František Karel Habsbursko-Lotrinský

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jump to navigation Jump to search
František Karel Rakouský
František Karel kolem roku 1850litografie od Josefa Kriehubera
František Karel kolem roku 1850
litografie od Josefa Kriehubera
Úplné jméno František Karel Josef Habsbursko-Lotrinský
Narození 17. prosince 1802
Vídeň
Habsburská monarchieHabsburská monarchie Habsburská monarchie
Úmrtí 8. března 1878
Vídeň
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Pochován Císařská hrobka ve Vídni
Manželky Žofie Bavorská
Potomci František Josef I.
Ferdinand Maxmilián
Karel Ludvík
Marie Anna
Ludvík Viktor
Dynastie Habsbursko-Lotrinská
Otec František I.
Matka Marie Tereza Neapolsko-Sicilská

František Karel Josef Habsbursko-Lotrinský (17. prosinec 1802 Vídeň8. březen 1878 Vídeň) byl rakouský arcivévoda a otec rakouského císaře Františka Josefa I.

Původ[editovat | editovat zdroj]

Šlo o druhorozeného syna císaře Svaté říše římské Františka II. (17681835), který je spíše znám pouze jako rakouský císař František I., a jeho druhé manželky, princezny Marie Terezy Neapolsko-Sicilské (17721807).
Oba rodiče byli dětmi potomků Marie Terezie, František I. se narodil jako syn Leopolda II. a Marie Tereza byla dcerou Marie Karolíny.

Sňatek[editovat | editovat zdroj]

V zájmu zachování vládnoucí dynastie v přímé linii, protože starší bratr Františka Karla nemohl mít žádné potomky, bylo nutné, aby se pro něj našla vhodná nevěsta. Bavorský král Maxmilián I. Josef měl hned několik krásných dcer, z nichž jedna už byla rakouskou císařovnou (Karolína Augusta byla manželkou Františka I.). Volba padla na jeho druhou nejmladší žijící dceru, Žofii. Františka Karla rozhodně nepředcházela pověst krasavce a jeho budoucí ženu více lákala vyhlídka stát se císařovnou, než jeho manželkou.

4. listopadu 1824 se František Karel ve Vídni oženil s bavorskou princeznou Žofií (18051872), dcerou bavorského krále Maxmiliána I. Josefa a jeho druhé ženy, princezny Karolíny Bádenské.

Život[editovat | editovat zdroj]

V dějinách Habsburské monarchie nehrál žádnou významnou roli, byl pouze bratrem rakouského císaře a později se stal otcem dalšího rakouského císaře.[1]

V dětství se o něm uvažovalo jako o možném budoucím následníkovi, protože jistou dobu panovaly obavy, zdali se jeho ve vývoji opožděný bratr Ferdinand bude moci ujmout vlády. Později se ale ukázalo, že tyto obavy byly liché. Za bratrovy vlády se František Karel účastnil zasedání státní rady a po jeho smrti se měl stát dalším rakouským císařem, protože Ferdinand nemohl mít děti. On sám nebyl nijak pronikavě inteligentní a už od počátku manželství s Žofií bylo jasné, že v rodině bude „nosit kalhoty“ ona, což se později, za revoluce roku 1848 i za vlády jejich syna Františka Josefa I., potvrdilo.

Po bratrově abdikaci na rakouský trůn se pod Žofiiným vlivem 2. prosince 1848 vzdal trůnu ve prospěch syna Františka Josefa.[1]

František Karel se velmi zajímal o kulturu a umění. Často vystupoval jako patron umění a na jeho počest je v Linci po něm pojmenováno proslulé muzeum, Francisco-Carolinum.

Zemřel ve Vídni roku 1878, pravděpodobně na rakovinu střev. Přežil jak svou ženu, která zemřela v roce 1872, tak všechny své sestry. Jako poslednímu z Habsburků bylo po jeho smrti srdce uloženo do stříbrného poháru v kostele Augustiniánů, vnitřnosti do měděné schráně v chrámu sv. Štěpána a tělo do kapucínské krypty ve Vídni.[2]

staří manželé František Karel a Žofie

Potomci[editovat | editovat zdroj]

  1. 1856 Markéta Saská
  2. 1862 Marie Annunciata Neapolsko-Sicilská
  3. 1873 Marie Tereza Portugalská

Vývod z předků[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b HAMANNOVÁ, Brigitte. Habsburkové. Životopisná encyklopedie. Praha: Brána ; Knižní klub, 1996. 408 s. ISBN 80-85946-19-X. S. 132. 
  2. Hamannová, str. 133

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]