Ferdinand IV. Toskánský
| Ferdinand IV. Toskánský | |
|---|---|
| velkovévoda toskánský titulární toskánský velkovévoda | |
| |
| Ferdinand IV. Toskánský | |
| Doba vlády | 1859 – 1860, 1860 – 1908 |
| Úplné jméno | Ferdinand Salvátor Maria Jiří Jan Battista František Ludvík Gonzaga Rafael Rainer Gunnar Habsbursko-Lotrinský |
| Narození | 10. června 1835 |
| Florencie | |
| Úmrtí | 17. ledna 1908 |
| Salzburg | |
| Pohřben | Císařská hrobka ve Vídni |
| Předchůdce | Leopold II. Toskánský |
| Nástupce | Josef Ferdinand Toskánský |
| Manželka | I. Anna Marie Saská |
| II. Alice Parmská | |
| Potomci | Marie Antonie Leopold Salvátor Luisa Josef Ferdinand Petr Ferdinand Jindřich Ferdinand Anna Markéta Germana Robert Anežka Marie |
| Dynastie | Habsbursko-Lotrinská Toskánští Habsburko-Lotrinkové |
| Otec | Leopold II. Toskánský |
| Matka | Marie Neapolsko-Sicilská |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Ferdinand IV. Toskánský (italsky: Ferdinando Salvatore Maria Giuseppe Giovanni Battista Francesco Lodovico Gonzaga Raffaele Ranerio Gennaro di Toscana; 10. června 1835, Florencie – 17. ledna 1908, Salzburg) byl rakouský arcivévoda, toskánský velkovévoda v letech 1859–1860, po roce 1860 pouze titulární velkovévoda.
Původ[editovat | editovat zdroj]
Jeho rodiči byli Leopold II. Toskánský a druhá otcova manželka Marie Antonie, dcera krále obojí Sicílie Františka I. Byl pátým ze třinácti dětí, po čtyřech dcerách však prvorozeným synem a pět jeho sourozenců v útlém věku zemřelo.
Život[editovat | editovat zdroj]
Mládí prožil ve Florencii. Po abdikaci svého otce roku 1849 se formálně stal toskánským velkovévodou, roku 1859 se o ni pokusil, ale faktickou vládu nepřevzal, protože v roce 1860 bylo Toskánské velkovévodství připojeno ke království Piemontsko-Sardinskému. Rodina se poté usídlila v Salzburgu. Teprve po deseti letech se Ferdinand formálně vzdal vlády a musel se smířit s apanáží, kterou jeho rodina dostávala od císaře Františka Josefa.
Jako voják zastával funkci polního maršálka, který byl jachtařem na Bodamském jezeře a velmi rád lovil. Také doprovázel korunního prince Rudolfa na cestách po Orientu. Zemřel v Salzburgu a pochován byl v kapucínské kryptě ve Vídni.
Manželství a potomci[editovat | editovat zdroj]
Ferdinand IV. Toskánský byl dvakrát ženat –
S první manželkou Annou Marii Saskou (1836–1859) od roku 1856 měl jednu dceru:
S druhou manželkou Alicí Bourbonsko-Parmskou (1849–1935) od roku 1868 měl deset dětí:
- Leopold Salvátor (1868–1935) vystoupil z domu Habsburků a přijal občanské jméno Wölfling
- ∞ Wilhelmina Adamovicsová
- ∞ Marie Ritterová
- ∞ Clara Grögerová
- ∞ 1891 saský král Fridrich August III. (1865 - 1932), rozvedeno 1903
- ∞ 1907 Enrico Toselli
- Petr Ferdinand (1874–1948) ∞ Marie Kristina Bourbonsko-Sicilská (1877–1947)
- Jindřich Ferdinand (1878–1969) ∞ Karolina Ludescherová
- Anna (1879–1961) ∞ Johannes kníže Hohenlohe-Bartenstein-Jagstberg (1863–1921)
- Markéta (1881–1965)
- Germana (1884–1955)
- Robert (1885–1895)
- Anežka (1891–1945)
Rodokmen Toskánské větve Habsbursko-Lotrinské dynastie[editovat | editovat zdroj]
Vývod z předků[editovat | editovat zdroj]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- HAMANNOVÁ, Brigitte. Habsburkové. Životopisná encyklopedie. Praha: Brána ; Knižní klub, 1996. 408 s. ISBN 80-85946-19-X. S. 110.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Galerie Ferdinand IV. Toskánský na Wikimedia Commons- Obrázky, zvuky či videa k tématu Ferdinand IV. Toskánský na Wikimedia Commons
- Genealogie (anglicky)
| Předchůdce: Leopold II. |
|
Toskánský velkovévoda 1859–1860 |
|
Nástupce: – |
| Předchůdce: – |
|
Titulární toskánský velkovévoda 1860–1908 |
|
Nástupce: Josef Ferdinand Toskánský |
- Habsbursko-lotrinská dynastie
- Toskánští Habsburko-Lotrinkové
- Arcivévodové
- Toskánští princové
- Toskánští velkovévodové
- Titulární toskánští velkovévodové
- Katoličtí panovníci
- Pohřbení v císařské hrobce ve Vídni
- Narození 10. června
- Narození 1835
- Úmrtí 17. ledna
- Úmrtí 1908
- Narození ve Florencii
- Úmrtí v Salzburgu
- Členové Řádu Božího hrobu