Přeskočit na obsah

Nepomuk

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Tento článek je o městě v okrese Plzeň-jih. Další významy jsou uvedeny na stránce Nepomuk (rozcestník).
Nepomuk
Městský úřad na náměstí A. Němejce
Městský úřad na náměstí A. Němejce
Znak města NepomukVlajka města Nepomuk
znakvlajka
Lokalita
Statusměsto
Pověřená obecNepomuk
Obec s rozšířenou působnostíNepomuk
(správní obvod)
OkresPlzeň-jih
KrajPlzeňský
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel3 526 (2024)[1]
Rozloha12,78 km²[2]
Nadmořská výška449 m n. m.
PSČ335 01
Počet domů826 (2021)[3]
Počet částí obce2
Počet k. ú.2
Počet ZSJ2
Kontakt
Adresa městského úřadunám. Augustina Němejce 63
335 01 Nepomuk 1
posta@urad-nepomuk.cz
StarostaVladimír Vokurka
Oficiální web: www.nepomuk.cz
Nepomuk
Nepomuk
Další údaje
Kód obce558109
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Nepomuk (německy Pomuk) je město na jihozápadě České republiky, v okrese Plzeň-jih v Plzeňském kraji, 33 kilometrů jihovýchodně od Plzně. Žije zde přibližně 3 500[1] obyvatel. Nepomuk je znám jako rodiště svatého Jana Nepomuckého. Součástí města je i část Dvorec.[4]

První písemná zmínka o Nepomuku souvisí se založením nedalekého cisterciáckého kláštera v roce 1144. Již dříve existující osada Nepomuk, původně zvaná Pomuk, se postupně stala trhovou vsí a centrem správy, řemesel a obchodu pro rozlehlou klášterní doménu. Ve 13. století bylo uděleno Nepomuku hrdelní právo. Tradice klade do míst dnešního města dvě starší osady – Přesanice a Pomuk. Vlastní konstituování Nepomuka, jakožto osídlení městského typu, souvisí pravděpodobně se vznikem stříbrných dolů a rýžováním zlata, jehož pozůstatky jsou ve zdejší krajině dodnes patrné. V okolí hlavního náměstí se nachází síť středověkých štol a podzemních chodeb.

Původní trhová ves obdržela nejpozději roku 1413 městská práva, jako město byla označována ovšem již ve 14. století. V roce 1420 byl klášter vypálen husity a jeho majetek přešel do rukou Švamberků a posléze Šternberků. Díky vrchnosti i samotným panovníkům získalo město rozsáhlé právo várečné a v roce 1465 právo konání čtyřdenních výročních trhů. Roku 1730 určil císař Karel VI., aby Nepomuk, zvaný někdy městem a jindy městečkem, měl již nastálo titul města. Od poloviny 19. století byl Nepomuk po sto let sídlem okresu.

Nádraží

K velkému rozvoji města došlo v 17. až 19. století v souvislosti se svatojánskými poutěmi. Jan Nepomucký se narodil v Nepomuku kolem roku 1340. Stal se veřejným notářem a generálním vikářem pražské arcidiecéze a jako jeden z nejvyšších hodnostářů se ocitl v centru tehdejších sporů mezi církví a králem. V roce 1393 byl po mučení svržen z Karlova mostu do Vltavy. V převážně nekatolických Čechách 15. a 16. století existoval kult Jana Nepomuckého jen v okruhu kněžstva svatovítské katedrály. Masově se začíná šířit až v 17. století a teprve v roce 1729 jej papež Benedikt XIII. oficiálně kanonizoval. Se stovkami svatojánských soch a kostelů se setkáváme nejen v Česku, ale i za hranicemi. Jako patron vod ochraňuje mnoho mostů.

V roce 2003 se stal Nepomuk obcí s rozšířenou působností. Nachází se zde Městský úřad, Úřad práce, Katastrální a Finanční úřad a knihovna s veřejnou internetovou stanicí.

Přírodní poměry

[editovat | editovat zdroj]

Nepomuk leží v severním cípu Nepomucké vrchoviny. Městem protéká říčka Muchovka, která se nedaleko Nepomuka mísí v Klášterském rybníku s řekou Úslavou. Dominantou kraje je vrch Zelená hora se stejnojmenným zámkem, tyčící se nad soutokem. Místní krajina je protkána značenou sítí turistických i cyklistických tras, které protínají okolní krajinu s množstvím přírodních zajímavostí a chráněných oblastí. Nejvýznamnější jsou Národní přírodní rezervace Chejlava, přírodní parky Kakov – Plánický hřeben a Pod Štědrým a chráněná krajinná oblast Brdy.

Obyvatelstvo

[editovat | editovat zdroj]
Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[5][6]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 2 572 2 967 2 668 2 506 2 532 2 478 2 448 2 331 2 568 2 616 3 206 3 211 3 546 3 809 3 564
Počet domů 327 336 349 349 361 375 443 531 567 585 616 694 743 794 826

Městská správa

[editovat | editovat zdroj]

Části města

[editovat | editovat zdroj]

Městské symboly

[editovat | editovat zdroj]

Vlajka byla městu udělena rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 13. února 1996.[7]

Jižním okrajem města vede silnice I/20, na kterou se napojují silnice II/187 a II/191. Nejbližší železniční stanicí je nádraží Nepomuk, které stojí v části obce Dvorec.

V průběhu roku se ve městě koná řada kulturních a společenských akcí, nejvýznamnější z nich jsou:

  • duben – Otvíráme Nepomuk! – den otevřených dveří místních památek a muzeí
  • květen – Nepomucká pouť – pouťové atrakce, bohoslužby a koncerty v kostelech, řemeslný a farmářský jarmark
  • červen – Nefestík (alternativní hudební, divadelní a filmový festival)
  • červenec
    • Pod pěti hvězdami – festival barokní hudby
    • otevření zámku Zelená hora
    • Nepomucký trojúhelník – závody historických motocyklů
    • filmové léto
    • Nepomucké pivní slavnosti – festival malých pivovarů s bohatým hudebním programem
  • srpen – Tvůrčí rezidence Nepomuk – umělecké sympozium
  • září – Zelenohorské vinobraní – slavnosti vína a hudby
  • říjen – Podzim pod Zelenou horou, Světový den chůze (tradiční akce Klubu českých turistů)
  • prosinec – Adventní trh s rozsvícením vánočního stromu

Celoročně se konají kulturní akce v hotelu U Zeleného stromu, KD Dvorec i jinde. V sezóně je v provozu každý pátek Malá letní scéna. Od dubna do října se konají jednou měsíčně Nepomucké trhy zaměřené na regionální potraviny a řemeslná výrobky.

Ke sportovnímu vyžití slouží městská hala, tenisové kurty, fotbalová hřiště, skatepark a pro děti zábavní park a koupaliště.

Pamětihodnosti

[editovat | editovat zdroj]
Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Nepomuku.

Nepomuk se může pochlubit řadou historických památek. Patří mezi ně nejen poutní kostel svatého Jana Nepomuckého, budova arciděkanství s malým Svatojánským muzeem a stará Zelenohorská pošta, postavené podle plánů slavného barokního stavitele Kiliána Ignáce Dientzenhofera, gotická bazilika svatého Jakuba, secesní spořitelna, množství drobných kapliček a soch ale i řada dalších dochovaných budov.

Kostel svatého Jana Nepomuckého

[editovat | editovat zdroj]

V jihozápadní části náměstí stojí poutní chrám svatého Jana Nepomuckého. Podle legendy stával na jeho místě rodný dům Jana Nepomuckého. V 17. století zde páni ze Šternberka nechali vystavět kostel svatého Jana Křtitele, po svatořečení Nepomuckého byl v roce 1734 kostel nahrazen barokním chrámem podle návrhu slavného stavitele K. I. Dientzenhofera. Socha svatého Jana na oltáři pochází z roku 1848, varhany z roku 1912. Dodnes se zde konají poutě k výročí narození a umučení svatého Jana.

Svatojánské muzeum

[editovat | editovat zdroj]

Muzeum v budově arciděkanství založil roku 1930 arciděkan Jan Strnad, oficiální název zněl „Církevní museum svatojánských a jiných církevních památek“. Roku 1950 však bylo muzeum uzavřeno, obnoveno bylo v roce 2015 zásluhou úsilí P. Františka Cibuzara a P. Vítězslava Holého. V přízemních prostorách arciděkanství je expozice svatojánských památek, dále je zde badatelna s knihovnou.[8]

Městské muzeum a galerie

[editovat | editovat zdroj]

Expozice muzea vás seznámí s odkazem svatého Jana Nepomuckého, tvorbou malíře Augustina Němejce, místního rodáka, s prostředím života měšťanských a lidových vrstev a uvidíte i řadu dalších zajímavých exponátů. Sbírky městského muzea jsou uloženy na staré radnici ze 16. století, přestavěné ve třicátých letech 19. století a v sousední budově piaristických škol z let 1862–1867, která tvoří dominantu náměstí A. Němejce.

Kostel svatého Jakuba

[editovat | editovat zdroj]
Kostel svatého Jakuba Většího

Původní románský kostel svatého Jakuba Většího na Přesanickém náměstí, založený mnichy cisterciáckého kláštera ve 12. století, byl na konci 13. století přestavěn v gotickém slohu do podoby trojlodní baziliky. Zvláštností je barokní věž, postavená nezvykle v ose presbyteria koncem 18. století V interiéru se dochovalo mnoho cenných prvků, včetně náhrobku Ladislava ze Šternberka z roku 1566. Mobiliář kostela tvoří ucelená neogotická kolekce z let 1858–1860. Vedle kostela stojí budova arciděkanství s mansardovou střechou, přestavěná po požáru roku 1746 podle plánů K. I. Dienzenhofera. V kostele byl pokřtěn sv. Jan Nepomucký.

Zelenohorská pošta

[editovat | editovat zdroj]

Cestou z náměstí A. Němejce k Zelené hoře se na samém okraji historického jádra města rozkládá mohutná budova staré Zelenohorské pošty. Budova byla postavena na místě starší usedlosti roku 1672 zelenohorským hejtmanem D. F. Táborským z Hirschfeldu jako rodové sídlo. Do roku 1843 zde byla dědičná pošta. Po požáru v roce 1746 byl dům přestavěn údajně dle plánů K. I. Diezenhoffera. Poslední větší stavební úpravy proběhly v letech 1887–1888, kdy objekt získal eklektickou fasádu a stal se na sto let sídlem lesního úřadu. V rekonstruovaných poštovních stájích se dnes nachází muzeum historických motocyklů.

Dům U České lípy

[editovat | editovat zdroj]
Dům U české lípy (vpravo)

Na Přesanickém náměstí stojí patrový dům s barokním štítem, bránou a pavlačí. Ve středověku sloužila tato budova jako rychta a soud, od druhé poloviny 19. století jako hostinec. V hlubokých sklepích byla i městská šatlava. Jádro dnešního domu je ze 17. století, současný vzhled je z přelomu 18. a 19. století.

Další památky

[editovat | editovat zdroj]

Ve městě se nachází další zachovalé domy ze 17. až 19. století (U Tří růží, U Zeleného stromu, rodný dům A. Němejce, chalupa U Kočárů čp. 30, dům U Petrů aj.), téměř desítka kaplí a kapliček i několik cenných, převážně barokních soch a božích muk.

Mikroregion Nepomucko

[editovat | editovat zdroj]

Od roku 1998 působí na území Nepomucka dobrovolný svazek 29 okolních měst a obcí s bezmála 15 000 obyvateli. Jeho cílem je všestranná spolupráce v oblasti celkového rozvoje regionu.

Mnohé vesničky, nacházející se v této oblasti, si dodnes zachovaly svou původní lidovou podobu. Typický ráz krajiny tvoří značný počet drobných sakrálních památek i množství rybníků navazujících na blatenskou rybníkářskou tradici. Ideální podmínky ke koupání skýtá Nový rybník u Nepomuka. V Kasejovicích a ve Spáleném Poříčí lze nalézt stopy židovské historie a v Žinkovech a Oselcích je lokální muzejní expozice. Pohled do širokého okolí nabízí rozhledna u Železného Újezdu.

Partnerská města

[editovat | editovat zdroj]
  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. Části obcí. Obec Nepomuk [online]. Územně identifikační registr ČR [cit. 2018-05-31]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-12-19. 
  5. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  6. Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  7. Udělené symboly – Nepomuk [online]. 1996-02-13 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online. 
  8. Svatojánské muzeum. www.sjmn.cz [online]. [cit. 2023-05-20]. Dostupné online. 
  9. Římskokatolická farnost Nepomuk, matrika pokřtěných číslo 25, čas. rozsah 1873 - 1895. [s.l.]: [s.n.] S. 334. 
  10. Kronika obce Hamry, čas. rozsah 1990 - 1994, uloženo v SOKA Klatovy. [s.l.]: [s.n.] S. 17 - oznámení o úmrtí Pavel Stuiber. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • BAROCH Karel: Dějiny Nepomucka II., Nepomuk, Nepomuk 1992
  • BERNDORF Alexandr: Nepomuk I., II., Plzeň 1928.
  • BERNDORF Alexandr: Zelená hora, Plzeň 1932.
  • ČERNÝ Jiří: Poutní místa českobudějovické diecéze. Milostné obrazy, sochy a místa zvláštní zbožnosti, České Budějovice 2013.
  • ČERNÝ Jiří: 80 let od vzniku svatojánského muzea v Nepomuku, Setkání - Aktuality 10, 2009, s. 6 - 7.
  • ČERNÝ Jiří: Svatojánské muzeum v Nepomuku, Pod Zelenou horou. Vlastivědný sborník jižního Plzeňska, 2012, č. 1, s. 3-6
  • DUCHOSLAVOVÁ Markéta: Církevní museum svatojánských a jiných církevních památek v Nepomuku, historie - současnost - budoucnost. Jižní Plzeňsko XI. Historickovlastivědný sborník Muzea jižního Plzeňska v Blovicích, 2013, s. 9-21.
  • KROUPA Pavel a kol: Historie a kulturní dědictví Nepomucka, Nepomuk 2013.
  • POKORNÝ, VojtěchMIKULEC, JiříBLAŽEK, Petr: Musica Navalis. Dějiny slavností a kultu sv. Jana Nepomuckého. Svatojánský spolek, Praha 2022, 454 s.

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]