Vilém II. z Pernštejna

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Vilém II. z Pernštejna

Erb Pernštejnů

Nejvyšší hofmistr Českého království
Ve funkci:
1490 – 1514
Panovník Vladislav II.
Předchůdce Jaroslav Lev z Rožmitálu
Nástupce Vojtěch z Pernštejna

Nejvyšší maršálek Českého království
Ve funkci:
1483 – 1490
Panovník Vladislav II.
Předchůdce Bertold z Lipé
Nástupce Jindřich z Lipé

Nejvyšší zemský komorník Moravského markrabství (Brno)
Ve funkci:
1475 – 1487
Panovník Vladislav II.
Předchůdce Jan z Pernštejna
Nástupce Vratislav I. z Pernštejna

Narození 1435
Úmrtí 8. dubna 1521 (ve věku 85–86 let)
Pardubice
České královstvíČeské království České království
Choť Johanka z Liblic
Rodiče Jan II. z Pernštejna
Bohunka z Lomnice
Děti Bohunka z Pernštejna
Jan IV. z Pernštejna
Vojtěch z Pernštejna
Sídlo Helfštýn
Zaměstnání politik
Profese šlechtic
Commons Kategorie Vilém II. z Pernštejna
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Příbuzenstvo
otec Jan II. z Pernštejna
bratr Zikmund z Pernštejna
sestra Kateřina z Pernštejna
bratr Vratislav I. z Pernštejna
bratr Jan III., *asi 1460, †1478-80
bratr Jimram, *asi 1465, †1481/82
manželka Johanka z Liblic
dcera Bohunka z Pernštejna
syn Jan IV. z Pernštejna
syn Vojtěch z Pernštejna
Reliéfní deska s výjevem heraldické erbovní pověsti Pernštejnů na hradě Helfštejně z roku 1480
Gotický strop arkýře Vojtěchova sálu v Pardubicích

Vilém z Pernštejna a na Helfštejně (~14358. duben 1521 Pardubice), příslušník moravského rodu pánů z Pernštejna, byl jedním z nejvýznamnějších českých magnátů a politiků konce 15. a počátku 16. století. Byl to vynikající hospodář a politik, za nějž moc jeho rodu dosáhla vrcholu. Zastával řadu vysokých úřadů, zejména byl komorníkem moravského zemského soudu (14751484)[1], nejvyšším českým maršálkem (14831490)[2] a nejvyšším královským hofmistrem (1490–1514).

V mládí sídlil na svém rodovém hradě Pernštejně, v letech 1472/73 se tituloval „na Meziříčí“ které bylo dříve sídlem jeho dědečka z matčiny strany Jana z Lomnice. Od roku 1475, kdy si koupil mohutný hrad Helfštejn, se pak psal po něm. Jeho dalším důležitým sídlem se stal po roce 1482 Moravský Krumlov, odkud vyjížděl na důležitá jednání do Prahy. Nakonec převzal rezidenční funkci přestavovaný zámek v Pardubicích.

Ve službách králů[editovat | editovat zdroj]

Byl synem Jana II. z Pernštejna a Bohunky z Lomnice. Od mládí se s bratrem Zikmundem účastnil bojů za zájmy Jiřího z Poděbrad proti uherskému králi Matyáši Korvínovi. Později podporoval ve sporu o český trůn proti uherskému králi také Vladislava Jagellonského. V roce 1472 však v zájmu propuštění svého bratra Zikmunda z vězení byl donucen se přiklonit k Matyáši Korvínovi a stal se dokonce jeho vojevůdcem.

Když v roce 1473 bratr Zikmund a v roce 1475 také Vilémův otec Jan zemřeli, byl Vilém jediným dospělým dědicem již tehdy rozsáhlého rodového majetku a stal se jeho správcem. Díky sňatku s Johankou s Liblic získal značné jmění a roku 1475 si tak mohl koupit hrad Helfštejn. O rok později získal hrad Plumlov s městečkem a města Prostějov a Kostelec na Hané, které zdědil po svém zemřelém bratru Vratislavu I. z Pernštejna. Krátce na to koupil hrad Drahotuše a města Přerov a Hranice na Moravě. Z titulu poručnictví ovládal od roku 1482 Moravský Krumlov. Roku 1503 koupil panství Tovačov a Kojetín. Kromě toho měl v zástavním majetku další statky, např. Třebíč nebo v jižních Čechách panství Hluboká.

Po uklidnění vztahů mezi Vladislavem II. Jagellonským a Matyášem mohl proto českému králi půjčovat značné částky a tak si vytvořit příznivé podmínky pro své majetkové aktivity v 80. a 90. letech, které se ještě umocnily po smrti krále Matyáše a volbě Vladislava Jagellonského uherským králem.

Budovatel[editovat | editovat zdroj]

Od roku 1491 začala Vilémova expanze do východních Čech, kde postupně získal Pardubice, Kunětickou horu, Potštejn, Rychnov nad Kněžnou, Litici, Brandýs nad Labem, Častolovice, Lanšperk, Rychmburk, Lanškroun, Holice, Dašice a další statky. Měl v plánu si z pardubického hradu vytvořit své reprezentační sídlo, aby měl blíže do Prahy, kam musel často dojíždět za výkonem svých funkcí. Původní hrad přestavěl v letech 1492 - 1511 na skvostný pozdně gotický opevněný zámek podle návodu Albrechta Dürera.

Podporoval řemesla, živnosti a obchod, rozvoj zemědělství a hornictví. Zakládal tehdy zvláště výnosné rybníky, kterých jen na pardubickém panství bylo přes 200. Na všech svých statcích byl k poddaným laskavý a spravedlivý, snižoval robotní břemena a všem poskytoval náboženskou svobodu. Jeho manželka Johanka z Liblic byla ochránkyní Jednoty českých bratří.

Ze svých hospodářských výnosů se znažil zvelebovat panství a investoval do rozšiřování i oprav svého majetku. Ještě koncem 15. století opravoval hrad Zubštejn, kam nechal převézt z Pernštejna polovinu houfnic a tarasnic. Stavební činnost pokračovala na jeho rodném hradě Pernštejně, rozšířil i hrad Helfštejn, který proměnil v důležitou pevnost. Také město Pardubice, které plnily funkci reprezentačního předzámčí a také funkci obranou (přístup do zámku byl jedině přes město) silně opevnil a pomohl je měšťanům budovat. Vybavil je také základními městskými výsadami a cechovními artikulemi.

Vilém zemřel ve vysokém věku 85 let a pohřben je v rodinné hrobce v Doubravníku.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Podle VOREL, Petr. Páni z Pernštejna : vzestup a pád rodu zubří hlavy v dějinách Čech a Moravy. Praha : Rybka Publishers, 1999. 318 s. ISBN 80-86182-24-X. S. 91.   přestože měl svolení krále Vladislava II. i Matyáše Korvína, uvedl svého bratra Vratislava I. do úřadu nejvyššího komorníka brněnského až v roce 1487, protože Vratislav byl příliš mladý a moravští páni by ho nepřijali.
  2. Podle Vorel, s. 91 se stal nejvyšším maršálkem už v roce 1482.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • VOREL, Petr. Páni z Pernštejna : vzestup a pád rodu zubří hlavy v dějinách Čech a Moravy. Praha : Rybka Publishers, 1999. 318 s. ISBN 80-86182-24-X.  

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]