Chotěšov (okres Plzeň-jih)
| Chotěšov | |
 | |
.svg) .svg) | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
|---|---|
| Status | obec |
| LAU (obec) | CZ0324 557838 |
| Kraj (NUTS 3) | Plzeňský (CZ032) |
| Okres (LAU 1) | Plzeň-jih (CZ0324) |
| Obec s rozšířenou působností a pověřená obec | Stod |
| Historická země | Čechy |
| Katastrální výměra | 26,8 km² |
| Zeměpisné souřadnice | 49°39′15″ s. š., 13°12′10″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 2 884 (2019)[1] |
| Nadmořská výška | 358 m n. m. |
| PSČ | 332 14 |
| Zákl. sídelní jednotky | 7 |
| Části obce | 5 |
| Katastrální území | 5 |
| Adresa obecního úřadu |
Plzeňská 88 332 14 Chotěšov |
| Starosta | Daniel Koláček |
|
Oficiální web: www | |
| Email: podatelna@obec-chotesov.cz | |
  Chotěšov | |
| Geodata (OSM): OSM, WMF | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Zdroje k infoboxu a částem obce Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Chotěšov je obec ležící na řece Radbuze v rovinaté krajině 20 kilometrů jihozápadně od města Plzně. Celá stejnojmenná obec, do které kromě samotného Chotěšova patří ještě vesnice Mantov, Losina, Týnec a Hoříkovice, zaujímá území o rozloze 2 681 ha. Žije zde přibližně 2 900[1] obyvatel.
Obsah
Historie[editovat | editovat zdroj]
První písemná zmínka o obci je z roku 1115, na významu nabyla po založení kláštera. K dalšímu rozvoji dochází po zahájení těžby uhlí a zřízení železnice v roce 1861.
Obec Chotěšov má svůj znak, modro-zlatě dělený štít, nahoře stříbrná osmihrotá hvězda v modrém poli, dole troje (2+1) černé jelení parohy ve zlatém poli.
Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]
Mezi pamětihodnosti patří klášter založený Hroznatou v letech 1202–1210, farní kostel Narození Panny Marie z roku 1366, mariánský sloup z roku 1687, sloup se sochou sv. Jana Nepomuckého z roku 1700 a morové sloupy.
Nedaleko obce se nachází bývalé poutní místo Křížový vrch (487 m). Dnes je tam rozhledna.
Služby a hospodářství[editovat | editovat zdroj]
V obci je základní škola 1.–9. třída, sportovní hala, mateřská škola, kulturní dům, kino, pošta, zdravotní středisko, dům pečovatelské služby. Úspěšně se rozbíhá bytová výstavba. Na okraji obce je sportovní letiště Aviatik klubu Chotěšov pro ultralehká letadla.
Největší průmyslový podnik v obci je MD Eletronik s. r. o. na výrobu kabelových svazků. Zaměstnává cca tisíc pracovníků. Dále zde působí soukromá zemědělská společnost a několik soukromých firem zabývajících se stavební, výrobní, řemeslnou a obchodní činností.
Doprava[editovat | editovat zdroj]
Obec leží na silnici č. I/26 Plzeň – Domažlice – hraniční přechod Folmava / Furth im Wald. 6 km od vsi prochází dálnice D5 Praha – Plzeň – Rozvadov. Obcí také prochází železniční trať Plzeň - Domažlice - Česká Kubice - Furth im Wald, na které je zřízena zastávka Chotěšov u Stoda.
Osobnosti[editovat | editovat zdroj]
- F. X. Margold (1887–1967), stavitel a malíř
- Václav Hataj (1888–1954), řídící učitel a kronikář
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2019. Praha. 30. dubna 2019. ISBN 978-80-250-2914-5. Dostupné online. [cit. 2019-05-04]
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Chotěšov ve Wikimedia Commons - Územně identifikační registr ČR. Obec Chotěšov v Územně identifikačním registru ČR [online]. Dostupné online.
- Obec Chotěšov
- ZŠ Chotěšov
