František V. Modenský

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
František V. Modenský
Portrét
Portrét z období let (1845–1850)
autor Luigi Manzini
Doba vlády18461859
Narození1. června 1819
Modena
Úmrtí20. listopadu 1875
Vídeň
PohřbenCísařská hrobka ve Vídni
PředchůdceFrantišek IV.
ManželkaAdéla Augusta Bavorská
PotomciAnna Beatrice (1848–1849)
DynastieHabsbursko-Lotrinská
Rakouští-Este
OtecFrantišek IV. Modenský
MatkaMarie Beatrice Savojská
Některá data mohou pocházet z datové položky.

František V. Modenský (1. června 1819, Modena20. listopadu 1875, Vídeň) byl v letech 18461859 modenským, reggijským, masským a carrarským vévodou. Dále byl také arcivévodou rakouským, princem českým, uherským a chorvatským. Pocházel z rakouské dynastie z Este, což byla vedlejší větev habsbursko-lotrinské dynastie.

Život[editovat | editovat zdroj]

František byl starším ze dvou synů modenského vévody Františka IV. (1779–1846) a jeho ženy Marie Beatrice Savojské (1792–1840), dcery sardinského krále Viktora Emanuela I.

Po smrti matky v roce 1840 se stal dalším pretendentem Jakobitů anglického, skotského a irského trůnu. Po jeho smrti přešel tento post na jeho neteř, bavorskou královnu Marii Terezu.

Manželství, potomci[editovat | editovat zdroj]

V roce 1842 si vzal za ženu princeznu Adelgundu Bavorskou, dceru bavorského krále Ludvíka I. Z manželství se roku 1848 narodila jediná dcera Anna Beatrice, která však zemřela již následujícího roku 1849.

Vévoda modenský[editovat | editovat zdroj]

Na modenský trůn nastoupil František po smrti svého otce v roce 1846. O rok později, v roce 1847, kdy zemřela Marie Luisa Habsbursko-Lotrinská, parmská, piacenzská a guastallská vévodkyně, připadla Guastalla právě Františku V. z Modeny.[1]

Za revoluce v březnu roku 1848 byl vévoda František nucen uprchnout před lidovým povstáním, téhož roku v srpnu byl za pomoci rakouského vojska znovu instalován na trůn.[1] V listopadu ještě unikl neúspěšnému atentátu. Ani další léta neuklidnila napjatou situaci.

Po francouzsko-piemontské válce roku 1859 byl vévoda František z Modeny nucen uprchnout (14. června), když bylo vévodství anektováno francouzskými a piemontskými vojsky. V prosinci roku 1859 se Modena, Parma a Toskánsko spojily ve Spojené středoitalské provincie. Již 18. března následujícího roku 1860 začlenil sardinský král Viktor Emanuel II. vévodství do nově vzniklého Italského království. František o čtyři dny později protestoval, avšak bez výsledku.

Po tomto tentokrát již definitivním opuštění své země se uchýlil do Vídně, kde žil v Modenském paláci. Měl rovněž letní sídlo na zámku Wildenwart v Bavorsku. Většinu času trávil v Rakousku, avšak také rád cestoval. Roku 1864 navštívil Střední východ.

Následnictví[editovat | editovat zdroj]

Jelikož již v době sesazení z trůnu byl bezdětný František V. posledním mužským příslušníkem modenské větve Habsbursko-lotrinská dynastie, která zdědila Modenu po předchozí estenské dynastii (která vymřela v roce 1803), bylo nutné určit dědice vévodské hodnosti a majetku, neboť ženy se samy nemohly stát vévodkyněmi.

František V. tak nabídl arcivévodovi Karlu Ludvíkovi (mladší bratr císaře Františka Josefa I.), že ustanoví jednoho z jeho synů svým dědicem, a to pod podmínkou, že chlapec přijme rodové jméno Este a naučí se během 12 měsíců obstojně italsky. Karel Ludvík informoval své dva starší syny. Mladší syn Otto požadavek naučit se italsky striktně odmítl, starší František Ferdinand naopak se k jeho splnění zavázal. Poté, co císař František Josef I. udělil svolení, bylo k habsburskému jménu Františka Ferdinanda připojeno jméno Este a on podstoupil výuku italštiny. Kromě výše uvedených dvou podmínek podle testamentu nesmělo být dědictví nikdy zcizeno.

František V. z Modeny zemřel 20. listopadu 1875 (ve věku 56 let) a pochován byl v císařské hrobce kapucínského kláštera ve Vídni. Mladému arcivévodovi Františku Ferdinandovi pouhých dvanáct let; nově nabytým dědictvím se stal jednou z nejbohatších osob v Rakousku.[1]

Vývod z předků[editovat | editovat zdroj]

 
 
 
 
 
Leopold Josef Lotrinský
 
 
František I. Štěpán Lotrinský
 
 
 
 
 
 
Alžběta Charlotta Orléanská
 
 
Ferdinand Karel Habsbursko-Lotrinský
 
 
 
 
 
 
Karel VI.
 
 
Marie Terezie
 
 
 
 
 
 
Alžběta Kristýna Brunšvicko-Wolfenbüttelská
 
 
František IV. Modenský
 
 
 
 
 
 
František III. d'Este
 
 
Ercole III. d'Este
 
 
 
 
 
 
Šarlota Aglaé Orléanská
 
 
Marie Beatrice d'Este
 
 
 
 
 
 
Alderano I. Cybo-Malaspina
 
 
Marie Tereza Cybo-Malaspina
 
 
 
 
 
 
Richarda Gonzagová
 
'František V. Modenský'
 
 
 
 
 
Karel Emanuel III.
 
 
Viktor Amadeus III. Sardinský
 
 
 
 
 
 
Polyxena Hesensko-Rotenburská
 
 
Viktor Emanuel I. Sardinský
 
 
 
 
 
 
Filip V. Španělský
 
 
Marie Antonie Španělská
 
 
 
 
 
 
Alžběta Parmská
 
 
Marie Beatrice Savojská
 
 
 
 
 
 
František I. Štěpán Lotrinský
 
 
Ferdinand Karel Habsbursko-Lotrinský
 
 
 
 
 
 
Marie Terezie
 
 
Marie Tereza Rakouská-Este
 
 
 
 
 
 
Ercole III. d'Este
 
 
Marie Beatrice d'Este
 
 
 
 
 
 
Marie Tereza Cybo-Malaspina
 

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c HAMANNOVÁ, Brigitte. Habsburkové. Životopisná encyklopedie. Praha: Brána ; Knižní klub, 1996. 408 s. ISBN 80-85946-19-X. S. 132. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Předchůdce:
František IV.
Znak z doby nástupu Modenský vévoda
18461859
Znak z doby konce vlády Nástupce:
-
Předchůdce:
František IV.
Znak z doby nástupu Arcivévoda rakouský
18461875
Znak z doby konce vlády Nástupce:
-
Předchůdce:
-
Znak z doby nástupu Titulární modenský vévoda
18601875
Znak z doby konce vlády Nástupce:
František Ferdinand
Předchůdce:
Marie Beatrice
Znak z doby nástupu Jakobitský pretendent
František I.
18401875
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Marie Tereza