František V. Modenský
František V. Modenský | |
---|---|
vévoda z Modeny a Reggia arcivévoda rakouský vévoda z Massy a Mirandoly kníže z Carrary | |
![]() | |
Doba vlády | 1846–1859 |
Tituly | vévoda z Modeny a Reggia arcivévoda rakouský vévoda z Massy a Mirandoly kníže z Carrary |
Narození | 1. června 1819 Modena |
Úmrtí | 20. listopadu 1875 (ve věku 56 let) Vídeň |
Pohřben | Císařská hrobka ve Vídni |
Předchůdce | František IV. |
Manželka | Adéla Augusta Bavorská |
Potomci | Anna Beatrice (1848–1849) |
Dynastie | Habsbursko-Lotrinská Rakouští-Este |
Otec | František IV. Modenský |
Matka | Marie Beatrice Savojská |
Příbuzní | Ferdinand Karel Viktor Rakouský-Este, Marie Tereza Rakouská-Este a Marie Beatrix Rakouská-d'Este (sourozenci) |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
František V. Modenský (1. června 1819, Modena – 20. listopadu 1875, Vídeň) byl v letech 1846 až 1859 modenským, reggijským, masským a carrarským vévodou. Dále byl také arcivévodou rakouským, princem českým, uherským a chorvatským. Pocházel z rakouské dynastie z Este, což byla vedlejší větev habsbursko-lotrinské dynastie.
Život
[editovat | editovat zdroj]František byl starším ze dvou synů modenského vévody Františka IV. (1779–1846) a jeho ženy Marie Beatrice Savojské (1792–1840), dcery sardinského krále Viktora Emanuela I.
Po smrti matky v roce 1840 se stal dalším pretendentem Jakobitů anglického, skotského a irského trůnu. Po jeho smrti přešel tento post na jeho neteř, bavorskou královnu Marii Terezu.
Manželství, potomci
[editovat | editovat zdroj]V roce 1842 si vzal za ženu princeznu Adelgundu Bavorskou, dceru bavorského krále Ludvíka I. Z manželství se roku 1848 narodila jediná dcera Anna Beatrice, která však zemřela již následujícího roku 1849.
Vévoda modenský
[editovat | editovat zdroj]Na modenský trůn nastoupil František po smrti svého otce v roce 1846. O rok později, v roce 1847, kdy zemřela Marie Luisa Habsbursko-Lotrinská, parmská, piacenzská a guastallská vévodkyně, připadla Guastalla právě Františku V. z Modeny.[1]
Za revoluce v březnu roku 1848 byl vévoda František nucen uprchnout před lidovým povstáním, téhož roku v srpnu byl za pomoci rakouského vojska znovu instalován na trůn.[1] V listopadu ještě unikl neúspěšnému atentátu. Ani další léta neuklidnila napjatou situaci.
Po francouzsko-piemontské válce roku 1859 byl vévoda František z Modeny nucen uprchnout (14. června), když bylo vévodství anektováno francouzskými a piemontskými vojsky. V prosinci roku 1859 se Modena, Parma a Toskánsko spojily ve Spojené středoitalské provincie. Již 18. března následujícího roku 1860 začlenil sardinský král Viktor Emanuel II. vévodství do nově vzniklého Italského království. František o čtyři dny později protestoval, avšak bez výsledku. Se svým vyhnáním se nikdy nesmířil a do nadále doufal, že se opět ujme vlády v Modeně.[2]
Po tomto tentokrát již definitivním opuštění své země se uchýlil do Vídně, kde žil v Modenském paláci. Měl rovněž letní sídlo na zámku Wildenwart v Bavorsku. Většinu času trávil v Rakousku, avšak také rád cestoval. Roku 1864 navštívil Střední východ.
Následnictví
[editovat | editovat zdroj]Jelikož již v době sesazení z trůnu byl bezdětný František V. posledním mužským příslušníkem modenské větve Habsbursko-lotrinská dynastie, která zdědila Modenu po předchozí estenské dynastii (která vymřela v roce 1803), bylo nutné určit dědice vévodské hodnosti a Františkova rozsáhlého vévodského majetku (několik zámků, pozemky, cenné sbírky umění, zbraní, známek, finanční hotovost).[2] Nejbližší dědičkou byla Františkova neteř Marie Tereza, provdaná do bavorské královské rodiny. Další v pořadí byly Františkovi sestry: bezdětná Marie Tereza a Marie Beatrix, jejíž dva synové Karel a Alfons Bourbonští byly v dětství vychováni v Modeně.
František V. nakonec zavrhl některého z dědiců z vévodské rodiny a obrátil se na vládnoucí linii Habsbursko-lotrinské dynastie. Nabídl arcivévodovi Karlu Ludvíkovi (mladší bratr císaře Františka Josefa I.), že ustanoví jednoho z jeho synů svým dědicem, a to pod podmínkou, že chlapec přijme znak a rodové jméno Este, naučí se během 12 měsíců obstojně italsky, vyvaruje se sňatku s nekatolickými princeznami a přičiní se o obnovení vévodství.[2] Pokud by vybraní arcivévodové postupně odmítli nebo závazky nesplnili, měli se dědici stát oba synové Marie Beatrix Modenské.[3] Arcivévoda Karel Ludvík informoval své dva starší syny. Mladší syn Otto požadavek naučit se italsky striktně odmítl, starší František Ferdinand naopak se k jeho splnění zavázal. Poté, co císař František Josef I. udělil svolení, bylo k habsburskému jménu Františka Ferdinanda připojeno jméno Este a on podstoupil výuku italštiny. Kromě výše uvedených podmínek podle testamentu nesmělo být dědictví nikdy zcizeno.
František V. z Modeny zemřel 20. listopadu 1875 (ve věku 56 let) a pochován byl v císařské hrobce kapucínského kláštera ve Vídni. Mladému arcivévodovi Františku Ferdinandovi bylo v té době pouhých dvanáct let a nově nabytým dědictvím se stal jednou z nejbohatších osob v Rakousku-Uhersku.[1][2]
Vývod z předků
[editovat | editovat zdroj]Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c HAMANNOVÁ, Brigitte. Habsburkové. Životopisná encyklopedie. Praha: Brána ; Knižní klub, 1996. 408 s. ISBN 80-85946-19-X. S. 132.
- ↑ a b c d PERNES, Jiří. O trůn a lásku. 3. vyd. [s.l.]: Brána, 2019. 288 s. ISBN 978-80-7617-740-6. S. 49–50.
- ↑ VELDE, François. The Succession Laws of Modena [online]. Heraldica.org [cit. 2025-05-18]. Dostupné online.(anglicky)(francouzsky)(latinsky)(německy)
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]Galerie František V. Modenský na Wikimedia Commons
Obrázky, zvuky či videa k tématu František V. Modenský na Wikimedia Commons
Předchůdce: František IV. |
![]() |
Modenský vévoda 1846–1859 |
![]() |
Nástupce: - |
Předchůdce: - |
![]() |
Titulární modenský vévoda 1860–1875 |
![]() |
Nástupce: František Ferdinand |
Předchůdce: Marie Beatrice |
![]() |
Jakobitský pretendent František I. 1840–1875 |
![]() |
Nástupce: Marie Tereza |
- Rakouští-Este
- Arcivévodové
- Modenští princové
- Modenští vévodové
- Vévodové z Guastally
- Italští vévodové
- Rytíři rakouského Řádu zlatého rouna
- Jakobitští pretendenti
- Katoličtí panovníci
- Narození v roce 1819
- Narození 1. června
- Narození v Modeně
- Úmrtí v roce 1875
- Úmrtí 20. listopadu
- Úmrtí ve Vídni
- Pohřbení v císařské hrobce ve Vídni