Židlochovice (zámek)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Zámek Židlochovice

zámek - hlavní průčelí
Základní informace
Sloh barokní, empír
Výstavba 70. léta 16. století
Přestavba 1720-1729, 1844-1845
Stavebník Žerotínové
Další majitel Valdštejnové, Sinzendorfové, Ditrichštejnové, Habsburkové, Československá republika
Současný majitel Český stát, ve správě LČR
Poloha
Adresa Tyršova 1, Židlochovice, Česká republikaČeská republika Česká republika
Souřadnice
Zámek Židlochovice
Zámek Židlochovice
Další informace
Kód památky 45302/7-1113 (PkMnMISSezObr)
Web http://www.lesycr.cz/lz4/zamek-zidlochovice
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zámek Židlochovice je barokní zámek v Židlochovicích v okrese Brno-venkov. Je chráněn jako kulturní památka České republiky.[1]

Historie zámku[editovat | editovat zdroj]

Zámek se nachází v jihozápadní části města Židlochovic, přísluší k němu i přilehlá obora. Zámek stojí na místě bývalé vodní tvrze, vybudované před rokem 1349.[2] Roku 1353 získal tvrz i ves Židlochovice moravský markrabě Jan Jindřich a po jeho smrti markrabě Jošt. Po roce 1407 se v držení tvrze vystřídalo vícero rodů, mimo jiné Valdštejnové a Pernštejnové. V roce 1567 připadl židlochovický statek a tvrz Žerotínům.

V 70. letech 16. století Fridrich ze Žerotína nechal přestavět tvrz na renesanční zámek s kaplí.[3] V roce 1616 koupil zámek i s panstvím Adam mladší z Valdštejna. Na konci 17. století získal panství Filip Ludvík Václav hrabě ze Sinzendorfu, který pak v letech 17201729 přebudoval zámek v barokním slohu. Stavitelské práce tehdy prováděl vídeňský stavitel Ludvík Kaltner.

V roce 1743 koupil zámek i panství Jan Leopold z Ditrichštejna. V držení Ditrichštejnů zůstal do roku 1819, kdy zámek prodali habsbursko-lotrinské císařské rodině, a to potomkům Leopolda II.[4] Ti pak zámek vlastnili až do jeho zestátnění Československou republikou v roce 1919.

Od roku 1822 probíhaly stavební úpravy zámku, především zboření hradeb a zrušení náspů a padacích mostů [4]. V letech 18441845 byly provedeny empírové úpravy a zámek tak nabyl dnešní podobu. V roce 1858 se na zámku narodila pozdější španělská královna Marie Kristina Španělská, v roce 1874 zde zemřel její otec, arcivévoda Karel Ferdinand Habsburský. Posledním majitelem zámku byl arcivévoda Bedřich.

Roku 1919 připadl zámek československému státu. Mezi válkami sloužil jako letní sídlo prezidenta T. G. Masaryka – pobyty připomíná pamětní deska při vchodu do zámeckého parku. V současnosti je zámek místem konání různých setkání politiků. Mimo jiné se zde také natáčel jeden z dílů seriálu Četnické humoresky. Z boku zámku sídlí ředitelství Lesního závodu Židlochovice, samotný zámek je využíván jako hotel a pořádají zde i svatby. Vždy první víkend v září je zámek jeden den v roce otevřen i veřejnosti k prohlídce.

Zámecký park[editovat | editovat zdroj]

Park o rozloze 23 ha je ukázkou krajinářského parku v anglickém stylu. Roste zde 25 druhů jehličnatých a přes 80 druhů listnatých dřevin.

Plán parku vypracoval francouzský zahradní architekt Arnošt August Charbonier asi v roce 1708. Výsadbu realizoval zahradník Josef Hatzl, který se později stal správcem Schönbrunnských zahrad poté, co jeho práci v roce 1746 zhlédla v Židlochovicích Marie Terezie. Park byl postupem doby přebudován do současného anglického stylu.

Zámecký park je celoročně a zdarma veřejnosti přístupný.

Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

  • Z mnoha exotických stromů je v odborné literatuře připomínána největší jihomoravská maklura oranžová, původem severoamerický strom asi 20 m vysoký s šesti kmeny.
  • Na počest prezidenta T. G. Masaryka byla roku 1930 v západní části parku vysazena pamětní lípa.
  • Park si oblíbil básník Petr Bezruč, na jedné lavičce je umístěna tabulka s jeho básní o židlochovickém zámku.

Zámecká kaple sv. Kříže[editovat | editovat zdroj]

Byla již součástí původního zámku. Nechal ji opravit Jan Leopold z Ditrichštejna v polovině 18. století. Mimo hlavní oltář jsou v kapli dvě sochy: P. Marie Tomská a sv. František Xaver. Na pravé straně také socha sv. Kateřiny z kararského mramoru.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav, [cit. 2013-02-09]. Katalogové číslo 157736 : Zámek. Památkový katalog. MonumNet: [1]. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ: [2].  
  2. ZEMEK, Metoděj; HOSÁK, Ladislav. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku I - Jižní Morava. 1. vyd. Praha : Svoboda, 1981. 364 s. S. 279.  [Dále jen: Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku.]
  3. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. s. 279
  4. a b Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. s. 280

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • ZEMEK, Metoděj; HOSÁK, Ladislav. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku I - Jižní Morava. 1. vyd. Praha : Svoboda, 1981. 364 s.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]