Kostel svatého Mikuláše (Dobřany)
| Kostel svatého Mikuláše | |
|---|---|
 | |
| Místo | |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Plzeňský |
| Okres | Plzeň-jih |
| Obec | Dobřany |
| Souřadnice | 49°39′21,38″ s. š., 13°17′24,68″ v. d. |
  | |
| Základní informace | |
| Církev | římskokatolická |
| Provincie | česká |
| Diecéze | plzeňská |
| Vikariát | Plzeň-jih |
| Farnost | Dobřany |
| Zasvěcení | svatý Mikuláš |
| Architektonický popis | |
| Stavební sloh | gotika, baroko |
| Výstavba | 1259 |
| Další informace | |
| Adresa | Dobřany, Česko |
| Ulice | Náměstí T. G. M. |
| Kód památky | 35213/4-264 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kostel svatého Mikuláše je původně gotický, později barokně přestavěný kostel, jenž se nachází v Dobřanech.
Dějiny[editovat | editovat zdroj]
První písemná zmínka o farním kostele v Dobřanech je z roku 1259, kdy je uváděn jako dar podací dobřanského vladyky Vykarta z Tyrné a jeho manželky Bílým sestrám řádu sv. Máří Magdaleny. V letech 1272 až 1804 byla fara obsazována chotěšovským klášterem, od roku 1804 klášterem v Teplé. V roce 1420 byl kostel vypleněn husity. V roce 1498 byl znovu vysvěcen biskupem Janem Simbalienským. Opět byl kostel zničen požárem v roce 1620, poté opraven a znovu v roce 1645 vyrabován švédským vojskem. Další opravy kostela proběhly v letech 1651 a 1692. V letech 1756–1758 byl kostel barokně přestavěn pod vedením stavitele Martina Glasera[1] a postupně nově zařízen. V roce 1789 byl zrušen hřbitov, který se do té doby nacházel kolem kostela. V roce 1907 proběhla další velká oprava. Od roku 1958 je kostel i vedle něj stojící zvonice kulturní památkou.[2]
Popis kostela[editovat | editovat zdroj]
Kostel je původně gotická stavba bez věže, upravená barokně. Krytina je tašková, valba má více vikýřů a sanktusník nad středem křížové lodi. Kolem kostela je sokl s výžlabem a barokně profilovaná okapní římsa. Z gotického období je zachováno gotické zdivo, opěráky, podokenní části a profilované podbrádky na kněžišti. Kněžiště je ukončeno pětistranným závěrem a doplněno čtyřmi opěráky. Doplněno je pěti okny s hladkou špaletou a trojlaločně vykrojenou horní částí. K obdélné lodi je přistavěna čtyřboká kaple s vchodem na kůr. Po straně kněžiště vedou vchody do kaple Srdce páně a sakristie. Autorem rokokového hlavního oltáře z roku 1762 se sochami sv. Václava a sv. Floriána je sochař Karel Legát. Na hlavním oltáři je obraz - apoteóza sv. Mikuláše. V předsíni před vstupem do kostela je umístěn oltář sv. Kříže s plastikou ukřižování Krista a sochami sv. Jana, Panny Marie a Máří Magdalény[1], přenesen do dobřanského kostela v roce 1791 po zrušení kaple na vrchu Vrabina. Na klenbě presbytáře je freska Nejsvětější Trojice s anděli. Dalšími obrazy jsou Svatý Jana Nepomucký na modlitbách a obraz Svatá Markéta.[3] Výmalba kostela je od F. J. Luxe.[2] [4]
Zvonice[editovat | editovat zdroj]
Stojí samostatně vedle kostela, přiléhá k budově bývalé farní školy. Vystavěl ji na místě bývalého hřbitova v letech 1694–1700 Leonhard Tronner na podnět faráře Bohumila Schmida. Původně věž měřila 20 m a měla stanovou střechu. V roce 1865 byla zvýšena. Celková výška je 45,5 m. Stavbu tvoří tříposchoďový hranol s plechovou cibulovitou bání s lucernou a křížem, který sem byl dán v roce 1865. Věž je členěná lisenami a ukončená okapní římsou. Nad vchodem do věže je umístěn v akantové kartuši znak chotěšovského kláštera a letopočet 1700. V přízemí a v 1. poschodí jsou úzké střílny, v 2. a 3. poschodí velká polokruhová okna. Z přízemí s valenou klenbou vede dřevěné schodiště s 95 stupni do pater s dřevěnými povalovými stropy. Pod 1. patrem je umístěný hodinový stroj. Na věži jsou hodiny o průměru 260 cm. První věžní hodiny byly na zvonici umístěny v roce 1870. Při náletu na Dobřany 17. 4. 1943 byla věž stržena a shořelo všech pět zvonů i hodiny. Oprava zvonice byla provedena v roce 1945, místo cibulovité věže byla použita neslohová stanová helmice.[5] Cibulová báň byla obnovena v roce 2001.[2] Nové hodiny, na které ve sbírce přispěli občané Dobřan, byly vyrobeny v roce 1954 dobřanským hodinářem Fekerlem. Nové tři zvony byly vyrobeny v letech 1976, 1988 a 1997.[3]
Galerie[editovat | editovat zdroj]
-
Pohled na kostel zezadu -
Pohled na kostel z náměstí -
Interiér kostela -
Ztvárnění Golgoty v interiéru kostela -
Boční vchod do kostela
.jpg)
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b KOCOUREK, Jaroslav. Český atlas - Západní Čechy : [obrazový vlastivědný průvodce]. 1. vyd. vyd. Praha: Freytag & Berndt 344 s. ISBN 80-7316-130-3, ISBN 978-80-7316-130-9. OCLC 56967984 S. 150.
- ↑ a b c https://pamatkovykatalog.cz/kostel-sv-mikulase-18607007
- ↑ a b KAŠPAR, Karel. Dobřany slovem i obrazem. Dobřany: Město Dobřany, 2003. 335 s. S. 12.
- ↑ VLČKA, Ferdi. Město Dobřany v historii a v době přítomné. 1. vyd. Dobřany: GARN, 2019. 154 s. S. 20–30.
- ↑ KAŠPAR, Karel. Dobřany 1243-1998. Dobřany: Město Dobřany, 1998. 240 s. S. 114–116, 119.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostel svatého Mikuláše se zvonicí na Wikimedia Commons
