Golgota

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Vrch Golgota, zahrada

Golgota (také hora Kalvárie) je místo, kde byl podle Bible v 1. století ukřižován Ježíš Kristus, které se původně nacházelo vně Jeruzaléma. Jeho přesná poloha je tradována od starověku.

Původní označení Gûlgaltâ v aramejštině a podobné v hebrejštině znamenalo lebka, zřejmě označení kopce obsahujícího lebky nebo skalního útvaru lebku připomínajícího. Označení podle lebky bylo převzato do řečtiny: Κρανιου Τοπος (Kraniou Topos) i latiny: Calvariae Locus, ze kterého počeštěním vzniklo slovo kalvárie.[1]

Podle některých křesťanských a židovských tradic je to místo lebky Adama – prvního člověka.

Odkazy v bibli[editovat | editovat zdroj]

Evangelium podle Matouše : Když přišli na místo zvané Golgota, to znamená 'Lebka', …[2]

Evangelium podle Marka : A přivedli ho na místo zvané Golgota, což v překladu znamená 'Lebka'.[3]

Evangelium podle Lukáše : Když přišli na místo, které se nazývá Lebka, …[4]

Evangelium podle Jana : Nesl svůj kříž a vyšel z města na místo zvané Lebka, hebrejsky Golgota.[5]

Poloha Golgoty[editovat | editovat zdroj]

Římský císař Constantinus I. nechal v letech 326335 postavit chrám svatého Hrobu jako místo Ježíšova hrobu poblíž Golgoty. Podle křesťanské legendy byly hrob Ježíše a pravý kříž objeveny v roce 325 sv. Helenou (manželka Constantina). V roce 333 napsal poutník z Bordeaux: „Po levé ruce je malý kopec Golgota, kde byl ukřižován náš Pán“.[zdroj?]

Bazilika svatého hrobu[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Chrám Božího hrobu.
Pravoslavný oltář ukřižování v bazilice

Bazilika Svatého hrobu je nyní uvnitř Starého Města v Jeruzalémě, i když původně se toto místo nacházelo za hradbami. Jeruzalémské hradby byly rozšířeny Herodem Agrippou v letech 4144, kdy obehnaly i prostor nynější baziliky Svatého hrobu. Profesor Sir Henry Chadwick (emeritní děkan Kristova kostela oxfordské univerzity) řekl: "Hadriánovi stavitelé přeplánovali Staré Město přenesením kopce Golgoty do nové městské hradby. Na tomto místě, které již uctívali křesťané, postavil pak Hadrián svatyni Afrodíté".

V bazilice se nachází 7 m dlouhý, 3 m široký a 4,80 m vysoký kus skály, o kterém se věří, že je posledním pozůstatkem Golgoty. Během restaurátorských prací a výkopů uvnitř baziliky Svatého hrobu v letech 19731978 bylo zjištěno, že Golgota byla původně místem, kde se těžil bílý „Melekský vápenec“. Pozorování potvrdilo, že při pohledu z města tento kopec mohl vypadat jako lebka. V roce 1986 byl nalezen kruh o průměru 11,50 cm, vytesaný v kameni, který mohl držet dřevěný kmen 2,5 m vysoký.

Bazilika je považována mnoha historiky za Ježíšův hrob a malá skála uvnitř kostela představuje polohu Golgoty.

Umělecká ztvárnění[editovat | editovat zdroj]

Film[editovat | editovat zdroj]

Sochařství[editovat | editovat zdroj]

Ferdinand Maxmilián Brokoff:

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Calvary na anglické Wikipedii.

  1. ŠVESTKOVÁ, Ludmila. Kalvárie. Naše řeč. 1992, roč. 75, čís. 1, s. 54-55. Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky. Dostupné online. 
  2. Mt 27, 33 (Kral, ČEP)
  3. Mk 15, 22 (Kral, ČEP)
  4. Lk 23, 33 (Kral, ČEP)
  5. Jan 19, 17 (Kral, ČEP)