Bystřice nad Pernštejnem

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Bystřice nad Pernštejnem
Kostel svatého Vavřince
Kostel svatého Vavřince
Znak města Bystřice nad PernštejnemVlajka města Bystřice nad Pernštejnem
znakvlajka
Lokalita
Statusměsto
LAU 2 (obec)CZ0635 595411
Pověřená obecBystřice nad Pernštejnem
Obec s rozšířenou působnostíBystřice nad Pernštejnem
(správní obvod)
Okres (LAU 1)Žďár nad Sázavou (CZ0635)
Kraj (NUTS 3)Vysočina (CZ063)
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice49°31′23″ s. š., 16°15′41″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel7 835 (2022)[1]
Rozloha53,07 km²
Nadmořská výška535 m n. m.
PSČ59301
Počet domů1 560 (2021)[2]
Počet částí obce12
Počet k. ú.12
Počet ZSJ12
Kontakt
Adresa městského úřaduPříční 405
59315 Bystřice nad Pernštejnem
posta@bystricenp.cz
StarostaMgr. Martin Horák (SRBR)
Oficiální web: www.bystricenp.cz
Bystřice nad Pernštejnem
Bystřice nad Pernštejnem
Další údaje
Kód obce595411
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bystřice nad Pernštejnem (německy Bistritz ob Pernstein) je město na západě Moravy v Kraji Vysočina v okrese Žďár nad Sázavou, 24 km východně od Žďáru nad Sázavou na říčce Bystřici. Žije zde přibližně 7 800[1] obyvatel.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Středověk[editovat | editovat zdroj]

Město, založené v 13. století (první písemná zmínka pochází z roku 1238), získalo svoje pojmenování po místní říčce Bystřici. Ve 14. století se Bystřice stala hospodářským a obchodním centrem okolních vsí, které patřily do pernštejnského panství. V roce 1580 byla Bystřice povýšena Rudolfem II. na město.

Pernštejnské panství bylo ukončeno v roce 1588, kdy Jan z Pernštejna prodal panství i s hradem hrad Pernštejn městu Brnu. Majitel města se posléze často měnil. Brno zanedlouho prodalo Bystřici Václavu Plesu Heřmanskému ze Sloupna. Roku 1609 byla Bystřice prodána zemskému písaři Janu Čejkovi z Olbramovic, který se však aktivně účastnil stavovského povstání proti Ferdinandovi II., a proto po bitvě na Bílé hoře pozbyl veškeré jmění včetně bystřického panství. Správu panství roku 1621 převzali nejdříve císařští komisaři Václav ze Zástřizl na Boskovicích a Jan Matyášovský z Matyášovic a roku 1623 byl statek bystřický prodán hraběti Jiřímu z Náchoda.

20. a 21. století[editovat | editovat zdroj]

Roku 1905 byla zavedena do města železnice ze Žďáru nad Sázavou do Tišnova, což výrazně přispělo k rozvoji průmyslu. K rozvoji města také přispěla těžba uranu v Dolní Rožínce. Dne 10. května 1925 dostala Bystřice přízvisko „nad Pernštejnem“.

Po roce 2000 proběhly mnohočetné úpravy a opravy náměstí které byly financovány fondy EU. Do dnešní podoby se dostalo roku 2010. Stejného roku se mikroregion Bystřicko, do kterého Bystřice patří, stal evropskou excelentní destinací (EDEN – European Destination of Excellence).[3] Díky tomu mohla Bystřice získat další dotace a zvýšit tak svůj cestovní ruch. Roku 2014 započala výstavba farmy Centrum Eden a rekonstrukce stávajících budov poblíž nádraží.[4] Stejného roku započala i výstavba zimního stadionu ve vlastnictví firmy H+H.[5]

Dne 29. května 2010 navštívil Bystřici, u příležitosti oslav 430. výročí povýšení na město prezident Václav Klaus. 1. července 2016 a 27. června 2019 zde byl na návštěvě prezident Miloš Zeman.

Znak[editovat | editovat zdroj]

Při povýšení na město roku 1580 byl udělen městu znak, kterým je zlatý štít, svisle dělený modrým kůlem. V levé polovině je půle černé zubří hlavy se zlatou houžví, v pravé půli je černá doleva hledící orlice.

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Vývoj počtu obyvatel Bystřice nad Pernštejnem[6]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930
Počet obyvatel 5 468 5 405 5 119 5 006 4 770 4 576 4 170
Rok 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Počet obyvatel 3 922 5 032 7 644 9 510 9 304 9 068 8 279
Vývoj počtu obyvatel
Data pocházejí z datové položky Wikidat

Školství[editovat | editovat zdroj]

Kašna se sousoším Cyrila a Metoděje
Mariánský sloup na náměstí
  • Mateřská škola Bystřice nad Pernštejnem
  • Základní škola T. G. Masaryka
  • Základní škola Bystřice n. P., Nádražní 615
  • Základní škola Bystřice nad Pernštejnem, Tyršova
  • Gymnázium Bystřice nad Pernštejnem
  • Vyšší odborná škola a Střední odborná škola zemědělsko-technická Bystřice nad Pernštejnem
  • Dům dětí a mládeže Bystřice nad Pernštejnem
  • Základní umělecká škola Bystřice nad Pernštejnem

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Bystřici nad Pernštejnem.

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Bystřice nad Pernštejnem má také přátelské vztahy s městem Mád v Maďarsku.

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Části města[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
  2. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  3. ↑ Město Bystřice nad Pernštejnem – bystřicko – excelentní evropská destinace
  4. ↑ Eden Centre – centrum zelených vědomostí Bystřice n.P.
  5. ↑ Začaly práce na výstavbě zimního stadionu v Bystřici. televizevysocina.cz [online]. [cit. 2014-12-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-04-02. 
  6. ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Český statistický úřad [cit. 2016-10-05]. Dostupné online. 
  7. ↑ Pamětní místa na komunistický režim [online]. Ústav pro soudobé dějiny AV ČR [cit. 2022-01-10]. Dostupné online. 
  8. ↑ Partnerská města

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Části města Bystřice nad Pernštejnem
Části obce
Města, městyse a obce okresu Žďár nad Sázavou
Baliny • Blažkov • Blízkov • Bobrová • Bobrůvka • Bohdalec • Bohdalov • Bohuňov • Borovnice • Bory • Březejc • Březí • Březí nad Oslavou • Březské • Budeč • Bukov • Bystřice nad Pernštejnem • Býšovec • Cikháj • Černá • Dalečín • Daňkovice • Dlouhé • Dobrá Voda • Dolní Heřmanice • Dolní Libochová • Dolní Rožínka • Fryšava pod Žákovou horou • Hamry nad Sázavou • Herálec • Heřmanov • Hodíškov • Horní Libochová • Horní Radslavice • Horní Rožínka • Chlumek • Chlumětín • Chlum-Korouhvice • Jabloňov • Jámy • Javorek • Jimramov • Jívoví • Kadolec • Kadov • Karlov • Kněževes • Koroužné • Kotlasy • Kozlov • Krásné • Krásněves • Křídla • Křižánky • Křižanov • Křoví • Kuklík • Kundratice • Kyjov • Lavičky • Lhotka • Lísek • Líšná • Malá Losenice • Martinice • Matějov • Měřín • Meziříčko • Milasín • Milešín • Mirošov • Moravec • Moravecké Pavlovice • Netín • Nížkov • Nová Ves • Nová Ves u Nového Města na Moravě • Nové Dvory • Nové Město na Moravě • Nové Sady • Nové Veselí • Nový Jimramov • Nyklovice • Obyčtov • Ořechov • Oslavice • Oslavička • Osová Bítýška • Osové • Ostrov nad Oslavou • Otín • Pavlínov • Pavlov • Petráveč • Pikárec • Písečné • Počítky • Poděšín • Podolí • Pokojov • Polnička • Prosetín • Račice • Račín • Radenice • Radešín • Radešínská Svratka • Radkov • Radňoves • Radňovice • Radostín • Radostín nad Oslavou • Rodkov • Rosička • Rousměrov • Rovečné • Rozseč • Rozsochy • Rožná • Ruda • Rudolec • Řečice • Sázava • Sazomín • Sejřek • Sirákov • Sklené • Sklené nad Oslavou • Skorotice • Skřinářov • Sněžné • Spělkov • Strachujov • Stránecká Zhoř • Strážek • Střítež • Sulkovec • Světnov • Sviny • Svratka • Škrdlovice • Štěpánov nad Svratkou • Tasov • Tři Studně • Ubušínek • Uhřínov • Ujčov • Újezd • Unčín • Vatín • Věcov • Věchnov • Velká Bíteš • Velká Losenice • Velké Janovice • Velké Meziříčí • Velké Tresné • Vepřová • Věstín • Věžná • Vídeň • Vidonín • Vír • Vlachovice • Vlkov • Vojnův Městec • Vysoké • Záblatí • Zadní Zhořec • Znětínek • Zubří • Zvole • Ždánice • Žďár nad Sázavou
legenda: město, městys .
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Bystřice_nad_Pernštejnem&oldid=21836759“