Dobřany

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek pojednává o městě jižně od Plzně. Další významy jsou uvedeny v článku Dobřany (rozcestník).
Dobřany
Kostel sv. Víta

Kostel sv. Víta

znak obce Dobřanyvlajka obce Dobřanyznakvlajka

status: město
LAU 2 (obec): CZ0324 557676
kraj (NUTS 3): Plzeňský (CZ032)
okres (LAU 1): Plzeň-jih (CZ0324)
obec s rozšířenou působností: Stod
pověřená obec: Dobřany
historická země: Čechy
katastrální výměra: 35,31 km²
počet obyvatel: 6 218 (2017)[1] (e)
nadmořská výška: 352 m n. m.
PSČ: 334 41
zákl. sídelní jednotky: 3
části obce: 3
katastrální území: 4
adresa městského úřadu: Městský úřad Dobřany
nám. T. G. Masaryka 1
334 41 Dobřany
starosta / starostka: Martin Sobotka
Oficiální web: www.dobrany.cz
E-mail: dobrany@dobrany.cz

Dobřany
Red pog.svg
Dobřany
Zdroje k infoboxu a částem obce

Dobřany (německy Dobrsan v letech 1938-1945 Wiesengrund) jsou město v okrese Plzeň-jih v Plzeňském kraji, 12 km jihozápadně od Plzně na řece Radbuze. V roce 2016 zde žilo kolem 6 200 obyvatel.

Městem vede železniční trať z Plzně do Železné Rudy, na které je zde zřízena železniční stanice Dobřany a severně od města v k. ú. Šlovice u Plzně ještě zastávka Dobřany zastávka. Nachází se zde psychiatrická léčebna, ve které se každoročně koná festival Mezi ploty.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o městě pochází z roku 1243. V roce 1259 je doložena nejstarší komunita ženského církevního řádu Magdalenitek v Čechách. Původně vladycké sídlo, po němž se roku 1243 psal Záviš z Dobřan z rodu Markvarticů, k roku 1260 je doložen městský rychtář. Tržní význam města dokládá zvláštní dobřanská obilní míra. Město v letech 12721282 získal ženský premonstrátský klášter v Chotěšově a držel jej do roku 1782, kdy byl klášter Josefem II. zrušen. V letech 18221945 zde hospodařili němečtí šlechticové Thurn-Taxisové, kteří byli po 2. světové válce popraveni[zdroj?]. Velký význam mělo přivedení železnice do města v roce 1876, kdy byl uveden do provozu úsek z Plzně do Nýrska. Od roku 1880 je v Dobřanech psychiatrická léčebna se současnou kapacitou 1 225 pacientů.[2] V letech 1938–1945 patřila obec k říšské provincii Sudety. Po válce bylo německé obyvatelstvo odsunuto.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Dobřanech.
Kamenný most přes Radbuzu
Radnice
  • Kostel svatého Mikuláše, původně gotický kostel ze 14. století na místě staršího kostela, připomínaného roku 1259. Byl vážně poškozen na husitských válek a vyhořel i roku 1620. Pozdně barokní přestavba proběhla v letech 1757–1758. Hřbitov kolem kostela byl koncem 18. století zrušen. Kostelní věž stojí samostatně a byla postavena v letech 1694–1700 s výškou 22 metrů. V letech 1865–1866 byla zvýšena na 45 metrů. Za druhé světová války byla 17. dubna 1943 věž i s kostelem poškozena při náletu a zničeno bylo všech pět zvonů. O rok později byla provizorně zastřešena jehlanovou helmicí a v roce 2000 byla zhotovena pseudobarokní cibulová báň. Věžní hodiny pochází z roku 1870 a v současnosti jsou zde tři zvony.
  • Kostel svatého Víta byl postaven v letech 1727–1734 z materiálu původního kostela, který stále na stejném místě. Stavbu navrhl plzeňský architekt Jakub Auguston. Dvouoltář svatého Víta a svatého Jana Nepomuckého zhotovil v letech 1728–1731 lužickosrbský řezbář Matěj Václav Jäckel. Kostel je v majetku města.[3] Slouží jako městská galerie a je zde stálá expozice Dobřanské baroko a každoroční výstava obrazů malíře Oty Janečka.[4] V kostele se pořádají koncerty vážné hudby.
  • Most přes Radbuzu na místě středověkého brodu přes Radbuzu je poprvé písemně zaznamenán v polovině 16. století. Jeho skutečné stáří však není známé. V 18. století byl barokně upraven. Má nestejnou šířku a mírně zalomenou osu. Na mostě je vyznačen letopočet 1879, kdy byl rekonstruován. Je dlouhý 50 metrů, široký 4,2 a vysoký 4,8 metru. Slouží pěší a cyklistické dopravě. Podle legendy přes něj projížděl Jan Žižka a Prokop Holý. V roce 1998 sem byla umístěna nová socha svatého Jana Nepomuckého.
  • Radnice
  • Kaple Panny Marie Pomocné z roku 1773. V roce 2015 ji koupilo a zrekonstruovalo město.[5]
  • Děkanství
  • Pět měšťanských domů na Masarykově náměstí (č. 5, 112, 147, 148, 157)
  • Ústavní kostel v psychiatrické léčebně
  • Kaple Čtrnácti svatých pomocníků v nouzi postavená na místě dřívější kaple v roce 2010
  • Šlovický vrch, evropsky významná lokalita severovýchodně od města vyhlášená v roce 2016 s výskytem listonoha letního, žábronožky letní a kuňky žlutobřiché na místě bývalého tankodromu s plochou asi 30 ha[6]
  • Naučná stezka Lesopark Martinská stěna

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

V dobřanské psychiatrické léčebně působili psychoanalytik a básník Zbyněk Havlíček, německý psychiatr a neurolog Arnold Pick a básník a výtvarník Karel Šebek

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích k 1.1.2017. Praha. 28. dubna 2017. Dostupné online. [cit. 2017-05-04]
  2. Léčebna Dobřany už není tajemno za plotem. Plzeňský deník.cz [online]. 2011-07-19 [cit. 2017-04-28]. Dostupné online.  
  3. Církev dá kostel městu. Plzeňský deník.cz [online]. 2007-10-09 [cit. 2017-04-28]. Dostupné online.  
  4. KVASNIČKOVÁ, Kateřina. Dobřany vystavují obrazy Oty Janečka. Plzeňský deník.cz [online]. 2012-05-13 [cit. 2017-04-28]. Dostupné online.  
  5. KORELUS, Pavel. Kapličku se nedařilo zachránit. Nakonec ji koupily a zrestaurovaly Dobřany. Plzeňský deník.cz [online]. 2016-06-09 [cit. 2017-04-28]. Dostupné online.  
  6. KORELUS, Pavel. Dobřany se s ministerstvem dohodly na Šlovickém vrchu. Plzeňský deník.cz [online]. 2015-10-05 [cit. 2017-04-28]. Dostupné online.  

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]