Bystřice nad Pernštejnem

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Bystřice nad Pernštejnem
Kostel svatého Vavřince
Kostel svatého Vavřince
Znak města Bystřice nad PernštejnemVlajka města Bystřice nad Pernštejnem
znakvlajka
Lokalita
Status město
LAU 2 (obec) CZ0635 595411
Pověřená obec a obec s rozšířenou působností Bystřice nad Pernštejnem
Okres (LAU 1) Žďár nad Sázavou (CZ0635)
Kraj (NUTS 3) Vysočina (CZ063)
Historická země Morava
Zeměpisné souřadnice 49°31′23″ s. š., 16°15′41″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel 8 004 (2020)[1]
Rozloha 53,08 km²
Nadmořská výška 535 m n. m.
PSČ 59301
Počet částí obce 12
Počet k. ú. 12
Počet ZSJ 12
Kontakt
Adresa městského úřadu Příční 405
59315 Bystřice nad Pernštejnem
posta@bystricenp.cz
Starosta Ing. Karel Pačiska (ČSSD)
Oficiální web: www.bystricenp.cz
Bystřice nad Pernštejnem
Bystřice nad Pernštejnem
Další údaje
Geodata (OSM): OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bystřice nad Pernštejnem (německy Bistritz ob Pernstein) je město v okrese Žďár nad Sázavou v Kraji Vysočina, 24 km východně od Žďáru nad Sázavou na říčce Bystřici. Žije zde přibližně 8 000[1] obyvatel.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Středověk[editovat | editovat zdroj]

Město, založené v 13. století (první písemná zmínka pochází z roku 1298), získalo svoje pojmenování po místní říčce Bystřici. Ve 14. století se Bystřice stala hospodářským a obchodním centrem okolních vsí, které patřily do pernštejnského panství. V roce 1580 byla Bystřice povýšena Rudolfem II. na město.

Pernštejnské panství bylo ukončeno v roce 1588, kdy Jan z Pernštejna prodal panství i s hradem hrad Pernštejn městu Brnu. Majitel města se posléze často měnil. Brno zanedlouho prodalo Bystřici Václavu Plesu Heřmanskému ze Sloupna. Roku 1609 byla Bystřice prodána zemskému písaři Janu Čejkovi z Olbramovic, který se však aktivně účastnil stavovského povstání proti Ferdinandovi II., a proto po bitvě na Bílé hoře pozbyl veškeré jmění včetně bystřického panství. Správu panství roku 1621 převzali nejdříve císařští komisaři Václav ze Zástřizl na Boskovicích a Jan Matyášovský z Matyášovic a roku 1623 byl statek bystřický prodán hraběti Jiřímu z Náchoda.

20. a 21. století[editovat | editovat zdroj]

Roku 1905 byla zavedena do města železnice ze Žďáru nad Sázavou do Tišnova, což výrazně přispělo k rozvoji průmyslu. K rozvoji města také přispěla těžba uranu v Dolní Rožínce. Dne 10. května 1925 dostala Bystřice přízvisko „nad Pernštejnem“.

Po roce 2000 proběhly mnohočetné úpravy a opravy náměstí které byly financovány fondy EU. Do dnešní podoby se dostalo roku 2010. Stejného roku se mikroregion Bystřicko, do kterého Bystřice patří, stal evropskou excelentní destinací (EDEN – European Destination of Excellence).[2] Díky tomu mohla Bystřice získat další dotace a zvýšit tak svůj cestovní ruch. Roku 2014 započala výstavba farmy Centrum Eden a rekonstrukce stávajících budov poblíž nádraží.[3] Stejného roku započala i výstavba zimního stadionu ve vlastnictví firmy H+H.[4]

Dne 29. května 2010 navštívil Bystřici, u příležitosti oslav 430. výročí povýšení na město prezident Václav Klaus. 1. července 2016 a 27. června 2019 zde byl na návštěvě prezident Miloš Zeman.

Znak[editovat | editovat zdroj]

Při povýšení na město roku 1580 byl udělen městu znak, kterým je zlatý štít, svisle dělený modrým kůlem. V levé polovině je půle černé zubří hlavy se zlatou houžví, v pravé půli je černá doleva hledící orlice.

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Vývoj počtu obyvatel Bystřice nad Pernštejnem[5]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930
Počet obyvatel 5 468 5 405 5 119 5 006 4 770 4 576 4 170
Rok 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Počet obyvatel 3 922 5 032 7 644 9 510 9 304 9 068 8 279
Vývoj počtu obyvatel
Data pocházejí z datové položky Wikidat

Školství[editovat | editovat zdroj]

Kašna se sousoším Cyrila a Metoděje
Morový sloup na náměstí
  • Mateřská škola Bystřice nad Pernštejnem
  • Základní škola T. G. Masaryka
  • Základní škola Bystřice n. P., Nádražní 615
  • Základní škola Bystřice nad Pernštejnem, Tyršova
  • Gymnázium Bystřice nad Pernštejnem
  • Vyšší odborná škola a Střední odborná škola zemědělsko-technická Bystřice nad Pernštejnem
  • Dům dětí a mládeže Bystřice nad Pernštejnem
  • Základní umělecká škola Bystřice nad Pernštejnem

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Bystřici nad Pernštejnem.

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Části města[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2020. Praha. 30. dubna 2020. Dostupné online. [cit. 2020-05-01]
  2. ↑ Město Bystřice nad Pernštejnem – bystřicko – excelentní evropská destinace
  3. ↑ Eden Centre – centrum zelených vědomostí Bystřice n.P.
  4. ↑ Začaly práce na výstavbě zimního stadionu v Bystřici. televizevysocina.cz [online]. [cit. 2014-12-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-04-02. 
  5. ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Český statistický úřad [cit. 2016-10-05]. Dostupné online. 
  6. ↑ Městský Úřad Bystřice nad Pernštejnem

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Části města Bystřice nad Pernštejnem
Části obce
Města, městyse a obce okresu Žďár nad Sázavou
Baliny • Blažkov • Blízkov • Bobrová • Bobrůvka • Bohdalec • Bohdalov • Bohuňov • Borovnice • Bory • Březejc • Březí • Březí nad Oslavou • Březské • Budeč • Bukov • Bystřice nad Pernštejnem • Býšovec • Cikháj • Černá • Dalečín • Daňkovice • Dlouhé • Dobrá Voda • Dolní Heřmanice • Dolní Libochová • Dolní Rožínka • Fryšava pod Žákovou horou • Hamry nad Sázavou • Herálec • Heřmanov • Hodíškov • Horní Libochová • Horní Radslavice • Horní Rožínka • Chlumek • Chlumětín • Chlum-Korouhvice • Jabloňov • Jámy • Javorek • Jimramov • Jívoví • Kadolec • Kadov • Karlov • Kněževes • Koroužné • Kotlasy • Kozlov • Krásné • Krásněves • Křídla • Křižánky • Křižanov • Křoví • Kuklík • Kundratice • Kyjov • Lavičky • Lhotka • Lísek • Líšná • Malá Losenice • Martinice • Matějov • Měřín • Meziříčko • Milasín • Milešín • Mirošov • Moravec • Moravecké Pavlovice • Netín • Nížkov • Nová Ves • Nová Ves u Nového Města na Moravě • Nové Dvory • Nové Město na Moravě • Nové Sady • Nové Veselí • Nový Jimramov • Nyklovice • Obyčtov • Ořechov • Oslavice • Oslavička • Osová Bítýška • Osové • Ostrov nad Oslavou • Otín • Pavlínov • Pavlov • Petráveč • Pikárec • Písečné • Počítky • Poděšín • Podolí • Pokojov • Polnička • Prosetín • Račice • Račín • Radenice • Radešín • Radešínská Svratka • Radkov • Radňoves • Radňovice • Radostín • Radostín nad Oslavou • Rodkov • Rosička • Rousměrov • Rovečné • Rozseč • Rozsochy • Rožná • Ruda • Rudolec • Řečice • Sázava • Sazomín • Sejřek • Sirákov • Sklené • Sklené nad Oslavou • Skorotice • Skřinářov • Sněžné • Spělkov • Strachujov • Stránecká Zhoř • Strážek • Střítež • Sulkovec • Světnov • Sviny • Svratka • Škrdlovice • Štěpánov nad Svratkou • Tasov • Tři Studně • Ubušínek • Uhřínov • Ujčov • Újezd • Unčín • Vatín • Věcov • Věchnov • Velká Bíteš • Velká Losenice • Velké Janovice • Velké Meziříčí • Velké Tresné • Vepřová • Věstín • Věžná • Vídeň • Vidonín • Vír • Vlachovice • Vlkov • Vojnův Městec • Vysoké • Záblatí • Zadní Zhořec • Znětínek • Zubří • Zvole • Ždánice • Žďár nad Sázavou
legenda: město, městys .
Autoritní data: AUT: ge128869 | LCCN: nr96043964 | VIAF: 134148818 | WorldcatID: lccn-nr96043964
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Bystřice_nad_Pernštejnem&oldid=18603234“