Leopold Salvátor Rakousko-Toskánský

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Leopold Salvátor Rakousko-Toskánský
Arcivévoda Leopold Salvátor v roce 1905
Arcivévoda Leopold Salvátor v roce 1905
Rodné jméno Leopold Salvator Maria Joseph Ferdinand Franz von Assisi Karl Anton von Padua Johann Baptist Januarius Aloys Gonzaga Rainer Wenzel Gallus von Österreich-Toskana (německy)
Narození 15. října 1863
Brandýs nad Labem, Rakouské císařství
Úmrtí 4. září 1931 (ve věku 67 let)
Vídeň, Rakousko
Místo pohřbení Císařská hrobka ve Vídni
Manžel(ka) Blanka Bourbonsko-Kastilská
Děti Marie Dolores
Marie Immaculata
Markéta
Rainer Karel
Leopold
Marie Antonie
Antonín
Assunta
František Josef
Karel Pius Salvátor
Rodiče Karel Salvátor Toskánský
Maria Immaculata Sicilská
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Leopold Salvátor Rakousko-Toskánský (15. října 1863, Brandýs nad Labem4. září 1931, Vídeň) byl rakouský arcivévoda a princ toskánský pocházející z Habsbursko-Lotrinské dynastie.

Původ[editovat | editovat zdroj]

Narodil se jako nejstarší syn arcivévody Karla Salvátora Toskánského a jeho ženy Marie Immakulaty Bourbonsko-Sicilské, dcery Ferdinanda II. Sicilského a arcivévodkyně Marie Terezie Izabely Rakouské.

Život[editovat | editovat zdroj]

Věnoval se vojenské kariéře a přispěl několika vojenskými vynálezy, díky kterým velmi zbohatl. Vojenskou kariéru dotáhl roku 1907 až na generálního inspektora a v roce 1916 na generálplukovníka. Věnoval se rozvoji a modernizaci dělostřelectva, létal balónem a podílel se na rozvoji vzduchoplavby. Vynalezl pohon na všechna čtyři kola pro tažná dělostřelecká vozidla.[1] V době první světové války dodával sušenou zeleninu.

Byl čestným členem vídeňské akademie věd. Měl čestný doktorát vídeňské techniky v Praze a byl protektorem České akademie věd a umění.[1] Po roce 1918 odešel do Barcelony, kde strávil většinu života. Až v roce 1930 se vrátil do Vídně, kde o rok později zemřel. Pohřben byl v kapucínské kryptě ve Vídni.

Manželství a potomci[editovat | editovat zdroj]

V roce 1889 se oženil s princeznou Blankou Bourbonsko-Kastilskou, se kterou měl deset dětí.

Vývod z předků[editovat | editovat zdroj]

 
 
 
 
 
Leopold II.
 
 
Ferdinand III. Toskánský
 
 
 
 
 
 
Marie Ludovika Španělská
 
 
Leopold II. Toskánský
 
 
 
 
 
 
Ferdinand I. Neapolsko-Sicilský
 
 
Luisa Marie Neapolsko-Sicilská
 
 
 
 
 
 
Marie Karolína Habsbursko-Lotrinská
 
 
Karel Salvátor Rakousko-Toskánský
 
 
 
 
 
 
Ferdinand I. Neapolsko-Sicilský
 
 
František I. Neapolsko-Sicilský
 
 
 
 
 
 
Marie Karolína Habsbursko-Lotrinská
 
 
Marie Antonie Neapolsko-Sicilská
 
 
 
 
 
 
Karel IV. Španělský
 
 
Marie Isabela Španělská
 
 
 
 
 
 
Marie Luisa Parmská
 
'Leopold Salvátor Rakousko-Toskánský '
 
 
 
 
 
Ferdinand I. Neapolsko-Sicilský
 
 
František I. Neapolsko-Sicilský
 
 
 
 
 
 
Marie Karolína Habsbursko-Lotrinská
 
 
Ferdinand II. Neapolsko-Sicilský
 
 
 
 
 
 
Karel IV. Španělský
 
 
Marie Isabela Španělská
 
 
 
 
 
 
Marie Luisa Parmská
 
 
Marie Imakuláta Neapolsko-Sicilská
 
 
 
 
 
 
Leopold II.
 
 
Karel Ludvík Rakousko-Těšínský
 
 
 
 
 
 
Marie Ludovika Španělská
 
 
Marie Terezie Izabela Rakouská
 
 
 
 
 
 
Fridrich Vilém Nasavsko-Weilburský
 
 
Jindřiška Nasavsko-Weilburská
 
 
 
 
 
 
Luisa Isabela z Kirchbergu
 

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b HAMANNOVÁ, Brigitte. Habsburkové. Životopisná encyklopedie. Praha: BRÁNA, Knižní klub, 1996. 408 s. ISBN 80-85946-19-X. S. 249. 
  2. Hamannová, str. 288.
  3. http://thepeerage.com/p11177.htm#i111762
  4. Hamannová, str. 325–326.
  5. Hamannová, str. 251.
  6. http://thepeerage.com/p11177.htm#i111768
  7. Hamannová, str. 283.
  8. http://thepeerage.com/p11178.htm#i111775
  9. Hamannová, str. 219.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]