Aueršperk

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Aueršperk
Torzo válcové věže
Základní informace
Výstavba před r. 1325
Zánik 1403
Materiál kámen
Stavebník Jimram z Pernštejna
Poloha
Adresa Dvořiště, ČeskoČesko Česko
Souřadnice
Aueršperk (Česko)
Aueršperk, Česko
Další informace
Rejstříkové číslo památky 16007/7-3974 (PkMISSezObr)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Aueršperk je zřícenina hradu nad říčkou Bystřicí, která ho obtéká ze 3 stran. Nachází se mezi obcí Vír a Dvořiště (dnes část města Bystřice nad Pernštejnem) v katastrálním území Dvořiště u Bystřice nad Pernštejnem.

Starší pojmenování hradu jsou také Auršperk, Auersperg, Ušperk a Ungersberg.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Z planiny mezi Dvořištěm a Hrdou Vsí (součást Víru) vybíhá táhlý skalnatý břeh obtékaný ze tří stran říčkou Bystřičkou (levý břeh). Byl zvolen pro vybudování nevelkého hradu. Hřeben byl napříč překopán hlubokým příkopem, který se stáčí kolem celého hradního areálu. Z vybrané hlíny byl navršen mohutný val.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Kdy byl založen, není přesně známo. Název může napovídat (Auer = zubr), že zakladateli hradu byli ve 2. polovině 13. století Pernštejnové. Nejstarší zmínky však ukazují, že hrad získal toto pojmenování teprve po převzetí tímto rodem na počátku 14. století, kdy již asi půlstoletí existoval. První písemná zpráva o hradu Aueršperk pochází z roku 1325, kdy je zmiňován Jimram z Pernštejna také s přídomkem z Aueršperku. Jako pravděpodobné se však jeví jeho původní pojmenování Bystřice, pod kterým je zřejmě uveden na konci 13. století ve žďárské klášterní kronice Jindřicha Řezbáře. V letech 13251335 jej vlastnila Geruše, dcera Jimrama z Aueršperka. Svému účelu hrad ale dlouho nesloužil, neboť v dalších letech se již více jako užívaný neuvádí. Obvykle udávaná zmínka o opuštění hradu roku 1406 vznikla mylnou interpretací pramene. Tohoto roku se jmenují pouze pozemky u hradu "Ušperka", o stavu lokality však dokument nevypovídá. Nejnovější archeologické nálezy, především objev významného bohatě opracovaného gotického zámku, datují užívání hradu ještě v první čtvrtině 15. století, přestože písemné prameny z té doby mlčí.

Poměrně velký hrad měl jistě také rozsáhlé předhradí, kam bylo možné umístit větší množství vojska. Do hradu se přijíždělo z planiny bránou, u níž stávala vysoká věž. K ní přiléhala obytná budova obdélníkového tvaru a další budovy. Hrad obepínal příkop o hloubce 13 m. Válcová věž měla průměr téměř 10 m. K hradu snad náležel také dvůr v místech dnešní vsi Dvořiště. Ještě v první polovině 20. století bylo na zřícenině sklepení.

Současný stav[editovat | editovat zdroj]

Z hradu se zachovaly zbytky příkopu a torzo válcové věže (9 metrů průměr), která chránila bránu, zbytky zdiva hradebního opevnění a východně od věže základové zdivo obytného paláce. Na sever od jádra hradu jsou patrny základy vysunuté věžice, oddělené od vlastního hradu mělkým příkopem. V předpolí hradu je zřetelná příkopem obehnaná plocha, související snad s využíváním hradu bojovými družinami v předhusitském období.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Lumír Poláček: Feudální sídla v povodí Bystřice, Nedvědičky a Bobrůvky ve světle archeologických nálezů, in: Vladimír Nekuda, Josef Unger, Miloš Čižmář a kolektiv: Pravěké a slovanské osídlení Moravy, Muzejní a vlastivědná společnost – Archeologický ústav ČSAV, Brno 1990, ISBN 80-85048-22-1, str. 409-411
  • Michaela Endlicherová, Miroslav Korbička: Visací pružinový zámek z hradu Aueršperk (okr. Žďár nad Sázavou), in: Kolektiv autorů: Vlastivědný sborník Bystřicka I, Městské muzeum Bystřice nad Pernštejnem, Bystřice nad Pernštejnem 2012, ISBN 978-80-260-1953-4, str. 95-98

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]