Markvartici

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Markvartici
(Markvarticové)
ZeměČeské královstvíČeské království České království
Mateřská dynastieMarkvartici
TitulyRytíři, svobodní páni
ZakladatelMarkvart
Rok založení1159
Větve roduLemberkové, Vartenberkové, Valdštejnové, páni z Michalovic, páni ze Zvířetic a další
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Markvarticové (též Markvartici) je někdejší starobylý šlechtický rod, jeden z prvních na území severních Čech. Dostali jméno po prvním doloženém předku (v roce 1159) Markvartovi, který za své služby vládnoucímu rodu Přemyslovců získal rozsáhlá území v povodí řeky Jizery[1][2]. Jeho četní potomci v průběhu několika generací založili na tomto území četné hrady, městečka, kláštery a podle jejich pojmenování dali vzniknout řadě rodových větví, známých jako Lemberkové, Vartenberkové[3], Valdštejnové, Páni z Michalovic, Páni ze Zvířetic[4] a další.

Počátky rodu[editovat | editovat zdroj]

Zbytky hradu Zvířetice u Mladé Boleslavi

Protože se v 12. století nepoužívala příjmení, není dodnes možné s jistotou vytvořit rodovou posloupnost nejstarších Markvarticů a tak uváděná fakta jsou spíše hypotézami historiků. Jednou z nich je možnost, že Markvartici byli následovníci charvátských knížat žijících předtím na tomto území[5]. Není jisté, zda byli původem ze Saska, nebo částečně poněmčelý český rod. Používali zprvu jména česká i německá. Za nejstaršího z rodu Markvarticů je označován Markvart (Marquardus). Z roku 1144 se jeho jméno jakožto svědka vyskytlo na listině týkající se založení kláštera v Plasech. Další záznam o Markvartovi (snad to byl tentýž) je z roku 1159, kdy již byl komořím u dvora knížete, později krále Vladislava II., a za svou službu dostal výsluhou spolu se svým bratrem Benešem od krále velká území zejména u horního toku Jizery. Král jim daroval nově budovaný klášter v Hradišti na soutoku Jizery a Zábrdky[6].

Markvart měl tři nám známé syny, Heřmana, Havla a Záviše. O pokračování rodu se postaral Heřman. O jeho bratrech víme málo, Havel byl kanovníkem a Záviš byl roku 1184 purkrabím v Mladé Boleslavi[6].

Heřman a rozvětvení rodu[editovat | editovat zdroj]

Záznamy o Heřmanovi jsou z let 1175 až 1197. V roce 1175 sloužil u dvora jako maršálek, roku 1197 byl purkrabím v Kladsku. Jeho zásluhou byl dostavěn kolem roku 1177 klášter Hradiště nad Jizerou, sídlo Cisterciáckého opatství P. Marie[7][8]. Cisterciáci přinesli s sebou z Plas znalost pokrokových forem zemědělství.

Heřman měl tři syny a díky nim byl praotcem řady významných šlechtických rodin[9]:

Významnější členové rodu[editovat | editovat zdroj]

Lemberkové[editovat | editovat zdroj]

Páni z Michalovic[editovat | editovat zdroj]

Valdštejnové[editovat | editovat zdroj]

Vartenberkové[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Markvartici,z historie nejstarší české šlechty z rané doby vlády Přemyslovců. www.historickaslechta.cz [online]. [cit. 2010-12-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-04. 
  2. ANDĚL, Rudolf; KABÍČEK, Jan. Hrady a zámky Libereckého kraje. Liberec: Krajské nakladatelství Liberec, 1957. Kapitola Úvodem, s. 17. 
  3. Markvartici.
  4. Heraldické minimum. heraldika.kulna.cz [online]. [cit. 2010-12-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-23. 
  5. VOJTÍŠEK, Břetislav; VOJTÍŠKOVÁ, Marie. Stráž pod Ralskem. Česká Lípa: END, 2002. ISBN 80-901955-7-1. Kapitola Markvartici, s. 19. 
  6. a b Stráž pod Ralskem 2002, s. 21.
  7. Leccos, Ottův slovník naučný – Markvartici.
  8. Hrady a zámky 1957, s. 17.
  9. Waldstein 1. genealogy.euweb.cz [online]. [cit. 2022-01-28]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]