Dobřany

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek je o městě jižně od Plzně. Další významy jsou uvedeny na stránce Dobřany (rozcestník).
Dobřany

Kostel sv. Víta
Znak obce DobřanyVlajka obce Dobřany
znakvlajka
Lokalita
Status město
LAU (obec) CZ0324 557676
Kraj (NUTS 3) Plzeňský (CZ032)
Okres (LAU 1) Plzeň-jih (CZ0324)
Obec s rozšířenou působností Stod
Pověřená obec Dobřany
Historická země Čechy
Katastrální výměra 35,31 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 6 218 (2017)[1] (e)
Nadmořská výška 352 m n. m.
PSČ 334 41
Zákl. sídelní jednotky 3
Části obce 3
Katastrální území 4
Adresa městského úřadu Městský úřad Dobřany
nám. T. G. Masaryka 1
334 41 Dobřany
Starosta Martin Sobotka
Oficiální web: www.dobrany.cz
Email: dobrany@dobrany.cz
Dobřany
Red pog.svg
Dobřany
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dobřany (německy Dobrsan v letech 1938-1945 Wiesengrund) jsou město v okrese Plzeň-jih v Plzeňském kraji, 12 km jihozápadně od Plzně na řece Radbuze. Žije zde kolem 6 200 obyvatel.

Městem vede železniční trať z Plzně do Železné Rudy, na které je zde zřízena železniční stanice Dobřany a severně od města v k. ú. Šlovice u Plzně ještě zastávka Dobřany zastávka. Nachází se zde psychiatrická léčebna, ve které se každoročně koná festival Mezi ploty.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o městě pochází z roku 1243. V roce 1259 je doložena nejstarší komunita ženského církevního řádu Magdalenitek v Čechách. Původně vladycké sídlo, po němž se roku 1243 psal Záviš z Dobřan z rodu Markvarticů, k roku 1260 je doložen městský rychtář. Tržní význam města dokládá zvláštní dobřanská obilní míra. Město v letech 12721282 získal ženský premonstrátský klášter v Chotěšově a držel jej do roku 1782, kdy byl klášter Josefem II. zrušen. V letech 18221945 zde hospodařili němečtí šlechticové Thurn-Taxisové, kteří byli po 2. světové válce popraveni[zdroj?]. Velký význam mělo přivedení železnice do města v roce 1876, kdy byl uveden do provozu úsek z Plzně do Nýrska. Od roku 1880 je v Dobřanech psychiatrická léčebna se současnou kapacitou 1 225 pacientů.[2] V letech 1938–1945 patřila obec k říšské provincii Sudety. Po válce bylo německé obyvatelstvo odsunuto.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Dobřanech.
Kamenný most přes Radbuzu
Radnice
  • Kostel svatého Mikuláše, původně gotický kostel ze 14. století na místě staršího kostela, připomínaného roku 1259. Byl vážně poškozen na husitských válek a vyhořel i roku 1620. Pozdně barokní přestavba proběhla v letech 1757–1758. Hřbitov kolem kostela byl koncem 18. století zrušen. Kostelní věž stojí samostatně a byla postavena v letech 1694–1700 s výškou 22 metrů. V letech 1865–1866 byla zvýšena na 45 metrů. Za druhé světová války byla 17. dubna 1943 věž i s kostelem poškozena při náletu a zničeno bylo všech pět zvonů. O rok později byla provizorně zastřešena jehlanovou helmicí a v roce 2000 byla zhotovena pseudobarokní cibulová báň. Věžní hodiny pochází z roku 1870 a v současnosti jsou zde tři zvony.
  • Kostel svatého Víta byl postaven v letech 1727–1734 z materiálu původního kostela, který stále na stejném místě. Stavbu navrhl plzeňský architekt Jakub Auguston. Dvouoltář svatého Víta a svatého Jana Nepomuckého zhotovil v letech 1728–1731 lužickosrbský řezbář Matěj Václav Jäckel. Kostel je v majetku města.[3] Slouží jako městská galerie a je zde stálá expozice Dobřanské baroko a každoroční výstava obrazů malíře Oty Janečka.[4] V kostele se pořádají koncerty vážné hudby.
  • Most přes Radbuzu na místě středověkého brodu přes Radbuzu je poprvé písemně zaznamenán v polovině 16. století. Jeho skutečné stáří však není známé. V 18. století byl barokně upraven. Má nestejnou šířku a mírně zalomenou osu. Na mostě je vyznačen letopočet 1879, kdy byl rekonstruován. Je dlouhý 50 metrů, široký 4,2 a vysoký 4,8 metru. Slouží pěší a cyklistické dopravě. Podle legendy přes něj projížděl Jan Žižka a Prokop Holý. V roce 1998 sem byla umístěna nová socha svatého Jana Nepomuckého.
  • Radnice
  • Kaple Panny Marie Pomocné z roku 1773. V roce 2015 ji koupilo a zrekonstruovalo město.[5]
  • Děkanství
  • Pět měšťanských domů na Masarykově náměstí (č. 5, 112, 147, 148, 157)
  • Ústavní kostel v psychiatrické léčebně
  • Kaple Čtrnácti svatých pomocníků v nouzi postavená na místě dřívější kaple v roce 2010
  • Šlovický vrch, evropsky významná lokalita severovýchodně od města vyhlášená v roce 2016 s výskytem listonoha letního, žábronožky letní a kuňky žlutobřiché na místě bývalého tankodromu s plochou asi 30 ha[6]
  • Naučná stezka Lesopark Martinská stěna

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

V dobřanské psychiatrické léčebně působili psychoanalytik a básník Zbyněk Havlíček, německý psychiatr a neurolog Arnold Pick a básník a výtvarník Karel Šebek.

Části města[editovat | editovat zdroj]

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích k 1.1.2017. Praha. 28. dubna 2017. Dostupné online. [cit. 2017-05-04]
  2. Léčebna Dobřany už není tajemno za plotem. Plzeňský deník.cz [online]. 2011-07-19 [cit. 2017-04-28]. Dostupné online.  
  3. Církev dá kostel městu. Plzeňský deník.cz [online]. 2007-10-09 [cit. 2017-04-28]. Dostupné online.  
  4. KVASNIČKOVÁ, Kateřina. Dobřany vystavují obrazy Oty Janečka. Plzeňský deník.cz [online]. 2012-05-13 [cit. 2017-04-28]. Dostupné online.  
  5. KORELUS, Pavel. Kapličku se nedařilo zachránit. Nakonec ji koupily a zrestaurovaly Dobřany. Plzeňský deník.cz [online]. 2016-06-09 [cit. 2017-04-28]. Dostupné online.  
  6. KORELUS, Pavel. Dobřany se s ministerstvem dohodly na Šlovickém vrchu. Plzeňský deník.cz [online]. 2015-10-05 [cit. 2017-04-28]. Dostupné online.  

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]