Přeskočit na obsah

Bohumil Zlámal

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Prof. ThDr. Bohumil Zlámal
Církevřímskokatolická
ZnakZnak
Svěcení
Kněžské svěcení5. července 1936
Osobní údaje
Datum narození21. prosince 1904
Místo narozeníOprostovice
Datum úmrtí28. června 1984 (ve věku 79 let)
Místo úmrtíOlomouc
Místo pohřbeníÚstřední hřbitov Neředín
Národnostčeská
Povolánířímskokatolický duchovní
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bohumil Zlámal (21. prosince 1904 Oprostovice v okrese Přerov28. června 1984 Olomouc) byl český katolický kněz, historik a profesor církevních dějin na teologické fakultě v Olomouci.

Středoškolské vzdělání získal na Arcibiskupském gymnáziu v Kroměříži. Po maturitě v roce 1930 se zapsal na teologickou fakultu v Olomouci, kde se aktivně účastnil zejména seminářů z církevních dějin prof. Augustina Neumanna. Fakultu zdárně ukončil v roce 1936. Po přijetí kněžského svěcení (5. července 1936) působil jako kaplan u sv. Mořice v Olomouci. Za II. světové války byl od 1. září 1939 deportován do koncentračního tábora Dachau, pobýval i v Buchenwaldu. Tam se, mimo jiné, podrobil operaci slepého střeva rozžhaveným drátem. Z koncentračního tábora byl propuštěn až 23. května 1945.

Po válce opět působil u sv. Mořice. Od 1. října 1945 do 14. července 1950 se stal asistentem církevních dějin na teologické fakultě, roku 1946 získal doktorát z teologie a 24. října 1946 byl promován. V zimním semestru 19491950 byl navržen na habilitaci, ke jmenování však nedošlo. V letech 1951-1961 působil v pastoraci; v letech 19611962 byl mimo službu. Od roku 1961 pobíral invalidní důchod. Po zrušení teologické fakulty působil ve farní správě (Velké Opatovice, Frenštát pod Radhoštěm a Kyjov). Od dubna 1968 byl členem přípravné komise pro obnovení olomoucké fakulty a semináře. Na konci roku 1968 byl zvolen na Římskokatolické Cyrilometodějské bohoslovecké fakultě v Praze se sídlem v Litoměřicích, pobočce v Olomoucí proděkanem. Dne 7. října 1968 byl jmenován profesorem pro obor církevních dějin, s účinností od 1. října 1968. Dne 31. března 1969 byl jmenován proděkanem Římskokatolické Cyrilometodějské bohoslovecké fakulty v Praze se sídlem v Litoměřicích pro roky 19681970 s působištěm na pobočce v Olomouci, kde zastupoval děkana v plném rozsahu. Dne 12. října 1970 bylo jmenování proděkanem obnoveno pro akademický rok 19701971 a 19711972; obnoveno bylo též pro akademický rok 19731974. V letech 19681972 učil církevní dějiny, v roce 19681969 patrologii, a v roce 19721973 ochranu památek. Pobočka CMBF v Olomouci byla uzavřena 30. června 1974. V této době odešel do důchodu. Po opětovném zrušení fakulty působil v Kyjově a posléze na odpočinku v Olomouci, kde 28. června 1984 zemřel.

Příručka českých církevních dějin

[editovat | editovat zdroj]

Jeho hlavním dílem je desetisvazkové skriptum Příručka českých církevních dějin, které vyšlo v prvním vydání v Olomouci v letech 19481949, a v opraveném vydání druhém v letech 19681974 (spolu se dvěma svazky rejstříků a dalšíma dvěma svazky grafických pomůcek. Díly jsou rozvrženy v přehledu následujícím způsobem:

Díl Název svazku Období (v letech)
I. Počátky latinského a slovanského křesťanství na Velké Moravě (8001000)
II. Počátky latinského a slovanského křesťanství v Čechách (8001000)
III. Doba románské katolicity (10001200)
IV/1,2. Doba gotické katolicity (12001400)
V. Doba husitská, českobratrská a protestantská (14001550)
VI. Doba rekatolizace (15501650)
VII. Doba barokní katolicity (16501750)
VIII. Doba osvícenská (17501850)
IX/1,2. Doba probuzenského katolicismu (18501918)
X-1. Doba československého katolicismu 1
X-2. Doba československého katolicismu 2
R1. Rejstříky 1–5
R2. Rejstříky 6–10

Znovu byla vydána v Olomouci v letech 20052010 nakladatelstvím Matice cyrilometodějská (7 svazků).

Bibliografie

[editovat | editovat zdroj]

Časopisecké studie, zejména: Duchovní pastýř (časopis)|Duchovní pastýř a Archiv für Kirchengeschichte von Böhmen-Mähren-Schlesien. Příspěvky ve sbornících.

Vzhledem k nepřízni poměrů vyšly jeho práce většinou v zapadlých periodikách nebo rozmnoženy rotaprintem či jako samizdaty.

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Lubomír Slavíček (ed.), Slovník historiků umění, výtvarných kritiků, teoretiků a publicistů v českých zemích a jejich spolupracovníků z příbuzných oborů (asi 1800-2008), Sv. 2, s. 1721, Academia Praha 2016, ISBN 978-80-200-2094-9
  • Bohemikální autoři. Křesťanství (1901–2000). Praha : Centrální katolická knihovna, 2001 [cit. 2005-07-31].
  • Encyklopedický slovník křesťanského Východu / Edward de Farrugia ; odpovědný redaktor českého vydání Pavel Ambros. Olomouc : Refugium Velehrad–Roma, 2010. 1039 s. ISBN 978-80-7412-019-0. S. 974–975.
  • KOUŘIL Miloš. Dvojí výročí prof. Bohumila Zlámala. In Vlastivědný věstník moravský 4 (2004). S. 418–419.
  • HANUŠ Jiří. Malý slovník osobností českého katolicismu 20. století s antologií textů. Brno : Centrum pro studium demokracie a kultury, 2005. S. 177.
  • NOVOTNÝ Vojtěch. Katolická teologická fakulta 1939-1990. Prolegomena k dějinám české katolické teologie druhé poloviny 20. století. Praha : Karolinum, 2007.
  • POKORNÝ Ladislav. 75 let prof. ThDr. Bohumila Zlámala. Duchovní pastýř 28. Měsíčník katolického duchovenstva 9 (1979). S. 142–143.
  • TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : III. díl : Q–Ž. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 587 s. ISBN 80-7185-247-3. S. 571. 
  • ZLÁMAL, Bohumil (ed.). Bibliografie literární činnosti Bohumila Zlámala (1904–1974). Olomouc : strojopis 1974. 26 s.

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]