Vír (okres Žďár nad Sázavou)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Vír
Znak obce VírVlajka obce Vír
znakvlajka
Lokalita
Status obec
LAU (obec) CZ0635 597074
Kraj (NUTS 3) Vysočina (CZ063)
Okres (LAU 1) Žďár nad Sázavou (CZ0635)
Obec s rozšířenou působností a pověřená obec Bystřice nad Pernštejnem
Historická země Morava
Katastrální výměra 5,31 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 711 (2017)[1] (e)
Nadmořská výška 384 m n. m.
PSČ 592 66
Zákl. sídelní jednotky 2
Části obce 1
Katastrální území 2
Adresa obecního úřadu Vír 178
59266 Vír
Starosta Mgr. Ladislav Stalmach
Oficiální web: www.virvudolisvratky.cz
Email: ou@virvudolisvratky.cz
Vír
Red pog.svg
Vír
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vír (německy Wühr) je obec v okrese Žďár nad Sázavou, kraj Vysočina. Ke dni 28. 8. 2006 zde žilo 731 obyvatel. Obec leží na soutoku řeky Svratky a říčky Bystřice.

Název obce Vír je odvozen od místní skály Vířiny, kde se na řece tvořily nebezpečné víry.

Členění obce[editovat | editovat zdroj]

Obec se skládá ze dvou katastrálních území (zároveň ZSJ), jimiž jsou:

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemné zmínky o obci spadají k roku 1047, později je zmiňována až v roce 1243 a následně roku 1364. V té době patřila Pernštejnům, respektive Vojtěchu z Pernštejna. Od 16. století ji trvale vlastnili páni z Kunštátu.

Obec Vír v roce 2008 obdržela ocenění v soutěži Vesnice Vysočiny, konkrétně získala ocenění zelený diplom, tj. diplom za rozvíjení lidových tradic.[2] Obec Vír v roce 2009 obdržela ocenění v soutěži Vesnice Vysočiny, konkrétně získala ocenění modrá stuha, tj. ocenění za společenský život.[2] Obec Vír v roce 2010 obdržela ocenění v soutěži Vesnice Vysočiny, konkrétně získala ocenění zlatá stuha, tj. vítěz, který postoupil do celostátního kola a obec se stala Vesnicí Vysočiny.[2]

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Vývoj počtu obyvatel Víru[3]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991
Počet obyvatel 528 564 514 552 611 616 717 1204 1059 956 853 787
Rok 2001 2006 2014
Počet obyvatel 759 731 716

Školství[editovat | editovat zdroj]

  • Základní škola a Mateřská škola Vír

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek ve Víru (okres Žďár nad Sázavou).

Hrdá Ves[editovat | editovat zdroj]

V 16. století byla poblíž Víru ve směru na Bystřici nad Pernštejnem založena Hrdá Ves, která byla až do roku 1954 samostatnou obcí. Toho roku se spojila s Vírem pod názvem Vír-Hrdá Ves. Dnes je částí obce Vír.

Osobnosti spojené s obcí[editovat | editovat zdroj]

  • František Houdek - kronikář, lyžař
  • Milada Chalupníková - cyklistka
  • ThDr. František Bednář - spisovatel (sbírka povídek Jiskry v temnu), profesor církevního práva a praktické teologie na HČEFB v Praze
  • Anna Šťastná–Poustová - figurální malířka
  • Miloš Cvach - výtvarník
  • František Šťastný st. - hostinský, zakladatel turistiky ve Víru
  • František Šťastný ml. - podnikatel, „mistr reklamy“
  • RNDr. František Vojta - zakladatel běžeckých závodů Vír–Nedvědice a Malého Svrateckého maratónu (32 km)
  • Ing. Zdeněk Pluhař - stavbyvedoucí Vírské přehrady, spisovatel (Modré údolí)
  • Eduard Hamerský - majitel Dolního hamru
  • František Navrátil - starosta Víru v době první republiky a Protektorátu Čechy a Morava

Pomístní jména[editovat | editovat zdroj]

  • Dolní konec — dolní konec Víru (od školy dolů).
  • Horní konec — horní konec Víru (od školy nahoru).
  • Hranovec, V Hranovci — spodní část lesů táhnoucí se z kopce Povrchnice.
  • Loučky (Vír), V Loučkách — rozsáhlé údolí, kterým protéká potom pramenící na katastru obce Chlum pod Javorovým kopcem. Početným malým loučkám se říká V Loučkách.
  • Povrchnice (Vír) — strmý, zalesněný kopec, který se také jmenuje Kača.[4]
    • Na Lázi, Na Lázech — menší část lesů Povrchnice, které se sklánějí k Víru. Dostaly jméno podle toho, že vznikly na lázu (v nářečí na lázi), tj. na místě vykáceného lesa, který ležel obvykle na svahu. Jména odvozená od tohoto slova jsou typická pro lesnaté kraje.
  • Rovečínský potok — potok tekoucí od Rovečného, v nářečí vod Rovečína.
  • Starý Vír — skupina starých domů průčelým k řece Svratce. Stávaly v místě, kde je dnes samoobsluha.
  • Špimberk (Vír), Špinberk — kopec homolovitého tvaru.
  • U Hliníku — pozemek ležel u hliníku, tj. u místa, kde se těžila hlína nejčastěji k výrobě nepálených cihel.
  • U Jána — pozemek poblíž sochy sv. Jana v Hrdé Vsi, nářečně Jána. Při silnici do Bystřice nad Pernštejnem před bývalou Jitřenkou.
  • U Starého mostu — Vcházelo se tudy na most spojující Vír s Hrdou Vsí. Tento most byl vzácný, neboť byl krytý.
  • V Kotrbelci — jméno má nezřetelnou motivaci - snad je to název pro prudce se svažující nebo pro velmi nerovný pozemek.
  • Vesná, Na Vesné — střední část Víru. Jméno je odvozeno od slova ves příponou -ná a znělo návesná (tj. část obce ležící "na vsi" = uprostřed vsi).
  • Závodí (Vír), V Závodí — pozemek leží za vodou, tj. za řekou. Je to patrně uměle vzniklý název pro skupinu asi 20 domků, které si zde za 1. republiky postavili dělníci zdejší továrny. Užívá se také jména Za vodou.
    • Hlavatiska — oplocená obecní půda na Závodí u řeky, díly byly pronajímány občanům.
  • Žlebce, Ve Žlebcích — hluboce zaříznuté údolí na svahu Špimberki. Jméno je odvozeno od slova žleb, terénní úžlabina. Tamním lesům se říká Ve Žlebcích.

Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích k 1.1.2017. Praha. 28. dubna 2017. Dostupné online. [cit. 2017-05-04]
  2. a b c Kraj Vysočina. Kraj Vysočina - přehled oceněných obcí [online]. Kraj Vysočina, 2014-07-01, [cit. 2016-08-08]. Dostupné online.  
  3. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha : Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.) ISBN 80-250-1311-1. S. 606–607.  
  4. Pomístní jméno je shodné se jménem Kača, což je mazlivá podoba jména Kateřina. Není však zřejmé, proč tohoto jména bylo užito.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]