Rudolf Jan kardinál Habsbursko-Lotrinský

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Rudolf Jan)
Skočit na: Navigace, Hledání
Jeho Eminence
kardinál Rudolf Jan Josef René Habsbursko-Lotrinský
3. arcibiskup olomoucký

portrét
Předchůdce Maria Tadeáš Trauttmansdorff
Nástupce Ferdinand Maria Chotek
Titulární kostel San Pietro in Montorio
Svěcení
Jáhenské svěcení 24. srpna 1819
Kněžské svěcení 29. srpna 1819
Biskupské svěcení 26. září 1819
světitel Sigismund Anton von Hohenwart
1. spolusvětitel Ondřej Alois Ankwicz ze Skarbek-Poslawice
2. spolusvětitel Alois Josef Krakovský z Kolovrat
Kardinálská kreace 4. června 1819
kreoval Pius VII.
Osobní údaje
Rodné jméno Arcivévoda Rudolf Jan
(Rudolf Johannes Joseph Rainier Erzherzog von Habsburg-Lothringen)
Datum narození 9. ledna 1788
Místo narození Florencie
Flag of the Grand Duchy of Tuscany (1840).svg Toskánské velkovévodství
Datum úmrtí 23. července 1831 (ve věku 43 let)
Místo úmrtí Baden u Vídně
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Rodiče Leopold II., Marie Ludovika Španělská
Povolání
Církevní heraldika
Římskokatolický duchovní

Rudolf Jan kardinál Habsbursko-Lotrinský, německy Rudolf Johannes Joseph Rainier Kardinal von Habsburg-Lothringen (krátce česky arcivévoda Rudolf Jan; 9. ledna 1788 Florencie, Toskánské velkovévodství23. července 1831 Baden bei Wien, Dolní Rakousko) byl rakouský arcivévoda a v letech 18191831 olomoucký arcibiskup a následně kardinál.

Život[editovat | editovat zdroj]

Pamětní deska, za níž je uloženo srdce kardinála Rudolfa Jana. Překlad nápisu na desce zní:
Rudolfa arcivévody purpurem
oděného biskupa olomouckého
srdce, do něhož za živa
své svěřené vkládal.
Zde se chová jako
trvalý symbol lásky.

Původ[editovat | editovat zdroj]

Rudolf Jan se narodil do arcidomu habsbursko-lotrinského jako nejmladší syn budoucího císaře Leopolda II. a jeho manželky Marie Ludoviky Španělské.

Duchovní dráha[editovat | editovat zdroj]

V roce 1819 byl jmenován arcibiskupem olomouckým a posléze kardinálem. Během téhož roku absolvoval kněžskébiskupské svěcení a byl v Olomouci intronizován jako arcibiskup. V roce 1828 založil Rudolfovu huť, pozdější Vítkovické železárny.[1] V Olomouci inicioval roku 1820 založení prvního z olomouckých parků, pojmenovaného na jeho počest Rudolfova alej.

Arcivévoda Rudolf byl ještě před svým nástupem do biskupského úřadu žákem Ludwiga van Beethovena, který jej vyučoval ve hře na klavír. Byl velmi nadaným hudebníkem i skladatelem a s Beethovenem jej pojilo přátelství. Beethoven arcivévodovi věnoval jedno ze svých nejvýznamnějších děl, velkou slavnostní mši Missa solemnis D-dur.

Rudolf Jan obnovil univerzitu v Olomouci (dnes zvanou Univerzita Palackého, která získala pojmenování Františkova univerzita na počest jeho bratra, císaře Františka I.

Smrt a pocty[editovat | editovat zdroj]

Arcivévoda a kardinál Rudolf Jan je pohřben v císařské rodinné hrobce Habsburků v kapucínském kostele ve Vídni. Jeho srdce je avšak uloženo v kryptě katedrály sv. VáclavaOlomouci.[2]

Velké nástěnné obrazy arcivévody Rudolfa Jana se nacházejí v předsálí zvaném Mozarteum v dnešním Arcidiecézním muzeu v Olomouci a také v tamější arcibiskupské rezidenci.

pomník (je to busta na vyvýšeném podstavci) v Podzámecké zahradě v Kroměříži, jejž nechal zřídit arcibiskup Theodor Kohn roku 1899. Další jeho pomník se nachází v parku lázeňského města Bad IschlHorním Rakousích, které bylo velmi oblíbené u členů habsburské dynastie a u rakouských aristokratů.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Vývod z předků[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. MYŠKA, Milan. Habsburg, Rudolph Johann Joseph Rainer. In DOKOUPIL, Lumír. Biografický slovník Slezska a severní Moravy 5. Opava ; Ostrava : Optys ; Ostravská univerzita, 1996. Dále jen BSSSM 5. ISBN 80-8581942-45-7. S. 35.
  2. BSSSM 5, s. 34.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

3. arcibiskup olomoucký
Předchůdce:
Maria Tadeáš Trauttmansdorff
18191831
Rudolf Jan kardinál Habsbursko-Lotrinský
Nástupce:
Ferdinand Maria Chotek