Boček mladší z Poděbrad
| Boček mladší z Poděbrad | |
|---|---|
| Narození | 14. století |
| Úmrtí | 1429/1430 |
| Rodiče | Boček starší z Poděbrad |
| Rod | Páni z Kunštátu a Poděbrad |
| Příbuzní | Viktorín Boček z Kunštátu a Poděbrad, Hynek Boček z Poděbrad a Jan z Poděbrad a Kosti (sourozenci) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Boček mladší z Poděbrad byl český šlechtic z významného rodu pánů z Kunštátu.
Jeho otcem byl Boček starší z Poděbrad. Měl tři sourozence, Jana, Viktorína a Hynka (Viktorín a Hynek také používali jméno Boček, takže ne vždy je jasné, o koho ze sourozenců se jedná.) Při rozdělování majetku připadl Bočkovi Bouzov a statky na Moravě.
První písemná zmínka o Bočkovi ml. je z roku 1395. V pramenech se uváděl v prvních letech dost často, a to zejména současně se svým otcem. Spolu se svým bratrem Viktorínem často vystupovali jako žalobci u soudů, přičemž hájili své majetkové zájmy na Moravě. Boček např. roku 1417 neúspěšně sváděl soudní spor o hrad Pyšolec, o rok později se pokusil získat panství Vranová Lhota. Soudil se i se svými vzdálenými příbuznými, např. s Heraltem Puškou či se Smilem z Kunštátu na Bludově. Při soudních procesech na Moravě se Boček uváděl s přídomkem "z Bouzova". Po vypuknutí husitských válek se Boček začíná z listin vytrácet. Uvádí se na prosincovém sněmu v Brně, kde byli moravští šlechtici pod nátlakem nuceni zříci se čtyř artikulů a slíbit poslušnost králi Zikmundovi. Situace se však zanedlouho obrátila a Boček stál na straně husitského tábora.
V roce 1421 obléhala, možná marně, Bočkův hrad Brumov vojska Zikmunda Lucemburského. V roce 1424 vpadl Boček na panství Jiřího ze Šternberka, jemuž přispěchal na pomoc olomoucký biskup Jan Železný. V bitvě u Slušovic byl Boček poražen a nakonec byl nucen vydat i opevněný klášter ve Vizovicích.[1]
Poté o Bočkovi nejsou zprávy až do roku 1427, kdy se uvádí jako pán na Třebové. Zemřel bez potomstva asi roku 1429 nebo 1430.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ IMRÝŠEK, Gustav. Pohled do dějin města Vizovice. Vizovické noviny [online]. Městský úřad ve Vizovicích, září 2010 [cit. 2021-11-06]. Dostupné online.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Miroslav Plaček, Peter Futák, Páni z Kunštátu - Rod erbu vrchních pruhů na cestě k trůnu, Nakladatelství Lidové noviny, 2006, ISBN 80-7106-683-4