Nepomuk
| Nepomuk | |
|---|---|
 Městský úřad na náměstí A. Němejce | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | město |
| Pověřená obec | Nepomuk |
| Obec s rozšířenou působností | Nepomuk (správní obvod) |
| Okres | Plzeň-jih |
| Kraj | Plzeňský |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°29′11″ s. š., 13°34′56″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 3 526 (2024)[1] |
| Rozloha | 12,78 km²[2] |
| Nadmořská výška | 449 m n. m. |
| PSČ | 335 01 |
| Počet domů | 826 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 2 |
| Počet k. ú. | 2 |
| Počet ZSJ | 2 |
| Kontakt | |
| Adresa městského úřadu | nám. Augustina Němejce 63 335 01 Nepomuk 1 posta@urad-nepomuk.cz |
| Starosta | Vladimír Vokurka |
| Oficiální web: www | |
  Nepomuk | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 558109 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Nepomuk (německy Pomuk) je město na jihozápadě České republiky, v okrese Plzeň-jih v Plzeňském kraji, 33 kilometrů jihovýchodně od Plzně. Žije zde přibližně 3 500[1] obyvatel. Nepomuk je znám jako rodiště svatého Jana Nepomuckého. Součástí města je i část Dvorec.[4]
Historie
[editovat | editovat zdroj]První písemná zmínka o Nepomuku souvisí se založením nedalekého cisterciáckého kláštera v roce 1144. Již dříve existující osada Nepomuk, původně zvaná Pomuk, se postupně stala trhovou vsí a centrem správy, řemesel a obchodu pro rozlehlou klášterní doménu. Ve 13. století bylo uděleno Nepomuku hrdelní právo. Tradice klade do míst dnešního města dvě starší osady – Přesanice a Pomuk. Vlastní konstituování Nepomuka, jakožto osídlení městského typu, souvisí pravděpodobně se vznikem stříbrných dolů a rýžováním zlata, jehož pozůstatky jsou ve zdejší krajině dodnes patrné. V okolí hlavního náměstí se nachází síť středověkých štol a podzemních chodeb.
Původní trhová ves obdržela nejpozději roku 1413 městská práva, jako město byla označována ovšem již ve 14. století. V roce 1420 byl klášter vypálen husity a jeho majetek přešel do rukou Švamberků a posléze Šternberků. Díky vrchnosti i samotným panovníkům získalo město rozsáhlé právo várečné a v roce 1465 právo konání čtyřdenních výročních trhů. Roku 1730 určil císař Karel VI., aby Nepomuk, zvaný někdy městem a jindy městečkem, měl již nastálo titul města. Od poloviny 19. století byl Nepomuk po sto let sídlem okresu.
K velkému rozvoji města došlo v 17. až 19. století v souvislosti se svatojánskými poutěmi. Jan Nepomucký se narodil v Nepomuku kolem roku 1340. Stal se veřejným notářem a generálním vikářem pražské arcidiecéze a jako jeden z nejvyšších hodnostářů se ocitl v centru tehdejších sporů mezi církví a králem. V roce 1393 byl po mučení svržen z Karlova mostu do Vltavy. V převážně nekatolických Čechách 15. a 16. století existoval kult Jana Nepomuckého jen v okruhu kněžstva svatovítské katedrály. Masově se začíná šířit až v 17. století a teprve v roce 1729 jej papež Benedikt XIII. oficiálně kanonizoval. Se stovkami svatojánských soch a kostelů se setkáváme nejen v Česku, ale i za hranicemi. Jako patron vod ochraňuje mnoho mostů.
V roce 2003 se stal Nepomuk obcí s rozšířenou působností. Nachází se zde Městský úřad, Úřad práce, Katastrální a Finanční úřad a knihovna s veřejnou internetovou stanicí.
Přírodní poměry
[editovat | editovat zdroj]Nepomuk leží v severním cípu Nepomucké vrchoviny. Městem protéká říčka Muchovka, která se nedaleko Nepomuka mísí v Klášterském rybníku s řekou Úslavou. Dominantou kraje je vrch Zelená hora se stejnojmenným zámkem, tyčící se nad soutokem. Místní krajina je protkána značenou sítí turistických i cyklistických tras, které protínají okolní krajinu s množstvím přírodních zajímavostí a chráněných oblastí. Nejvýznamnější jsou Národní přírodní rezervace Chejlava, přírodní parky Kakov – Plánický hřeben a Pod Štědrým a chráněná krajinná oblast Brdy.
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 2 572 | 2 967 | 2 668 | 2 506 | 2 532 | 2 478 | 2 448 | 2 331 | 2 568 | 2 616 | 3 206 | 3 211 | 3 546 | 3 809 | 3 564 |
| Počet domů | 327 | 336 | 349 | 349 | 361 | 375 | 443 | 531 | 567 | 585 | 616 | 694 | 743 | 794 | 826 |
Městská správa
[editovat | editovat zdroj]Části města
[editovat | editovat zdroj]- Nepomuk
- Dvorec
Městské symboly
[editovat | editovat zdroj]Vlajka byla městu udělena rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 13. února 1996.[7]
Doprava
[editovat | editovat zdroj]Jižním okrajem města vede silnice I/20, na kterou se napojují silnice II/187 a II/191. Nejbližší železniční stanicí je nádraží Nepomuk, které stojí v části obce Dvorec.
Kultura
[editovat | editovat zdroj]V průběhu roku se ve městě koná řada kulturních a společenských akcí, nejvýznamnější z nich jsou:
- duben – Otvíráme Nepomuk! – den otevřených dveří místních památek a muzeí
- květen – Nepomucká pouť – pouťové atrakce, bohoslužby a koncerty v kostelech, řemeslný a farmářský jarmark
- červen – Nefestík (alternativní hudební, divadelní a filmový festival)
- červenec
- Pod pěti hvězdami – festival barokní hudby
- otevření zámku Zelená hora
- Nepomucký trojúhelník – závody historických motocyklů
- filmové léto
- Nepomucké pivní slavnosti – festival malých pivovarů s bohatým hudebním programem
- srpen – Tvůrčí rezidence Nepomuk – umělecké sympozium
- září – Zelenohorské vinobraní – slavnosti vína a hudby
- říjen – Podzim pod Zelenou horou, Světový den chůze (tradiční akce Klubu českých turistů)
- prosinec – Adventní trh s rozsvícením vánočního stromu
Celoročně se konají kulturní akce v hotelu U Zeleného stromu, KD Dvorec i jinde. V sezóně je v provozu každý pátek Malá letní scéna. Od dubna do října se konají jednou měsíčně Nepomucké trhy zaměřené na regionální potraviny a řemeslná výrobky.
Ke sportovnímu vyžití slouží městská hala, tenisové kurty, fotbalová hřiště, skatepark a pro děti zábavní park a koupaliště.
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]Nepomuk se může pochlubit řadou historických památek. Patří mezi ně nejen poutní kostel svatého Jana Nepomuckého, budova arciděkanství s malým Svatojánským muzeem a stará Zelenohorská pošta, postavené podle plánů slavného barokního stavitele Kiliána Ignáce Dientzenhofera, gotická bazilika svatého Jakuba, secesní spořitelna, množství drobných kapliček a soch ale i řada dalších dochovaných budov.
Kostel svatého Jana Nepomuckého
[editovat | editovat zdroj]V jihozápadní části náměstí stojí poutní chrám svatého Jana Nepomuckého. Podle legendy stával na jeho místě rodný dům Jana Nepomuckého. V 17. století zde páni ze Šternberka nechali vystavět kostel svatého Jana Křtitele, po svatořečení Nepomuckého byl v roce 1734 kostel nahrazen barokním chrámem podle návrhu slavného stavitele K. I. Dientzenhofera. Socha svatého Jana na oltáři pochází z roku 1848, varhany z roku 1912. Dodnes se zde konají poutě k výročí narození a umučení svatého Jana.
Svatojánské muzeum
[editovat | editovat zdroj]Muzeum v budově arciděkanství založil roku 1930 arciděkan Jan Strnad, oficiální název zněl „Církevní museum svatojánských a jiných církevních památek“. Roku 1950 však bylo muzeum uzavřeno, obnoveno bylo v roce 2015 zásluhou úsilí P. Františka Cibuzara a P. Vítězslava Holého. V přízemních prostorách arciděkanství je expozice svatojánských památek, dále je zde badatelna s knihovnou.[8]
Městské muzeum a galerie
[editovat | editovat zdroj]Expozice muzea vás seznámí s odkazem svatého Jana Nepomuckého, tvorbou malíře Augustina Němejce, místního rodáka, s prostředím života měšťanských a lidových vrstev a uvidíte i řadu dalších zajímavých exponátů. Sbírky městského muzea jsou uloženy na staré radnici ze 16. století, přestavěné ve třicátých letech 19. století a v sousední budově piaristických škol z let 1862–1867, která tvoří dominantu náměstí A. Němejce.
Kostel svatého Jakuba
[editovat | editovat zdroj]
Původní románský kostel svatého Jakuba Většího na Přesanickém náměstí, založený mnichy cisterciáckého kláštera ve 12. století, byl na konci 13. století přestavěn v gotickém slohu do podoby trojlodní baziliky. Zvláštností je barokní věž, postavená nezvykle v ose presbyteria koncem 18. století V interiéru se dochovalo mnoho cenných prvků, včetně náhrobku Ladislava ze Šternberka z roku 1566. Mobiliář kostela tvoří ucelená neogotická kolekce z let 1858–1860. Vedle kostela stojí budova arciděkanství s mansardovou střechou, přestavěná po požáru roku 1746 podle plánů K. I. Dienzenhofera. V kostele byl pokřtěn sv. Jan Nepomucký.
Zelenohorská pošta
[editovat | editovat zdroj]Cestou z náměstí A. Němejce k Zelené hoře se na samém okraji historického jádra města rozkládá mohutná budova staré Zelenohorské pošty. Budova byla postavena na místě starší usedlosti roku 1672 zelenohorským hejtmanem D. F. Táborským z Hirschfeldu jako rodové sídlo. Do roku 1843 zde byla dědičná pošta. Po požáru v roce 1746 byl dům přestavěn údajně dle plánů K. I. Diezenhoffera. Poslední větší stavební úpravy proběhly v letech 1887–1888, kdy objekt získal eklektickou fasádu a stal se na sto let sídlem lesního úřadu. V rekonstruovaných poštovních stájích se dnes nachází muzeum historických motocyklů.
Dům U České lípy
[editovat | editovat zdroj]
Na Přesanickém náměstí stojí patrový dům s barokním štítem, bránou a pavlačí. Ve středověku sloužila tato budova jako rychta a soud, od druhé poloviny 19. století jako hostinec. V hlubokých sklepích byla i městská šatlava. Jádro dnešního domu je ze 17. století, současný vzhled je z přelomu 18. a 19. století.
Další památky
[editovat | editovat zdroj]Ve městě se nachází další zachovalé domy ze 17. až 19. století (U Tří růží, U Zeleného stromu, rodný dům A. Němejce, chalupa U Kočárů čp. 30, dům U Petrů aj.), téměř desítka kaplí a kapliček i několik cenných, převážně barokních soch a božích muk.
Osobnosti
[editovat | editovat zdroj]- Svatý Jan Nepomucký (mezi 1340 a 1350–1393), generální vikář pražského arcibiskupa
- Marie Poledňáková (1941–2022), scenáristka, režisérka
- Václav Zahradník (1942–2001), dirigent, hudební skladatel
- Alexandr Berndorf (1889–1968), historik, spisovatel
- Augustin Němejc (1861–1938), český malíř
- Josef Ondřej Liboslav Rettig (1821–1871), botanik, pedagog
- Václav Vojtěch ze Šternberka (1643–1708), český šlechtic
- Pavel Stuiber, profesor, dirigent, hudební skladatel, nar. 6. října 1887 Nepomuk čp. 72,[9] zemř. 20. března 1967 Hamry čp. 67[10]
Mikroregion Nepomucko
[editovat | editovat zdroj]Od roku 1998 působí na území Nepomucka dobrovolný svazek 29 okolních měst a obcí s bezmála 15 000 obyvateli. Jeho cílem je všestranná spolupráce v oblasti celkového rozvoje regionu.
Mnohé vesničky, nacházející se v této oblasti, si dodnes zachovaly svou původní lidovou podobu. Typický ráz krajiny tvoří značný počet drobných sakrálních památek i množství rybníků navazujících na blatenskou rybníkářskou tradici. Ideální podmínky ke koupání skýtá Nový rybník u Nepomuka. V Kasejovicích a ve Spáleném Poříčí lze nalézt stopy židovské historie a v Žinkovech a Oselcích je lokální muzejní expozice. Pohled do širokého okolí nabízí rozhledna u Železného Újezdu.
Partnerská města
[editovat | editovat zdroj]
Anykščiai, Litva
Bušince, Slovensko
Hukvaldy, Česko- Krupina, Slovensko
Kemnath, Německo
Omiš, Chorvatsko
São João Nepomuceno, Brazílie
Roermond, Nizozemsko
Visla, Polsko
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ Části obcí. Obec Nepomuk [online]. Územně identifikační registr ČR [cit. 2018-05-31]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-12-19.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Udělené symboly – Nepomuk [online]. 1996-02-13 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online.
- ↑ Svatojánské muzeum. www.sjmn.cz [online]. [cit. 2023-05-20]. Dostupné online.
- ↑ Římskokatolická farnost Nepomuk, matrika pokřtěných číslo 25, čas. rozsah 1873 - 1895. [s.l.]: [s.n.] S. 334.
- ↑ Kronika obce Hamry, čas. rozsah 1990 - 1994, uloženo v SOKA Klatovy. [s.l.]: [s.n.] S. 17 - oznámení o úmrtí Pavel Stuiber.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- BAROCH Karel: Dějiny Nepomucka II., Nepomuk, Nepomuk 1992
- BERNDORF Alexandr: Nepomuk I., II., Plzeň 1928.
- BERNDORF Alexandr: Zelená hora, Plzeň 1932.
- ČERNÝ Jiří: Poutní místa českobudějovické diecéze. Milostné obrazy, sochy a místa zvláštní zbožnosti, České Budějovice 2013.
- ČERNÝ Jiří: 80 let od vzniku svatojánského muzea v Nepomuku, Setkání - Aktuality 10, 2009, s. 6 - 7.
- ČERNÝ Jiří: Svatojánské muzeum v Nepomuku, Pod Zelenou horou. Vlastivědný sborník jižního Plzeňska, 2012, č. 1, s. 3-6
- DUCHOSLAVOVÁ Markéta: Církevní museum svatojánských a jiných církevních památek v Nepomuku, historie - současnost - budoucnost. Jižní Plzeňsko XI. Historickovlastivědný sborník Muzea jižního Plzeňska v Blovicích, 2013, s. 9-21.
- KROUPA Pavel a kol: Historie a kulturní dědictví Nepomucka, Nepomuk 2013.
- POKORNÝ, Vojtěch – MIKULEC, Jiří – BLAŽEK, Petr: Musica Navalis. Dějiny slavností a kultu sv. Jana Nepomuckého. Svatojánský spolek, Praha 2022, 454 s.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Nepomuk na Wikimedia Commons 
Slovníkové heslo Nepomuk ve Wikislovníku
Nepomuk ve Vlastenském slovníku historickém ve Wikizdrojích- Oficiální stránky
- Nepomuk v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- Turistické informace o Nepomuku a okolí
