Chotěšov (okres Plzeň-jih)
| Chotěšov | |
|---|---|
 | |
.svg) .svg) | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| LAU 2 (obec) | CZ0324 557838 |
| Pověřená obec a obec s rozšířenou působností | Stod |
| Okres (LAU 1) | Plzeň-jih (CZ0324) |
| Kraj (NUTS 3) | Plzeňský (CZ032) |
| Historická země | Čechy |
| Zeměpisné souřadnice | 49°39′15″ s. š., 13°12′10″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 2 960 (2021)[1] |
| Rozloha | 26,81 km² |
| Nadmořská výška | 358 m n. m. |
| PSČ | 332 14 |
| Počet částí obce | 5 |
| Počet k. ú. | 5 |
| Počet ZSJ | 7 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Plzeňská 88 332 14 Chotěšov podatelna@obec-chotesov.cz |
| Starosta | Daniel Koláček |
| Oficiální web: www | |
  Chotěšov | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 557838 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Chotěšov je vesnice ležící na řece Radbuze v rovinaté krajině dvacet kilometrů jihozápadně od města Plzně. Celá stejnojmenná obec, do které kromě samotného Chotěšova patří ještě vesnice Mantov, Losina, Týnec a Hoříkovice, zaujímá území o rozloze 2 681 hektarů. Žije v ní přibližně 3 000[1] obyvatel.
Historie[editovat | editovat zdroj]
První písemná zmínka o Chotěšově je z roku 1115, na významu nabyla po založení kláštera. K dalšímu rozvoji dochází po zahájení těžby uhlí a zřízení železnice v roce 1861.
V areálu keramických závodů byla v roce 1951 hloubena jáma Ostrová. Sloužila jako výdušná jáma dolu Masaryk I. na jižním okraji Zbůchu. Dosáhla hloubky 288,4 metru a zasypána byla roku 1965.[2]
Obecní správa[editovat | editovat zdroj]
Obec Chotěšov má svůj znak, modro-zlatě dělený štít, nahoře stříbrná osmihrotá hvězda v modrém poli, dole troje černé jelení parohy ve zlatém poli.
Služby a hospodářství[editovat | editovat zdroj]
V obci je základní škola 1.–9. třída, sportovní hala, mateřská škola, kulturní dům, kino, pošta, zdravotní středisko, dům pečovatelské služby. Úspěšně se rozbíhá bytová výstavba. Na okraji obce je sportovní letiště Aviatik klubu Chotěšov pro ultralehká letadla.
Největší průmyslový podnik v obci je MD Elektronik na výrobu kabelových svazků. Zaměstnává asi tisíc pracovníků. Dále zde působí soukromá zemědělská společnost a několik soukromých firem zabývajících se stavební, výrobní, řemeslnou a obchodní činností.
Doprava[editovat | editovat zdroj]
Chotěšov leží na silnici I/26 Plzeň – Domažlice – hraniční přechod Folmava / Furth im Wald. Asi šest kilometrů od vsi vede dálnice D5 Plzeň – Rozvadov. Obcí také prochází železniční trať Plzeň – Furth im Wald, na které je zřízena zastávka Chotěšov u Stoda. Blíže k Plzni pak leží výhybna Chotěšov.
Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]
- Mezi pamětihodnosti patří chotěšovský klášter založený Hroznatou v letech 1202–1210, farní kostel Narození Panny Marie z roku 1366, mariánský sloup z roku 1687, sloup se sochou svatého Jana Nepomuckého z roku 1700 a morové sloupy.
- Jihovýchodně od Chotěšova se nachází bývalé poutní místo Křížový vrch (487 m). Dnes je tam rozhledna.
- Chata na pilíři bývalého mostu železniční vlečky Stod se nachází na řece Radbuza nedaleko jezu Pančava. Chaloupku postavili zhruba v roce 1993 hoši z Klubu mladých turistů v rámci táborů, které se zde pořádaly.[3] Podle jednoho z tehdejších stavitelů bylo dílo hotové za necelých čtrnáct dní.[4]
Akce pořádané v Chotěšově[editovat | editovat zdroj]
- Běh Chotěšovem je krosový závod, který měří 5,65 km a pořádá ho OSPV Chotěšov. V roce 2019 se konal 7. ročník této akce.
- Chotěšovská 30 je turistická akce pořádaná více než 45 let chotěšovským Klubem českých turistů. Je určena jak pro pěší, tak pro cyklistiku a nabízí několik různých tras.
- Slavnosti vína se konají se v prostorách kláštera Chotěšov, kde představují tuzemská vinařství. Jsou tu jak známá a oceňovaná vinařství, ale také neznámé. Lze se tu i občerstvit tradičním, tak i netradičním jídlem. Na celý den je vždy připraven doprovodný program s muzikou a tancem.
Osobnosti[editovat | editovat zdroj]
- František Xaver Margold (1887–1967), stavitel a malíř
- Václav Hataj (1888–1954), řídící učitel a kronikář
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2021. Praha. 30. dubna 2021. Dostupné online. [cit. 2021-04-30]
- ↑ DRNEK, Jan. Krajina nad pokladem. Průvodce po historii kamenouhelného dolování na Plzeňsku. Plzeň: Street, 2012. 336 s. ISBN 978-80-904746-0-4. S. 162.
- ↑ Obdivovaná i zatracovaná: chaloupka na pilíři na řece Radbuze půjde k zemi. Plzeň [online]. 2021-03-14 [cit. 2021-04-08]. Dostupné online.
- ↑ Srub na pilíři bývalého mostu Mantov - Jednou stopou Českem [online]. [cit. 2021-04-08]. Dostupné online.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Chotěšov na Wikimedia Commons - Oficiální stránky
- Chotěšov v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
