Merklín (okres Plzeň-jih)
| Merklín | |
|---|---|
 | |
 | |
| znak | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| LAU 2 (obec) | CZ0324 558044 |
| Pověřená obec a obec s rozšířenou působností | Přeštice |
| Okres (LAU 1) | Plzeň-jih (CZ0324) |
| Kraj (NUTS 3) | Plzeňský (CZ032) |
| Historická země | Čechy |
| Zeměpisné souřadnice | 49°33′38″ s. š., 13°11′53″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 1 176 (2021)[1] |
| Rozloha | 17,01 km² |
| Nadmořská výška | 385 m n. m. |
| PSČ | 334 52 |
| Počet částí obce | 3 |
| Počet k. ú. | 2 |
| Počet ZSJ | 3 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Zámek 1 Merklín 334 52 Merklín u Přeštic info@merklin.cz |
| Starosta | Ing. Jana Nováková |
| Oficiální web: www | |
  Merklín | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 558044 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Merklín (německy Merklin) je bývalý městys v okrese Plzeň-jih mezi Přešticemi a Staňkovem. Přeštice jsou rovněž příslušnou obcí s rozšířenou působností.[2]
V obci žije přibližně 1 200[1] obyvatel, rozloha obce je 1701 ha. Obec ležící mezi hřebeny návrší v nadmořské výšce 385–420 m je rozdělena na dvě části říčkou Merklínkou vytékající z Merklínského rybníka.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Obec je poprvé připomínána roku 1356.[3] V minulosti se v okolí těžily zinek a stříbro.
V roce1895, za panství Eduarda Páffyho, mělo panství osm hospodářských dvorů, ke kterým příslušelo 1 155 ha polí, 229 ha luk a 62 ha pastvin. Dvory jsou uvedeny na mapách I. vojenského mapování. Součástí dvoru v Merklíně je zachovalá barokní sýpka zdobená lizénovými rámy.[4]
Roku 1945 byl Merklín osvobozen americkou armádou. Tuto skutečnost připomíná socha vojáka na náměstí.
Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]
- farní kostel sv. Mikuláše, barokně upravený gotický kostel
- Na jižním okraji vesnice stojí původně barokní merklínský zámek. Byl postaven okolo roku 1670 na místě starší tvrze. Později byl za Jana Karla Krakovského z Kolovrat klasicistně přestavěn na konci první čtvrtiny devatenáctého století.[5] Dochovaná podoba je výsledkem úprav z doby po druhé světové válce, kdy zámeckou budovu začal využívat místní národní výbor.[6]
- venkovský zámek s parkem
- kostel sv. Vavřince
- židovský hřbitov
Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]
Vývoj počtu obyvatel a domů dokumentuje tabulka:[3]
| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 1378 | 1539 | 1636 | 1842 | 1789 | 1759 | 1443 | 1032 | 1119 | 957 | 885 | 919 | 929 |
| Počet domů | 173 | 188 | 214 | 236 | 251 | 254 | 258 | 272 | 339 | 264 | 253 | 302 | 345 |
Osobnosti[editovat | editovat zdroj]
- Antonín Rýdl (1885–1960), herec a divadelní režisér
- Otto Seydl (1884–1959), český astronom, ředitel Státní hvězdárny
Části obce[editovat | editovat zdroj]
Občanská vybavenost[editovat | editovat zdroj]
V obci se nacházejí dva hostince, tři prodejny potravin a autobusová stanice. Významným činitelem je zde Diakonie Českobratrské církve evangelické. Tato církev má v obci svůj sbor. Provozuje několik zařízení denní i stálé péče a také speciální školu s internátem, který je umístěn v budově tzv. staré školy.
Kultura[editovat | editovat zdroj]
V obci se každoročně koná výstava bonsají[7] a tzv. Merklínské letní slavnosti.[8] Prochází tudy i naučná stezka Bijadla.
Zmínky v literatuře[editovat | editovat zdroj]
O Merklíně se zmiňuje Jaroslav Hašek v Osudech dobrého vojáka Švejka za světové války:[9]
- Vzpomínám na zlaté časy
- když mě houpal na klíně
- bydleli jsme toho času
- u Domažlic v Merklíně.
Okolí[editovat | editovat zdroj]
Merklín sousedí na severu se Zeměticemi, na severovýchodě se Soběkury, na východě s Horušany, na jihovýchodě s Otěšicemi, na jihozápadě s Kloušovem a na západě s Lhotou.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2021. Praha. 30. dubna 2021. Dostupné online. [cit. 2021-04-30]
- ↑ Archivovaná kopie. www.prestice-mesto.cz [online]. [cit. 2016-06-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-07-30.
- ↑ a b RŮŽKOVÁ, Jiřina; ŠKRABAL, Josef, a kol. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. 1. vyd. Díl I. Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. ISBN 80-250-1310-3. Heslo Merklín, s. 306.
- ↑ ŽIŽKA, Jan. Hospodářské dvory bývalých panství v Čechách. 1. vydání. vyd. Praha: [s.n.], 2016. 573 Seiten s. ISBN 9788086516851, ISBN 8086516857. OCLC 973568322 S. 456.
- ↑ Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Západní Čechy. Příprava vydání Miloslav Bělohlávek. Svazek IV. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1985. 528 s. Kapitola Merklín – zámek, s. 210–211.
- ↑ Umělecké památky Čech. K/O. Příprava vydání Emanuel Poche. Svazek II. Praha: Academia, 1978. 580 s. Heslo Merklín, s. 374.
- ↑ http://www.bonsaimerklin.cz/
- ↑ Archivovaná kopie. www.merklin.cz [online]. [cit. 2016-06-21]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-08-26.
- ↑ HAŠEK, Jaroslav: Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války. Dostupné online
Související články[editovat | editovat zdroj]
- Farní sbor Českobratrské církve evangelické v Merklíně u Přeštic
- Chřínovci z Chřínova
- Letecký souboj nad Merklínem
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Merklín na Wikimedia Commons - Oficiální stránky
- Merklín v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
