Golgota

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Vrch Golgota, zahrada

Golgota (také hora Kalvárie) je místo, kde byl podle Bible v 1. století ukřižován Ježíš Kristus, které se původně nacházelo vně Jeruzaléma. Jeho přesná poloha je tradována od starověku.

Původní označení Gûlgaltâ v aramejštině a podobné v hebrejštině znamenalo lebka, zřejmě označení kopce obsahujícího lebky nebo skalního útvaru lebku připomínajícího. Označení podle lebky bylo převzato do řečtiny: Κρανιου Τοπος (Kraniou Topos) i latiny: Calvariae Locus, ze kterého počeštěním vzniklo slovo kalvárie.

Podle některých křesťanských a židovských tradic je to místo lebky Adama – prvního člověka.

Odkazy v bibli[editovat | editovat zdroj]

Evangelium podle Matouše : Když přišli na místo zvané Golgota, to znamená 'Lebka', …[1]

Evangelium podle Marka : A přivedli ho na místo zvané Golgota, což v překladu znamená 'Lebka'.[2]

Evangelium podle Lukáše : Když přišli na místo, které se nazývá Lebka, …[3]

Evangelium podle Jana : Nesl svůj kříž a vyšel z města na místo zvané Lebka, hebrejsky Golgota.[4]

Poloha Golgoty[editovat | editovat zdroj]

Římský císař Constantinus I. nechal v letech 326335 postavit kostel Svatého hrobu jako místo Ježíšova hrobu poblíž Golgoty. Podle křesťanské legendy byly hrob Ježíše a pravý kříž objeveny v roce 325 sv. Helenou (matka Constantina). V roce 333 napsal poutník z Bordeaux: „Po levé ruce je malý kopec Golgota, kde byl ukřižován náš Pán“.

Bazilika svatého hrobu[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Chrám Božího hrobu.
Pravoslavný oltář ukřižování v bazilice

Bazilika Svatého hrobu je nyní uvnitř Starého Města v Jeruzalémě, i když původně se toto místo nacházelo za hradbami. Jeruzalémské hradby byly rozšířeny Herodem Agrippou v letech 4144, kdy obehnaly i prostor nynější baziliky Svatého hrobu. Profesor Sir Henry Chadwick (emeritní děkan Kristova kostela oxfordské univerzity) řekl: "Hadriánovi stavitelé přeplánovali Staré Město přenesením kopce Golgoty do nové městské hradby. Na tomto místě, které již uctívali křesťané, postavil pak Hadrián svatyni Afrodíté".

V bazilice se nachází 7 m dlouhý, 3 m široký a 4,80 m vysoký kus skály, o kterém se věří, že je posledním pozůstatkem Golgoty. Během restaurátorských prací a výkopů uvnitř baziliky Svatého hrobu v letech 19731978 bylo zjištěno, že Golgota byla původně místem, kde se těžil bílý „Melekský vápenec“. Pozorování potvrdilo, že při pohledu z města tento kopec mohl vypadat jako lebka. V roce 1986 byl nalezen kruh o průměru 11,50 cm, vytesaný v kameni, který mohl držet dřevěný kmen 2,5 m vysoký.

Bazilika je považována mnoha historiky za Ježíšův hrob a malá skála uvnitř kostela představuje polohu Golgoty.

Umělecká ztvárnění[editovat | editovat zdroj]

Film[editovat | editovat zdroj]

Sochařství[editovat | editovat zdroj]

Ferdinand Maxmilián Brokoff:

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Calvary na anglické Wikipedii.

  1. Mt 27, 33 (Kral, ČEP)
  2. Mk 15, 22 (Kral, ČEP)
  3. Lk 23, 33 (Kral, ČEP)
  4. Jan 19, 17 (Kral, ČEP)