Ferdinand IV. Toskánský
| Ferdinand IV. Toskánský | |
|---|---|
| velkovévoda toskánský titulární toskánský velkovévoda | |
 Ferdinand IV. Toskánský | |
| Doba vlády | 1859–1860, 1860–1908 |
| Úplné jméno | Ferdinand Salvátor Maria Jiří Jan Battista František Ludvík Gonzaga Rafael Rainer Gunnar Habsbursko-Lotrinský |
| Narození | 10. června 1835 Florencie |
| Úmrtí | 17. ledna 1908 (ve věku 72 let) Salcburk |
| Pohřben | Císařská hrobka ve Vídni |
| Předchůdce | Leopold II. Toskánský |
| Nástupce | Josef Ferdinand Toskánský |
| Manželky | I. Anna Marie Saská II. Alice Parmská |
| Potomci | Marie Antonie Leopold Salvátor Luisa Josef Ferdinand Petr Ferdinand Jindřich Ferdinand Anna Markéta Germana Robert Anežka Marie |
| Dynastie | Habsbursko-Lotrinská Toskánští Habsburko-Lotrinkové |
| Otec | Leopold II. Toskánský |
| Matka | Marie Neapolsko-Sicilská |
| Příbuzní | Karolína Toskánská, Augusta Ferdinanda Toskánská, Marie Izabela Toskánská, Ludvík Salvátor Toskánský, Karel Salvátor Rakousko-Toskánský, Jan Salvátor Toskánský, Marie Luisa Toskánská a Maria Maxmiliána Toskánská[1] (sourozenci) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Ferdinand IV. Toskánský (italsky: Ferdinando Salvatore Maria Giuseppe Giovanni Battista Francesco Lodovico Gonzaga Raffaele Ranerio Gennaro di Toscana; 10. června 1835, Florencie – 17. ledna 1908, Salcburk) byl rakouský arcivévoda, toskánský velkovévoda v letech 1859–1860, po roce 1860 pouze titulární velkovévoda.
Původ
[editovat | editovat zdroj]Jeho rodiči byli Leopold II. Toskánský a druhá otcova manželka Marie Antonie, dcera krále obojí Sicílie Františka I. Byl pátým ze třinácti dětí, po čtyřech dcerách však prvorozeným synem a pět jeho sourozenců v útlém věku zemřelo.
Život
[editovat | editovat zdroj]Mládí prožil ve Florencii. Po abdikaci svého otce roku 1849 se formálně stal toskánským velkovévodou, roku 1859 se o ni pokusil, ale faktickou vládu nepřevzal, protože v roce 1860 bylo Toskánské velkovévodství připojeno ke království Piemontsko-Sardinskému. Rodina se poté usídlila v Salcburku. Teprve po deseti letech se Ferdinand formálně vzdal vlády a musel se smířit s apanáží, kterou jeho rodina dostávala od císaře Františka Josefa I.
Jako voják zastával funkci polního maršálka, který byl jachtařem na Bodamském jezeře a velmi rád lovil. Také doprovázel korunního prince Rudolfa na cestách po Orientu. Zemřel v Salcburku a pochován byl v kapucínské kryptě ve Vídni.
Manželství a potomci
[editovat | editovat zdroj]Ferdinand IV. Toskánský byl dvakrát ženat:
S první manželkou Annou Marii Saskou (4. ledna 1836 – 10. února 1859), kterou si vzal v roce 1856 měl jednu dceru:
- Marie Antonie (10. ledna 1858 – 13. dubna 1883), od roku 1881 do své smrti sloužila jako abatyše Tereziánského ústavu šlechtičen na Hradčanech
S druhou manželkou Alicí Bourbonsko-Parmskou (27. prosince 1849 – 16. ledna 1935), kterou si vzal v roce 1868 měl deset dětí:
- Leopold Salvátor (2. prosince 1868 – 4. července 1935), v roce 1902 se vzdal šlechtického titulu a přijal občanské jméno Leopold Wölfling,
- ⚭ 1903 Wilhelmine Adamovicz (1877–1908), rozvedli se v roce 1907
- ⚭ 1907 Maria Magdalena Ritter (1877–?), rozvedli se roku 1916
- ⚭ 1933 Klara Hedwig Pawlowski (1894–1978)
- Luisa (2. září 1870 – 23. března 1947),
- ⚭ 1891 Fridrich August III. Saský (25. května 1865 – 18. února 1932), král saský v letech 1904 až 1918, rozvedli se v roce 1903
- ⚭ 1907 Enrico Toselli (13. března 1883 – 15. ledna 1926), hudební skladatel, manželství rozvedeno v roce 1912
- Josef Ferdinand (24. května 1872 – 28. února 1942), titulární toskánský velkovévoda,
- ⚭ 1921 Rosa Kaltenbrunner (27. února 1878 – 9. prosince 1929), rozvedli se v roce 1928
- ⚭ 1929 Gertruda Tomanek (13. dubna 1902 – 15. února 1997)
- Petr Ferdinand (12. května 1874 – 8. listopadu 1948), titulární toskánský velkovévoda, ⚭ 1900 Marie Kristina Bourbonsko-Sicilská (10. dubna 1877 – 4. října 1947)
- Jindřich Ferdinand (13. února 1878 – 21. května 1969) , ⚭ 1919 Maria Karoline Ludescher (6. prosince 1883 – 25. března 1981), morganatické manželství
- Anna (17. října 1879 – 30. května 1961), ⚭ 1901 kníže Johannes Hohenlohe-Bartenstein (20. srpna 1863 – 19. srpna 1921)
- Markéta (13. října 1881 – 30. dubna 1965), svobodná a bezdětná
- Germana (11. září 1884 – 3. listopadu 1955), svobodná a bezdětná
- Robert (15. října 1885 – 2. srpna 1895)
- Anežka (26. března 1891 – 4. října 1945), svobodná a bezdětná
Vývod z předků
[editovat | editovat zdroj]Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]Literatura
[editovat | editovat zdroj]- HAMANNOVÁ, Brigitte. Habsburkové. Životopisná encyklopedie. Praha: Brána ; Knižní klub, 1996. 408 s. ISBN 80-85946-19-X. S. 110.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Galerie Ferdinand IV. Toskánský na Wikimedia Commons- Obrázky, zvuky či videa k tématu Ferdinand IV. Toskánský na Wikimedia Commons
- Genealogie (anglicky)
| Předchůdce: Leopold II. |
|
Toskánský velkovévoda 1859–1860 |
|
Nástupce: – |
| Předchůdce: – |
|
Titulární toskánský velkovévoda 1860–1908 |
|
Nástupce: Josef Ferdinand Toskánský |
- Habsbursko-lotrinská dynastie
- Toskánští Habsburko-Lotrinkové
- Arcivévodové
- Toskánští princové
- Toskánští velkovévodové
- Titulární toskánští velkovévodové
- Členové Řádu Božího hrobu
- Katoličtí panovníci
- Narození v roce 1835
- Narození 10. června
- Narození ve Florencii
- Úmrtí v roce 1908
- Úmrtí 17. ledna
- Úmrtí v Salcburku
- Pohřbení v císařské hrobce ve Vídni