Iveta Bartošová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Iveta Bartošová
Iveta Bartošová
Iveta Bartošová
Základní informace
Narození 8. dubna 1966
Čeladná
Československo Československo
Úmrtí 29. dubna 2014 (ve věku 48 let)
Praha-Uhříněves
Česko Česká republika
Příčina úmrtí sebevražda
Žánry pop music
Povolání zpěvačka
Aktivní roky 1983–2014
Vydavatel MME
Manžel(ka) Jiří Pomeje
Josef Rychtář
Podpis Podpis Ivety Bartošové (2008)
Web www.iveta.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Iveta Bartošová (8. dubna 1966 Čeladná29. dubna 2014 Praha-Uhříněves) byla česká zpěvačka, která se v letech 1986, 1990 a 1991 stala zlatou slavicí. V ročnících 1987–1989 a 1999–2000 obsadila v kategorii zpěvaček druhou příčku. Několikrát zvítězila také v televizní anketě TýTý. Česká akademie populární hudby ji dvakrát nominovala na Výroční hudební cenu Anděl. Patřila mezi představitele tzv. středního proudu.

Dne 29. dubna 2014 spáchala sebevraždu.

Život[editovat | editovat zdroj]

Mládí a počátky kariéry[editovat | editovat zdroj]

Měla o dva roky staršího bratra Lumíra a sestru-dvojče Ivanu. Její sestra, dvojče Ivana, je zpěvačka vystupující pod uměleckým jménem „Viana“.[1] Své dětství a dospívání prožila ve Frenštátě pod Radhoštěm (na Kopané). Navštěvovala Lidovou školu umění. První čtyři třídy povinné školní docházky navštěvovala základní školu na Kopané, od páté třídy chodila do sportovní školy ve Frenštátě pod Radhoštěm, zaměřené na běh na lyžích a v létě sprint. Od roku 1980 začala ve Frenštátě studovat na gymnáziu. Od roku 1982 začala veřejně vystupovat s kapelou Dianthus. Její první úspěch na profesionální dráze ji potkal v roce 1983, kdy zvítězila v okresním kole pěvecké soutěže Talent v Novém Jičíně a postoupila do krajského kola v Třinci, kde obsadila druhé místo. To ji kvalifikovalo na festival Mladé písně v Jihlavě (MPJ). Souběžně s třineckým Talentem se konala i soutěž Zlatá loutna, kde Bartošová rovněž obsadila druhé místo.[zdroj?] Na MPJ '83 skončila čtvrtá a získala cenu poroty za interpretační výkon.[zdroj?]

Bartošová a Sepéši[editovat | editovat zdroj]

Na MPJ se poprvé setkala s Petrem Sepéšim. Jaromír Vašta a Pavel Vaculík je pak spojili v úspěšný pěvecký pár s hity "Červenám", "Knoflíky lásky", "My to zvládnem" či "Medové dny". Jejich úspěšná spolupráce skončila předčasně 29. července 1985 tragickou nehodou Sepéšiho, který zahynul na železničním přejezdu ve Františkových Lázních.[2] Iveta Bartošová se na několik měsíců odmlčela.

Sólo kariéra a zlatá éra Bartošové[editovat | editovat zdroj]

Po návratu na scénu se stala krátce členkou skupiny Balet, z tohoto období pochází hit Hej pane diskžokej. Následovala spolupráce s Kroky Františka Janečka, která jí přinesla megahit Léto. Na jaře roku 1987 začala spolupracovat s orchestrem Ladislava Štaidla. Ladislav Štaidl se na mnoho let stal jejím životním partnerem. Koncem téhož roku jí vyšlo první sólové album I.B.,[3] za které od firmy Supraphon obdržela Zlatou desku. Následovala série dalších úspěchů – statisíce prodaných alb Blízko nás, Natur, Václavák. Téměř dvě desítky hitů (např. Málo mě zná, Víš lásko, Dva roky prázdnin, Dej mi ruku, Když láska schází, Útoč láskou, Tichá píseň, P.S., Rozvíjej se poupátko , Scházíš mi čím dál víc, Láska má je zákon, Svítá, Půlnoční smíření, Václavák, Juanita), vítězství v mnoha hitparádách a anketách i vyprodaná koncertní turné. V roce 1990 jí vyšla dvě CD. První s lidovými písněmi pod názvem Zpívání s Ivetou,[4] a druhé pro zahraniční trh (Closer now).[5]

Ústup ze scény a mateřství[editovat | editovat zdroj]

Na jaře 1993 získala hlavní roli ve filmu Jaroslava Soukupa Svatba upírů,[6] ke kterému nazpívala ústřední píseň "Já se vrátím" z Verdiho opery Nabucco. V období 1993–97 vydala další alba (Tobě, Malé bílé cosi, kolekci singlů Medové dny, Čekám svůj den), která však nepřinesla žádné zásadní hity jako alba předchozí, s výjimkou písní "Ú-la-la" z roku 1994 a "Můžeš lhát" z roku 1996, a absolvovala velké koncertní turné Tour 94-96. Přesto se Bartošová držela na předních místech v anketách popularity. V říjnu roku 1996 porodila syna Artura Štaidla.[zdroj?] Přijala naplno roli matky a na nějakou dobu se stáhla z hudební scény.

Růst popularity a návrat[editovat | editovat zdroj]

Počátkem roku 1997 přijala nabídku Karla Svobody k účinkování v muzikálovém bestselleru Dracula, který byl její první muzikálovou příležitostí. Dvojroli Adriany/Sandry zvládla bravurně a začala se postupně vracet na výsluní české pop music.[zdroj?] (pozn. od té doby účinkovala v dalších muzikálech, např. Mrazík, Pomáda, Monte Cristo, Johanka z Arku, Miss Saigon, Bídníci).[zdroj?]

Definitivní návrat na špičku české pop scény jí přineslo album Ve jménu lásky s hity "Nekonečná", "Ve jménu lásky" a "Tři oříšky" z roku 1998. V 1999 získala za toto album platinovou a dvojplatinovou desku. V závěru téhož roku stihla vydat album Bílý kámen certifikován zlatou deskou a se stejnojmenným hitem. V následujícím roce absolvovala velké koncertní turné s názvem Deník Ivety a vydala album pohádkových melodií Jedna jediná, které se také stalo zlatým.[zdroj?]

Tvůrčí pauza a léčba[editovat | editovat zdroj]

V roce 2002 natočila album upravených verzí svých starších hitů s názvem Hej pane DJ. Tanečně laděné je i o rok později vydané album Dráhy hvězd – All Star Disco s hity "September Lady", "Skandál" nebo "Jseš můj den". Poslední novinkou před její tvůrčí pauzou se stalo album Vánoční Iveta a výběr hitů Scházíš mi…, byť doplněný o dvě nové skladby. Její popularita postupně klesala, částečně kvůli skandálům v osobním životě.[zdroj?] V závěru roku 2006 ohlásila „tvůrčí pauzu“, která trvala několik měsíců.[zdroj?]

V první polovině roku 2007 se prakticky neukazovala na veřejnosti. Ačkoliv oznámila postupný návrat, vystoupila pouze na několika nevýznamných[zdroj?] akcích. Poté nastoupila ústavní léčbu v Psychiatrické léčebně v Kroměříži. Od července do října se zde léčila ze závislosti na antidepresivech; závislost na alkoholu údajně nebyla hlavním důvodem její hospitalizace.[zdroj?]

Několikrát se pokusila o návrat na hudební scénu, řada pokusů byla úspěšných a Iveta veřejnost překvapila svým skvělým vzhledem a profesionalitou. Po drobných úspěších se ale vracely její dřívější obtíže. Další dlouhodobou léčbu již nepodstoupila.

2008[editovat | editovat zdroj]

Iveta Bartošová – Mánes 2008

Na jaře 2008 jí v Česku u vydavatelství EMI vyšlo kompilační trojalbum Platinum collection a na Slovensku výběrové album Gold. Zároveň podnikla velmi úspěšné živé turné nazvané „Jsem zpátky“, které probíhalo v Čechách a na Slovensku a během nějž byly koncerty vyprodány.

V dubnu 2008 bylo ohlášeno její účinkování v muzikálu Mona Lisa v pražském Divadle Broadway.[7] V muzikálu nakonec však nevystupovala.[8]

Iveta Bartošová a Jiří Pomeje, 2008

V září 2008 se provdala za herce a producenta Jiřího Pomeje. V říjnu 2008 vydala u společnosti EMI řadové album nazvané 22 s hity "Jako Fénix" (z muzikálu Mona Lisa) a "Pohádka".[9]

Závěrem roku 2008 byla vyhlášena Skokanem roku v kategorii zpěvačky v anketě Český slavík (posun z 18. na 5. místo).

2009[editovat | editovat zdroj]

Na začátku roku 2009 po 16 letech znovu vyhrála v anketě TýTý.[10]
Ve slovenské taneční soutěži Let's Dance 3 se umístila na 4. místě, což je historicky nejvyšší umístění ze všech českých účinkujících.[11] Tímto faktem se potvrdilo, že Iveta Bartošová má poměrně početnou skupinu příznivců na Slovensku. V několika rozhovorech v závěru kariéry se zmiňovala o tom, že zde vystupuje daleko raději než v Česku.

V pražském divadle Goja Music Hall začala zkoušet muzikál Děti ráje, ve kterém však nakonec nevystupovala.[12] V té době se totiž opět dostavily její problémy se závislostí zejména na lécích. Současně prožívala krizi se svým manželem, která vyvrcholila rozvodem.

Na podzim 2009 vzniklo v nahrávacím studiu Za vodou vánoční album Když ticho zpívá v produkci Káji Maříka.[13] Toto album však rovnou zamířilo mezi levná CD v trafikách a hudební kritikou bylo hodnoceno jako její vůbec nejhůře nazpívané album.[14]

2010[editovat | editovat zdroj]

V roce 2010, kdy po období závislosti opět dokázala vstát, vydala album Děkuju Vám, Andělové, které obsahovalo čtyři nové písničky „Heja Heja“, „Děkuju Vám, Andělové“, „Až až až“ a „S tebou se neloučím“, na kterém spolupracovala s Jarkem Šimkem. K titulní skladbě natočila také videoklip. S písní Heja Heja se však Bartošová "proslavila" jinak, než plánovala: namísto rádií ji lidé hlavně z recese sdíleli na Facebooku.[15] Ve stejném roce na podzim uspořádala se svojí novou kapelou několik živých koncertů, které byly hodnoceny jako úspěšné. Turné s názvem "Když Iveta zpívá" mělo původně pokračovat i v následujícím roce. Zpěvačka se však z počátku roku 2011 znovu stáhla do ústraní, přičemž bulvár často informoval o jejím životě a opětovném užívání léků a alkoholu.

2011[editovat | editovat zdroj]

V červnu 2011 natočila dvojjazyčný duet se svým tehdejším partnerem Domenicem Martuccim, se kterým se však zanedlouho rozešla.[16]

V září 2011 dostala novou šanci na obnovení kariéry – nazpívat vokály k písni pro film Hranaři, které se ale ve filmu nakonec neobjevily, jelikož byť je Iveta nazpívala, vydavatel je produkci filmu dodal se zpožděním. Vokály se objevily na DVD jako bonus.[17][18]

V listopadu 2011 došlo k nejhoršímu vystoupení Ivety Bartošové v její kariéře v casinu u Pavla Páska. Bartošová vystupovala na playback a když ji Pásek vyzval, aby zazpívala „Tři oříšky“, nebyla toho prakticky schopna.[19]

2012[editovat | editovat zdroj]

Během galavečera Česká hvězda 2012 v Hudebním divadle Karlín převzala ocenění “Návrat roku”.[20][21]
Od října 2012 se objevovala v televizní reality show o svém životě, který vysílala bulvární televize Pětka, dokud v lednu 2013 nezanikla.

Koncem roku 2012 vyšlo CD Best of 2012, kde se objevily dvě nové písně - Není cesty zpátky a Noc je království. Na těchto písních spolupracovala Iveta s Pavlem Vaculíkem a Vladimírem Kočandrlem, se kterými pracovala již v minulosti. Krach televize Pětka však Ivetin další pokus o návrat zhatil. V březnu vystoupila v rodném Frenštátu pod Radhoštěm na charitativní akci.

2013[editovat | editovat zdroj]

Od počátku roku se občas objevovala na diskotékách v klubech, nicméně s létem byla její vystoupení zrušena a Iveta zmizela do ústraní. Byla ve špatném zdravotním stavu, silně závislá na lécích, které kombinovala s alkoholem. V létě za přítomnosti bulváru odjela se Zdeňkem Macurou do Itálie, kde jí azyl poskytl bývalý přítel Dominico Martucci. Mezitím její současný partner Josef Rychtář uspořádal plány na její nalezení a nakonec zpěvačku vyzvedl v Itálii. Po návratu absolvovala krátký pobyt na psychiatrickém oddělení, ze kterého však na reverz odešla a pokračovala pak krátce v ambulantní léčbě, kromě toho si najala vlastního léčitele. Její stav se začal výrazně zlepšovat.

V září se provdala za Josefa Rychtáře.[22] Uspořádala nejprve opět několik vystoupení na halfplayback v klubech, posléze ale oznámila, že má novou kapelu, tým lidí kolem sebe a chystá turné.

Pro televizi Barrandov natočila vlastní vánoční pořad. Studiové vystoupení odzpívané částečně živě a částečně z playbacku bylo vysíláno 24. 12. a bylo vydáno i na DVD. Bartošová vystoupila také při natáčení silvestrovské show stejnojmenné TV.[23]

S vlastní kapelou začala zkoušet a v listopadu 2013 vystoupila na po dlouhé době prvním koncertě ve Svitavách, který celý odzpívala naživo. Před Vánocemi uspořádala vánoční koncert v kostele v pražské Uhříněvsi, kde poslední roky žila. Obě vystoupení odzpívala živě a odborná kritika je hodnotila úspěšně.[24][25] Návrat na koncertní pódia završila několika vystoupeními na vánočních a silvestrovských akcích. Na těchto vystoupeních spolupracovala s pěveckým sborem Vrabčáci.[26]

2014[editovat | editovat zdroj]

Na začátku roku podstoupila plánovanou operaci zubů.[27] Již před zákrokem oznámila, že v lednu a části února přeruší vystupování, nadále však bude probíhat příprava na turné s kapelou, které mělo odstartovat od března. K turné však již nedošlo. Březnové a dubnové koncerty byly zrušeny. Oficiálním důvodem byl zdravotní stav zpěvačky, kvůli kterému musela od dubna přestat zkoušet s kapelou. Prakticky vůbec se neobjevovala na veřejnosti. Ke konci dubna Iveta s manželem poskytla rozhovor TV Prima, ve kterém se potvrdilo, že její stav není dobrý. Špatně artikulovala, hledala slova a byla výrazně pohublá. Několik dnů poté se pak rozhodla ukončit svůj život.[28]

Producent Jarek Šimek, který s Ivetou spolupracoval zejména v roce 2010, kdy pod jeho vedením vydala album Děkuji Vám, Andělové a absolvovala své koncertní LIVE turné s kapelou, se rozhodl vydat po její smrti CD, které s Ivetou v minulosti plánoval a na jehož vydání vlastnil práva. CD obsahovalo písně, které dříve vyšly na albu Děkuji Vám Andělové, bylo však doplněno i několika písněmi novými. Po vydání CD následoval videoklip k titulní skladbě Chci s Tebou vzlétnout, kterou podle Šimkových slov Iveta velice milovala a byla jakýmsi vzkazem pro zesnulého Petra Sepešiho. Album se setkalo s velkým zájmem fanoušků a patřilo, i díky lidové ceně, k nejprodávanějším deskám, přestože jeho hodnocení se různilo.

Úmrtí[editovat | editovat zdroj]

Hrob Ivety Bartošové v Říčanech u Prahy (2014)

K úmrtí Ivety Bartošové došlo 29. dubna 2014 v 11:29 nedaleko jejího bydliště v Praze-Uhříněvsi.[29][30] Lehla si do kolejiště v blízkosti železničního přejezdu, těsně před projíždějící osobní vlak CityElefant,[31] která směřovala z Prahy do Benešova.[32][30][32][33] Vlak se strojvedoucímu podařilo zastavit přibližně až 200 m od místa nehody.[33] Bartošová utrpěla těžká zranění neslučitelná se životem, kterým na místě podlehla.[29][34]

Část cesty k místu srážky šla podél kolejí nebo přímo po nich, jelikož ji vlak přejel v místě, kde není dovoleno kolejiště přecházet[33], což nasvědčovalo sebevraždě.[29][32][33] Tuto verzi potvrzuje fakt, že zpěvačka po sobě zanechala dopis na rozloučenou a dále výpověď strojvedoucího, podle níž se nejednalo o nešťastnou náhodu.[31][34]

Výsledky nařízené soudní pitvy potvrdily, že zpěvačka při střetu s vlakovou soupravou utrpěla řadu devastujících zranění, která byla příčinou smrti.[35][36][37][38] Výsledky toxikologických testů pak vyloučily, že by u zpěvačky nastala zdravotní indispozice, která by způsobila její smrt ještě před střetem s vlakovou soupravou.[36][37] Vzhledem ke značnému rozsahu zranění bylo také nutné provést srovnávací testy DNA, které totožnost zpěvačky definitivně potvrdily.[35][36][37][38] Policie dne 1. srpna 2014 ukončila vyšetřování. Oznámila, že se jednalo o sebevraždu a podíl na smrti zpěvačky nenese žádná jiná osoba.

Ohlas v médiích[editovat | editovat zdroj]

Smrt Bartošové vyvolala značný mediální ohlas jak u seriózních médií,[29][30][31][34][36][37][38][39][40] tak v bulvárním tisku.

Na stránkách ČRo Radiožurnál vznikl rozsáhlý článek o sebevraždě Bartošové, který navíc shrnul její kariéru „doprovázenou častými skandály“.[40] O úmrtí zpěvačky také s odkazem na ČTK informoval pražský anglicky psaný týdeník The Prague Post,[39] který rovněž shrnul její hudební kariéru, zmínil její problémy s nadměrnou konzumací alkoholu a poukázal na to, že Bartošová se často objevovala na titulních stránkách bulvárních deníků.[39]

Téma nezůstalo bez povšimnutí ani v sousedním Slovensku, kde se mu dostalo pozornosti na serveru Aktuality.sk,[41] nebo na bulvárním portálu Pluska.sk.[42]

Internetový deník Blesk.cz zareagoval vytvořením speciální rubriky s názvem „Smrt Ivety Bartošové“,[43], podobně se zachoval i bulvární server Super.cz.[44]

Śéfredaktor bulvárního webu, Pavel Novotný, prohlásil v červenci roku 2013 o Ivetě Bartošové: "Samozřejmě, my ji teď zabijeme. Ona se ale už zabíjí sama. Faktem je, že na ní dlouhé roky parazitujeme, lidsky ji až lituji. My na ní budeme parazitovat až do konce a ještě půl roku po něm. Je to tvrdé, morálně špatné, ale je to tak."[45][46]

Diskografie[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Diskografie Ivety Bartošové.
Sólová alba

Muzikály[editovat | editovat zdroj]

Pražská část koncertního turné Jsem zpátky (2008) v divadle Hybernia.

Ocenění[editovat | editovat zdroj]

Hlavní ceny[editovat | editovat zdroj]

Rok Nominované dílo Ocenění Kategorie Výsledek
1994 Umělkyně jmenovitě Gramy Nominace [47]
1996 [48]

Jiná ocenění[editovat | editovat zdroj]

Rok Nominované dílo Ocenění Kategorie Výsledek
2008 Umělkyně jmenovitě Česká hvězda
  • Žena
Výhra [49]
2009
  • Síň slávy
[50]
2012
  • Návrat roku
[51]

Ankety popularity[editovat | editovat zdroj]

Kategorie – Zpěvačka
Zlatý slavík
Rok Umístění
1984 30. [52]
1985 7.
1986 1. [47]
1987 2.
1988
1989
1990 1.
1991
Český slavík
Rok Umístění
1997 4. [53]
1998 6. [54]
1999 2. [55]
2000 [56]
2001 3. [57]
2002 [58]
2003 [59]
2004 5. [60]
2005 7. [61]
2006 14. [62]
2007 18. [63]
2008 5. [64]
2009 6. [65]
2010 17. [66]
2011 24. [67]
2012 [68]
2013 28. [69]
2014 4. [70]
TýTý
Rok Umístění
1991 1. [71]
1992 [72]
1993 [73]
1994 2. [74]
1995 3. [75]
1996 4. [76]
1997 3. [77]
1998 2. [78]
1999 [79]
2000 3. [80]
2001 [81]
2002 [82]
2003 [83]
2004 4. [84]
2008 1. [85]
2010 5. [86]
Žebřík
Rok Umístění
1992 4. [87]
1998 18. [88]
1999 20. [89]
Vedlejší kategorie

V rámci odevzdávání výročních cen Český slavík Mattoni v roce 2008 vyhrála zpěvačka vedlejší kategorii Skokan roku,[90] přičemž v průběhu sedmi ročníků ocenění Žebřík, a to v letech 1998,[88] 2008,[91] 2009,[92] 2010,[93] 2011,[94] 2012[95] a 2013,[96] byla mj. nominována v kategorii Průser, jež v r. 2010 vedla.[93]

Reference[editovat | editovat zdroj]

Všeobecné
Specifické
  1. SCHMIEDBERGER, Miloš. Iveta Bartošová: Zpívat se sestrou? Nikdy! [online]. Aha!, 2008-04-27, [cit. 2008-07-25]. Dostupné online.  
  2. DVOŘÁČEK, Marek. Bubeník Chinaski zemřel při nehodě, kapela zrušila koncerty [online]. iDnes.cz, 2008-07-25, [cit. 2008-07-25]. Dostupné online.  
  3. Supraphon, katalog titulů [online]. Supraphon, 1987, [cit. 2012-08-30]. Dostupné online.  
  4. Supraphon, katalog titulů [online]. Supraphon, 1990, [cit. 2012-08-30]. Dostupné online.  
  5. Supraphon, katalog titulů [online]. Supraphon, 1990, [cit. 2012-08-30]. Dostupné online.  
  6. Česko-slovenská filmová databáze [online]. [cit. 2012-08-30]. Dostupné online.  
  7. BEZR; ČTK, Ondřej. Bartošová se vrací k muzikálu jako Mona Lisa [online]. iDnes.cz, 2009-06-13, [cit. 2009-06-13]. Dostupné online.  
  8. KOVAČEVIČ, Vedran. Bartošová se nepohodla s tvůrci Mony Lisy, v muzikálu skončila [online]. iDnes.cz, 2009-02-10, [cit. 2009-02-10]. Dostupné online.  
  9. PARKAN, Tomáš. Královna diskoték už je pasé (Recenze alba 22) [online]. musicserver.cz, 2009-04-20, [cit. 2009-04-20]. Dostupné online.  
  10. EFLER, Vojtěch. Z cen Týtý se raduje Ozzák i Bartošová. Absolutním vítězem je Voříšek [online]. iDnes.cz, 2009-04-18, [cit. 2009-04-18]. Dostupné online.  
  11. KOVAČEVIČ, Vedran. Bartošová dotančila na Slovensku, z Čechů byla nejúspěšnější [online]. iDnes.cz, 2009-06-01, [cit. 2009-06-01]. Dostupné online.  
  12. KOVAČEVIČ, Vedran. Iveta Bartošová končí v muzikálu Děti ráje, producentům došla trpělivost [online]. iDnes.cz, 2010-01-06, [cit. 2010-01-06]. Dostupné online.  
  13. VEDRAL, Honza. Zpěv Bartošové na novém albu připomíná zvuky z Elm Street [online]. iDnes.cz, 2009-12-21, [cit. 2009-12-21]. Dostupné online.  
  14. MF Dnes, 30. dubna 2014, str. A5, článek: I její hudební příběh byl smutný, autor článku: Honza Vedral
  15. HUBÁČKOVÁ, Petra. Iveta-Bartosova-Dekuju-Vam-Andelove [online]. musicserver.cz, 2010-10-13, [cit. 2008-10-13]. Dostupné online.  
  16. HERRMANNOVÁ, Nela. Bartošová zpívá dvojjazyčný duet se svou láskou [online]. iDnes.cz, 2011-06-01, [cit. 2011-06-01]. Dostupné online.  
  17. KOVAČEVIČ, Vedran. Film Hranaři je nakonec bez Bartošové, její vokály se odevzdaly pozdě [online]. iDnes.cz, 2011-12-01, [cit. 2011-12-01]. Dostupné online.  
  18. HERRMANNOVÁ, Nela. Bartošová je zase šik, s novým účesem pózovala kvůli filmu Hranaři [online]. iDnes.cz, 2011-11-28, [cit. 2011-11-28]. Dostupné online.  
  19. gam, lara, zufk. Zlomená Bartošová: Mecenáš se mstil, Ivetu ztrapnil, Rychtář se smál. Blesk.cz [online]. 2011-11-25 [cit. 2014-09-25]. Dostupné online.  
  20. ZÁRODŇANSKÝ, Rastislav. Iveta Bartošová opět ve společnosti [online]. iDNES.cz, 2012-09-01, [cit. 2012-09-01]. Dostupné online.  
  21. HERRMANNOVÁ, Nela. Iveta Bartošová převzala cenu [online]. iDNES.cz, 2012-09-03, [cit. 2012-09-03]. Dostupné online.  
  22. http://revue.idnes.cz/iveta-bartosova-a-josef-rychtar-svatba-dyg-/lidicky.aspx?c=A130924_144118_lidicky_nh
  23. http://kultura.idnes.cz/vanoce-s-ivetou-v-tv-0qa-/televize.aspx?c=A140430_093822_televize_spm
  24. http://pardubice.idnes.cz/iveta-bartosova-koncertuje-po-trech-letech-ve-svitavach-p25-/pardubice-zpravy.aspx?c=A131121_124251_pardubice-zpravy_jah
  25. http://www.tyden.cz/rubriky/lide/ceske-celebrity/jako-princezna-iveta-bartosova-se-na-vanocni-koncert-vyfikla_292814.html#.UzUmbPl5OSo
  26. http://www.nasejablonecko.cz/jablonecko-aktualne/obrazem-xx-adventni-koncert-dps-vrabcaci-s-ivetou-bartosovou/?aktualitaId=29114
  27. http://www.extra.cz/vime-prvni-bartosova-je-po-tezke-nocni-operaci-probira-se-z-narkozy-co-se-stalo#utm_source=facebook.com&utm_medium=FBpage&utm_campaign=sl
  28. http://www.novinky.cz/krimi/334872-zemrela-zpevacka-iveta-bartosova-skocila-pod-vlak.html
  29. a b c d Iveta Bartošová spáchala sebevraždu. V Uhříněvsi skočila pod vlak. Lidovky.cz [online]. 2014-04-29 [cit. 2014-05-03]. Dostupné online. ISSN 1213-1385.  
  30. a b c Zemřela Iveta Bartošová. Srazil ji vlak [online]. ČT24, 2014-04-29, [cit. 2014-05-03]. Dostupné online.  
  31. a b c Lidmi z okolí Bartošové cloumají emoce. Kde bude nakonec pochována?. Pražský deník [online]. 2014-05-01 [cit. 2014-05-03]. Dostupné online. ISSN 1802-0569.  
  32. a b c Zpěvačka Iveta Bartošová spáchala sebevraždu. Aktuálně.cz [online]. 2014-04-29 [cit. 2014-05-03]. Dostupné online. ISSN 1213-0702.  
  33. a b c d Iveta Bartošová spáchala sebevraždu, skočila pod vlak. iDNES.cz [online]. 2014-04-29 [cit. 2014-05-03]. Dostupné online. ISSN 1210-1168.  
  34. a b c Zemřela zpěvačka Iveta Bartošová, skočila pod vlak. Novinky.cz [online]. 2014-04-29 [cit. 2014-05-03]. Dostupné online. ISSN 1211-2119.  
  35. a b Pitva Ivety Bartošové potvrdila devastující zranění, na toxikologii se čeká. Novinky.cz [online]. 2014-05-03 [cit. 2014-05-03]. Dostupné online. ISSN 1211-2119.  
  36. a b c d Pitva potvrdila totožnost Bartošové, alkohol na její smrt neměl vliv. iDNES.cz [online]. 2014-05-03 [cit. 2014-05-03]. Dostupné online. ISSN 1210-1168.  
  37. a b c d Je to Iveta Bartošová, potvrdila pitva. Tělo si policie nechá. Týden.cz [online]. 2014-05-03 [cit. 2014-05-03]. Dostupné online. ISSN 1210-9940.  
  38. a b c Sražená žena je Bartošová, potvrdily testy DNA. Lidovky.cz [online]. 2014-05-03 [cit. 2014-05-03]. Dostupné online. ISSN 1213-1385.  
  39. a b c Czech singer killed by train in apparent suicide. The Prague Post [online]. 2014-04-29 [cit. 2014-05-04]. Dostupné online. ISSN 1210-3934.  (anglicky) 
  40. a b VETEŠKOVÁ, Michaela. Zpěvačka Iveta Bartošová spáchala sebevraždu, skočila pod vlak [online]. Český rozhlas, 2014-04-29, [cit. 2014-05-04]. Dostupné online.  
  41. Zomrela Iveta Bartošová. Aktuality.sk [online]. 2014-04-29 [cit. 2014-05-04]. Dostupné online.  (slovensky) 
  42. Šokujúca správa z Čiech! Iveta Bartošová (†48) je mŕtva!. Pluska.sk [online]. . Dostupné online.  (slovensky) 
  43. Rubrika: Smrt Ivety Bartošové. Blesk.cz [online]. 2014-04-29 [cit. 2014-05-04]. Dostupné online. ISSN 1213-8991.  
  44. Iveta Bartošová (1966–2014) zpěvačka. Super.cz [online]. 2014-04-29 [cit. 2014-05-04]. Dostupné online.  
  45. LIDOVKY.CZ. http://www.lidovky.cz/bartosovou-ted-zabijime-uznava-sef-bulvaru-fed-/media.aspx?c=A130722_131242_ln-media_mc [online]. 2013.  
  46. ČERNÁ, Michaela. http://zpravy.idnes.cz/pavel-novotny-rozhovor-smrt-iveta-bartosova-faz-/domaci.aspx?c=A140429_193737_domaci_mcn [online]. 2014.  
  47. a b Zlatá voliéra - Zpěvačky - Bartošová Iveta - Zlatý slavík. Mattoni [online].  [cit. 2014-05-03]. Dostupné online.  
  48. HLADÍK, Dalibor. Do Siene slávy českej hudby vstúpil Jiří Suchý, Gramy majú I. Bittová, J. Ledecký a Žlutý pes. SME [online]. 2003-03-10 [cit. 2014-05-03]. Dostupné online.  (Slovenština) 
  49. Česká hvězda - Česká hvězda 2008 - Žena. Bauer Media v.o.s. [online]. 2008-04-23 [cit. 2014-05-08]. Dostupné online.  
  50. Česká hvězda - Česká hvězda 2009 - Síň slávy. Bauer Media v.o.s. [online]. 2009-05-21 [cit. 2014-05-08]. Dostupné online.  
  51. Česká hvězda - Česká hvězda 2012 - Návrat roku. Bauer Media v.o.s. [online]. 2012-09-01 [cit. 2014-05-08]. Dostupné online.  
  52. GRACLÍK, Miroslav; NEKVAPIL, Václav. Marika Gombitová: Neautorizovaný životní příběh legendy československé pop music. Praha : XYZ, 2008. 446 s. ISBN 978-80-7388-115-3. Kapitola Zlatý slavík, s. 432.  
  53. Český slavík - Výsledky ročníků - 1997 - Zpěvačky. Mattoni [online].  [cit. 2014-05-03]. Dostupné online.  
  54. Český slavík - Výsledky ročníků - 1998 - Zpěvačky. Mattoni [online].  [cit. 2014-05-03]. Dostupné online.  
  55. Český slavík - Výsledky ročníků - 1999 - Zpěvačky. Mattoni [online].  [cit. 2014-05-03]. Dostupné online.  
  56. Český slavík - Výsledky ročníků - 2000 - Zpěvačky. Mattoni [online].  [cit. 2014-05-03]. Dostupné online.  
  57. Český slavík - Výsledky ročníků - 2001 - Zpěvačky. Mattoni [online].  [cit. 2014-05-03]. Dostupné online.  
  58. Český slavík - Výsledky ročníků - 2002 - Zpěvačky. Mattoni [online].  [cit. 2014-05-03]. Dostupné online.  
  59. Český slavík - Výsledky ročníků - 2003 - Zpěvačky. Mattoni [online].  [cit. 2014-05-03]. Dostupné online.  
  60. Český slavík - Výsledky ročníků - 2004 - Zpěvačky. Mattoni [online].  [cit. 2014-05-03]. Dostupné online.  
  61. Český slavík - Výsledky ročníků - 2005 - Zpěvačky. Mattoni [online].  [cit. 2014-05-03]. Dostupné online.  
  62. Český slavík - Výsledky ročníků - 2006 - Zpěvačky. Mattoni [online].  [cit. 2014-05-03]. Dostupné online.  
  63. Český slavík - Výsledky ročníků - 2007 - Zpěvačky. Mattoni [online].  [cit. 2014-05-03]. Dostupné online.  
  64. Český slavík - Výsledky ročníků - 2008 - Zpěvačky. Mattoni [online].  [cit. 2014-05-03]. Dostupné online.  
  65. Český slavík - Výsledky ročníků - 2009 - Zpěvačky. Mattoni [online].  [cit. 2014-05-03]. Dostupné online.  
  66. Český slavík - Výsledky ročníků - 2010 - Zpěvačky. Mattoni [online].  [cit. 2014-05-03]. Dostupné online.  
  67. Český slavík - Výsledky ročníků - 2011 - Zpěvačky. Mattoni [online].  [cit. 2014-05-03]. Dostupné online.  
  68. Český slavík - Výsledky ročníků - 2012 - Zpěvačky. Mattoni [online].  [cit. 2014-05-03]. Dostupné online.  
  69. Český slavík - Výsledky ročníků - 2013 - Zpěvačky. Mattoni [online].  [cit. 2014-05-03]. Dostupné online.  
  70. Český slavík - Výsledky ročníků - 2014 - Zpěvačky. Mattoni [online].  [cit. 2014-11-30]. Dostupné online.  
  71. TýTý - TýTý 1991 - Výsledky TýTý 1991. Televize.cz [online].  [cit. 2014-05-03]. Dostupné online.  
  72. TýTý - TýTý 1992 - Výsledky TýTý 1992. Televize.cz [online].  [cit. 2014-05-03]. Dostupné online.  
  73. TýTý - TýTý 1993 - Výsledky TýTý 1993. Televize.cz [online].  [cit. 2014-05-03]. Dostupné online.  
  74. TýTý - TýTý 1994 - Výsledky TýTý 1994. Televize.cz [online].  [cit. 2014-05-03]. Dostupné online.  
  75. TýTý - TýTý 1995 - Výsledky TýTý 1995. Televize.cz [online].  [cit. 2014-05-03]. Dostupné online.  
  76. TýTý - TýTý 1996 - Výsledky TýTý 1996. Televize.cz [online].  [cit. 2014-05-03]. Dostupné online.  
  77. TýTý - TýTý 1997 - Výsledky TýTý 1997. Televize.cz [online].  [cit. 2014-05-03]. Dostupné online.  
  78. TýTý - TýTý 1998 - Výsledky TýTý 1998. Televize.cz [online].  [cit. 2014-05-03]. Dostupné online.  
  79. TýTý - TýTý 1999 - Výsledky TýTý 1999. Televize.cz [online].  [cit. 2014-05-03]. Dostupné online.  
  80. TýTý - TýTý 2000 - Výsledky TýTý 2000. Televize.cz [online].  [cit. 2014-05-03]. Dostupné online.  
  81. TýTý - TýTý 2001 - Výsledky TýTý 2001. Televize.cz [online].  [cit. 2014-05-03]. Dostupné online.  
  82. TýTý - TýTý 2002 - Výsledky TýTý 2002. Televize.cz [online].  [cit. 2014-05-03]. Dostupné online.  
  83. TýTý - TýTý 2003 - Výsledky TýTý 2003. Televize.cz [online].  [cit. 2014-05-03]. Dostupné online.  
  84. TýTý - TýTý 2004 - Výsledky TýTý 2004. Televize.cz [online].  [cit. 2014-05-03]. Dostupné online.  
  85. TýTý - TýTý 2008 - Výsledky TýTý 2008. Televize.cz [online].  [cit. 2014-05-03]. Dostupné online.  
  86. TýTý - TýTý 2010 - Výsledky TýTý 2010. Televize.cz [online].  [cit. 2014-05-03]. Dostupné online.  
  87. Žebřík - Historie - Žebřík 1992 - Výsledky. Report [online].  [cit. 2014-05-03]. Dostupné online.  
  88. a b Žebřík - Historie - Žebřík 1998 - Výsledky. Report [online].  [cit. 2014-05-03]. Dostupné online.  
  89. Žebřík - Historie - Žebřík 1999 - Výsledky. Report [online].  [cit. 2014-05-03]. Dostupné online.  
  90. Český slavík - Výsledky ročníků - 2008 - Skokan roku. Mattoni [online].  [cit. 2014-05-03]. Dostupné online.  
  91. Žebřík - Historie - Žebřík 2008 - Výsledky. Report [online].  [cit. 2014-05-03]. Dostupné online.  
  92. Žebřík - Historie - Žebřík 2009 - Výsledky. Report [online].  [cit. 2014-05-03]. Dostupné online.  
  93. a b Žebřík - Historie - Žebřík 2010 - Výsledky. Report [online].  [cit. 2014-05-03]. Dostupné online.  
  94. Žebřík - Historie - Žebřík 2011 - Výsledky. Report [online].  [cit. 2014-05-03]. Dostupné online.  
  95. Žebřík - Historie - Žebřík 2012 - Výsledky. Report [online].  [cit. 2014-05-03]. Dostupné online.  
  96. Žebřík - Historie - Žebřík 2013 - Výsledky. Report [online].  [cit. 2014-05-03]. Dostupné online.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]