Albert z Thurn-Taxisu

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Albert kníže Thurn-Taxis
I. Albert, Thurn und Taxis 8. hercege.jpg

8. kníže z Thurn-Taxisu
Ve funkci:
2. června 1885 – 22. ledna 1952
Předchůdce Maxmilián z Thurn-Taxisu
Nástupce František Josef z Thurn-Taxisu

Dědičný generální poštmistr
Ve funkci:
2. června 1885 – 22. ledna 1952
Předchůdce Maxmilián z Thurn-Taxisu
Nástupce František Josef z Thurn-Taxisu

Dědičný člen rakouské Panské sněmovny
Předchůdce Maxmilián z Thurn-Taxisu
Nástupce František Josef z Thurn-Taxisu

Člen pruské panské sněmovny

Člen první sněmovní komory v Bavorsku

Člen první sněmovní komory v Württembersku

Tajný rada

Narození 8. května 1867
Řezno
Úmrtí 22. ledna 1952 (ve věku 84 let)
Řezno
Místo pohřbení Opatství sv. Jimrama
Choť Markéta Klementina Habsbursko-Lotrinská (od 1890)
Rodiče Maxmilián Antonín z Thurn-Taxisu a Helena Bavorská
Děti Alžběta Helena z Thurn-Taxisu
František Josef z Thurn-Taxisu
Karel August z Thurn-Taxisu
Max Emanuel z Thurn-Taxisu
Rafael Rainer z Thurn-Taxisu
Ludvík Filip z Thurn-Taxisu
Filip Arnošt z Thurn-Taxisu
Příbuzní Maxmilián Maria z Thurn-Taxisu, Alžběta z Thurn-Taxisu a Luisa z Thurn-Taxisu (sourozenci)
Maria Emanuel, Margrave of Meissen, Albert, Margrave of Meissen, Princess Mathilde of Saxony, Maria Josepha Prinzessin von Sachsen[1] a Princess Anna, Princess of Saxe-Gessaphe[1] (vnoučata)
Profese princ a politik
Ocenění rytíř Řádu zlatého rouna
doctor honoris causa Innsbrucké univerzity
Commons Kategorie Albert, 8th Prince of Thurn and Taxis
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Albert Maria 8. kníže z Thurn-Taxisu (Albert Maria Josef Maxmilián Lamoral, 8. kníže z Thurn-Taxisu, vévoda z Wörthu a Donaustaufu / Albert Maria Joseph Maximilian Lamoral, 8. Fürst von Thurn-Taxis, Herzog von Wörth und Donaustauf) (8. května 1867, Řezno22. ledna 1952, Řezno) byl německý šlechtic, od roku 1885 kníže a hlava celého rodu Thurn-Taxisu. Před zánikem monarchistického zřízení ve střední Evropě mu náleželo dědičné členství v horních komorách parlamentů čtyř států. Patřil k nejbohatším velkostatkářům v Německu, do roku 1945 vlastnil také značný majetek v Československu (Litomyšl, Chotěšov). Byl rytířem Řádu zlatého rouna a sňatkem se spříznil s rodem Habsburků, kromě toho byl synovcem rakouské císařovny Alžběty.

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Pocházel z významné šlechtické rodiny Thurn-Taxisů, narodil se v Řezně jako mladší syn prince Maxmiliána Thurn-Taxise (1831–1867) a jeho manželky princezny Heleny Bavorské (1834–1890), která byla starší sestrou rakouské císařovny Alžběty. Studoval práva a dějiny umění na univerzitách ve Würzburgu a Lipsku. Po předčasné smrti staršího bratra Maxmiliána (1862–1885) se stal knížetem a hlavou celého rodu Thurn-Taxisů, do dosažení plnoletosti (1888) zajišťovala správu majetku matka. Díky vlastnictví statků v několika zemích byl dědičným členem rakouské panské sněmovny, pruské panské sněmovny a první sněmovní komory v Bavorsku a Württembersku. Užíval také historický titul dědičného generálního poštmistra a v roce 1889 získal v Bavorsku titul vévody z Wörthu a Donaustaufu. Byl jmenován c. k. tajným radou a v roce 1889 obdržel Řád zlatého rouna. Během svého života pobýval převážně v Bavorsku, vlastnil ale také rozsáhlý majetek ve východních a západních Čechách (Litomyšl, Chotěšov, Rychmburk, Košumberk), na českých statcích mu patřilo přibližně 24 000 hektarů půdy a také několik honosných sídel (např. Chroustovice), která však rodina Thurn-Taxisů využívala jen zřídka.[2] Patřil k nejbohatší evropské šlechtě, věnoval se podpoře umění a za první světové války jako inspektor Červeného kříže také charitě. Pozemková reforma v Československu nezasáhla jeho majetek nijak zásadně, přesto se s Československou republikou soudil o výši náhrad až u mezinárodního soudu v Haagu. Jako německému státnímu příslušníkovi mu byly všechny velkostatky v roce 1945 v Československu zestátněny na základě Benešových dekretů.

Kromě rakouského Řádu zlatého rouna obdržel řadu dalších vyznamenání, především v německých zemích. V roce 1923 získal čestný doktorát na univerzitě v Innsbrucku.

V roce 1890 se v Budapešti oženil s rakouskou arcivévodkyní Margaretou (1870–1955), dcerou generála arcivévody Josefa. Arcivévodkyni Margaretě i po sňatku náležel titul Její císařská a královská Výsost. Z jejich manželství pocházelo osm dětí, dědicem rodu byl nejstarší syn kníže František Josef Thurn-Taxis (1893–1971).

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Darryl Roger Lundy: The Peerage.
  2. Přehled majetku Alberta Thurn-Taxise in: PROCHÁZKA, Johann: Topographisch-statistischer Schematismus des Grossgrundbesitzes im Königreiche Böhmen; Praha, 1891; s. 612–617 dostupné online

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]