Jan V. z Pernštejna

Jan V. z Pernštejna
Jan V. z Pernštejna
Narození	30. července 1561
Úmrtí	30. září 1597 (ve věku 36 let); Győr
Povolání	důstojník
Choť	(1587) Anna Marie Manrique de Lara y Mendoza mladší († před 1636)
Děti	Vratislav Eusebius z Pernštejna; Frebonie Eusebie z Pernštejna
Rodiče	Vratislav II. z Pernštejna a Marie Manrique de Lara y Mendoza
Rod	Pernštejnové
Příbuzní	Maxmilián z Pernštejna, Polyxena z Pernštejna, Johana z Pernštejna, Bibiana Markéta z Pernštejna a Alžběta Isabela z Pernštejna (sourozenci)
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jan V. z Pernštejna (30. července 1561 – 30. září 1597, Ráb) byl český a moravský šlechtic, který pocházel z rodu pánů z Pernštejna a dosáhl hodnosti generála dělostřelectva císařské armády.^[1]

Život

Jeho otec byl nejvyšší kancléř Vratislav II. z Pernštejna, matka původem španělská šlechtična Marie Manrique de Lara y Mendoza. Vzhledem k tomu, že jeho jediný bratr Maxmilián z Pernštejna byl kanovníkem a předčasně zemřel, Jan se stal jediným pokračovatelem rodu Pernštejnů. Po svém otci však převzal značné dluhy a ani on sám je nebyl schopen splácet. Postupně rozprodával svá panství a byl nucen vstoupit do vojenských služeb, kde byl velmi úspěšný při taženích ve Španělském Nizozemí a Uhrách, jako velitel dělostřelectva. Známá je proto tzv. Pernštejnská petarda (výbušná zbraň k vylamování bran pevností). V roce 1585 prodal Přerov, roku 1588 Lanškroun, roku 1596 dokonce i rodový hrad Pernštejn, o rok později Tovačov a zůstalo mu v Čechách jen panství Litomyšl se zámeckým sídlem rodičů, které tehdy Pernštejnové měli v zástavní držbě od panovníka (do trvalé rodové držby přešlo až za Janova syna Vratislava Eusebia), a moravské panství Plumlov s hradem a zámeckou rezidencí v Prostějově, které muselo být roku 1599 prodáno Karlovi z Lichtenštejna.^[2]

Jan z Pernštejna se v roce 1587 ve Vídni oženil se svou sestřenicí Annou Marií Manrique de Lara († před 1636), dcerou bratra své matky Juana Manrique de Mendoza (+1594), dvořana v habsburských službách.^[3] Měli spolu syna Vratislava Eusebia a tři dcery – Annu, Frebonii Eusebii a Evu.

Jan z Pernštejna zemřel roku 1597 při obléhání pevnosti Rábu v Uhrách, kde mu dělová koule z tureckého děla utrhla hlavu a levou ruku i s ramenem. Pohřbený je spolu s rodiči v katedrále sv. Víta (v tehdejší Pernštejnské kapli).^[4] Poručnictví jeho nezletilých dětí se ujala Janova sestra Polyxena z Pernštejna.

Manželka Anna Marie nadále jako vdova bydlela v Pernštejnském paláci na Pražském hradě, kde byla duší intrik pernštejnského salónu a zapletla se i do politicky zabarvených milostných afér, včetně zmíněného Karla z Lichtenštejna. V roce 1606 se znovu provdala za hraběte Bruna z Mansfeldu, intrikovat však nepřestala ani ve Vídni.^[3]

Odkazy

Reference

↑ HISTORISCHE COMMISSION BEI DER KÖNIGL. AKADEMIE DER WISSENSCHAFTEN. Pernstein, Johann X. Freiherr von. 1.. vyd. München/Leipzig: Duncker & Humblot (Allgemeine Deutsche Biographie). Dostupné online. S. 388.
↑ MOŠ, Pavel. Na zámek se sjíždí šlechta, Prostějov je na prodej. Prostějovský deník.cz [online]. VLTAVA LABE MEDIA, 2012-10-20 [cit. 2025-12-27]. Dostupné online.
1 2 FUČÍKOVÁ, Eliška (ed.). Tři francouzští kavalíři v rudolfínské Praze: Jacques Esprinchard, Pierre Bergeron, François de Bassompierre. Praha: Panorama, 1989. 136 s. S. 119.
↑ Kaple svatého Vojtěcha - KPMK. kpmk.eu [online]. [cit. 2024-07-16]. Dostupné online.

Literatura

VAŘEKA, Marek. Jan z Pernštejna 1561–1597: Hospodářský úpadek Pernštejnů. Nakladatelství Veduta, 2008.
VOREL, Petr. Páni z Pernštejna: vzestup a pád rodu zubří hlavy v dějinách Čech a Moravy. Rybka Publishers, Praha 1999. 318 stran. ISBN 80-86182-24-X

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Jan V. z Pernštejna na Wikimedia Commons
Seznam prací o Janovi V. z Pernštejna v Bibliografii dějin českých zemí (Historický ústav AV ČR)
Ukázka z knihy Jan z Pernštejna 1561–1597: Hospodářský úpadek Pernštejnů

[1] HISTORISCHE COMMISSION BEI DER KÖNIGL. AKADEMIE DER WISSENSCHAFTEN. Pernstein, Johann X. Freiherr von. 1.. vyd. München/Leipzig: Duncker & Humblot (Allgemeine Deutsche Biographie). Dostupné online. S. 388.

[2] MOŠ, Pavel. Na zámek se sjíždí šlechta, Prostějov je na prodej. Prostějovský deník.cz [online]. VLTAVA LABE MEDIA, 2012-10-20 [cit. 2025-12-27]. Dostupné online.

[Tři_kavalíři-3] 1 2 FUČÍKOVÁ, Eliška (ed.). Tři francouzští kavalíři v rudolfínské Praze: Jacques Esprinchard, Pierre Bergeron, François de Bassompierre. Praha: Panorama, 1989. 136 s. S. 119.

[4] Kaple svatého Vojtěcha - KPMK. kpmk.eu [online]. [cit. 2024-07-16]. Dostupné online.

[1]

[2]

[3]

[4]

Pernštejnové

páni z Pernštejna (potomci pánů z Medlova), 1631 vymřeli po meči, 1646 po přeslici		Rodový erb

1. generace	neznámý z Medlova

2. generace	Gothard z Medlova († před 1208) • Etleus (Atluš) z Medlova († před 1220)

3. generace	Štěpán I. z Medlova († před 1235) • Jimram z Medlova († po 1225)

4. generace	Vojtěch z Medlova († po 1258) • Štěpán II. z Medlova († po 1256) • Jimram I. z Medlova († po 1253)

5. generace	Filip I. z Pernštejna († po 1269) • Štěpán III. z Pernštejna († po 1285) • Havel z Pernštejna († po 1285) • Zdeslava z Pernštejna († po 1284) • neznámá z Medlova, provd. z Bechyně • Bedřich I. z Medlova († po 1348) • Atluš (Archleb) z Medlova († po 1294)

6. generace	Jimram II. z Aueršperka († před 1325) • Bohuslav z Pernštejna († po 1295) • Filip II. z Pernštejna († po 1308) • Štěpán IV. z Pernštejna († po 1294) • Vojtěch II. z Medlova († po 1318)

7. generace	Jeruše z Aueršperka († po 1335) • Jimram IV. z Kamene († po 1350) • Filip III. z Pernštejna († po 1326) • Adam z Pernštejna († po 1325) • Jimram III. z Pernštejna († po 1350) • Filip I. z Jakubova († před 1345) • Štěpán V. z Pernštejna († před 1345) • Eufemie (Ofka) z Medlova († po 1344)

8. generace	Filip IV. († po 1348) • Atluš II. († 1355) • Vojtěch III. († po 1348) • Oneš († po 1353) • Jindřich († po 1365) • Vojtěch († po 1374) • Jimram VI. († po 1390) • Vaněk († po 1385) • Štěpán IV. († po 1368) • Jimram V. († po 1383) • Bolka († po 1386) • Ofka († po 1356) • Filip II. z Jakubova a Pernštejna (zmíněn 1345–1374) • Žibřid († po 1369) • Klára († po 1378) • Kačna († po 1360) • Anežka († po 1378)

9. generace	Štěpán VIII. († po 1385) • Filip II. († po 1392) • Jimram mladší († po 1391) • Vznata († asi 1378) • Žibřid II. († asi 1406) • Klára († po 1384) • Machna († po 1406) • Štěpán VII. († po 1371) • Bohuslav II. (zmíněn 1360–1386) • Blanka († po 1371) • Heralt • Markéta (zmíněna 1371–1392) • Smil († po 1390) • Vilém I. (asi 1360–1422/1426)

10. generace	Atlus († asi 1398) • Jan Žibřid II. (zmíněn 1415–1452) • Štěpán (asi 1380–1412/1415) • Bavor (asi 1395–1427/1434) • Magdalena († po 1406) • Kateřina • Jan II. (asi 1406–1475) • Anna (asi 1408 – po 1447)

11. generace	Jan († po 1447) • Kateřina (asi 1437–1449) • Zikmund (asi 1437–1473) • Vilém II. (1438–1521) • Jan III. (asi 1460–1478/1480) • Vratislav I. (asi 1463–1496) • Jimram (asi 1465–1481/1482)

12. generace	Bohunka (před 1463 – po 1478) • Kunka (asi 1464 – po 1481) • Dorota (asi 1470 – před 1488) • Markéta "Machna" (asi 1472–1515/1520) • Bohunka (1485–1549) • Jan IV. "Bohatý" (1487–1548) • Vojtěch (1490–1534)

13. generace	Ludvík (po 1508–1526) • Markéta (1514 – před 1529) • Johana (1516 – po 1532) • Kateřina (1518–1552) • Bohunka (asi 1519 – po 1534) • Anna (asi 1521 – po 1540) • Marie (1524–1566) • Veronika (po 1525–1529) • Jaroslav (1528–1560) • Vratislav II. "Nádherný" (1530–1582) • Vojtěch II. (1532–1561) • Kateřina (1534–1571)

14. generace	Johana (1556–1631) • Hedvika (1557 – po 1564) • Alžběta "Eliška" Isabela (1557–1610) • Hedvika (1559 † mláda) • Hyppolita (1560–1564) • Jan V. (1561–1597) • Anna Marie (1562 – před 1564) • Anna (1563 – před 1564) • Františka (asi 1565–1630/1635) • Polyxena (1566–1642) • Vilém (asi 1567 – před 1572) • Václav (asi 1569 – mlád po 1572) • Elvíra (asi 1571 – po 1628) • Beatrix (asi 1572 † mlád) • Vratislav (asi 1573 † mlád) • Vojtěch (asi 1574 † mlád) • Luisa (před 1575 † mlád) • Maxmilián (1575–1593) • Eleonora (asi 1576 † mláda) • Bibiana (asi 1578/1584–1616) • František (po 1579 † mlád)

15. generace	Anna (asi 1590 – před 1646) • Vratislav Eusebius (1594–1631) • Frebonie Eusebie (1596–1646) • Eva (asi 1597 † mláda)

Sídla	Častolovice • Helfštýn • Kunětická hora • Lanškroun • Lanšperk • Litice • Mitrov • Pardubice • Pernštejn • Pernštejnský palác na Pražském hradě • Plumlov • Potštejn • Prostějov • Rychnov nad Kněžnou • Tovačov • Víckov • Židlochovice • Zubštejn

Pohřebiště	Pernštejnská hrobka v kostele Povýšení sv. Kříže v Doubravníku • Pernštejnská hrobka v kostele sv. Bartoloměje v Pardubicích • Pernštejnská hrobka v katedrále svatého Víta, Václava a Vojtěcha v Praze

v prvních generacích jsou příbuzenské vztahy nejisté, tučně jsou vyznačeny hlavy (senioři) rodu (od 15. století)