Rychmburk

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Rychmburk (hrad))
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Rychmburk
Průčelí
Základní informace
Sloh gotický, renesanční
Výstavba 1. čtvrtina 14. století
Přestavba 1. polovina 16. století
Stavebník Tas z Mrdic
Poloha
Adresa čp. 17, Předhradí, Česká republikaČeská republika Česká republika
Souřadnice
Předhradí
Předhradí
Další informace
Rejstříkové číslo památky 28477/6-947 (PkMISSezObr)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Nádvoří hradu od vstupní brány

Hrad Rychmburk (německy Reichenburg[1]) se nachází u obce Předhradí (dříve také názvem Rychmburk) v okrese Chrudim a Pardubickém kraji, 5 km východně od Skutče. Leží na severovýchodním konci strmého ostrohu, tvořeného údolími říčky Krounky a Lešanského potoka. Středověký hrad ze 13. století byl renesančně a barokně přestavěn a je chráněn jako kulturní památka České republiky.[2]

Popis[editovat | editovat zdroj]

Obdélná dvoupatrová stavba stojí na ostrohu nad strmým údolím a od obce Podhradí je oddělena umělým příkopem. Vstupní brána v jižním rohu budovy má renesanční ostění. V západním rohu obdélného nádvoří je okrouhlá věž ze 14. století se zbytky sgrafit. V patře severního křídla je renesanční pavlač a tři pravoúhlé portálky s ostěním. V severním rohu je menší čtyřboká věž. Z nádvoří se vstupuje do sklepní místnosti, sklenuté na střední pilíř. Ve druhém patře okrouhlé věže je kaple svatého Kříže ze druhé poloviny 17. století se zajímavou klenbou a dvěma deskovými obrazy.[3] Vnitřek budovy není přístupný pro veřejnost.

Historie[editovat | editovat zdroj]

13.–14. století[editovat | editovat zdroj]

Hrad Rychmburk byl postaven nejspíše začátkem 13. století, majitelem byl tehdy uváděn Tas z Pardubic a Staré. Roku 1297 získal hrad Beneš z Vartemberka, po jeho smrti převzal hrad jeho syn stejného jména. Dalším držitelem hradu byl Beneš III. z Vartemberka, který byl nejvyšším číšníkem krále Jana Lucemburského . Beneš III. hrad přestavěl a rozšířil o opevněné přehradí. Po jeho skonu hrad zdědili jeho bratři Čeněk z Vartemberka a Jan z Vartemberka, kteří hrad darovali řádu johanitů. V roce 1361 hrad získal Vilém Flaška z Pardubic, vnuk Tasův. Jedním z Vilémových synů byl první pražský arcibiskup Arnošt z Pardubic. V roce 1369 převzal hrad syn Smil Flaška z Pardubic, který byl též básníkem a spisovatelem. V roce 1392 prodal panství Otovi Berkovi a Bočkovi z Kunštátu a Poděbrad. V postupní listině jsou vyjmenovány všechny osady panství a tři městečka: Hlinsko, Svratka a Skuteč. Pro mnohé obce je to první písemná zmínka vůbec. V roce 1396 koupil Smil Flaška panství zpět. Po jeho smrti v roce 1403 se majitelem hradu a panství stal jeho syn Arnošt, jemuž byli poručníky litomyšlský biskup Jan Železný a Odolen z Lipnice.

15. století[editovat | editovat zdroj]

V roce 1425 hrad Rychmburk dobyli husité (hrad nebyl dobyt, ale když byl v blízké obci Lažany u Skutče upálen podlažický opat, posádka se vzdala za volný odchod) a dali jej do správy Jiříkovi, synovi Jakuba Kroměšína, husitského hejtmana. V roce 1433 si Rychmburk přisvojil husita Jan Pardus z Horky a Vratkova. V roce 1436 bylo panství vráceno Arnoštovi Flaškovi za věrné služby Katolické jednotě. Protože o tři roky později zemřel Arnošt jako bezdětný, panství připadlo jako odúmrť králi. V roce 1454 převzal panství Jan Pardus, po něm v roce 1465 nezletilý syn Vilém Pardus, který měl poručníka Zdeňka Kostku z Postupic. Po Vilémově smrti v roce 1490 spravovala panství Anežka z Chlumu a Košumberka.

16. století[editovat | editovat zdroj]

V roce 1500 získal panství Jindřich Šťastný z Valdštejna, po něm panství v roce 1537 zdědil syn Vilém z Valdštejna, který provedl rozsáhlou opravu hradu. V roce 1550 získal hrad na rok do zástavy Kryštof Jandert z Vrchlabí, po něm získává hrad do svého držení Marie Jansovská ze Soutic. Roku 1555 Rychmburk získal do zástavy Zdeněk Berka z Dubé a Lipého, který v roce 1558 koupil celé rychmburské panství. Po jeho smrti v roce 1572 zdědil panství Václav Berka z Dubé a Lipého, který v roce 1600 zemřel a panství připadlo jeho synovi Lvu Buriánovi Berkovi z Dubé a Lipého.

17. století – éra Berků[editovat | editovat zdroj]

Lev Burián Berka z Dubé a Lipého rozšířil panství o Rosice, Úhřetice, Řestoky, Dačice a Slatiňany. Roku 1623 byl povýšen do hraběcího stavu a z Rychmburku, Dačic a jiných svých panství vytvořil rozsáhllý rodový fideikomis. Po jeho smrti v roce 1625 panství zdědil jeho nezletilý syn Matyáš Ferdinand Berka, za něho panství spravovala jeho matka Eusebie Hypolita Františka Berková, známá svou nenávistí k protestantům a arogantním přístupem k poddaným. Od roku 1636 spravoval panství již sám Matyáš Ferdinand Berka, který zemřel bez dědiců v roce 1644. Od roku 1650 pak panství držel Bohuslav Ferdinand Berka. Jeho smrtí v roce 1659 vymřela linie rodu Berků po meči. Panství proto převzala jeho dcera Františka Božena Rosálie Berková, která správcem panství jmenovala Františka z Jamsdorfu. Od roku 1670 přešlo panství na tzv. Jablonskou větev Berků a hrad a panství převzal jako rodový fideikomis František Antonín hrabě Berka, od. r. 1701 dědičný nejvyšší maršálek království, který zemřel bezdětný v roce 1706. Jím rod Berků z Dubé a Lipé v Čechách definitivně vymřel.

18. století – éra Kinských[editovat | editovat zdroj]

Po smrti Františka Antonína Berky zdědila panství Františka Rosálie Berková, provdaná za Leopolda Kinského ze Vchynic. Po její smrti v roce 1714 spravuje panství Václav Albert Kinský z Chocně (zemřel v roce 1719) a hrad a celé panství zdědil jeho syn Vilém Štěpán Kinský, známý svou velkorysostí a dobrým vztahem k poddaným. Po jeho úmrtí v roce 1749 panství převzal jeho syn František Josef hrabě Kinský, který již roku 1752 umřel. Panství zdědila jeho dcera Marie Augusta Kinská, která byla zasnoubena se svým příbuzným Filipem Kinským a panství mu v roce 1753 odkázala.

Filip Kinský se značně zasloužil o panství, provedl rozsáhlou úpravu hradu, zakládal dvory a ovčíny, které daly základ novým osadám na panství. Postavil barokní lovecký zámeček Karlštejn nad Svratkou a krátce před smrtí roku 1823 prodal panství knížatům z Thurn-Taxisu.

19.–21. století – éra Thurn-Taxisů a v majetku státu[editovat | editovat zdroj]

Majitelem panství se stal Karel Alexander kníže z Thurn-Taxisu. Na hradě nikdy nebydlel, neboť sídlil v bavorském Řezně. V roce 1827 panství zdědil jeho syn Maxmilián Karel z Thurn-Taxisu. V roce 1871 pak panství získal Maria Karel z Thurn-Taxisu, mj. synovec rakouské císařovny Alžběty. Posledním majitelem hradu a panství byl Albert Maria princ z Thurn-Taxisu.

V roce 1945 byl hrad znárodněn a byl zde zřízen domov pro staré občany. Od roku 2007 je to domov pro dlouhodobě duševně nemocné starší 18 let. Od počátku r. 2017 se počítá s vystěhováním domova do vhodnějších prostor, s následnou rekonstrukcí a se zpřístupněním památky pro širokou veřejnost.[4]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách: Jejich vznik, původní význam a změny (M–Ř). Svazek III. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1951. 632 s. S. 622. 
  2. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2015-10-31]. Identifikátor záznamu 139789 : Hrad Rychmburk. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  3. POCHE, Emanuel, a kol. Umělecké památky Čech. P/Š. Svazek III. Praha: Academia, 1980. 540 s. Heslo Předhradí, s. 167. 
  4. ČTK, JAH. Klienti zamíří jinam. Hrad Rychmburk a zámek Bystré se otevřou turistům. iDNES.cz/Pardubice a Pardubický kraj. 30. 1. 2017. [Klienti zamíří jinam. Hrad Rychmburk a zámek Bystré se otevřou turistům Dostupné online]. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • POCHE, Emanuel, a kol. Umělecké památky Čech. P/Š. Svazek III. Praha: Academia, 1980. 540 s. Heslo Předhradí, s. 166–167. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]