František Karel Habsbursko-Lotrinský
František Karel Josef Habsbursko-Lotrinský (17. prosince 1802, Vídeň – 8. březen 1878 Vídeň) byl rakouský arcivévoda a otec rakouského císaře Františka Josefa I.
Původ
[editovat | editovat zdroj]Byl druhorozeným synem císaře Svaté říše římské Františka II. (1768–1835), který je spíše znám jako rakouský císař František I., a jeho druhé manželky, princezny Marie Terezy Neapolsko-Sicilské (1772–1807). Oba rodiče byli dětmi potomků Marie Terezie, František I. se narodil jako syn Leopolda II. a Marie Tereza byla dcerou Marie Karolíny.
Sňatek
[editovat | editovat zdroj]V zájmu zachování vládnoucí dynastie v přímé linii, protože starší bratr Františka Karla nemohl mít potomky, bylo nutné, aby se pro něj našla vhodná nevěsta. Bavorský král Maxmilián I. Josef měl několik dcer, z nichž jedna už byla rakouskou císařovnou (Karolína Augusta jako manželka Františka I.) Volba padla na Žofii Frederiku, druhou nejmladší žijící dceru Maxmiliána a jeho druhé ženy, Karolíny Bádenské. Františka Karla rozhodně nepředcházela pověst krasavce a jeho budoucí ženu více lákala vyhlídka stát se císařovnou, než jeho manželkou. Dne 4. listopadu 1824 se František Karel ve Vídni s bavorskou princeznou Žofií (1805–1872) oženil.
Život
[editovat | editovat zdroj]
Arcivévoda František Karel v dějinách Habsburské monarchie nehrál významnější roli, byl pouze synem a bratrem rakouského císaře a později se stal otcem dalšího rakouského císaře.[1]
V dětství se o něm uvažovalo jako o možném budoucím následníkovi, protože jistou dobu panovaly obavy, zdali se jeho ve vývoji opožděný bratr Ferdinand bude moci ujmout vlády. Později se ale ukázalo, že tyto obavy byly liché. Za bratrovy vlády se František Karel účastnil zasedání státní rady, jejímž byl členem v letech 1836–1848 a po jeho smrti se měl stát dalším rakouským císařem, protože Ferdinand nemohl mít děti. On sám nebyl nijak pronikavě inteligentní a už od počátku manželství s Žofií bylo jasné, že v rodině bude „nosit kalhoty“ ona, což se později, za revoluce roku 1848 i za vlády jejich syna Františka Josefa I., potvrdilo. Jako člen státní rady nicméně často cestoval po celé monarchii, mimo jiné několikrát pobýval v Českém království a podle dochovaných pramenů dobře vládl češtinou (jeho učitelem byl východočeský rodák, pedagog a profesor češtiny na vídeňské univerzitě Jan Nepomuk Hromádko)[2][3] Od mládí byl také důstojníkem císařské armády, a i když jeho vojenská kariéra byla zcela podružná, jako blízký příbuzný císařů absolvoval rychlý služební postup. Již v roce 1816 byl plukovníkem, v roce 1836 dosáhl hodnosti generálmajora[4] a nakonec byl v roce 1844 povýšen na polního podmaršála.[5][6]
Po bratrově abdikaci na rakouský trůn se pod Žofiiným vlivem 2. prosince 1848 vzdal trůnu ve prospěch syna Františka Josefa.[1]
František Karel se velmi zajímal o kulturu a umění. Často vystupoval jako patron umění a na jeho počest je v Linci po něm pojmenováno proslulé muzeum, Francisco-Carolinum.
Jako příslušník panovnické rodiny měl k dispozici užívání řady sídel v celé monarchii ve správě c. k. rodinného fondu, jeho osobním majetkem byl velkostatek se zámkem Laxenburg, který získal v rámci dědického řízení po otci.[7]
Zemřel ve Vídni roku 1878, pravděpodobně na rakovinu střev. Přežil jak svou ženu, která zemřela v roce 1872, tak všechny své sestry. Jako poslednímu z Habsburků bylo po jeho smrti srdce uloženo do stříbrného poháru v kostele Augustiniánů, vnitřnosti do měděné schránky v katedrále sv. Štěpána a tělo do kapucínské krypty ve Vídni.[8][9]
Potomci
[editovat | editovat zdroj]- František Josef I. (18. srpna 1830 – 21. listopadu 1916), v letech 1848–1916 rakouský císař, král uherský, král český etc. ⚭ 1854 Alžběta Bavorská (24. prosince 1837 – 10. září 1898)
- Ferdinand Maxmilián (6. července 1832 – 19. června 1867), rakouský arcivévoda, mexický císař v letech 1864–1867, ⚭ 1857 Charlotta Belgická (7. června 1840 – 19. ledna 1927)
- Karel Ludvík (30. července 1833 – 19. května 1896), rakouský arcivévoda
- ⚭ 1856 Markéta Saská (24. května 1840 – 15. září 1858)
- ⚭ 1862 Marie Anunciáta Bourbonsko-Sicilská (24. března 1843 – 4. května 1871)
- ⚭ 1873 Marie Tereza Portugalská (24. srpna 1855 – 12. února 1944)
- Marie Anna (27. října 1835 – 5. února 1840), rakouská arcivévodkyně, zemřela v pěti letech ve Vídni na epileptický záchvat
- Syn (*/† 24. říjen 1840)
- Ludvík Viktor (15. května 1842 – 18. ledna 1919), rakouský arcivévoda, svobodný a bezdětný
Tituly a ocenění
[editovat | editovat zdroj]

Od narození užíval jako člen císařské rodiny titul arcivévody s nárokem na oslovení Jeho císařská a královská Výsost (Seine Kaiserliche und Königliche Hoheit). Již od roku 1804 byl čestným majitelem 52. pěšího pluku. Jako příslušník rodu Habsburků získal automaticky Řád zlatého rouna (1817)[10] a velkokříž Řádu sv. Štěpána (1836).[11] Byl také nositelem řady vyznamenání v zahraničí.[12] V roce 1861 byl jmenován členem Panské sněmovny.[13]
Rakousko
[editovat | editovat zdroj]
Řád zlatého rouna (1817)
velkokříž Královského uherského řádu svatého Štěpána (1836)
Zahraničí
[editovat | editovat zdroj]
rytířský kříž Řádu svatého Ondřeje (Rusko)
rytířský kříž Řádu svatého Alexandra Něvského (Rusko)
Řád bílého orla (Rusko)
Řád svaté Anny I. třídy (Rusko)
velkokříž Řádu Jižního kříže (Brazílie)
rytíř Řádu černé orlice (Prusko)
Řád červené orlice I. třídy (Prusko)
Řád sv. Ducha (Francie)
rytíř Řádu routové koruny (Sasko)
velkokříž Řádu württemberské koruny (Württembersko)
rytíř Řádu sv. Huberta (Bavorsko)
rytíř Řádu Serafínů (Švédsko)
velkokříž Řádu Spasitele (Řecko)
velkokříž Řádu svatého Josefa (Toskánsko)
velkokříž Řádu sv. Jiří (Hannoversko)
velkokříž Řádu Guelfů (Hannoversko)
velkokříž Řádu zähringenského lva (Bádensko)
velkokříž Domácího řádu věrnosti (Bádensko)
Vévodský sasko-ernestinský domácí řád (Sasko)velkokříž Domácího a záslužného řádu vévody Petra Fridricha Ludvíka (Oldenbursko)
velkokříž Řádu Jindřicha Lva (Brunšvicko)
Vývod z předků
[editovat | editovat zdroj]Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- 1 2 HAMANNOVÁ, Brigitte. Habsburkové. Životopisná encyklopedie. Praha: Brána ; Knižní klub, 1996. 408 s. ISBN 80-85946-19-X. S. 132.
- ↑ Jan Nepomuk Hromádko na webu Knihovny Chrudim dostupné online
- ↑ Ottův slovník naučný, díl IX.; Praha, 1895 (reprint 1998); s. 644 ISBN 80-7185-106-X
- ↑ Militär Schematismus des österreichischen Kaiserthums 1837; Vídeň, 1837; s. 8 dostupné online
- ↑ SCHMIDT-BRENTANO, Antonio: Die k. k. bzw. k. u. k. Generalität 1816–1918; Vídeň, 2007; s. 130 dostupné online
- ↑ Militär Schematismus des österreichischen Kaiserthums 1845; Vídeň, 1845; s. 8 dostupné online
- ↑ KOBLASA, Pavel: C. a k. soukromé a rodinné statky za vlády císaře Františka Josefa I.; Národní archiv Praha, 2019; s. 33–34 ISBN 978-80-7469-089-1
- ↑ Hamannová, str. 133
- ↑ BEUTLER, Gigi: The Imperial Crypt of the PP Capuchins in Vienna; Vídeň, 2015; s. 63–64 ISBN 978-3-9500584-5-1
- ↑ Seznam rytířů rakouského Řádu zlatého rouna v 19. století dostupné online
- ↑ Hof- und Staats-Schematismus des österreichischen Kaiserthums 1837; Vídeň, 1837; s. 18 dostupné online
- ↑ Oesterreichisch-ungarischer Ordens-Almanach 1875; Vídeň, 1875; s. 119 dostupné online
- ↑ Biografie arcivévody Františka Karla na webu Rakouského parlamentu dostupné online
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu František Karel Habsbursko-Lotrinský na Wikimedia Commons - Seznam prací o Františku Karlovi Habsbursko-Lotrinském v Bibliografii dějin českých zemí (Historický ústav AV ČR)
- Habsbursko-lotrinská dynastie
- Arcivévodové
- Rakouští generálové
- Politici habsburské monarchie
- Členové Panské sněmovny
- Rytíři rakouského Řádu zlatého rouna
- Nositelé Královského řádu svatého Štěpána
- Rytíři Řádu černé orlice
- Nositelé Řádu svaté Anny
- Rytíři Řádu bílého orla
- Rytíři Řádu svatého Ducha
- Nositelé Řádu svatého Huberta
- Nositelé velkokříže Řádu Jižního kříže
- Nositelé Řádu zähringenského lva
- Nositelé velkokříže Řádu Spasitele
- Rytíři Řádu svatého Ondřeje
- Nositelé Řádu svatého Alexandra Něvského
- Nositelé Řádu württemberské koruny
- Nositelé Řádu Serafínů
- Nositelé Řádu Guelfů
- Nositelé Řádu svatého Jiří (Hannoversko)
- Nositelé Řádu svatého Josefa
- Nositelé Řádu routové koruny
- Nositelé Domácího řádu věrnosti
- Nositelé Řádu Jindřicha Lva
- Nositelé Vévodského sasko-ernestinského domácího řádu
- Nositelé Domácího a záslužného řádu vévody Petra Fridricha Ludvíka
- Narození v roce 1802
- Narození 17. prosince
- Narození ve Vídni
- Úmrtí v roce 1878
- Úmrtí 8. března
- Úmrtí ve Vídni
- Pohřbení v císařské hrobce ve Vídni
