František Salvátor Rakousko-Toskánský
| František Salvátor Rakousko-Toskánský | |
|---|---|
 František Salvátor v roce 1910 | |
| Rodné jméno | František Salvátor Maria Josef Ferdinand Karel Leopold Anton Rakousko-Toskánský |
| Narození | 21. srpna 1866 Altmünster |
| Úmrtí | 20. dubna 1939 (ve věku 72 let) Vídeň |
| Místo pohřbení | Sindelburg u Wallsee, Dolní Rakousy |
| Titul | rakouský arcivévoda, princ toskánský |
| Choť | I. Marie Valerie Habsbursko-Lotrinská II. Melanie z Risenfelsu |
| Děti | Alžběta Františka František Karel Salvátor Hubert Salvátor Hedvika Theodor Salvátor Gertrud Marie Klement Salvátor Matylda Anežka (nemanželský) František Josef z Hohenlohe |
| Rodiče | Karel Salvátor Rakousko-Toskánský Marie Imakuláta Neapolsko-Sicilská |
| Rod | habsbursko-lotrinská dynastie |
| Funkce | člen Panské sněmovny (1889–1918) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
František Salvátor Rakousko-Toskánský (německy: Erzherzog Franz Salvator Maria Joseph Ferdinand Karl Leopold Anton von Österreich-Toskana; 21. srpna 1866, Altmünster, Horní Rakousy – 20. dubna 1939, Vídeň) byl rakouský arcivévoda a generál pocházející z toskánské větve habsbursko-lotrinského rodu.
Původ a vojenská kariéra[editovat | editovat zdroj]
Byl druhým synem Karla Salvátora a jeho ženy Marie Immaculaty, dcery krále Obojí Sicílie Ferdinanda II. Rodiče Františka Salvátora byli blízcí příbuzní, neboť Karel Salvátor byl bratrancem své ženy.
Od mládí byl veden k vojenství a také se zajímal o techniku. Svou vojenskou karieru zahájil v roce 1881 jako poručík. Roku 1889 byl jmenován rytmistrem a od roku 1911 měl hodnost generála jezdectva. V období I. světové války zastával funkci generálního inspektora dobrovolných zdravotníků a mimo jiné velel akci při záchraně zajatců v Rusku. 1. prosince 1918 byl dán do civilu a vzdal se svých nároků na trůn, aby mohl dál žít s rodinou v Rakousku, které se stalo republikou. Proslul zájmem o automobily a podporou firmy Porsche. Byl amatérským fotografem a rád maloval. Zemřel roku 1939 a jeho tělo bylo uloženo na hřbitově v Sindelburgu.
Manželství[editovat | editovat zdroj]
Dne 31. července 1890 se v Bad Ischlu oženil s nejmladší dcerou rakouského císaře Františka Josefa I., arcivévodkyní Marií Valerií (1868–1924), se kterou měl deset dětí.
Manželství, jež bylo zpočátku harmonické, se časem zhoršilo a František Salvátor se začínal ohlížet po jiných ženách. Měl jednu aférku s princeznou Stefanií z Hohenlohe (1891–1972), též známou jako pozdější „Hitlerova špiónka“ a s ní měl nemanželského syna, kterého uznal za života Valerie.
V roce 1934, deset let po smrti Valerie, se oženil podruhé s Melanií z Risenfelsu (1898–1984).
Potomci[editovat | editovat zdroj]
- Alžběta Františka (27. ledna 1892 – 29. ledna 1930), ⚭ 1912 hrabě Jiří Waldburg-Zeil (1878–1955)
- František Karel Salvátor (17. února 1893 – 10. prosince 1918), rakouský arcivévoda, neoženil se a neměl potomky
- Hubert Salvátor (30. dubna 1894 – 24. března 1971), rakouský arcivévoda a princ toskánský, ⚭ 1926 Rosemary Salm-Salm (13. dubna 1904 – 3. května 2001)
- Hedvika (24. září 1896 – 1. listopadu 1970), rakouská arcivévodkyně, ⚭ 1918 hrabě Bernhard Stolberg ze Stolbergu (1881–1952)[1]
- Theodor Salvátor (9. říjen 1899 – 8. duben 1978), rakouský arcivévoda, ⚭ 1926 hraběnka Marie Tereza Waldburg-Zeil (1901–1967)
- Gertruda (19. listopadu 1900 – 20. prosince 1962), rakouská arcivévodkyně, ⚭ 1931 hrabě Jiří Waldburg-Zeil (vdovec po její sestře Alžbětě Františce)
- Marie (19. listopadu 1901 – 29. prosince 1936), rakouská arcivévodkyně
- Klement Salvátor (6. října 1904 – 20. srpna 1974), rakouský arcivévoda, ⚭ 1930 hraběnka Alžběta Rességuier de Miremont (1906–2000)
- Matylda (9. srpna 1906 – 18. října 1991), rakouská arcivévodkyně, ⚭ 1947 Ernest Hefel (1888–1974)[2]
- Anežka (*/† 1911)
Z aféry se Stephanií Julienne Richter (1891–1972) se narodil nemanželský syn:
- František Josef z Hohenlohe-Schillingsfürst (5. prosinec 1914–?)
Vývod z předků[editovat | editovat zdroj]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ HAMANNOVÁ, Brigitte. Habsburkové. Životopisná encyklopedie. Praha: Brána ; Knižní klub, 1996. 408 s. ISBN 80-85946-19-X. S. 155.
- ↑ Hamannová, str. 331
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- HAMANNOVÁ, Brigitte. Habsburkové. Životopisná encyklopedie. Praha: Brána ; Knižní klub, 1996. 408 s. ISBN 80-85946-19-X. S. 140–141.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu František Salvátor Rakousko-Toskánský na Wikimedia Commons
- Habsbursko-lotrinská dynastie
- Toskánští Habsburko-Lotrinkové
- Arcivévodové
- Toskánští princové
- Rakousko-uherští generálové
- Rytíři Řádu černé orlice
- Držitelé čestných doktorátů Univerzity Innsbruck
- Narození v roce 1866
- Narození 21. srpna
- Narození v Altmünsteru
- Úmrtí v roce 1939
- Úmrtí 20. dubna
- Úmrtí ve Vídni
- Pohřbení ve Wallsee-Sindelburgu