Přeskočit na obsah

František Karel Habsbursko-Lotrinský

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
František Karel Rakouský
Portrét
František Karel kolem roku 1878
Úplné jménoFrantišek Karel Josef Habsbursko-Lotrinský
Narození17. prosince 1802
Vídeň
Habsburská monarchieHabsburská monarchie Habsburská monarchie
Úmrtí8. března 1878 (ve věku 75 let)
Vídeň
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
PohřbenCísařská hrobka ve Vídni
ManželkaŽofie Bavorská
PotomciFrantišek Josef I., Maxmilián I. Mexický, Karel Ludvík Rakousko-Uherský, Marie Anna Rakouská, Ludvík Viktor Habsbursko-Lotrinský a nepojmenovaný syn
DynastieHabsbursko-Lotrinská
OtecFrantišek I.
MatkaMarie Tereza Neapolsko-Sicilská
PříbuzníKarolína Ferdinanda Habsbursko-Lotrinská, Marie Leopoldina Habsbursko-Lotrinská, Marie Klementina Habsbursko-Lotrinská, Marie Luisa Habsbursko-Lotrinská, Jan Nepomuk Rakouský, Ferdinand I. Dobrotivý, Josef František Rakouský, Marie Anna Rakouská, Karolina Ludovika Rakouská, Amálie Terezie Rakouská, Marie Karolína Rakouská a Ludovika Alžběta Rakouská (sourozenci)
Žofie Frederika Habsbursko-Lotrinská, Gisela Habsbursko-Lotrinská, Rudolf Habsbursko-Lotrinský a Marie Valerie Habsbursko-Lotrinská (vnoučata)
PodpisPodpis
Některá data mohou pocházet z datové položky.

František Karel Josef Habsbursko-Lotrinský (17. prosince 1802, Vídeň8. březen 1878 Vídeň) byl rakouský arcivévoda a otec rakouského císaře Františka Josefa I.

Arcivévoda František Karel (litografie, 1825)

Byl druhorozeným synem císaře Svaté říše římské Františka II. (17681835), který je spíše znám jako rakouský císař František I., a jeho druhé manželky, princezny Marie Terezy Neapolsko-Sicilské (17721807). Oba rodiče byli dětmi potomků Marie Terezie, František I. se narodil jako syn Leopolda II. a Marie Tereza byla dcerou Marie Karolíny.

V zájmu zachování vládnoucí dynastie v přímé linii, protože starší bratr Františka Karla nemohl mít potomky, bylo nutné, aby se pro něj našla vhodná nevěsta. Bavorský král Maxmilián I. Josef měl několik dcer, z nichž jedna už byla rakouskou císařovnou (Karolína Augusta jako manželka Františka I.) Volba padla na Žofii Frederiku, druhou nejmladší žijící dceru Maxmiliána a jeho druhé ženy, Karolíny Bádenské. Františka Karla rozhodně nepředcházela pověst krasavce a jeho budoucí ženu více lákala vyhlídka stát se císařovnou, než jeho manželkou. Dne 4. listopadu 1824 se František Karel ve Vídni s bavorskou princeznou Žofií (18051872) oženil.

Arcivévoda František Karel jako c. k. podmaršál (litografie, Franz Eybl, 1845)
Arcivévoda František Karel s manželkou Žofií, synem Františkem Josefem I. a snachou Alžbětou Bavorskou (litografie, Josef Kriehuber, 1856)

Arcivévoda František Karel v dějinách Habsburské monarchie nehrál významnější roli, byl pouze synem a bratrem rakouského císaře a později se stal otcem dalšího rakouského císaře.[1]

V dětství se o něm uvažovalo jako o možném budoucím následníkovi, protože jistou dobu panovaly obavy, zdali se jeho ve vývoji opožděný bratr Ferdinand bude moci ujmout vlády. Později se ale ukázalo, že tyto obavy byly liché. Za bratrovy vlády se František Karel účastnil zasedání státní rady, jejímž byl členem v letech 1836–1848 a po jeho smrti se měl stát dalším rakouským císařem, protože Ferdinand nemohl mít děti. On sám nebyl nijak pronikavě inteligentní a už od počátku manželství s Žofií bylo jasné, že v rodině bude „nosit kalhoty“ ona, což se později, za revoluce roku 1848 i za vlády jejich syna Františka Josefa I., potvrdilo. Jako člen státní rady nicméně často cestoval po celé monarchii, mimo jiné několikrát pobýval v Českém království a podle dochovaných pramenů dobře vládl češtinou (jeho učitelem byl východočeský rodák, pedagog a profesor češtiny na vídeňské univerzitě Jan Nepomuk Hromádko)[2][3] Od mládí byl také důstojníkem císařské armády, a i když jeho vojenská kariéra byla zcela podružná, jako blízký příbuzný císařů absolvoval rychlý služební postup. Již v roce 1816 byl plukovníkem, v roce 1836 dosáhl hodnosti generálmajora[4] a nakonec byl v roce 1844 povýšen na polního podmaršála.[5][6]

Po bratrově abdikaci na rakouský trůn se pod Žofiiným vlivem 2. prosince 1848 vzdal trůnu ve prospěch syna Františka Josefa.[1]

František Karel se velmi zajímal o kulturu a umění. Často vystupoval jako patron umění a na jeho počest je v Linci po něm pojmenováno proslulé muzeum, Francisco-Carolinum.

Jako příslušník panovnické rodiny měl k dispozici užívání řady sídel v celé monarchii ve správě c. k. rodinného fondu, jeho osobním majetkem byl velkostatek se zámkem Laxenburg, který získal v rámci dědického řízení po otci.[7]

Zemřel ve Vídni roku 1878, pravděpodobně na rakovinu střev. Přežil jak svou ženu, která zemřela v roce 1872, tak všechny své sestry. Jako poslednímu z Habsburků bylo po jeho smrti srdce uloženo do stříbrného poháru v kostele Augustiniánů, vnitřnosti do měděné schránky v katedrále sv. Štěpána a tělo do kapucínské krypty ve Vídni.[8][9]


  • Marie Anna (27. října 1835 – 5. února 1840), rakouská arcivévodkyně, zemřela v pěti letech ve Vídni na epileptický záchvat
  • Syn (*/† 24. říjen 1840)
  • Ludvík Viktor (15. května 1842 – 18. ledna 1919), rakouský arcivévoda, svobodný a bezdětný

Tituly a ocenění

[editovat | editovat zdroj]
Arcivévoda František Karel s rodinou (fotografie, Ludwig Angerer, 1859)
Arcivévoda František Karel s manželkou Žofií (fotografie, Rosa Jenik, 1872)

Od narození užíval jako člen císařské rodiny titul arcivévody s nárokem na oslovení Jeho císařská a královská Výsost (Seine Kaiserliche und Königliche Hoheit). Již od roku 1804 byl čestným majitelem 52. pěšího pluku. Jako příslušník rodu Habsburků získal automaticky Řád zlatého rouna (1817)[10] a velkokříž Řádu sv. Štěpána (1836).[11] Byl také nositelem řady vyznamenání v zahraničí.[12] V roce 1861 byl jmenován členem Panské sněmovny.[13]

Zahraničí

[editovat | editovat zdroj]

Vývod z předků

[editovat | editovat zdroj]
 
 
 
 
 
Leopold Josef Lotrinský
 
 
František I. Štěpán Lotrinský
 
 
 
 
 
 
Alžběta Charlotta Orléanská
 
 
Leopold II.
 
 
 
 
 
 
Karel VI.
 
 
Marie Terezie
 
 
 
 
 
 
Alžběta Kristýna Brunšvicko-Wolfenbüttelská
 
 
František I. Rakouský
 
 
 
 
 
 
Filip V. Španělský
 
 
Karel III. Španělský
 
 
 
 
 
 
Isabela Farnese
 
 
Marie Ludovika Španělská
 
 
 
 
 
 
August III. Polský
 
 
Marie Amálie Saská
 
 
 
 
 
 
Marie Josefa Habsburská
 
'František Karel Habsbursko-Lotrinský'
 
 
 
 
 
Filip V. Španělský
 
 
Karel III. Španělský
 
 
 
 
 
 
Alžběta Parmská
 
 
Ferdinand I. Neapolsko-Sicilský
 
 
 
 
 
 
August III. Polský
 
 
Marie Amálie Saská
 
 
 
 
 
 
Marie Josefa Habsburská
 
 
Marie Tereza Neapolsko-Sicilská
 
 
 
 
 
 
Leopold Josef Lotrinský
 
 
František I. Štěpán Lotrinský
 
 
 
 
 
 
Alžběta Charlotta Orléanská
 
 
Marie Karolína Habsbursko-Lotrinská
 
 
 
 
 
 
Karel VI.
 
 
Marie Terezie
 
 
 
 
 
 
Alžběta Kristýna Brunšvicko-Wolfenbüttelská
 
  1. 1 2 HAMANNOVÁ, Brigitte. Habsburkové. Životopisná encyklopedie. Praha: Brána ; Knižní klub, 1996. 408 s. ISBN 80-85946-19-X. S. 132.
  2. Jan Nepomuk Hromádko na webu Knihovny Chrudim dostupné online
  3. Ottův slovník naučný, díl IX.; Praha, 1895 (reprint 1998); s. 644 ISBN 80-7185-106-X
  4. Militär Schematismus des österreichischen Kaiserthums 1837; Vídeň, 1837; s. 8 dostupné online
  5. SCHMIDT-BRENTANO, Antonio: Die k. k. bzw. k. u. k. Generalität 1816–1918; Vídeň, 2007; s. 130 dostupné online
  6. Militär Schematismus des österreichischen Kaiserthums 1845; Vídeň, 1845; s. 8 dostupné online
  7. KOBLASA, Pavel: C. a k. soukromé a rodinné statky za vlády císaře Františka Josefa I.; Národní archiv Praha, 2019; s. 33–34 ISBN 978-80-7469-089-1
  8. Hamannová, str. 133
  9. BEUTLER, Gigi: The Imperial Crypt of the PP Capuchins in Vienna; Vídeň, 2015; s. 63–64 ISBN 978-3-9500584-5-1
  10. Seznam rytířů rakouského Řádu zlatého rouna v 19. století dostupné online
  11. Hof- und Staats-Schematismus des österreichischen Kaiserthums 1837; Vídeň, 1837; s. 18 dostupné online
  12. Oesterreichisch-ungarischer Ordens-Almanach 1875; Vídeň, 1875; s. 119 dostupné online
  13. Biografie arcivévody Františka Karla na webu Rakouského parlamentu dostupné online

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]