Zubštejn

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jump to navigation Jump to search
Zubštejn
Boční pohled
Základní informace
Výstavba kolem r. 1314
Zánik po r. 1596
Materiál kámen
Stavebník Blud z Králik
Poloha
Adresa Pivonice, ČeskoČesko Česko
Souřadnice
Další informace
Kód památky 37898/7-4191 (PkMnMISSezObr)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zubštejn je jeden z největších hradů Moravy, který se nachází na protáhlém stejnojmenném kopci (682 m n. m.) nad vsí Pivonice na Žďársku. Jeho zřícenina je chráněna jako kulturní památka České republiky.[1]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Kdo a kdy hrad založil není známo. Podle legendy jej měl postavit uhlíř Věnava na kopci Zubrštýn a jeho syn Prsten měl později založit Pernštejn. Starší verze pověsti však hovoří o Zubštejnu jako o zeměpanském hradu, zřízeném moravskými markrabaty. Za dobu založení hradu byla dlouhou dobu považována 1. polovina 13. století, což by ze Zubštejna udělalo nejstarší hrad nejen na Svratecku, ale i na celé Moravě. Poté byl vlivem soudobých názorů na vývoj hradní architektury položen vznik hradu až do konce 1. třetiny 14. století. Situaci ohledně vzniku hradu však komplikuje první písemná zmínka z roku 1344 – původně byla považována za nejstarší zmínka z roku 1214, ale její původ je nejistý, snad pochází teprve z poloviny 19. století – ve které se píše „quondam castrum Lapis“ (tedy kdysi hrad Kámen).

Nejnovější poznatky především v oblasti zdejšího dolování stříbrné rudy, ke kterému dochází podle nově získaných dokladů již na počátku 13. století, umožňuje dataci hradu Zubštejna zásadně přehodnotit. Nesporným faktem je úzký vztah hradu k těžbě rud, jeho nezvyklá dispozice a zasazení na vrcholu dominantního kopce, z něhož je možné přehlédnout celou rudnou oblast, z něj činí hlavní správní centrum těžby. Jeho vznik je tak možné opět položit do raných dob 13. století, jak ostatně dokazuje i jeho dochovaná architektura. Také ojedinělé a dosud jen okrajově využité listiny z druhé poloviny 14. století o něm hovoří jako o bývalém zeměpanském sídle.

Prvním písemně doloženým majitelem hradu byl roku 1344 Atluš "de Lapide" z rodu pánů z Pernštejna. Po polovině 14. století je doložen jako jeho držitel Blud z Kralic. Od něj hrad později získat Jimram z Jakubova. Kdy Blud a Jimram hrad vlastnili není známo, protože v roce 1348 byl v majetku Jimrama z Kamene a jeho synů Filipa, Vojtěcha a Altuše. Ti jej měli prodat Joštovi a Benešovi z Boskovic. V roce 1349 však Jimram získal hrad od Bluda z Králic, kterému ho před lety prodal. Spolu s hradem získal i Rožnou a další vsi. V této době tedy hrad neměl jednotného majitele, ale byl rozdělen mezi více sourozenců či příbuzných. V roce 1351 pak Altuš z Kamene prodal svoji část Filipovi a Jimramovi z Jakubova. Kdy došlo ke spojení jednotlivých částí není známo, nicméně v roce 1358 odkoupil markrabě Jan Jindřich celý hrad od Jimrama z Pernštejna.

V zeměpanské držbě setrval hrad až do roku 1377, kdy jej markrabí Jošt udělil lénem Janu z Křižanova. Tehdy k Zubštejnu patřily i vsi Pivonice, Vrtěžíř, Lesoňovice, Štěpánov a Koroužné. Roku 1390 mu byl ale Joštem opět odebrán. Jak vypadala situace hradu za husitských válek, není známo. Nicméně v roce 1432 byl rozhodnutím markraběte a rakouského vévody v jedné osobě Albrechta byl Pernštejnům odebrán a následně připadl Janu Meziříčskému z Lomnice. Kromě Zubštejna přišli Pernštejnové i o Bystřici a hrad Pyšolec. Jan se proti tomuto rozhodnutí bránil soudní cestou; zde se mimo jiné hájil tím, že hrad získal od Jana Jindřicha už v roce 1377. Nicméně Albrecht, který byl v tomto sporu soudce, své rozhodnutí z politických důvodů (on a Jan z Lomnice byli katolíky, zatímco Jan z Pernštejna kališník) nezměnil. V roce 1437 je uváděn jako hradiště, což bylo vysvětlováno jeho poškozením v průběhu husitských válek. Ve skutečnosti jde o narážku na jeho fortifikační charakter a zřejmě i starobylý původ. Zápis v zemských deskách vychází z původního německého textu listiny z lichtenštejnského archívu, kde termín "hradiště" označuje rozlehlé fortifikace, mající původ již v raném středověku. Roku 1440 jej získal Jan II. z Pernštejna zpět. Poté byly na hradě provedeny některé stavební a modernizační práce, za Viléma z Pernštejna byl hrad náležitě opevněn a vyzbrojen.

Zubštejn, na rozdíl od blízkých Aueršperka a Pyšolce, byl obýván až do 16. století. Ještě v roce 1522 je zmiňován při dělení pernštejnských majetků, zde však není jeho charakter blíže upřesněn. V dalších letech byl již neudržován a ponechán svému osudu. Roku 1547 se uvádí jako „zámek pustý Zubrsstayn“. Poslední zmínka o hradu je z prodejní smlouvy pernštejnského panství z roku 1596. Tehdy je zmiňován zpustlý Zubštejn, ale nikoliv již Aueršperk a Pyšolec.

Současná historie hradu začíná v roce 1971, kdy zde byl proveden stavebně historický průzkum. Od roku 1990 tu byl Okresním muzeem prováděn nevelký archeologický výzkum, spojený s údržbou a zajišťováním zříceniny.

Současný stav[editovat | editovat zdroj]

Zřícenina hradu je poměrně zachovalá. Dochována jsou dokonce i některá patra paláce. Obvod hradu je dobře patrný a místy jsou zde i několikametrové zdi. Zachovalá je též studna. Hrad je volně přístupný v krásné přírodě a nabízí i výhledy do kraj.

V rámci projektu "Zpřístupnění hradu Zubštejna pro turisty", na který přispěla Evropská unie, byla v roce 2010 postavena lávka mezi prvním a druhým předmostím a zábradlí kolem nejzachovalejšího jádra hradu. Dá se zde pohodlně přespat, například v místnostech, které jsou vidět z čelního pohledu na stavbu. K dispozici je také několik ohnišť.

V těsné blízkosti zříceniny byl v roce 1955 (na podstavci je toto vročení) postaven kamenný památník, který obsahuje hlínu z těchto památných míst:

(je uvedeno na připojeném reliéfu u paty podstavce) Po obvodu tohoto čtyřhranného památníku jsou vytesány jednotlivé tabulky se jmény okolních obcí. V těchto tabulkách byly uvedeny nad a pod názvem obce číselné údaje, po odtesání již jen zčásti patrné.

Dnes jsou na Zubštejně k vidění makety středověkých obléhacích strojů.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • R. Vojkovský a kol., Zubštejn. Dobrá: Beatris 2007
  • J. Doležel, K počátkům hradu Kamenen (Zubštejna) na horní Svratce. Castellologica bohemika 6, Praha 1998, s. 307-324.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-07-13]. Identifikátor záznamu 149838 : hrad Zubštejn, zřícenina. Památkový katalog. MonumNet [1]. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [2]. 

Fotografie[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]