Bystřice nad Pernštejnem
| Bystřice nad Pernštejnem | |
|---|---|
Kostel svatého Vavřince |
|
|
|
|
| status: | město |
| LAU 2 (obec): | CZ0635 595411 |
| kraj (NUTS 3): | Vysočina (CZ063) |
| okres (LAU 1): | Žďár nad Sázavou (CZ0635) |
| obec s rozšířenou působností: | Bystřice nad Pernštejnem |
| pověřená obec: | |
| historická země: | Morava |
| katastrální výměra: | 53,08 km² |
| počet obyvatel: | 8 302 (2016)[1] (e) |
| zeměpisné souřadnice: | 49°31′23″ s. š., 16°15′41″ v. d. |
| nadmořská výška: | 535 m n. m. |
| PSČ: | 59301 |
| zákl. sídelní jednotky: | 12 |
| části obce: | 10 |
| katastrální území: | 12 |
| adresa městského úřadu: | Příční 405 59315 Bystřice nad Pernštejnem |
| starosta / starostka: | Ing. Karel Pačiska |
| Oficiální web: www E-mail: posta@bystricenp.cz |
|
| Zdroje k infoboxu a částem obce | |
Bystřice nad Pernštejnem (německy Bistritz ob Pernstein) je město v okrese Žďár nad Sázavou v kraji Vysočina, 24 km východně od Žďáru nad Sázavou na říčce Bystřice. V roce 2015 zde žilo přes 8 tisíc obyvatel.[2]
Obsah
Historie[editovat | editovat zdroj]
Středověk[editovat | editovat zdroj]
Město, založené v 13. století (první písemná zmínka pochází z roku 1298), získalo svoje pojmenování díky říčce Bystřici, která tímto městem protéká. Ve 14. století se Bystřice stala hospodářským a obchodním centrem okolních vsí, které patřily do pernštejnského panství. V roce 1580 byla Bystřice povýšena Rudolfem II. na město. Roku 1588 Jan z Pernštejna prodal Pernštejn a pernštejnské panství městu Brnu a tím skončila vláda Pernštejnů v tomto městě. Majitel města se posléze často měnil. Brno zanedlouho prodalo Bystřici Václavu Plesu Heřmanskému ze Sloupna. Roku 1609 byla Bystřice prodána zemskému písaři Janu Čejkovi z Olbramovic, který se však velkou měrou účastnil na stavovském povstání proti Ferdinandovi II., a proto po bitvě na Bílé hoře pozbyl veškeré jmění včetně bystřického panství. Správu panství roku 1621 převzali nejdříve císařští komisaři Václav z Zástřizl na Boskovicích a Jan Matyášovský z Matyášovic a roku 1623 byl statek bystřický prodán hraběti Jiřímu z Náchoda.
20. století[editovat | editovat zdroj]
Roku 1905 byla zavedena do města železnice ze Žďáru nad Sázavou do Tišnova, což mělo za následek rozvoj průmyslu.
K rozvoji města také přispěl rozvoj uranového průmyslu v Dolní Rožínce. Dne 10. května 1925 dostala Bystřice přízvisko „nad Pernštejnem“.
21. století[editovat | editovat zdroj]
Po roku 2000 proběhly mnohočetné upravy a opravy náměstí které byly financovány fondy EU. Do dnešní podoby se dostalo roku 2010. Stejného roku se mikroregion Bystřicko, do kterého Bystřice patří, stal evropskou excelentní destinací (EDEN – European Destination of Excellence).[3] Díky tomu mohla Bystřice získat další dotace a zvýšit tak svůj cestovní ruch. Roku 2014 započala výstavba farmy Centrum Eden a rekonstrukce stávajících budov poblíž nádraží.[4] Stejného roku započala i výstavba zimního stadionu ve vlastnictví firmy H+H.[5]
Znak[editovat | editovat zdroj]
Při povýšení na město roku 1580 byl udělen městu znak, kterým je zlatý štít, svisle dělený modrým kůlem. V levé polovině je půle černé zubří hlavy se zlatou houžví, v pravé půli je černá doleva hledící orlice.
Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]
| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 5468 | 5405 | 5119 | 5006 | 4770 | 4576 | 4170 |
| Rok | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 |
| Počet obyvatel | 3922 | 5032 | 7644 | 9510 | 9304 | 9068 | 8279 |
Školství[editovat | editovat zdroj]
- Mateřská škola Bystřice nad Pernštejnem
- Základní škola T. G. Masaryka
- Základní škola Bystřice n. P.
- Základní škola Bystřice nad Pernštejnem, Tyršova
- Gymnázium Bystřice nad Pernštejnem
- Vyšší odborná škola a Střední odborná škola zemědělsko-technická Bystřice nad Pernštejnem
- Dům dětí a mládeže Bystřice nad Pernštejnem
- Základní umělecká škola Bystřice nad Pernštejnem
Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]
- Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Bystřici nad Pernštejnem.
Kostel svatého Vavřince byl zbudován v raně gotickém stylu ve 13. století a později barokně přestavěný. Město má však ještě jeden kostel svaté Trojice, původně sloužící evangelíkům, z roku 1615, dnes jde o kostel hřbitovní. Na Černém vršku je kaple svaté Anny z roku 1749. Na náměstí se nachází kašna z roku 1892 se sochami Cyrila a Metoděje. Ve středu náměstí se tyčí mariánský sloup z roku 1727. V horní části náměstí je postaven pískovcový kříž s pietou z roku 1881. Před Základní školou TGM je umístěna nesmírně cenná socha prezidenta Tomáše Garriguea Masaryka od novoměstského rodáka, sochaře Vincence Makovského (v úpravě Vladimíra Preclíka, v roce 1990 byla postavena na Václavském náměstí v Praze na výstavě k prvnímu výročí sametové revoluce, její kopie je např. v Brně před budovou Masarykovy univerzity na Joštově ulici). Mezi významné památky okolí města patří hradní zřícenina Aueršperk u obce Dvořiště. Další pozoruhodnou historickou památkou je rovněž zřícenina hradu Zubštejna, jež se nachází se u nedaleké obce Pivonice. Z věže této zříceniny je nádherný výhled do širokého dalekého okolí.
Partnerská města[editovat | editovat zdroj]
- Boguchwała, Polsko
- Crimmitschau, Německo
- Mád, Maďarsko
- Vranov nad Topľou, Slovensko[8]
Rodáci[editovat | editovat zdroj]
- Izaiáš Cibulka (asi 1533–1582) – překladatel Bible kralické
- Antonín Boček (1802–1847) – první moravský historiograf a archivář
- Karel Šmídek (1818–1878) – kněz, filozof, pedagog
- Gustav Pfleger Moravský (1833–1875) – spisovatel
- František Šťastný (1836–1908) – zakladatel turistiky v obci Vír a na Bystřicku
- MUDr. František Veselý (1862–1923) – lékař, vlastenec, balneolog – zakladatel lázní Luhačovice
- Otto Eisler (1893–1968) – architekt
- Ladislav Kobsinek (1903–1988) – československý voják a člen Národní obce fašistické
- František Vrbka (1924–1943) – československý voják, člen výsadku Bronse
Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]
Dne 29. května 2010 navštívil Bystřici, u příležitosti oslav 430. výročí povýšení na město (1580, císař Rudolf II.), tehdejší prezident České republiky Václav Klaus. Pozoruhodné je i to, že šlo o druhý den voleb do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR. Během procházky nově zrekonstruovaným náměstím pak prezident poskytl první interview k povolebním výsledkům.
Části města[editovat | editovat zdroj]
- Bystřice nad Pernštejnem
- Divišov
- Dvořiště
- Bratrušín
- Domanínek
- Domanín
- Karasín
- Kozlov
- Lesoňovice
- Pivonice
- Rovné
- Vítochov
-
Dolní část náměstí v Bystřici nad Pernštejnem
-
pohled na horní část náměstí v Bystřici nad Pernštejnem
-
Farní kostel svatého Vavřince v Bystřici nad Pernštejnem
-
Morový sloup na náměstí
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích k 1.1.2016. Praha. 29. dubna 2016. Dostupné online. [cit. 2016-09-03]
- ↑ Počet obyvatel v obcích České republiky k 1. 1. 2015 [online]. Praha: Český statistický úřad, 2015-04-30, [cit. 2015-05-02]. Dostupné online.
- ↑ Město Bystřice nad Pernštejnem – bystřicko – excelentní evropská destinace
- ↑ Eden Centre – centrum zelených vědomostí Bystřice n.P.
- ↑ Začaly práce na výstavbě zimního stadionu v Bystřici
- ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha : Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.) ISBN 80-250-1311-1. S. 596–597.
- ↑ Výsledky sčítání lidu, domů a bytů 2011 [online]. Český statistický úřad, 2011-03-26, [cit. 2016-11-07]. Dostupné online.
- ↑ Městský Úřad Bystřice nad Pernštejnem
Související články[editovat | editovat zdroj]
- Městská autobusová doprava v Bystřici nad Pernštejnem
- Římskokatolická farnost Bystřice nad Pernštejnem
- Římskokatolická farnost Rozsochy
- Malé Muzeum Malých Motocyklů
- SK Bystřice nad Pernštejnem
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Galerie Bystřice nad Pernštejnem ve Wikimedia Commons- Obrázky, zvuky či videa k tématu Bystřice nad Pernštejnem ve Wikimedia Commons
