Nepomuk

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Tento článek je o obci v okrese Plzeň-jih. Další významy jsou uvedeny na stránce Nepomuk (rozcestník).
Nepomuk
Městský úřad na náměstí A. Němejce
Městský úřad na náměstí A. Němejce
Znak města NepomukVlajka města Nepomuk
znakvlajka
Lokalita
Statusměsto
LAU 2 (obec)CZ0324 558109
Pověřená obec a obec s rozšířenou působnostíNepomuk
Okres (LAU 1)Plzeň-jih (CZ0324)
Kraj (NUTS 3)Plzeňský (CZ032)
Historická zeměČechy
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel3 730 (2021)[1]
Rozloha12,78 km²
Nadmořská výška449 m n. m.
PSČ304 03 až 335 03
Počet částí obce2
Počet k. ú.2
Počet ZSJ2
Kontakt
Adresa městského úřadunáměstí Augustina Němejce 63
Nepomuk
335 01 Nepomuk 1
posta@urad-nepomuk.cz
StarostaIng. Jiří Švec
Oficiální web: www.nepomuk.cz
Nepomuk
Nepomuk
Další údaje
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Nepomuk (německy Pomuk) je město na jihozápadě České republiky, v okrese Plzeň-jih v Plzeňském kraji, 33 km jihovýchodně od Plzně. Žije zde přibližně 3 700[1] obyvatel. Nepomuk je znám jako rodiště svatého Jana Nepomuckého. Součástí města je i část Dvorec.[2]

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o Nepomuku souvisí se založením nedalekého cisterciáckého kláštera v roce 1144. Již dříve existující osada Nepomuk, původně zvaná Pomuk, se postupně stala trhovou vsí a centrem správy, řemesel a obchodu pro rozlehlou klášterní doménu. Ve 13. století bylo uděleno Nepomuku hrdelní právo. Tradice klade do míst dnešního města dvě starší osady – Přesanice a Pomuk. Vlastní konstituování Nepomuka, jakožto osídlení městského typu, souvisí pravděpodobně se vznikem stříbrných dolů a rýžováním zlata, jehož pozůstatky jsou ve zdejší krajině dodnes patrné. V okolí hlavního náměstí se nachází síť středověkých štol a podzemních chodeb.

Původní trhová ves obdržela nejpozději roku 1413 městská práva, jako město byla označována ovšem již ve 14. století. V roce 1420 byl klášter vypálen husity a jeho majetek přešel do rukou Švamberků a posléze Šternberků. Díky vrchnosti i samotným panovníkům získalo město rozsáhlé právo várečné a v roce 1465 právo konání čtyřdenních výročních trhů. Roku 1730 určil císař Karel VI., aby Nepomuk, zvaný někdy městem a jindy městečkem, měl již nastálo titul města. Od poloviny 19. století byl Nepomuk po sto let sídlem okresu.

Nádraží

K velkému rozvoji města došlo v 17. až 19. století v souvislosti se svatojánskými poutěmi. Jan Nepomucký se narodil v Nepomuku kolem roku 1340. Stal se veřejným notářem a generálním vikářem pražské arcidiecéze a jako jeden z nejvyšších hodnostářů se ocitl v centru tehdejších sporů mezi církví a králem. V roce 1393 byl po mučení svržen z Karlova mostu do Vltavy. V převážně nekatolických Čechách 15. a 16. století existoval kult Jana Nepomuckého jen v okruhu kněžstva svatovítské katedrály. Masově se začíná šířit až v 17. století a teprve v roce 1729 jej papež Benedikt XIII. oficiálně kanonizoval. Se stovkami svatojánských soch a kostelů se setkáváme nejen v Česku, ale i za hranicemi. Jako patron vod ochraňuje mnoho mostů. Svatý Jan Nepomucký se stal nejvýznamnějším barokním světcem.[zdroj?]

V roce 2003 se stal Nepomuk obcí s rozšířenou působností. Nachází se zde Městský úřad, Úřad práce, Katastrální a Finanční úřad a knihovna s veřejnou internetovou stanicí.

Přírodní poměry[editovat | editovat zdroj]

Nepomuk leží v severním cípu Nepomucké vrchoviny. Městem protéká říčka Muchovka, která se nedaleko Nepomuka mísí v Klášterském rybníku s řekou Úslavou. Dominantou kraje je vrch Zelená hora se stejnojmenným zámkem, tyčící se nad soutokem. Místní krajina je protkána značenou sítí turistických i cyklistických tras, které protínají okolní krajinu s množstvím přírodních zajímavostí a chráněných oblastí. Nejvýznamnější jsou Národní přírodní rezervace Chejlava, přírodní parky Kakov – Plánický hřeben a Pod Štědrým a Chráněná krajinná oblast Brdy.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Nepomuku.

Nepomuk se může pochlubit řadou historických památek. Patří mezi ně nejen poutní kostel svatého Jana Nepomuckého, budova arciděkanství s malým Svatojánským muzeem a stará Zelenohorská pošta, postavené podle plánů slavného barokního stavitele Kiliána Ignáce Dientzenhofera, gotická bazilika svatého Jakuba, secesní spořitelna, množství drobných kapliček a soch ale i řada dalších dochovaných budov.

Kostel svatého Jana Nepomuckého[editovat | editovat zdroj]

V jihozápadní části náměstí stojí poutní chrám svatého Jana Nepomuckého. Podle legendy stával na jeho místě světcův rodný dům. V 17. století zde páni ze Šternberka nechali vystavět kostel svatého. Jana Křtitele, který byl v roce 1734 nahrazen barokním chrámem slavného stavitele K. I. Dientzenhofera. Socha svatého Jana na oltáři pochází z roku 1848, varhany z roku 1912. Dodnes se zde konají poutě k výročí narození a umučení svatého Jana.

Svatojánské muzeum[editovat | editovat zdroj]

Muzeum v budově arciděkanství založil roku 1930 arciděkan Jan Strnad, oficiální název zněl „Církevní museum svatojánských a jiných církevních památek“. Roku 1950 však bylo muzeum zrušeno. Teprve v devadesátých letech 20. století se podařilo především zásluhou P. Františka Cibuzara a P. Vítězslava Holého znovu navázat na kulturní odkaz P. Strnada. V přízemních prostorách arciděkanství byla instalována nová expozice svatojánských památek a 21. 3. 2015 bylo Svatojánské muzeum slavnostně otevřeno. Pyšní se mj. svatojánskou knihovnou a badatelnou, do níž mají případní zájemci po předchozím objednání umožněn přístup.

Zámek Zelená hora[editovat | editovat zdroj]

Nepřehlédnutelnou dominantu zdejší krajiny představuje barokní zámek Zelená hora, tyčící se na stejnojmenném kopci severně nad Nepomukem. Do povědomí veřejnosti se zapsal především nálezem Rukopisu zelenohorského, uzavřením Jednoty zelenohorské a filmem Černí baroni. Držiteli zámku byly slavné rody: Švamberkové, Šternberkové, za jejichž držení byl původní hrad přestavěn na zámek, dále Martinicové, Colloredo-Mansfeldové a Auerspergové.

Městské muzeum a galerie[editovat | editovat zdroj]

Expozice muzea vás seznámí s odkazem svatého Jana Nepomuckého, tvorbou malíře Augustina Němejce, místního rodáka, s prostředím života měšťanských a lidových vrstev a uvidíte i řadu dalších zajímavých exponátů. Sbírky městského muzea jsou uloženy na staré radnici ze 16. století, přestavěné ve třicátých letech 19. století a v sousední budově piaristických škol z let 1862–1867, která tvoří dominantu náměstí A. Němejce.

Kostel svatého Jakuba[editovat | editovat zdroj]

Kostel svatého Jakuba Většího

Původní románský kostel svatého Jakuba Většího na Přesanickém náměstí, založený mnichy cisterciáckého kláštera ve 12. století, byl na konci 13. století přestavěn v gotickém slohu do podoby trojlodní baziliky. Zvláštností je barokní věž, postavená nezvykle v ose presbyteria koncem 18. století V interiéru se dochovalo mnoho cenných prvků, včetně náhrobku Ladislava ze Šternberka z roku 1566. Mobiliář kostela tvoří ucelená neogotická kolekce z let 1858–1560. Vedle kostela stojí budova arciděkanství s mansardovou střechou, přestavěná po požáru roku 1746 podle plánů K. I. Dienzenhofera. V kostele byl pokřtěn sv. Jan Nepomucký.

Zelenohorská pošta[editovat | editovat zdroj]

Cestou z náměstí A. Němejce k Zelené hoře se na samém okraji historického jádra města rozkládá mohutná budova staré Zelenohorské pošty. Budova byla postavena na místě starší usedlosti roku 1672 zelenohorským hejtmanem D. F. Táborským z Hirschfeldu jako rodové sídlo. Do roku 1843 zde byla dědičná pošta. Po požáru v roce 1746 byl dům přestavěn údajně dle plánů K. I. Diezenhoffera. Poslední větší stavební úpravy proběhly v letech 1887–1888, kdy objekt získal eklektickou fasádu a stal se na sto let sídlem lesního úřadu. V rekonstruovaných poštovních stájích se dnes nachází muzeum historických motocyklů.

Dům U České lípy[editovat | editovat zdroj]

Dům U české lípy (vpravo)

Na Přesanickém náměstí stojí patrový dům s barokním štítem, bránou a pavlačí. Ve středověku sloužila tato budova jako rychta a soud, od 2.poloviny 19. století jako hostinec. V hlubokých sklepích byla i městská šatlava. Jádro dnešního domu je ze 17. století, současný vzhled je z přelomu 18. a 19. století.

Další památky[editovat | editovat zdroj]

Ve městě se nachází další zachovalé domy ze 17. až 19. století (U Černého orla, U Zeleného stromu, rodný dům A. Němejce, chalupa U Kočárů č.p. 30, dům U Petrů aj.), téměř desítka kaplí a kapliček i několik cenných, převážně barokních soch a božích muk.

Kultura[editovat | editovat zdroj]

V průběhu roku se ve městě koná řada kulturních a společenských akcí, nejvýznamnější z nich jsou:

  • duben – Otvíráme Nepomuk! – den otevřených dveří místních památek a muzeí
  • květen – Nepomucká pouť – pouťové atrakce, bohoslužby a koncerty v kostelech, řemeslný a farmářský jarmark
  • červen – Nefestík (alternativní hudební, divadelní a filmový festival)
  • červenec
    • Pod pěti hvězdami – festival barokní hudby
    • otevření zámku Zelená hora
    • Nepomucký trojúhelník – závody historických motocyklů
    • filmové léto
    • Nepomucké pivní slavnosti – festival malých pivovarů s bohatým hudebním programem
  • srpen – Tvůrčí rezidence Nepomuk – umělecké sympozium
  • září – Zelenohorské vinobraní – slavnosti vína a hudby
  • říjen – Podzim pod Zelenou horou, Světový den chůze (tradiční akce Klubu českých turistů)
  • prosinec – Adventní trh s rozsvícením vánočního stromu

Celoročně se konají kulturní akce v hotelu U Zeleného stromu, KD Dvorec i jinde. V sezóně je v provozu každý pátek Malá letní scéna. Od dubna do října se konají jednou měsíčně Nepomucké trhy zaměřené na regionální potraviny a řemeslná výrobky.

Ke sportovnímu vyžití slouží městská hala, tenisové kurty, fotbalová hřiště, skatepark a pro děti zábavní park a koupaliště.

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Mikroregion Nepomucko[editovat | editovat zdroj]

Od roku 1998 působí na území Nepomucka dobrovolný svazek 29 okolních měst a obcí s bezmála 15 000 obyvateli. Jeho cílem je všestranná spolupráce v oblasti celkového rozvoje regionu.

Mnohé vesničky, nacházející se v této oblasti, si dodnes zachovaly svou původní lidovou podobu. Typický ráz krajiny tvoří značný počet drobných sakrálních památek i množství rybníků navazujících na blatenskou rybníkářskou tradici. Ideální podmínky ke koupání skýtá Nový rybník u Nepomuka. V Kasejovicích a ve Spáleném Poříčí lze nalézt stopy židovské historie a v Žinkovech a Oselcích je lokální muzejní expozice. Pohled do širokého okolí nabízí rozhledna u Železného Újezdu.

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2021. Praha. 30. dubna 2021. Dostupné online. [cit. 2021-04-30]
  2. Části obcí. Obec Nepomuk [online]. Územně identifikační registr ČR [cit. 2018-05-31]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-12-19. 
  3. Římskokatolická farnost Nepomuk, matrika pokřtěných číslo 25, čas. rozsah 1873 - 1895. [s.l.]: [s.n.] S. 334. 
  4. Kronika obce Hamry, čas. rozsah 1990 - 1994, uloženo v SOKA Klatovy. [s.l.]: [s.n.] S. 17 - oznámení o úmrtí Pavel Stuiber. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • BAROCH Karel: Dějiny Nepomucka II., Nepomuk, Nepomuk 1992
  • BERNDORF Alexandr: Nepomuk I., II., Plzeň 1928.
  • BERNDORF Alexandr: Zelená hora, Plzeň 1932.
  • ČERNÝ Jiří: Poutní místa českobudějovické diecéze. Milostné obrazy, sochy a místa zvláštní zbožnosti, České Budějovice 2013.
  • ČERNÝ Jiří: 80 let od vzniku svatojánského muzea v Nepomuku, Setkání - Aktuality 10, 2009, s. 6 - 7.
  • ČERNÝ Jiří: Svatojánské muzeum v Nepomuku, Pod Zelenou horou. Vlastivědný sborník jižního Plzeňska, 2012, č. 1, s. 3-6
  • DUCHOSLAVOVÁ Markéta: Církevní museum svatojánských a jiných církevních památek v Nepomuku, historie - současnost - budoucnost. Jižní Plzeňsko XI. Historickovlastivědný sborník Muzea jižního Plzeňska v Blovicích, 2013, s. 9-21.
  • KROUPA Pavel a kol: Historie a kulturní dědictví Nepomucka, Nepomuk 2013.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]