František Josef Toskánský

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
František Josef Toskánský
Narození 4. února 1905
Vídeň
Úmrtí 9. května 1975 (ve věku 70 let)
Hernstein
Manžel(ka) I. Martha Baumerová
II. Marie Elena Seunigová
Děti Patricia Federica
Rodiče Leopold Salvátor Rakousko-Toskánský a Blanka Bourbonsko-Kastilská
Příbuzní Antonín Rakousko-Toskánský, Karel Pius Rakousko-Toskánský, Archduke Leopold of Austria, Prince of Tuscany, Archduchess Immaculata of Austria, Dolores Rakouská, Archduchess Margaretha of Austria, Archduke Rainer of Austria, Marie Antonie Rakouská a Assunta Rakousko-Toskánská
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

František Josef Rakousko-Toskánský (4. února 1905 Vídeň9. května 1975 Vídeň) byl rakouský arcivévoda a vévoda madridský z toskánské linie Habsbursko-Lotrinské dynastie.

Život[editovat | editovat zdroj]

Byl devátým potomkem arcivévody Leopolda Salvátora Toskánského a španělské princezny Blanky, dcery madridského vévody Karla Bourbonského.

Po první světové válce roku 1918 opustil s rodinou Rakousko a emigroval do Španělska, kde se v roce 1926 stal oficiálně španělským občanem. Jeho jméno poté znělo ,,von Habsburg y Bourbon". Stál v čele španělských karlistů a užíval titulu madridského vévody. Byl inženýrem elektrotechniky a také pracoval jako pilot. V období II. světové války pobýval v USA, kde se živil jako bytový architekt. Od roku 1955 žil opět v Rakousku a pracoval v zemědělském a lesnickém oboru. Pohřben byl v italském Terstu v katedrále San Giusto.

Manželství a potomci[editovat | editovat zdroj]

František Josef byl dvakrát ženatý a obě jeho manželství byla morganatická:

  • První manželství uzavřel v Londýně roku 1937 s Marthou Baumerovou.
  • Podruhé se oženil v Curychu v roce 1962 s Marií Elenou Seunigovou. Z tohoto svazku se narodila jedna dcera:
  1. Patricia Federica (* 1963)

Vývod z předků[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]