Jan Volek

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Důstojný (Venerabilis)
Jan VII. řečený Volek
Biskup olomoucký
Jan Volek.jpg
Církev římskokatolická
Diecéze olomoucká
Sídlo Olomouc
Uveden do úřadu 1334
Předchůdce Jindřich Berka z Dubé
Nástupce Jan VIII.Očko z Vlašimi
Osobní údaje
Datum narození asi 1290
Datum úmrtí 27. září 1351 (ve věku 61 let)
Místo pohřbení v pustiměřském klášterním kostele – rotundě sv. Pantaleona.
Rodiče Václav II.
Anežka
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jan řečený „Volek“ (okolo roku 129027. září 1351), celým jménem Jan VII. Volek, byl nemanželský syn českého krále Václava II. a jinak neznámé Anežky. Od roku 1334 až do své smrti byl biskupem olomouckým.[1]

Přemyslovský levoboček a církevní kariéra[editovat | editovat zdroj]

Poté, co byl roku 1306 zavražděn Volkův polorodý bratr Václav III., se Jan Volek sblížil se šlechtou. Toto spojenectví mu napomohlo v roce 1310 k úřadu probošta vyšehradského a s ním spojenému postavení kancléře českého království.[2] Dříve zastával i další církevní úřady, ale jen nižší.

V letech 13221323 musel pobývat v exilu, protože ho král Jan Lucemburský podezíral ze zrady a spiknutí s královnou Eliškou. Ale po roce se s ním Jan usmířil a vrátil Volka do úřadu. Díky funkci kancléře byl spíše diplomatem a politikem, než duchovním. Od října 1327 měl Volek papežský dispens, aby mohl přijmout biskupský úřad bez ohledu na svůj nelegitimní původ.[3] Kancléřem zůstal do roku 1334, kdy musel rezignovat právě kvůli biskupské funkci, protože se uvolnilo biskupství olomoucké. Funkci kancléře fakticky vykonával až do roku 1335 a měl podíl na vypracování trojstranné vyšehradské smlouvy v uherském Visegrádu.

V roce 1333 byl ve skupině české šlechty, která přivedla mladého kralevice Karla (IV.) z Itálie do vlasti. Karel si se svým nevlastním strýcem rozuměl a dosadil jej do funkce biskupa olomouckého. Jan s Karlem spolupracoval i po jeho nástupu na český trůn, a byl několikrát pověřen správou Moravy za Karlovy nepřítomnosti a mimo jiné také dopravou říšských korunovačních klenot do Čech. Za jeho panování se Olomoucké biskupství stalo přímým lénem České koruny a veškeří olomoučtí biskupové se stali královými leníky.

Jan Volek byl zakladatelem kláštera v jihomoravské Pustiměři dne 30. září 1340.[4] Tato fundace byla určena k uctění památky Elišky Přemyslovny a měla sloužit ke spáse duše její a jejích předků. Spolufundátorem byl markrabě Karel, který věnoval novému klášteru další statky. V Karlově listině také vystupuje jistá Alžběta jako první pustiměřská abatyše. Byla to Volkova neteř, nemanželská dcera Václava III., poslední Přemyslovna z hlavní panovnické větve.

V roce 1349 na první provinční synodě prosadil slavení svátku sv. Cyrila a Metoděje jako patronů Moravy ke dni 9. března.[5]

Biskup Jan VII. Volek byl pochován 27. září 1351 v pustiměřském klášterním kostele – rotundě sv. Pantaleona.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ČECHURA, Jaroslav. Děti a levobočci českých králů. První. vyd. Praha: Akropolis, 1998. 207 s. S. 42. 
  2. Osobnosti Olomouckého kraje. 1. vydání. vyd. Olomouc: [s.n.], 2016. 414 stran s. ISBN 9788085037777, ISBN 8085037777. OCLC 965749064 S. 23. 
  3. HLEDÍKOVÁ, Zdeňka. Svět české středověké církve. Praha: Argo, 2010. Kapitola Alžběta, dcera Václava III., s. 249-250. 
  4. Osobnosti Olomouckého kraje. 1. vydání. vyd. Olomouc: [s.n.], 2016. 414 stran s. ISBN 9788085037777, ISBN 8085037777. OCLC 965749064 S. 23. 
  5. Osobnosti Olomouckého kraje. 1. vydání. vyd. Olomouc: [s.n.], 2016. 414 stran s. ISBN 9788085037777, ISBN 8085037777. OCLC 965749064 S. 23. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Milan M. Buben, Encyklopedie českých a moravských sídelních biskupů, Praha 2000, s. 134-136.
  • HOLÁSEK, Břetislav a Renáta FIFKOVÁ, ed. Osobnosti Olomouckého kraje. Olomouc: Vlastivědné muzeum v Olomouci, 2016. ISBN 978-80-85037-77-7.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Předchůdce:
Jindřich Berka z Dubé
Znak z doby nástupu biskup olomoucký
13341351
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Jan Očko z Vlašimi