Pyšolec

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Pyšolec
Základní informace
Výstavba kolem r. 1350
Zánik 1464
Materiál kámen
Stavebník Filip mladší z Pernštejna
Poloha
Adresa Kobylnice, ČeskoČesko Česko
Souřadnice
Další informace
Rejstříkové číslo památky 16927/7-4610 (PkMISSezObr)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pyšolec je zřícenina hradu pravděpodobně z 13. století, která se tyčí na stejnojmenném kopci nad vyrovnávací nádrží Vír II pod Vírem na řece Svratce. Je chráněna jako kulturní památka České republiky.[1] Hrad Pyšolec byl vystavěn na počátku 14. století (či ve 13. století) v gotickém slohu, jak svědčí jeho dochovaná zřícenina. Všeobecně uváděný názor, že se tak stalo z důvodu nárůstu počtu členů rodu a vzniku nutnosti nových sídel, není opodstatněný. V první polovině 14. století není doložen výrazný nárůst členů rodu Pernštejnů. Navíc vzhledem k rozsahu jejich tehdejších držav je jen těžko možno předpokládat, že by si svá sídla vystavěli v těsné blízkosti, když jim náleželo území od Doubravníku až k nejvyšším vrcholům Žďárských vrchů. Ostatně Pernštejnové název hradu nikdy neužili ve svém predikátu, což přímý vztah jejich členů k lokalitě vylučuje.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o Pyšolci pochází z roku 1350, kdy byl hrad Filipem mladším z Pernštejna prodán Ješkovi z Konice a Ješkovi z Kravař. Filip a Ješek z Konice spolu uzavřeli smlouvu, že v případě úmrtí jednoho z nich připadne část panství tomu druhému. Brzy po uzavření smlouvy však Ješek z Konice zemřel a hrad se vrátil pánům z Pernštejna. V roce 1358 byl hrad spolu s územím až k říčce Bystřičce vyměněn za zboží v Dunajovicích. Jeho novým majitelem se stal markrabě Jan Jindřich, který koupil i část panství, které patřilo Ješkovi z Boskovic. Tento zájem markraběte bývá interpretován jako snaha získat zpět původní markraběcí doménu, v průběhu předchozího století rozchvácenou okolní šlechtou. Po smrti Jana Jindřicha patřil hrad Joštovi, který jej roku 1358 dal jako léno Heraltovi z Kunštátu. Pernštejnové projevili na počátku 15. století snahu získat hrad zpět. Tehdy se stal hrad příčinou sporu mezi tehdejším majitelem Bludem z Kralic (hrad získal roku 1406 od Heralta mladšího z Kunštátu v zástavu) a Vilémem I. z Pernštejna, který se jej pokusil dobýt. Roku 1417 musel Boček z Kunštátu na základě exekuce přenechat Pyšolec Janovi mladší z Bítova. O 15 let později jej markrabě Albrecht Rakouský předal spolu se Zubštejnem Janovi z Lomnice. V roce 1446 přešel Pyšolec spolu s okolními obcemi opět pod Pernštejny. Tehdy se uvádí jako zbořený. Jeho nový majitel Jan II. z Pernštejna se jej pravděpodobně pokusil opravit a stavebně upravit, ovšem již v průběhu prací svého pokusu zanechal a hrad zůstal již trvale opuštěn.

Současný stav[editovat | editovat zdroj]

Z hradu se dochovaly stopy paláce s obvodovými opěrnými pilíři, polovina válcové věže (průměr asi 10 m) s patrnými zbytky středové šachty (průměr asi 1,2 m). K hradu vedla cesta, jejíž pozůstatky jsou patrné až k 1. příkopu. Hrad měl ovšem 3 příkopy, oddělující jednotlivé části rozlehlého hradu které jsou dobře patrné i dnes. Nejhlubší příkop má impozantní hloubku přes 16 metrů.

Podle nejnovějších archeologických výzkumů na hradě bylo zjištěno, že Pyšolec pravděpodobně nikdy nebyl v úplnosti dostavěn.

Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

Na okraji výrazné terasy asi 300 metrů jihozápadně od hradu se dochovaly výrazné pozůstatky středověkého výrobního areálu, kterým vévodí především pozůstatky zdiva vápenické pece. V průběhu posledních let byla vápenka odborně archeologicky zkoumána a zdokumentována. Připravuje se zakonzervování jejího zdiva.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-07-11]. Identifikátor záznamu 127524 : hrad Pyšolec, zřícenina. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • L. Poláček, Feudální sídla v povodí Bystřice, Nedvědičky a Bobrůvky ve světle archeologických nálezů. Pravěké a slovanské osídlení Moravy. Brno 1990, s. 419.
  • M. Endlicherová, M. Korbička, Středověká vápenická pec u hradu Pyšolce. Vlastivědný sborník Bystřicka I. Bystřice nad Pernštejnem 2012, s. 99-103.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]