Frenštát pod Radhoštěm

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Frenštát pod Radhoštěm
Radnice na náměstí Míru
Radnice na náměstí Míru
Znak města Frenštát pod RadhoštěmVlajka města Frenštát pod Radhoštěm
znakvlajka
Lokalita
Statusměsto
LAU 2 (obec)CZ0804 599344
Pověřená obecFrenštát pod Radhoštěm
Obec s rozšířenou působnostíFrenštát pod Radhoštěm
(správní obvod)
Okres (LAU 1)Nový Jičín (CZ0804)
Kraj (NUTS 3)Moravskoslezský (CZ080)
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel10 569 (2022)[1]
Rozloha11,43 km²
Katastrální územíFrenštát pod Radhoštěm
Nadmořská výška401 m n. m.
PSČ744 01
Počet domů1 829 (2021)[2]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ10
Kontakt
Adresa městského úřadunáměstí Míru 1
744 01  Frenštát p. R.
podatelna@mufrenstat.cz
StarostaIng. Bc. Jan Rejman, DiS. (Změna pro Frenštát)
Oficiální web: www.mufrenstat.cz
Frenštát pod Radhoštěm
Frenštát pod Radhoštěm
Další údaje
Kód obce599344
Kód části obce413542
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Frenštát pod Radhoštěm (německy Frankstadt[3]) je město v Moravskoslezském kraji v okrese Nový Jičín. Leží uprostřed malebné krajiny Moravskoslezských Beskyd, mezi soutokem Lubiny a Lomné. Je vstupní bránou do CHKO Beskydy a střediskem horské turistiky a zimních sportů i díky nedalekým Pustevnám. Leží na železniční trati 323 a silnici I/58. Jeho historické jádro je od roku 2003 městskou památkovou zónou. Žije zde přibližně 11 tisíc[1] obyvatel.

Název[editovat | editovat zdroj]

Původně zněl název města Frankenstadt („Frankovo město“, pojmenováno bylo podle lokátora Franka z Choryně). V němčině se ustálil zkrácený tvar Frankstadt užívaný až do 20. století, z něj vzniklo i české jméno: v roce 1632 rozlišením dvou sousedících -a- poprvé doloženo v podobě Frenšták, teprve od 2. poloviny 19. století Frenštát. Přívlastek pod Radhoštěm byl připojen v roce 1924.[4]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Celkový pohled na Frenštát pod Radhoštěm

Pro nedostatek písemných dokladů patrně nikdy nezjistíme přesné datum založení Frenštátu pod Radhoštěm ani osobu jeho zakladatele. Osídlení kotliny probíhalo zřejmě do období velké kolonizace ve 13. a 14. století, přesněji do období let pravděpodobného vzniku města v letech 1294–1316. Vznik a rozvoj města byl zpočátku svázán se šostýnským panstvím a pravděpodobným zakladatelem města panem Jindřichem z Hückeswagenu, později pak s panstvím hukvaldským, patřícím olomouckému biskupství.

První pramenný doklad s výpovědní hodnotou připomíná existenci města až 14. března 1382. V roce 1445 předstoupili před zástavního držitele Hukvald Jana Čapka ze Sán fojt, purkmistr a konšelé s prosbou, aby udělil městu práva odúmrti, rybolovu, osvobození ode všech robot a další výsady. V listině dané na Hukvaldech 25. července 1445 Jan Čapek ze Sán potvrdil tyto výsady, včetně znovupotvrzení připojení vsí Grenhovy, Lichnovy a Butnařov zaniklých před husitskou revolucí. Tyto osady byly „přidány na pomoc se vším svým užitkem“. V roce 1584 olomoucký biskup Stanislav Pavlovský potvrdil městu právo odúmrtě, čtyř výročních trhů a jednoho týdenního trhu, šenku vína, zřízení radnice a další rozsáhlé výsady. Od 16. století nabývá město na důležitosti svým obchodem a trhy, uvádí se železný hamr (1556), řemeslná výroba. Jako první z cechů se dokládá v roce 1598 cech tkalcovský. Třicetiletá válka a valašská lidová povstání postihla i Frenštát. V roce 1626 byl vypálen dánským generálem Mansfeldem, roku 1646 obsazen Švédy, dvakrát jej postihl mor. Dle kronik, 19. listopadu 1661 vypukl ve Frenštátě velký požár. Následky byly zdrcující. Dobový zápis uvádí, že požár zachvátil celé náměstí, 37 šenkovních domů, 1 panský grunt a 19 chalup. Za své vzala fara, škola, pivovar i radnice. Roku 1680 během uherského povstání Frenštát vypálili Tököliho kuruci.[5] Od poloviny 17. století dochází k jeho hospodářskému rozvoji. Souvislost zde nacházíme s pasekářskou a valašskou kolonizací.

Z řemesel se rozvijí a nabývá na důležitosti především tkalcovství. Krize odbytu, které toto řemeslo provázely, vedou od poloviny 19. století k početnému vystěhovalectví do Ameriky, především do Texasu. Přesto však toto řemeslo přináší obživu většině obyvatel města až do nedávné minulosti. V roce 1781 byl Frenštátu pod Radhoštěm přiznán titul města.

Pohled na náměstí v roce 1909

Významné období pro život města nastává od druhé poloviny 19. století. Vytváří se městská samospráva, od roku 1850 je volen městský úřad se starostou. V oněch letech má své počátky místní průmysl, rukodělné tkalcovství přechází na mechanickou tovární výrobu. Z dalších průmyslových odvětví jmenujme například barvířství, punčochářství, výrobu ohýbaného nábytku. V roce 1850 s rozvojem samosprávy vzniká i Okresní soud ve Frenštátě pod Radhoštěm, jako instituce podřízená Krajskému soudu v Novém Jičíně, v době rozpadu feudálního zřízení. Do působnosti Okresního soudu Frenštát připadly obce z hukvaldského panství: Bordovice, Čeladná s osadou Podolánky, Frenštát pod Radhoštěm, Kunčice pod Ondřejníkem, Lichnov, Tichá a Trojanovice. Tento soud byl zrušen k 1. 7. 1960, kdy došlo k novému správnímu členění. Železniční doprava (roku 1888) a nově budované silnice výrazně přispěly k rozvoji průmyslu a obchodu. Výstavba významně pozměnila podobu města, a to zejména chlapecká škola v roce 1876, radnice v roce 1890, sokolovna v roce 1906, spořitelna v roce 1931 a kino v roce 1932. Frenštát pod Radhoštěm byl také sídlem mnoha spolků různého zaměření, významu i délky trvání. Nejvýznamnější z nich byly:

  • střelecký spolek – od roku 1835
  • ochotnické divadlo – od roku 1836
  • Občanská beseda – od roku 1861
  • Tělovýchovná jednota Sokol – od roku 1890
  • Národopisný odbor – od roku 1893
  • Křesťansko – sociální spolek – od roku 1897
  • Odbor Národní Jednoty – od roku 1902
  • Okrašlovací spolek – od roku 1903
  • Matice Radhošťská od roku 1905
  • Tělovýchovná jednota Orel – od roku 1909
  • DTJ – od roku 1910
  • obec umělecké tvorby Koliba – od roku 1914
  • Pohorská jednota Radhošť – od roku 1884 nejvýznamnější z frenštátských spolků – položila základy organizované české turistice
Radnice v noci

Krásné okolí, zdravé podnebí a pohostinnost obyvatel sem lákaly nejen turisty, ale často i k trvalému pobytu řadu výtvarných umělců, spisovatelů, hudebních skladatelů a vědeckých pracovníků, především národopisců. Slibný vývoj města, pokračující ve dvou desetiletích první republiky ukončila druhá světová válka.

Ve čtyřicátých letech obohatil město a jeho okolí několika stavbami slavný architekt Bohuslav Fuchs. Během okupace položilo 40 občanů města život na popravištích, v koncentračních táborech, žalářích, v pracovních táborech a při partyzánské činnosti. Město bylo osvobozeno 6. května 1945. Boj o město si vyžádal život sovětského poručíka S. S. Rožkova. Toto se traduje. Ale poručík Rožkov padl v Bordovicích, vesnici vzdálené asi 3,5 km od Frenštátu. V době kdy Bordovice byly připojeny k Frenštátu, stal se tento padlý voják (i když nepadl na katastru města, ale téměř v centru sousední vesnice) jakýmsi symbolem obětí Rudé armády za osvobození města. Pohřben je na hřbitově ve Frýdku-Místku, kde je pohřebiště vojáků Rudé armády padlých na severovýchodní Moravě.

Po válce dochází k rozvoji města, probíhá velká bytová výstavba. Společně s touto výstavbou jsou budovány jesle, mateřské školy, nové prodejny, samoobsluhy, restaurace, sportovní zařízení, kulturní zařízení. Jsou budovány nové komunikace, vodovodní a kanalizační řád, je provedena plynofikace města. 17. února 2013 v jednom z panelových domů explodoval plyn, dům byl zdemolován a zahynulo jeho šest obyvatel. Šlo o úmyslně spáchanou tragédii.

Názvy města v historii[editovat | editovat zdroj]

České historické názvy

Rok Název
1422–1798 Franštat
1506–1847 Framštat
1632 Frenšták
1711 Frankštát
1847–1922 Frenštát

Německé historické názvy

Rok Název
1650–1918 Frankstadt
1676 Franckstadt
1939–1945 Frankstadt unter dem Radhost

Latinské historické názvy

Rok Název
1299 Pharcastat (Farkasstat)
1382 Frankenstat
1672–1771 Frankstadium

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Demografický vývoj[editovat | editovat zdroj]

Vývoj počtu obyvatel Frenštátu[6]
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1975 1980 1985 1990 1991 1995 1996* 2000 2001 2005 2010 2011
6 563 6 107 5 767 5 757 6 178 5 432 5 691 6 348 7 754 8 582 9 430 9 853 10 525 11 528 11 124 11 584 11 613 11 554 11 361 11 209 11 124 10 993
SL SL SL SL SL SL SL SL SL SL SL SL SL SL

SL = sčítání lidu

* k 1. 1. 1996 – nejvyšší počet obyvatel v historii města

Členění města[editovat | editovat zdroj]

V současnosti tvoří Frenštát pouze jeden územní obvod, který se skládá z 11 dílů základních sídelních jednotek (místních částí):[7]

  • Frenštát pod Radhoštěm-střed
  • U soutoku
  • Závodí
  • Planiska
  • Kopaná
  • Na drahách
  • Horní
  • U parku
  • Horečky
  • Beskydské sídliště
  • Bartošky-Papratná

Symboly města[editovat | editovat zdroj]

Znak města[editovat | editovat zdroj]

Znak města má tuto podobu: v červeném štítě sedí na zlatém stolci, postaveném na třech stříbrných stupních v patě štítu, sv. Martin z Tours ve stříbrném šatě a s mitrou na hlavě. V pravé ruce drží zlatou berlu, levicí žehná. Na opěradlech stolce stojí dvě odvrácené stříbrné husy se zlatou zbrojí, hledící k biskupovi.

Legenda praví, že svatý Martin (asi 316397 n. l.) byl původně římský voják, později misionář a biskup ve francouzském Tours. Podle legendy světec nechtěl přijmout biskupskou hodnost a schoval se mezi husy. V křesťanské ikonografii je sv. Martin nejčastěji zobrazován jako voják, který se s žebrákem dělí o plášť.

Prapor[editovat | editovat zdroj]

Prapor města má tuto podobu: na červeném listu bílá postava sv. Martina z Tours se žlutou berlou v pravici, sedící na žlutém stolci a žehnající levicí. Na opěradlech odvrácené bílé husy se žlutou zbrojí, hledící k biskupovi. Tři stupně pod stolcem jsou bílé. poměr šířky k délce je 2:3.

Pečeť[editovat | editovat zdroj]

Pečeť města
Pečeť města

Pečetním symbolem a posléze i měšťanským znakem se stal sv. Martin Tourský, jemuž je zasvěcen zdejší římskokatolický farní kostel. Kdy se tak stalo, nelze s určitostí říci, protože otisky obecních pečetidel jsou doloženy až ze 17. století. Lze však předpokládat, že svůj vlastní pečetní typář užíval Frenštát přinejmenším od udělení významných obecních výsad olomouckým biskupem Stanislavem Pavlovským v roce 1584, neboť obdobná privilegia bývala často pro představitele obce stimulem pro pořízení nového pečetidla.

První známý otisk frenštátské obecní pečeti se nachází na listině z 12. ledna 1619, již purkmistr Jan Sobota učinil nadání pro obecní špitál. V pečetním poli o průměru 33 mm je zobrazena sedící postava sv. Martina, vkomponovaná do architektury v podobě přístřešku tvořeného masivními sloupy s baňatými dříky a mohutnými podstavci, nahoře překlenutými obloukem s naznačeným členěním.

Nejstarší známá pečetidla vzala za své pravděpodobně při vypálení a vydrancování Frenštátu uherskými oddíly v červnu 1680. Městečko si téhož roku pořídilo typáře nové – velký a malý. Podoba znaku prošla v minulosti mnoha úpravami.

Barvy města[editovat | editovat zdroj]

Barvami města jsou červená a bílá.

Kultura[editovat | editovat zdroj]

Město Frenštát je oblíbeným kulturním i sportovním centrem. Mezi nejznámější akce patří každoroční Martinský trh a s ním spojené oslavy kolem 11. listopadu, Gulášové slavnosti (soutěže ve vaření guláše a soutěže o nejlepší guláš spojené s bohatým kulturním programem) a mnoho dalších akcí.

Sport[editovat | editovat zdroj]

Akce a sportoviště[editovat | editovat zdroj]

Areál Horečky

Frenštát nabízí také mnoho sportovních vyžití. Díky blízkosti sportovního areálu Pustevny je Frenštát oblíbeným zimním střediskem. Samotné město je známo jezdeckým skokovým pohárem Velká cena Frenštát p.R.. Zásluhou olympijského vítěze a mistra světa Jiřího Rašky vznikl projekt střediska skokanských můstků s umělou hmotou na svazích Horeček. V letech 1969 až 1973 byl vybudován areál můstků v dnešní podobě včetně parkoviště a večerního osvětlení. Každoročně je zde pořádáno několik závodů za účasti světové špičky. Frenštátští lyžaři využívají skokanský areál především k výchově mladých skokanů. V 90. letech bylo při TJ Frenštát vytvořeno Tréninkové centrum. Ve skokanském areálu na Horečkách jsou v provozu čtyři skokanské můstky K95, K45, K20 a K9, které všechny prošly rekonstrukcí, včetně modernizace profilů a položení nové finské hmoty.

Aquapark Frenštát pod Radhoštěm byl otevřen roku 2001. Chloubou areálu o ploše 1049 čtverečních metrů je velký plavecký a víceúčelový bazén s mnoha vodními atrakcemi. Je známý pro 5,8 metrů vysoký a 60 metrů dlouhý tobogán a 13,1 metru vysokou skluzavku. Celkový objem vody v obou bazénech dosahuje 1437 metrů krychlových.

Od roku 2010 se ve městě pořádá pod názvem Beskydská sedmička extrémní závod v horském ultramaratonu.

Sportovní kluby[editovat | editovat zdroj]

V polovině 90. let začala zlatá éra ženského volejbalu ve Frenštátě, která městu přinesla největší úspěchy, jež nemají srovnání v žádném jiném kolektivním sportu. Ženy klubu SK Frenštát pod Radhoštěm (ve svých nejslavnějších letech nesoucího názvy Lapos a Radegast) získaly v rychlém sledu tři tituly mistryň Česka (1997/98, 1999/00, 2000/01), doplněné dvěma ligovými stříbry (1996/97, 1998/99) a jedním bronzem (2001/02). Pak však přišel rychlý pád. Rok po zisku poslední ligové medaile, v roce 2003, byla ligová licence prodána do Přerova.[8] Majitel klubu Pavel Lacko to tehdy zdůvodnil tím, že město Frenštát odmítalo klub podporovat. Na tradici se dnes snaží navazovat volejbalový klub TJ Frenštát pod Radhoštěm.

Svou hvězdnou chvíli prožili i frenštátští futsalisté. Klub Megas Frenštát pod Radhoštěm vznikl v roce 1999 osamostatněním rezervního týmu klubu IFT Computers Ostrava a hned v prvním roce existence se mužskému oddílu povedl postup do nejvyšší soutěže. V sezóně 2002/03 dokráčel až do jejího finále, kde podlehl Vysokému Mýtu a bral stříbrné medaile. V roce 2005 se však klub odhlásil z 1. ligy a následně ukončil svoji činnost.

Město reprezentuje fotbalový klub SK Beskyd Frenštát pod Radhoštěm, který zde byl založen v roce 1924. Působí v divizi (4. ligová úroveň). Své domácí zápasy hraje na stadionu Na Nivách, který má kapacitu 2000 diváků.

Od roku 2020 zde sídlí Bike Team Beskydy, tým zaměřen na horskou cyklistiku a další.., pod vedením Lukáše Turka a servisáka BikeServisBeskydy Dominik Lošák

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Vlaková a autobusová doprava je začleněna do systému ODIS.

Autobusová doprava[editovat | editovat zdroj]

Ve Frenštátě sice neexistuje městská hromadná doprava, avšak autobusová doprava je zajištěna autobusovou dopravou v rámci kraje. Mezi nejvýznamnější přestupní body patří soubor autobusových stanovišť „U škol“ nacházející se v bezprostřední blízkosti centra města a dále ve spojitosti s železniční dopravou také stanoviště u vlakového nádraží Frenštát, někdy také označované jako autobusové nádraží.

Vlaky[editovat | editovat zdroj]

Nádraží Frenštát pod Radhoštěm

Od roku 1888 prochází Frenštátem železniční trať 323 spojující Frenštát s Ostravou a Valašským Meziříčím. V rámci systému příměstské a regionální dopravy Esko v Moravskoslezském kraji byla do jízdního řádu 7. března 2010 přidána vlaková linka S6 z Ostravy hl. n. do Frenštátu pod Radhoštěm zajišťující pravidelné spojení s Ostravou každou hodinu. Ve Frenštátě se v současnosti nachází dvě vlakové stanice, a to vlakové nádraží Frenštát pod Radhoštěm a železniční zastávka Frenštát pod Radhoštěm město, která byla otevřena 14. prosince 2014.

Silniční[editovat | editovat zdroj]

Město Frenštát pod Radhoštěm leží na silnici I. třídy č. 58 (OstravaPříbor – Frenštát pod Radhoštěm – Rožnov p.R.) a silnici II. třídy č. 483 (Frýdlant – Frenštát pod Radhoštěm – Nový Jičín). Ve vzdálenosti do 20 km od Frenštátu pod Radhoštěm jsou dostupné i silnice I/48 nebo také E462 OlomoucČeský TěšínPolsko, a také I/35 nebo také E488 Valašské MeziříčíMakovSlovensko. Nejbližší dálnicí je Dálnice D1 PrahaBrnoOstravaPolsko.

Lanové dráhy[editovat | editovat zdroj]

Lanová dráha Pustevny

Zajímavou dopravu nabízejí lanové dráhy v okolí města:

Pohodlnou jízdu na Pustevny (1018 m n. m.) se zajímavým pohledem na krajinu z ptačí perspektivy nabízí sedačková lanovka o délce 1637 m, jejíž nástupní stanice se nachází poblíž hotelu Ráztoka v Trojanovicích v nadmořské výšce 620 m. Lanovka překonává 400 m převýšení.

Dráha o délce 278 m se nachází se v blízkosti areálu skokanských můstku na Horečkách. Zprovozněna byla roku 1983. Dráha nemá stálý provoz. Lanovka překonává převýšení 73 m. Výchozí stanice: Frenštát p. R. – v areálu skokanských můstků. Cílová stanice: Horečky – u nájezdové věže.

Ohrožení těžbou uhlí a důl Frenštát[editovat | editovat zdroj]

Od r. 1994 jsou zdejší důlní díla v konzervačním režimu. Samosprávy dotčených obcí požadují, aby Český báňský úřad zrušil rozhodnutí o konzervačním režimu, protože pro jeho naplňování jsou nutné stavby, které nemají platné povolení k provozování. Obce dále usilují o to, aby báňský úřad nařídil společnosti OKD, aby na základě projektu „Likvidace hlavních důlních děl“ z roku 2002 zasypala obě jámy dolu Frenštát.[9]

Značné kontroverze způsobují plány znovuotevření dolu a zahájení těžby uhlí, neboť ministr průmyslu Vladimír Tošovský v roce 2009 zařadil těžbu ložiska Frenštát do návrhu státní energetické koncepce. Proti tomu záměru se postavila zastupitelstva 36 obcí a měst z Frýdecko-Místecka, Novojičínska a Vsetínska. Podle Sdružení měst a obcí na ochranu beskydského regionu, které proti záměru těžby bojuje od roku 1997, je koncepce ministra Tošovského návratem k vizi komunistického režimu z 80. let 20. století.[10]

V květnu 2012 skupina aktivistů Greenpeace obsadilo dvě těžní věže dolu Frenštát na protest proti plánům firmy OKD na zahájení těžby uhlí v Beskydech. Na věžích rozvinuli obří transparenty „NECHCEME BÝT UHELNÝ SKANZEN“ a „ZACHRAŇME ARKTIDU! NENIČME BESKYDY!“.[11]

Osobnosti města[editovat | editovat zdroj]

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek ve Frenštátě pod Radhoštěm.
  • Radnice
  • Kostel sv. Martina (1661, postaven na místě staršího kostela zničeného požárem)
  • Kostel sv. Jana Křtitele (1834)
  • Sloup P. Marie (1686)
  • Socha sv. Floriána (1773)
  • Plastika sv. Jana Nepomuckého (1719)
  • Kašna se sochou Neptuna (1840)
  • Náměstí a měšťanské domy (17.–19. století)
  • Budova chlapecké školy (1876, druhá česká škola na Moravě)
  • Hotel Vlčina (1946)
  • Stará Vlčina (1905)
  • Pomník TGM na Horečkách (1935)

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
  2. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  3. HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 703. 
  4. Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku I, Praha 1970, str. 221, 222.
  5. 1683 – Začátek konce osmanské expanze do Evropy. Vojenský historický ústav Praha.
  6. [Český statistický úřad, Statistický lexikon obcí České republiky 2005 : podle správního rozdělení k 1.1.2005 a výsledků sčítání lidu, domů a bytů k 1. březnu 2001, Praha 2005, ISBN 80-7360-287-3]
  7. viz Číselník sídelních lokalit v kraji
  8. Extraligový volejbal ve Frenštátě končí. iDNES.cz [online]. 2003-06-19 [cit. 2022-08-13]. Dostupné online. 
  9. vyzvalo Bakalu k odstranění černých staveb dolu Frenštát[nedostupný zdroj]
  10. Obce v okolí Beskyd jsou proti případné těžbě uhlí ve Frenštátu
  11. Ve Frenštátu jde i o osud Arktidy

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Bartoš, Josef: Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848–1960. Svazek 15, Okresy Frýdek-Místek, Český Těšín, Olomouc 2000
  • kolektiv autorů: Hlasy muzea a archivu ve Frenštátě pod Radhoštěm : vlastivědný časopis Frenštátska
  • Chobot, Karel: Privilegia měst, městeček a vsí z území okresu Nový Jičín z let 1293–1775, Nový Jičín 1999
  • Strnadel, Bohumír: Nejstarší kronika města Frenštátu pod Radhoštěm, Ostrava 1950

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]