Vír (okres Žďár nad Sázavou)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Vír
Část obce Vír.jpg
Znak obce VírVlajka obce Vír
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
LAU 2 (obec)CZ0635 597074
Pověřená obec a obec s rozšířenou působnostíBystřice nad Pernštejnem
Okres (LAU 1)Žďár nad Sázavou (CZ0635)
Kraj (NUTS 3)Vysočina (CZ063)
Historická zeměMorava
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel705 (2022)[1]
Rozloha5,33 km²
Nadmořská výška384 m n. m.
PSČ592 66
Počet domů291 (2021)[2]
Počet částí obce1
Počet k. ú.2
Počet ZSJ2
Kontakt
Adresa obecního úřaduVír 178
592 66 Vír
ou@virvudolisvratky.cz
StarostaMgr. Ladislav Stalmach
Oficiální web: www.virvudolisvratky.cz
Vír
Vír
Další údaje
Kód obce597074
Kód části obce182494
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vír (německy Wühr) je obec v okrese Žďár nad SázavouKraji Vysočina. Žije zde 705[1] obyvatel. Obec leží na soutoku řeky Svratky a říčky Bystřice.

Název obce Vír je odvozen od místní skály Vířiny, kde se na řece tvořily nebezpečné víry.

Členění obce[editovat | editovat zdroj]

Obec se skládá ze dvou katastrálních území (zároveň ZSJ), jimiž jsou:

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemné zmínka o obci je z roku 1364. V té době patřila Pernštejnům, respektive Vojtěchu z Pernštejna. Od 16. století ji trvale vlastnili páni z Kunštátu.

V soutěži Vesnice Vysočiny obdržela obec Vír v roce 2008 zelený diplom za rozvíjení lidových tradic, v roce 2009 modrou stuhu za společenský život, a v roce 2010 zlatou stuhu za vítězství v celé soutěži.[3] V roce 2019 získala obec v této soutěži diplom za vzorné vedení kroniky a ocenění Inovativní obec.[4]

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Vývoj počtu obyvatel Víru[5]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991
Počet obyvatel 528 564 514 552 611 616 717 1204 1059 956 853 787
Rok 1996 2001 2006 2011 2016
Počet obyvatel 746 759 731 714 702

Školství[editovat | editovat zdroj]

  • Základní škola a Mateřská škola Vír

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek ve Víru (okres Žďár nad Sázavou).

Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]

Osobnosti spojené s obcí[editovat | editovat zdroj]

Pomístní jména[editovat | editovat zdroj]

  • Dolní konec – dolní konec Víru (od školy dolů).
  • Horní konec – horní konec Víru (od školy nahoru).
  • Hranovec, V Hranovci – spodní část lesů táhnoucí se z kopce Povrchnice.
  • Loučky, V Loučkách – rozsáhlé údolí, kterým protéká potom pramenící na katastru obce Chlum pod Javorovým kopcem. Početným malým loučkám se říká V Loučkách.
    • Díly, Na Dílech – pole na příkrých stráních v zadní části údolí Loučky. Pozemky byly rozděleny mezi různé majítele.
    • Loučský potok – teče v trati Loučky.
  • Povrchnice – strmý, zalesněný kopec, který se také jmenuje Kača.[6]
    • Na Lázi, Na Lázech – menší část lesů Povrchnice, které se sklánějí k Víru. Dostaly jméno podle toho, že vznikly na lázu (v nářečí na lázi), tj. na místě vykáceného lesa, který ležel obvykle na svahu. Jména odvozená od tohoto slova jsou typická pro lesnaté kraje.
  • Rovečínský potok – potok tekoucí od Rovečného, v nářečí vod Rovečína.
    • Studený žleb – hluboké údolí s příkrými stráněmi podél Rovečínského potoka. Slunce sem nezasvitne, a proto je tu chladno.
  • Starý Vír – skupina starých domů průčelým k řece Svratce. Stávaly v místě, kde je dnes samoobsluha.
  • Špimberk, Špinberkkopec homolovitého tvaru.
  • U Hliníku – pozemek ležel u hliníku, tj. u místa, kde se těžila hlína nejčastěji k výrobě nepálených cihel.
  • U Jána – pozemek poblíž sochy sv. Jana v Hrdé Vsi, nářečně Jána. Při silnici do Bystřice nad Pernštejnem před bývalou Jitřenkou.
  • U Starého mostu – Vcházelo se tudy na most spojující Vír s Hrdou Vsí. Tento most byl vzácný, neboť byl krytý.
  • V Kotrbelci – jméno má nezřetelnou motivaci, snad je to název pro prudce se svažující nebo pro velmi nerovný pozemek.
  • Vesná, Na Vesné – střední část Víru. Jméno je odvozeno od slova ves příponou -ná a znělo návesná (tj. část obce ležící „na vsi“ = uprostřed vsi).
  • Závodí, V Závodí – pozemek leží za vodou, tj. za řekou. Je to patrně uměle vzniklý název pro skupinu asi 20 domků, které si zde za první republiky postavili dělníci zdejší továrny. Užívá se také jména Za vodou.
    • Hlavatiska – oplocená obecní půda na Závodí u řeky, díly byly pronajímány občanům.
  • Žlebce, Ve Žlebcích – hluboce zaříznuté údolí na svahu Špimberku. Jméno je odvozeno od slova žleb, terénní úžlabina. Tamním lesům se říká Ve Žlebcích.

Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
  2. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 - otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  3. Kraj Vysočina - přehled oceněných obcí [online]. Kraj Vysočina, 2014-07-01 [cit. 2016-08-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-08-18. 
  4. KUDRHALTOVÁ, Jana. Vítězství zůstalo na Havlíčkobrodsku. Novou Vesnicí Vysočiny je Sobíňov. trebicsky.denik.cz. 2019-06-01. Dostupné online [cit. 2019-06-04]. 
  5. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 606–607. 
  6. Pomístní jméno je shodné se jménem Kača, což je mazlivá podoba jména Kateřina. Není však zřejmé, proč tohoto jména bylo užito.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]