Josef Karel Ludvík Habsbursko-Lotrinský
| Josef Karel Ludvík Habsbursko-Lotrinský | |
|---|---|
 arcivévoda Josef Karel Ludvík | |
| Narození | 2. března 1833 Bratislava |
| Úmrtí | 13. června 1905 (ve věku 77 let) Rijeka |
| Místo pohřbení | Hrobka palatinů v Budapešti |
| Choť | Klotylda Sasko-Kobursko-Saalfeldská |
| Děti | Alžběta Marie Dorotea Markéta Klementina Josef August Ladislav Filip Alžběta Klotylda Klotylda |
| Rodiče | Josef Habsbursko-Lotrinský Marie Dorotea Württemberská |
| Rod | habsbursko-lotrinská dynastie |
| Funkce | člen Panské sněmovny (od 1861) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Josef Karel Ludvík Habsbursko-Lotrinský (2. března 1833 Prešpurk (Bratislava) – 13. června 1905 Rijeka) byl rakouský arcivévoda z uherské větvě Habsbursko-Lotrinské dynastie.
Původ a mládí[editovat | editovat zdroj]
Byl druhým synem uherského palatina Josefa Antonína. Jeho matkou byla otcova třetí manželka Marie Dorotea Württemberská. Jeho strýcem byl císař František I. Získal výborné vzdělání, zejména od svého učitele, benediktinského mnicha a historika Flórise Rómera.
Život[editovat | editovat zdroj]
Od roku 1860 byl generálmajorem a o šest let později, v roce 1866 ho čekalo povýšení na polního podmaršálka za statečnost a řízení vojenských akcí.[1] V roce 1869 převzal vrchní velení uherské zeměbrany a od roku 1874 byl generálem jezdectva.
Vyznal se jak v přírodních, tak společenských vědách. Napsal několik spisů, např. o gramatice cikánského jazyka a cikánské etnografii. Od roku 1888 byl čestným členem Uherské akademie věd a roku 1896 získal čestný doktorát univerzity v Budapešti.[1] V roce 1897 obdržel doktorát univerzity Františka Josefa v Cluji. Zemřel v roce 1905 v Rijece a byl pohřben v Budapešti.
Manželka a děti[editovat | editovat zdroj]
Od roku 1864 byl ženatý s princeznou Klotyldou Sasko-Kobursko-Saalfeldskou (1846–1927), se kterou měl sedm dětí.
- Alžběta (18. března 1865 – 7. ledna 1866)
- Marie Dorotea (14. června 1867 – 6. dubna 1932), ⚭ 1896 Filip Orleánský (6. února 1869 – 28. března 1926), vévoda orleánský
- Markéta Klementina (6. července 1870 – 2. května 1955), ⚭ 1890 Albert z Thurn-Taxisu (8. května 1867 – 22. ledna 1952), kníže Thurn-Taxis
- Josef August (9. srpna 1872 – 6. července 1962), ⚭ 1893 Augusta Bavorská (28. dubna 1875 – 25. června 1964), vnučka Františka Josefa I.
- Ladislav Filip (16. července 1875 – 6. září 1895), tragicky zahynul při lovu, svobodný a bezdětný
- Alžběta Klotylda (9. března 1883 – 8. února 1958), svobodná a bezdětná
- Klotylda (9. května 1884 – 14. prosince 1903), svobodná a bezdětná
Výběr díla[1][editovat | editovat zdroj]
- Fundamentum linguae Zingaricae, I. I.M. Koritschhnyák, Anno 1806, v: Egyetemes Philológiai Közlöny, Budapest 1887, 11, 705–731
- Arborethum Alcusthiense (katalog rostlin a keřů pěstovaných v alcsutském arboretu), Kolozsvár (Cluj) 1892, 305 str.
- Czigány nyelvtan (gramatika cikánštiny), Budapest XXIII. 1888, 377 str.
- A cigányokról (dějiny, způsob života, pověry, lidová básnická tvorba, hudba, řeč a literatura cikánů), Budapest 1894, 97 str.
- Zigeunergrammatik, Budapest 1902, 160 str.
Vývod z předků[editovat | editovat zdroj]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b c HAMANNOVÁ, Brigitte. Habsburkové. Životopisná encyklopedie. Praha: BRÁNA, Knižní klub, 1996. 408 s. ISBN 80-85946-19-X. S. 188.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Josef Karel Ludvík Habsbursko-Lotrinský na Wikimedia Commons - Záznam o narození a křtu v matrice
- (anglicky) Stručný životopis na stránkách The Peerage
