Staňkov (okres Domažlice)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Tento článek je o obci v Plzeňském kraji. O obci v Jihočeském kraji pojednává článek Staňkov (okres Jindřichův Hradec).
Staňkov
Staňkov, municipal office.jpg
Znak obce StaňkovVlajka obce Staňkov
znakvlajka
Lokalita
Status město
LAU (obec) CZ0321 554294
Kraj (NUTS 3) Plzeňský (CZ032)
Okres (LAU 1) Domažlice (CZ0321)
Obec s rozšířenou působností Horšovský Týn
Pověřená obec Staňkov
Historická země Čechy
Katastrální výměra 20,48 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 3 317 (2019)[1]
Nadmořská výška 357 m n. m.
PSČ 344 01 až 345 61
Zákl. sídelní jednotky 5
Části obce 5
Katastrální území 5
Adresa městského úřadu náměstí T. G. Masaryka 35
Staňkov I
34561 Staňkov
Starosta Mgr. Alexandr Horák
Oficiální web: www.mestostankov.cz
E-mail: podatelna@mestostankov.cz
Staňkov
Staňkov
Geodata (OSM): OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Město Staňkov (německy Stankau) se nachází v okrese Domažlice v Plzeňském kraji. Žije v něm přibližně 3 300[1] obyvatel. Město leží na železniční křižovatce asi v půli cesty mezi Plzní a Domažlicemi, cca 30 km od Klatov, 28 km od Plzně a 24 km od Domažlic. Městem protéká řeka Radbuza, do které se před Staňkovem napojuje potok Zubřina.

Název[editovat | editovat zdroj]

Název města je odvozen ze jména Staněk ve významu ves lidí Staňkových. V historických pramenech se název objevuje ve tvarech: de Stancowic (1233), de Ztankov (1243), de Stankow (1252), Stankow (1352), na Stankovy (1432), Stankowy (1557) a Stankowo (1654).[2]

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1233.[2] Obec se původně skládala ze dvou osad nazvaných Městys Staňkov a Ves Staňkov, které byly v roce 1951 zrušeny.[3]

Průmysl[editovat | editovat zdroj]

Sklářství[editovat | editovat zdroj]

Ve městě existovaly dvě sklárny. Jedna na výrobu zrcadel a litého skla, druhá na výrobu skla bezpečnostního. První pojmenovaná podle vlastníka sklářského podniku Andreas Ziegler's Sohn, vznikla v letech 1867-1869 v blízkosti řeky Radbuzy. Druhá nazývaná TRIPLEX byla postavena u nádraží v roce 1926. První zanikla v důsledku velké hospodářské krize a ztráty odbytišť. Její majetek převzali manželé František a Marie Kreysovy, kteří sklárnu přestavěli na výrobnu šamotového a dinasového zboží. Druhá sklárna TRIPLEX zanikla v roce 1946 po znárodnění a začlenění do podniku Union Teplice-Šanov, který ve Staňkově provoz ukončil.[4]

Šamotka[editovat | editovat zdroj]

Od roku 1937 sídlila v budově bývalé sklárny u řeky Radbuzy firma Františka a Marie Kreyzových na výrobu šamotového zboží. V roce 1948 byla znárodněna a začleněna do Západočeských keramických závodů Horní Bříza. V roce 1950 byl podnik přesunut pod Chlumčanské keramické závody (CHKZ). Vyráběla se zde formovací hmota pro slévárny, kyselinovzdorné kameniny, antukové komínové bloky, šamotové cihly, fasádní nástřiková drť a kaselská hněď, která se stala velmi populární. Staňkovský závod ji vyvážel do řady zemí západní i východní Evropy. Později závod začal vyrábět glazované mozaiky, v roce 1982 zavedl glazované pásky a v roce 1993 slinuté a leštěné dlaždice. V roce 2006 došlo k ukončení provozu CHKZ ve Staňkově.[5]

Cihelna[editovat | editovat zdroj]

První cihelna byla ve Stańkově založena v roce 186. Samotná výroba cihlářského zboží v sousedské cihelně zahájila provoz až po roce 1871. Jejím předsedou byl tehdy Jan Pavlík. V 70. letech 19. století následovala cihelna poštmistra Edmunda Meyrosera a v 90. letech se přidala cihelna Františka Trnky. Nakonec svůj provoz otevřely cihelny podnikatelů Josefa Klimenta a Františka Kreysy. Jeho vnuk František ji zmodernizoval, rožšířil a provoz cihelny udržel až do znárodnění roku 1948. Poté se uvádí jako závod Západočeských cihelen, n.p. Stod, který vyráběl okrasné tvarovky, plotovky a drenážní trubky. Jako neefektivní byl zlikvidován v lednu roku 1984.[5]

Pivovarnictví[editovat | editovat zdroj]

Měšťanský pivovar vznikl v roce 1602 potom, co bylo městu uděleno várečné právo. Pivo se zpočátku vařilo v soukromí, později ve společné varně. Pivovar býval majetkem sousedským a výroba piva byla dražena. Roku 1872 vznikla první akciová společnost, jejímž prvním sládkem byl J. Kestřánek. Po jejím krachu byl pivovar prodán v dražbě Karlu Trauttmansdorffovi, který jej spravoval až do roku 1945.[5]

Těžba[editovat | editovat zdroj]

Dobývání uhlí v dolech východně od Staňkova probíhalo kolem roku 1800 ručně. Největší rozvoj zaznamenal důl Ondřej, který využil moderní stroje i lanovou dráhu do skláren. Byl provozuschopný až do roku 1925. Severně od Staňkova v oblasti Stříbrnice se těžila olověná a zinková ruda. V její blízkosti se těžila i cihlářská hlína. Ve městě a jeho okolí se nacházelo několik cihelen. Podnikatelskému rodu Kreysů patřila jedna z největších cihelen až do znárodnění v roce 1948.[4]

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Ve městě se nachází 5 kulturních památek:[6]

Části města[editovat | editovat zdroj]

Další fotografie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2019. Praha. 30. dubna 2019. ISBN 978-80-250-2914-5. Dostupné online. [cit. 2019-05-04]
  2. a b PROFOUS, Antonín; SVOBODA, Jan. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny (S–Ž). Svazek IV. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1957. 868 s. Heslo Městys Staňkov, s. 159, 160. 
  3. Vyhláška ministra vnitra č. 16/1952 Sb., o změnách úředních názvů míst v roce 1951. Dostupné online.
  4. a b STAINBACHOVÁ, Věra; KINKOROVÁ, Radka; FOUD, Karel. Staňkov; 775 let. [s.l.]: NAVA Dostupné online. ISBN 978-80-7211-305-7. (Czech) 
  5. a b c STAINBACHOVÁ, Věra; KINKOROVÁ, Radka; FOUD, Karel. Staňkov; 775 let. [s.l.]: NAVA Dostupné online. ISBN 978-80-7211-305-7. S. 29-30. (Czech) 
  6. Monumnet

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Staňkov. Plzeň: Nava, 2008. 95 s. 
  • STEINBACHOVÁ, Věra. Sedm set padesát let Staňkova. Staňkov: Městský národní výbor, 1983. 85 s. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]