Krupina
| Krupina | |
|---|---|
 Pohled na Krupinu od strážní věže Vartovka | |
 znak | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 48°21′ s. š., 19°4′1″ v. d. |
| Nadmořská výška | 271 m n. m. |
| Stát |  Slovensko |
| Kraj | Banskobystrický |
| Okres | Krupina |
| Tradiční region | Hont |
  Krupina | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 88,7 km² |
| Počet obyvatel | 7 576 (2021)[1] |
| Hustota zalidnění | 85,4 obyv./km² |
| Správa | |
| Status | město |
| Starosta | Radoslav Vazan |
| Vznik | 1135 (první písemná zmínka) |
| Oficiální web | www |
| krupina | |
| Adresa obecního úřadu | Mestský úrad Krupina Svätotrojičné nám. 4 963 01 Krupina |
| Telefonní předvolba | 045 |
| PSČ | 963 01 |
| Označení vozidel (do r. 2022) | KA |
| NUTS | 518557 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Krupina (německy Karpfen, maďarsky Korpona) je jedno z nejstarších měst Slovenska, ležící v Banskobystrickém kraji. Žije zde přibližně 7 600[1] obyvatel.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Na základě archeologických nalezišť v okolí Krupiny je možné předpokládat, že okolí Krupiny bylo osídlené už v mezolitě. Evidované jsou nálezy kamenných mlát a seker v Dobré Nive, početné nálezy z mladší doby kamenné z Hontianských Nemec, Ladzan a Sebechleb. Důkaz osídlení okolí Krupiny svědčí i nálezy měděných seker a dlát ze starší doby bronzové v Hontianských Nemcích, Lišově a Domanikách. Ozdobné předměty ze střední doby bronzové se našli v Horných Rykynčicích, Cerovu, Čabradském Vrbovku na Čabradském hradě a v Domanikách. V okolí Krupiny jsou i nálezy z mladší doby bronzové. Jelikož se na území samotného města Krupiny našlo málo nálezů svědčících o jeho osídlení, z poměrně hustého osídlení jeho blízkého okolí v tomto období, je možné předpokládat, že na území dnešního města sídlil člověk už v pravěku. V středověku území Krupiny osídlili Slované-Slováci. Důkazem osídlení svědčí i samostatný slovansko-slovenský název Krupina (v latinské listině z roku 1135 Corpona). Krupina společně s Trnavou, Zvolenem a Banskou Štiavnicí patří mezi nejstarší města na Slovensku. Městská práva dostala pravděpodobně v roce 1238. V období tureckého nebezpečí tu byla postavená strážní věž – Vartovka, kulturní památka, dnes používána jako rozhledna.
Sociální a zdravotní péče v Krupině[editovat | editovat zdroj]
V nejstarším období plnily kláštery sociální a částečně zdravotní úlohy. V souvislosti se vznikem městského organizmu, zdravotní funkci přebralo na sebe město. Přímo v Krupině byl kdysi špitál s kostelem a podobně i jako v jiných středověkých městech, bylo úlohou správců špitálu starat se o chudé a nemocné lidi ve městě a poskytovala jim duchovní, sociální a pravděpodobně i zdravotní péči. Nejstarší písemná zmínka o špitálu v Krupině je v listinách z roku 1413 a 1415, kdy se uvádí správce Ján z Prievidze a později v roce 1437, kde se přímo uvádí špitál sv. Alžběty za hradbami města. Jeho správcem byl Ostrihomskou kapitulou jmenován Ján Martiny z Dvorník.
Reálná nemocnice se otevírá 27. února 1966 přebudováním bývalých úřadů (daňového úřadu, geodézie). Po obnovení okresu Krupina v roce 1996 se i krupinská nemocnice odčleňuje od OÚNZ Zvolen. Napříč tomu se nepodaří získat dostatek financí, díky čemu dochází k zrušení dětského oddělení. Od 1. ledna 2003 transformací nemocnic tzv. I. typu ze zřizovatelské působnosti Ministerstva zdravotnictví SR pod obce a města vzniká MĚSTSKÁ NEMOCNICE S POLIKLINIKOU Krupina, n.o. Nemocnice je nadále vystavována tlaku zdravotních pojišťoven a když největší (státní) Všeobecná zdravotní pojišťovna Zvolen omezuje svoje smlouvní výdavky, omezuje se v Krupině činnost chirurgického oddělení. Napříč modernizaci realizované v rámci evropských fondů je další osud nemocnice, která pokrývá oblast nad 30 000 obyvatel nejasný. Momentálně je nemocnice součástí Nemocnice ve Zvolenu - pracoviště Krupina, člen Agel.sk .
Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]
Etnické složení[editovat | editovat zdroj]
Náboženské složení obyvatel[editovat | editovat zdroj]
- katolíci - 70,32 % (5 619)
- evangelíci - 17,86 % (1 427)
- ateisté - 9,27 % (741)
- Adventisté sedmého dne - 0,39 % (31)
- Apoštolská církev - 0,1 (8)
- Svědkové Jehovovi - 0,09 % (7)
- jiné - 0,08 % (5)
- řeckokatolická církev - 0,06 % (5)
- Evangelická církev metodistická - 0,05 % (4)
- Reformovaná křesťanská církev - 0,03 % (2)
- pravoslaví - 0,03 % (2)
- Bratrská jednota baptistů - 0,03 % (2)
- starokatolická církev - 0,03 % (2)
- Církev československá husitská - 0,03 % (2)
- židé - 0,01 % (1)
- křesťanské sbory - 0,01 % (1)
- nezjistitelné - 1,64 % (131)
Vodstvo[editovat | editovat zdroj]
Přes Krupinu teče řeka Krupinica, která pramení v Javorí na úpatí vrchu Veľky Lysec (886,4 m n. m.), při osadě Podlysec na katastrálním území Zaježová (v současnosti část obce Pliešovice), v nadmořské výšce cca 735 m n. m. Při Šahách se vlévá do Ipľa.
Památky[editovat | editovat zdroj]
- Kaplnka sv. Anny
- Kaplnka Panny Marie
- Socha Andreje Braxatorise
- Evangelický kostel Krupina
- Římskokatolický kostel Narození Panny Marie
- Radnice
- Městské opevnění
- Památná skála
Rodáci[editovat | editovat zdroj]
- Samuel Hruškovic - slovenský autor duchovní poezie
- Elena Maróthy-Šoltésová - slovenská prozaička, redaktorka a publicistka.
- Viliam Polónyi - slovenský herec.
- Andrej Sládkovič (vlastním jménem Andrej Braxatoris) - slovenský básník.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Sčítání lidu, domů a bytů 2021 na Slovensku. Bratislava.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Krupina na Wikimedia Commons 
Slovníkové heslo Krupina ve Wikislovníku- Oficiální stránky
- Web stránka Krupinských novín
- Katalóg knižnice piaristického kláštora v Krupine z r. 1759 - dostupné v Digitální knihovně UKB
