Merklín (okres Plzeň-jih)
Merklín | |
![]() | |
![]() | |
znak | |
Lokalita | |
---|---|
Status | obec |
LAU 2 (obec) | CZ0324 558044 |
Pověřená obec a obec s rozšířenou působností | Přeštice |
Okres (LAU 1) | Plzeň-jih (CZ0324) |
Kraj (NUTS 3) | Plzeňský (CZ032) |
Historická země | Čechy |
Zeměpisné souřadnice | 49°33′38″ s. š., 13°11′53″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 1 179 (2020)[1] |
Rozloha | 17 km² |
Nadmořská výška | 385 m n. m. |
PSČ | 334 52 |
Počet částí obce | 3 |
Počet k. ú. | 2 |
Počet ZSJ | 3 |
Kontakt | |
Adresa obecního úřadu |
Zámek 1 Merklín 334 52 Merklín u Přeštic info@merklin.cz |
Starosta | Ing. Jana Nováková |
Oficiální web: www | |
![]() ![]() Merklín | |
Další údaje | |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
![]() | |
![]() Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Merklín (německy Merklin,) je bývalý městys v okrese Plzeň-jih mezi Přešticemi a Staňkovem. Přeštice jsou rovněž příslušnou obcí s rozšířenou působností.[2]
V obci žije přibližně 1 200[1] obyvatel, rozloha obce je 1701 ha. Obec ležící mezi hřebeny návrší v nadmořské výšce 385–420 m je rozdělena na dvě části říčkou Merklínkou vytékající z Merklínského rybníka.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Obec je poprvé připomínána roku 1356.[3] V minulosti se v okolí těžily zinek a stříbro.
V roce1895, za panství Eduarda Páffyho, mělo panství osm hospodářských dvorů, ke kterým příslušelo 1 155 ha polí, 229 ha luk a 62 ha pastvin. Dvory jsou uvedeny na mapách I. vojenského mapování. Součástí dvoru v Merklíně je zachovalá barokní sýpka zdobená lizénovými rámy.[4]
Roku 1945 byl Merklín osvobozen americkou armádou. Tuto skutečnost připomíná socha vojáka na náměstí.
Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]
- farní kostel sv. Mikuláše, barokně upravený gotický kostel
- Na jižním okraji vesnice stojí původně barokní merklínský zámek. Byl postaven okolo roku 1670 na místě starší tvrze. Později byl za Jana Karla Krakovského z Kolovrat klasicistně přestavěn na konci první čtvrtiny devatenáctého století.[5] Dochovaná podoba je výsledkem úprav z doby po druhé světové válce, kdy zámeckou budovu začal využívat místní národní výbor.[6]
- venkovský zámek s parkem
- kostel sv. Vavřince
- židovský hřbitov
Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]
Vývoj počtu obyvatel a domů dokumentuje tabulka:[3]
Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Počet obyvatel | 1378 | 1539 | 1636 | 1842 | 1789 | 1759 | 1443 | 1032 | 1119 | 957 | 885 | 919 | 929 |
Počet domů | 173 | 188 | 214 | 236 | 251 | 254 | 258 | 272 | 339 | 264 | 253 | 302 | 345 |
Osobnosti[editovat | editovat zdroj]
- Antonín Rýdl (1885–1960), herec a divadelní režisér
- Otto Seydl (1884–1959), český astronom, ředitel Státní hvězdárny
Části obce[editovat | editovat zdroj]
Občanská vybavenost[editovat | editovat zdroj]
V obci se nacházejí dva hostince, tři prodejny potravin a autobusová stanice. Významným činitelem je zde Diakonie Českobratrské církve evangelické. Tato církev má v obci svůj sbor. Provozuje několik zařízení denní i stálé péče a také speciální školu s internátem, který je umístěn v budově tzv. staré školy.
Kultura[editovat | editovat zdroj]
V obci se každoročně koná výstava bonsají[7] a tzv. Merklínské letní slavnosti.[8] Prochází tudy i naučná stezka Bijadla.
Zmínky v literatuře[editovat | editovat zdroj]
O Merklínu se zmiňuje Jaroslav Hašek v Osudech dobrého vojáka Švejka za světové války:[9]
- Vzpomínám na zlaté časy
- když mě houpal na klíně
- bydleli jsme toho času
- u Domažlic v Merklíně.
Okolí[editovat | editovat zdroj]
Merklín sousedí na severu se Zeměticemi, na severovýchodě se Soběkury, na východě s Horušany, na jihovýchodě s Otěšicemi, na jihozápadě s Kloušovem a na západě s Lhotou.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2020. Praha. 30. dubna 2020. Dostupné online. [cit. 2020-05-01]
- ↑ Archivovaná kopie. www.prestice-mesto.cz [online]. [cit. 2016-06-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-07-30.
- ↑ a b RŮŽKOVÁ, Jiřina; ŠKRABAL, Josef, a kol. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. 1. vyd. Díl I. Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. ISBN 80-250-1310-3. Heslo Merklín, s. 306.
- ↑ ŽIŽKA, Jan. Hospodářské dvory bývalých panství v Čechách. 1. vydání. vyd. Praha: [s.n.], 2016. 573 Seiten s. ISBN 9788086516851, ISBN 8086516857. OCLC 973568322 S. 456.
- ↑ Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Západní Čechy. Příprava vydání Miloslav Bělohlávek. Svazek IV. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1985. 528 s. Kapitola Merklín – zámek, s. 210–211.
- ↑ Umělecké památky Čech. K/O. Příprava vydání Emanuel Poche. Svazek II. Praha: Academia, 1978. 580 s. Heslo Merklín, s. 374.
- ↑ http://www.bonsaimerklin.cz/
- ↑ http://www.merklin.cz/fotogalerie/merklinske-letni-slavnosti-pokracovani/
- ↑ HAŠEK, Jaroslav: Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války. Dostupné online
Související články[editovat | editovat zdroj]
- Farní sbor Českobratrské církve evangelické v Merklíně u Přeštic
- Chřínovci z Chřínova
- Letecký souboj nad Merklínem
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Merklín na Wikimedia Commons
- Oficiální stránky
- Územně identifikační registr ČR. Obec Merklín v Územně identifikačním registru ČR [online]. Dostupné online.