Hynek Žák z Dubé

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Hynek Žák z Dubé
Hynek Žák z Dubé (B. Paprocký, Zrcadlo slavného Markrabství moravského, 1593)
Hynek Žák z Dubé (B. Paprocký, Zrcadlo slavného Markrabství moravského, 1593)
Úmrtí29. prosince 1333
Povoláníkatolický kněz a katolický biskup
Nábož. vyznáníkatolická církev
RodičeHynek z Dubé
RodBerkové z Dubé
PříbuzníHynek Berka z Dubé (sourozenec)
Funkcediecézní biskup (od 1326)
biskup
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hynek Žák z Dubé či Hynek Scholaris, vlastním jménem Jindřich Berka z Dubé († 1333) byl příslušníkem českého šlechtického rodu Berků z Dubé, který se dal na církevní kariéru. V letech 1326–1333 byl 19. olomouckým biskupem.

Život[editovat | editovat zdroj]

Znak biskupa Jindřicha Žáka Berky z Dubé

Byl druhým synem Hynka z Dubé, který pocházel ze severočeského rodu Ronovců a působil ve 2. polovině 13. století a počátkem 14. století u královského dvora. Měl staršího bratra Půtu a mladší bratry Hynka Berku († 1348) a Hynáčka z Housky.

Poprvé je zmiňován v roce 1306, potom v roce 1309, kdy byl při spiknutí měšťanů proti šlechtě spolu s dalšími šlechtici zajat. Dal se na církevní dráhu a snad již v době studií se stal kanovníkem u sv. Víta v Praze. Od roku 1320 je označován jako probošt pražské kapituly. V roce 1325 byl v době nepřítomnosti biskupa Jana z Dražic jedním ze dvou administrátorů pražské diecéze, ačkoli měl v té době pouze nižší svěcení. Působil i ve službách Jana Lucemburského, např. byl v čele skupiny šlechticů, kteří doprovázeli jeho syna Jana Jindřicha do Korutan. Král se také zasadil ještě za života olomouckého biskupa Konráda, aby byl Hynek potvrzen papežem jako jeho nástupce. Po Konrádově smrti musel být nejprve dosvěcen na kněze a teprve poté mohl přijmout biskupské svěcení.[1][2]

Správě diecéze se příliš nevěnoval a vykonával ji prostřednictvím zástupců – světících biskupů a pražského kanovníka Jana z Padovy. Z titulu funkce biskupa měl ve správě i hrad Hukvaldy. Pobýval však raději v Praze: jak zaznamenala Zbraslavská kronika, „protože měl četné nemoci a bál se pro nezvyklé podnebí zůstávati na Moravě.“ V roce 1329 ho papež ustanovil spolu se dvěma polskými biskupy dočasným správcem vratislavského biskupství.[1][2]

Biskup Jindřich Berka z Dubé zemřel v Praze a byl pochován v katedrále sv. Víta.[2][pozn. 1]

Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

Hynek Žák byl historikem J. V. Šimákem považován za kronikáře Dalimila.[2] V bazilice sv. Petra v Římě dal postavit oltář sv. Václava.[zdroj?]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ Přesné datum smrti bývá uváděno různě. Dle některých kronikářů zemřel v Římě, kde je pohřben ve velechrámu sv. Petra (?).

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ a b Hynek Berka z Dubé. BSČZ - Biografický slovník českých zemí [online]. Historický ústav AV ČR [cit. 2022-01-22]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b c d PÁRYSOVÁ, Františka. Moc a sláva zkřížených ostrví. Kariéra Ronovců v době lucemburské. Praha, 2008 [cit. 2021-11-27]. 180 s. Diplomová práce. Filozofická fakulta Univerzity Karlovy. Vedoucí práce Lenka Bobková. Dostupné online.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Seznam olomouckých biskupů a arcibiskupů
BISKUPSTVÍ OLOMOUCKÉ
Znak olomouckého arcibiskupství
Znak olomouckého arcibiskupství
Olomoučtí
biskupové
(1063–1776)
1063–1085 Jan I. • 1088–1091 Vezel • 1091–1096 Ondřej • 1096–1099 Jindřich (?) • 1097/1099–1104 Petr I. • 1104–1126 Jan II. • 1126–1150 Jindřich Zdík • 1151–1157 Jan III. • 1157–1172 Jan IV. z Litomyšle • 1172–1182 Dětleb • 1182–1184 Pelhřim • 1184–1194 Kaim • 1194–1199 Engelbert • 1199–1201 Jan V. Bavor • 1201–1240 Robert Angličan • 1241–1245 Vilém • 1241–1245 Konrád z Friedberka • 1245–1281 Bruno ze Schauenburku • 1281–1302 Dětřich • 1302–1311 Jan VI. z Valdštejna • 1311–1316 Petr II. Andělův de Ponte Corvo • 1316–1326 Konrád I. Bavor • 1326–1333 Jindřich Berka z Dubé • 1334–1351 Jan VII. Volek • 1351–1364 Jan Očko z Vlašimi • 1364–1380 Jan IX. ze Středy • 1381–1387 Petr III. Jelito • 1387 Jan X. • 1388–1397 Mikuláš z Riesenburka • 1398–1403 Jan XI. Mráz • 1403–1408 Lacek z Kravař • 1409–1412 Konrád II. z Vechty • 1412–1416 Václav Králík z Buřenic • 1416–1430 Jan XII. Železný • 1416–1418 (Aleš z Březí) • 1430–1434 Kuneš ze Zvole • 1434–1450 Pavel z Miličína • 1450–1454 Jan XIII. • 1454–1457 Bohuslav ze Zvole • 1457–1482 Tas z Boskovic • 1483/1484–1490 Jan Filipec • 1487–1489 Jan XIV. Vitéz • 1489–1493 Ardicino della Porta ml. • 1493–1497 Jan XV. Borgia • 1497–1540 St. I. Thurzo • 1540–1541 Bern. Zoubek ze Zdětína • 1541–1553 Jan XVI. Dubravius • 1553–1565 Marek Khuen z Olomouce • 1565–1572 Vilém Prusinovský z Víckova • 1572–1574 Jan XVII. Grodecký • 1574–1575 Tomáš Albín z Helfenburka • 1576–1578 Jan XVIII. Mezoun z Telče • 1579–1599 St. II. Pavlovský • 1599–1636 František z Ditrichštejna • 1636–1637 Jan XIX. Arnošt z Plattenštejna • 1638–1662 Leopold I. Vilém (za něho administrovali: 1638 Ondřej Orlík, 1638–1640 Kašpar Karas, 1640–1642 Jan Kašpar Stredele, 1643–1646 Kašpar Karas, 1642–1650 Roderich Santhiller, 1650–1653 Jak. Merkurián, 1654–1664 Fr. Eliáš Kastelle) • 1663–1664 Karel I. Josef • 1664–1695 Karel II. z Lichtenst.-Castelcorna • 1695–1711 Karel III. Lotrin. • 1711–1738 Wolfgang Hannibal ze Schrattenbachu • 1738–1745 Jak. Arn. z Lichtenst.-Castelcorna • 1745–1758 Ferd. Jul. Troyer z Troyersteinu • 1758–1760 Leopold II. Fridrich z Egkhu • 1761–1776 Max. z Hamiltonu
Pomocní
biskupové
olomoučtí
(1304–1777)
1304–1324 Martin z Brna • 1347 Dětřich z Portic • 1442–1482 Vilém z Kolína • 1482–1501 Ondřej Wismann • 1498 Konrád Altheimer z Vaserburgu • 1509–1529 Martin Göschl • 1547–1549 Martin Přemyslovic • 1551–1561 Václav • 1603–1607 Melchior Pyrnesius z Pyrnu • 1608–1617 Jan Křtitel Civalli • 1618–1628 Hynek Jindřich Novohradský z Kolovrat • 1629–1632 Caesar Nardus z Montopole • 1630–1639 Filip Fridrich Breuner • 1637–1642 Jan Kašpar Stredele z Montani a Bergenu • 1640–1646 Kašpar Karas z Rhomsteinu • 1639–1650 Zikmund Miutini ze Spillimbergu • 1652–1665 Jan Gobbar • 1665–1668 Bernard Bredimus (nepotvrzen Římem) • 1668–1669 Ondřej Dirre • 1670–1695 Jan Jos. Breuner • 1690–1692 Fr. Ant. von Losenstein (koadjutor) • 1696–1702 Ferd. Schröffel ze Schröffenheimu • 1703–1727 Fr. Julián von Braida • 1729–1748 Otto Honorius z Egkhu • 1749–1771 Jan Karel Leopold von Scherffenberg • 1771–1776 Jan Václav Xaver Frey von Freyenfels • 1775–1777 Matyáš Fr. Chorinský z Ledské
ARCIBISKUPSTVÍ OLOMOUCKÉ
Olomoučtí
arcibiskupové
(od r. 1777)
1. 1777–1811 Antonín Theodor z Colloredo-Waldsee • 2. 1811–1819 Maria Tadeáš z Trauttmansdorffu • 3. 1819–1831 Rudolf Jan • 4. 1832–1836 Ferdinand Maria Chotek • 5. 1836–1853 Maxmilián Josef Sommerau-Beckh • 6. 1853–1892 Bedřich z Fürstenberka • 7. 1893–1904 Theodor Kohn • 8. 1904–1915 František Saleský Bauer • 9. 1916–1920 Lev Skrbenský z Hříště • 10. 1921–1923 Antonín Cyril Stojan • 11. 1923–1947 Leopold Prečan • 12. 1948–1961 Josef Karel Matocha • 1973–1987 ap. admin. Josef Vrana • 13. 1989–1991 František Vaňák • 14. 1992–2022 Jan Graubner • 15. od 2024 Josef Nuzík
Pomocní
biskupové
olomoučtí
(od r. 1779)
1779–1800 Karel Godefried z Rosenthalu • 1801–1812 Alois Jos. Krakovský z Kolovrat • 1817–1830 Ferdinand Maria Chotek • 1832–1868 Rudolf von Thyssebaert • 1831 Fr. Ant. Gindl • 1837–1838 Alois Jos. Schrenk • 1839–1841 Ant. Arnošt Schaffgotsche • do 1851 Ignaz Feigerle • 1880–1895 Gustav de Belrupt-Tyssac • 1904-1905 Jan Weinlich • 1904–1925 Karel Wisnar • 1906–1912 Vilém Blažek • 1922–1944 Jos. Schinzel • 1927–1938 Jan Stavěl • 1941–1969 St. Zela • 1943–1947 Jos. Martin Nathan • 1949–1965 Fr. Tomášek • 1990–1992 Jan Graubner • 1990–2017 Jos. Hrdlička • 2017–2024 Jos. Nuzík • od 2017 Ant. Basler
Pozn. kurz. = pomocný biskup, administrátor a ostatní; tuč. kurz. = arcibiskup; tuč. = kardinál
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Hynek_Žák_z_Dubé&oldid=22270502“