD Jeseník do podniku SIGMA Brno. Dobývací prostor o výměře 120,58 hektarů byl zrušen ke dni 19. listopadu 1984.[11]
V prostoru bývalého grafitového dolu nyní podniká firma UNIMAN s.r.o. (v letech 1994–2017 pod názvem UNIMAN ENGLIŠ, s.r.o.) založená v roce 1995 jako konstrukční a výrobní závod Ing. Karlem III. Englišem. Navazuje na dlouholetou tradici výroby pro bývalé závody koncernu SIGMA.[12]
Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]
- Venkovský dům čp. 18
- Muzeum v hasičské zbrojnici Expozice zaměřená na hornictví a obec[13] (dříve přímo v areálu firmy UNIMAN ENGLIŠ, s.r.o., místě někdejšího grafitového dolu). Nově přestěhované muzeum (únor 2017) má čtyři sekce – sekce hornictví (těžba grafitu), sekce hasiči v obci Velké Tresné (ukázka staré hasičské stříkačky, kterou se díky obětavé práci dobrovolníků podařilo v krátkém čase zrekonstruovat), sekce zemědělství a života na vsi.
Osobnosti[editovat | editovat zdroj]
- Karel Engliš, politik a ekonom, otec majitele grafitových dolů ve Velkém Tresném Karla II. Engliše a dědeček jednatele firmy UNIMAN Karla III. Engliše. Za války v obci opakovaně a dlouhodobě pobýval a napsal zde podstatnou část svého stěžejního spisu Velká logika, který vyšel r. 2021 zásluhou Masarykovy univerzity a jejího nakladatelství.
- František Hudec, rodák z obce, účastník odboje, popravený[14]
Vodstvo[editovat | editovat zdroj]
Obcí protéká bezejmenný potok, který se vlévá do Tresenského potoka[15]. Ten má název podle Malého Tresného.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha: Český statistický úřad. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ HOSÁK, Ladislav; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku. Svazek II. M–Ž. Praha: Academia, 1980. 962 s. S. 600.
- ↑ a b KOVÁŘ, Miloš; KOVÁŘ, Vladimír. Je mnoho míst na světě, leč pouze nemnohé z nich je Velké a z těch opravdu velkých ovšem pouze jedno je Tresné. první. vyd. Velké Tresné: Obecní úřad Velké Tresné, 2017. 188 s. ISBN 978-80-270-1884-0. S. 4–17, 28–31.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2015-12-21]. Dostupné online.
- ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2022-04-18]. Dostupné online.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 611.
- ↑ Udělené symboly – Velké Trené [online]. 2010-04-15 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online.
- ↑ a b c Dějiny dolování grafitu ve Velkém Tresném [online]. [cit. 2019-11-21]. Dostupné online.
- ↑ Ložisko grafitu Velké Tresné [online]. [cit. 2019-11-21]. Dostupné online.
- ↑ O společnosti UNIMAN s.r.o. [online]. [cit. 2020-01-29]. Dostupné online.
- ↑ Muzeum Velké Tresné [online]. [cit. 2017-06-26]. Dostupné online.
- ↑ Naďa Gutzerová. Pamětní deska František Hudec [online]. Spolek pro vojenská pietní místa [cit. 2020-01-29]. Dostupné online.
- ↑ MICHALOVÁ, Magda. Názvy vodních toků povodí Moravy [online]. Brno: Diplomová práce FF MUNI, 2013 [cit. 2019-11-27]. Dostupné online.
Související články[editovat | editovat zdroj]
- Římskokatolická farnost Rovečné
- Farní sbor Českobratrské církve evangelické v Rovečném
- Malé Tresné
- Rovečné
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Velké Tresné na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Tresné v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Oficiální stránky
- Velké Tresné v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
