Elektrická jednotka 471

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Elektrická jednotka řady 471
(dle označení UIC)
Jednotka 471.035 v Ostravě báňském nádraží VOK
Základní údaje
Výrobce ČKD Vagonka
(nyní Škoda Vagonka)
Škoda Transportation
Rok výroby 19972013[1][2]
Počet vyrobených kusů 83[1][2]
Provozovatel ČD
Období provozu 2000–dosud
Trvalý výkon 2000 kW
Maximální tažná síla 180 kN
Maximální rychlost 140 km/h
Míst k sezení/stání 310/333
z toho míst k sezení v 1. třídě: 23
Přezdívky Ešus, Hliník, Ledovec, City Elefant
Hmotnost a rozměry
Hmotnost ve službě 155,4 t
Délka přes nárazníky 79 200 mm
Minimální poloměr
projížděných oblouků
120 m
Rozchod kolejí 1 435 mm
Parametry pohonu
Uspořádání pojezdu Bo’Bo’+ 2’2’+ 2’2’
Napájecí soustava 3 kV DC
Druh elektromotorů Asynchronní
Regulace výkonu IGBT tranzistory
Seznam českých a slovenských lokomotiv
Interiér patra vloženého vozu 071

City Elefant je obchodní název pro elektrickou dvoupodlažní jednotku skládající se z elektrického vozu řady 471, vloženého vozu řady 071 a řídicího vozu řady 971 s vozovými skříněmi, zhotovenými z hliníkových slitin. Je určena pro dopravu cestujících v městských aglomeracích na tratích elektrizovaných stejnosměrnou soustavou 3 kV. Tyto jednotky se v pražské příměstské dopravě stávají od roku 2000 postupně nástupci elektrických jednotek řad 451 a 452, resp. ne zcela vyhovujících prototypů jednotek řady 470. Výrobcem jednotek je konsorcium firem ČKD Vagonka Ostrava a Škoda Plzeň.[3]

Jednotce se mezi zaměstnanci železnice a železničními fanoušky přezdívá „ešus“ (označení vzniklo recesistickou substitucí za popisné označení „trojdílná hliníková souprava“), případně „hliník“ nebo „ledovec“ (podle převážně bílého nátěru prvních vyrobených jednotek).[4] České dráhy 29. června 2006 tyto jednotky pojmenovaly obchodním jménem City Elefant na základě návrhu, jehož autorem je Aleš Merc z Trutnova; současně začaly být dodávány v novém bílo-modro-červeném barevném provedení.[5][6] Následující nátěr je již bílo-modrý korporátní.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Jednotku začaly v roce 1992 vyvíjet Moravskoslezská vagonka Studénka a AEG. Jednotky jsou vývojovým pokračováním řady 470, přičemž byly zohledněny mnohé zkušenosti z testovacího provozu staršího typu. Roku 1994 byla ke spolupráci přibrána Škoda Dopravní technika (dnes Škoda Transportation). Prvních pět jednotek bylo dodáno Českým drahám na přelomu let 2000/2001. Do ledna 2005 bylo dodáno celkem 16 jednotek ve starším provedení a jeden vložený vůz 071.008 navíc (471.002 byla dodána jako dvouvozová), do roku 2008 mělo být dodáno dalších 14 jednotek. V roce 2006 podepsaly České dráhy a ČKD Vagonka smlouvu o dodání dalších 30 jednotek.[7] K polovině dubna 2007 provozovaly České dráhy 27 jednotek, ke konci roku 2008 bylo ve stavu ČD již 42 jednotek, v září 2010 bylo v provozu 63 jednotek,[8] v dubnu 2011 celkem 70 jednotek.[9] V prosinci 2012 bylo v provozu ČD 81 jednotek. Inventární čísla dodávaných jednotek tvoří vzestupnou řadu s výjimkou čísel 027–030 dodaných mimo pořadí. Jednotky od čísla 031 jsou nakupovány v rámci smlouvy z roku 2006. Na konci roku 2009 České dráhy podepsaly další smlouvu, na jejímž základě bude dodáno dalších 15 jednotek čísel 061 až 075. Dodávky probíhaly do konce roku 2011.[10] Z ledna 2011 pochází poslední smlouva na 8 jednotek v celkové hodnotě 1,75 miliardy Kč s dodáním do jara 2013. Čtyři byly určeny pro trať Ostrava – Mosty u Jablunkova v Moravskoslezském kraji a čtyři pro trať Praha – Benešov a byly ze 40 % spolufinancovány EU z regionálních operačních programů.[11] Pro tento účel byly některé jednotky také opatřeny reklamními polepy.

Technický popis[editovat | editovat zdroj]

Všechny vozy jednotky jsou dvoupodlažní s nástupní hranou v úrovni 550 mm nad temenem kolejnice (tj. v úrovni nástupiště). Délka soupravy přes spřáhla je 79,2 metru, hmotnost 155,4 tun. Skříně jsou svařeny z profilů, vyrobených z hliníkových slitin. Maximální rychlost jednotky je 140 km/h a konstrukční rychlost 160 km/h (jednotky řad 451 a 452 mají maximální rychlost 100 km/h). Formálně má jednotka 643 míst pro cestující, z toho 310 k sezení (287 ve druhé a 23 v první vozové třídě). Oddíl první třídy se nachází v horním podlaží elektrického vozu, v ostatních vozech jednotky jsou pouze oddíly druhé třídy. Celá jednotka je vybavena klimatizací, hlásícím a vizualizačním systémem INISS od společnosti CHAPS (mezi fanoušky informačních systémů známý také pod jménem Andula), okna v oddílech pro cestující nejsou otevírací, od č. 16 do č. 60 nejsou použita ani okna s klapkami pro nouzové větrání. Krajní nástupní prostory jednotky jsou vybaveny zvedacími plošinami pro cestující na invalidním vozíku.[4]

Pojezd motorového vozu jednotky je tvořen dvěma dvounápravovými podvozky s individuálním pohonem náprav třífázovými asynchronními trakčními motory zapojenými do dvojité hvězdy. Trakční měniče jsou realizovány jako moduly IGBT s kapalinovým chlazením. Měniče jsou osazeny prvky Eupec s maximálním závěrným napětím 3,3 kV.

Jednotky 029, 030 a od čísla 061 jsou vybaveny systémem přemostění záchranné brzdy.[12]

Řízení soupravy je možné ve třech režimech: Automatické vedení vlaku, Automatická regulace rychlosti a manuální režim. Řídící systém také dovoluje ovládání až čtyř spojených jednotek z jednoho stanoviště.[13] V praxi je toto využíváno především při dopravě většího počtu jednotek najednou (např. při jízdách z/do depa).

Plánovaná životnost je udávána nejméně 40 let.[14] Cena soupravy činila v době výroby asi 216 milionů Kč (bez DPH).[15]

Odvozené typy[editovat | editovat zdroj]

Česká republika[editovat | editovat zdroj]

Uvažovalo se též o možnosti odvozených dvousystémových variant včetně dálkové verze.[4] O stavebnicovém odvozování dalších jedno i vícesystémových jednotek s variantami maximální rychlosti 120, 140, 160 a 200 km/h a možnými variacemi uspořádání interiéru se zmiňovaly České dráhy i v dubnu 2007.[16] Po několika doobjednávkách byl celkový počet jednotek stanoven na 83 a všechny zůstaly v původní jednosystémové verzi.

Export[editovat | editovat zdroj]

  • Řada 575 Litevských železnic (140 km/h, 25 kV 50 Hz)
  • Řada 671 ZSSK (160 km/h, 3 kV ss, 25 kV 50 Hz)
  • Řada 675 Ukrajinských železnic (160 km/h, 3 kV ss, 25 kV 50 Hz)
  • Řada 951 ZSSK (160 km/h, push-pull jednotka bez hnacího elektrického vozu)
  • Deutsche BahnDB Regio objednala 6 souprav (push-pull,189 km/h) s lokomotivou Škoda 109E. Soupravy mají být dodány v roce 2016

Provoz a využití[editovat | editovat zdroj]

DKV Praha[editovat | editovat zdroj]

Poslední vyrobená jednotka - 471.083

Většinu dodaných souprav provozuje DKV Praha, provozní jednotka Praha-odstavné nádraží jih (Praha ONJ). Nasazeny jsou v příměstské dopravě na všech elektrifikovaných tratích v okolí hlavního města (do Kolína, Nymburka, Kralup nad Vltavou, Berouna a Benešova) na linkách systému Esko. Na nejvytíženějších spojích se uplatňují i dvojice spojených jednotek pomocí vícenásobného řízení. Mezi doplňkové výkony patří osobní vlaky na trase Kolín – PardubiceČeská Třebová, případně až do Letohradu. Zkušebně vyjela dvojice spojených jednotek řady 471 také na rychlíkové spoje mezi Prahou a Moravskoslezským krajem[17], což se stalo od roku 2013 i pravidlem. Mezi lety 20092012 byly o víkendech přebytečné pražské jednotky využity k vedení zastávkových vlaků z Děčína do Mostu, po dodávkách jednotek RegioPanter ale byly z tohoto výkonu staženy. Místo toho se začaly objevovat o víkendových dnech na rychlících Praha – Děčín, které v pracovní dny jezdí jako klasické soupravy vedené lokomotivami řady 162.

DKV Olomouc[editovat | editovat zdroj]

Dvanáct jednotek provozuje DKV Olomouc, a to v provozní jednotce Bohumín.[8] Do Bohumína jsou zařazeny jednotky inventárních čísel 024, 025, 035 a 054 až 058 a 080 až 083. Od 10. prosince 2006 jezdí dvě jednotky na tratích Opava východ – Ostrava-Svinov a Ostrava-Svinov – Český Těšín. První dvě jednotky byly slavnostně pojmenovány Ostrava a Opava, třetí má jméno Moravskoslezský kraj, čtvrtá Bohumín, pátá Havířov a šestá Český Těšín.[14][18] Na Ostravsku České dráhy počítaly s využitím nejméně 15 jednotek.[14][19], později bylo toto rozhodnutí přehodnoceno a zůstalo u těchto dvanácti kusů. Stěžejním výkonem jsou osobní vlaky na dvou páteřních linkách: Mosty u JablunkovaKarviná – Ostrava – Studénka (od roku 2015 některé spoje až k letišti Ostrava-Mošnov) a Český TěšínHavířov – Ostrava – Opava. V pracovní dny je na posilových spojích doplňují starší jednotky řady 460.

Nehody[editovat | editovat zdroj]

Nehoda v Ústí nad Labem[editovat | editovat zdroj]

Dne 28. června 2010 došlo v Ústí nad Labem k nehodě elektrické jednotky s hnacím vozem 471.005-9. Při nehodě zemřel strojvedoucí.[20] Důležitou okolností při nehodě byla rychlost vlaku 108 km/h namísto 50 km/h povolených v okamžiku nehody kvůli výhybce postavené do odbočky.[20][21] Jednotka byla těžce poškozena. Po opravě, při které byla vozová skříň řídícího vozu 971.005 nahrazena nově vyrobenou, byla vrácena do provozu.

Nehoda v Praze-Libni[editovat | editovat zdroj]

Pozdě večer dne 23. srpna 2011 došlo v Praze-Libni ke srážce osobního vlaku z Kolína do Prahy s posunovací lokomotivou 742.330 dopravce ČD Cargo. [22] Při nehodě byli zraněni čtyři lidé – dva pracovníci a dva cestující. Celková škoda se vyšplhala na 13 milionů, z toho šest milionů na hnacím voze 471.003.[23]

Nehoda v Ostravě[editovat | editovat zdroj]

Večer dne 22.10. 2011 vykolejila na Polanecké spojce v oblasti Poodří jednotka 971 025 + 471 025. Při nehodě byl zraněn strojvedoucí a dalších šest cestujících. Příčinou nehody byla špatná viditelnost, strojvedoucí přehlédl návěst stůj a pokračoval dále do stanice Ostrava Svinov. Na Odb. Odra vjel na odvratnou kusou kolej, kde při rychlosti cca 60-80 km/h vykolejil. Jelikož se nehoda stala v těžko přístupném terénu, musela pro zraněné cestující přijet nahradní souprava.[2]

Nehoda v Poříčanech[editovat | editovat zdroj]

30. 12. 2014 - 971.074 + 362.161

Nehoda Praha Masarykovo nádraží[editovat | editovat zdroj]

14. 7. 2015 - 471.040 (vyjetí přes zarážedlo do haly nádraží)

Citáty[editovat | editovat zdroj]

Biskup Lobkowicz 4. prosince 2009 požehnal v Ostravě nové jednotce modlitbou: „Ochraňuj všechny, kdo budou používat těchto vlaků.“[24]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b ŠRÁMEK, Milan. Poslední jednotka 471 pro České dráhy [online]. Stránky přátel železnic, [cit. 2013-03-14]. Dostupné online.  
  2. a b Dráhy o víkendech omezí nenáviděné „koženky“. Na rychlíky nasadí Elefanty. iDNES.cz [online]. 2013-03-17 [cit. 2013-03-18]. Dostupné online.  
  3. Malý atlas lokomotiv 2005, Gradis Bohemia 2004
  4. a b c Elektrická jednotka řady 471, Atlas lokomotiv, David Švestka 2004–2006
  5. Ivan Skulina: Nejmodernější nádražní budova, historická památka a City Elefant, Železničář, týdeník Českých drah, č. 27/2006, 7. 7. 2006
  6. Řada 471 = City Elefant, Klub dráhařů, odkaz přístupný jen přihlášeným uživatelům
  7. České dráhy nasadí do provozu dalších 30 jednotek CityElefant, 17. 4. 2007, Dopravní web, Miroslav Vyka podle tiskové zprávy ČD.
  8. a b Elektrické jednotky 471 v roce 2010, spz.logout.cz
  9. Sedmdesátý CityElefant
  10. České dráhy koupí dalších 15 kusů jednotek řady 471 CityElefant, ZelPage, 4.12.2009
  11. České dráhy objednaly u Škoda Vagonky 8 patrových vlaků pro Středočeský a Moravskoslezský kraj
  12. 471 bulletiny souhrn, Prell, http://843krnov.fscr.cz/, 28.9.2010
  13. Příměstská jednotka CityElefant, ŠKODA HOLDING a.s.
  14. a b c Miroslav Vyka: Jednotka CityElefant v pravidelném provozu do Opavy, Dopravní web, 12. 12. 2006
  15. [1], Zadání veřejné zakázky na centrální adrese
  16. Irena Pospíšilová: O modernizaci železničních vozidel, Železničář, týdeník Českých drah, rozhovor s náměstkem GŘ ČD pro osobní dopravu Jiřím Kolářem o Koncepci rozvoje vozidlového parku vozidel osobní dopravy – dodávky vozidel a modernizace stávajících vozidel schválené představenstvem 3. dubna 2007.
  17. Česká televize, ČT24
  18. Ivan Skulina: CityElefant pro Moravu a Slezsko, Železničář, týdeník Českých drah, č. 49-50/2007
  19. Přibudou vlaky CityElefant, Radim Šlezingr, Moravskoslezský deník, Dopravní web, 14. 3. 2007
  20. a b Čeněk Třeček, Artur Janoušek. V Ústí vykolejil vlak. Jeden mrtvý a jedenáct zraněných [online]. iDnes.cz, 2010-06-28, [cit. 2010-06-29]. Dostupné online.  
  21. Hana Válková. Strojvedoucí jel ve Vaňově 108 místo 50 km/h. Inspektoři prověřují brzdy [online]. iDnes.cz, 2010-06-28, [cit. 2010-06-29]. Dostupné online.  
  22. JAROŠ, Michal. Aktuálně: V Praze-Libni se srazily dva vlaky [online]. ŽelPage, 2011-08-23, rev. 2011-08-24, [cit. 2013-06-16]. Dostupné online.  
  23. BRANDEJSKÁ, Anna; ZELENÝ, Petr. V Libni se srazil osobní vlak s lokomotivou, škoda je 13 milionů [online]. iDNES.cz, 2011-08-23, rev. 2011-08-24, [cit. 2013-06-16]. Dostupné online.  
  24. Ivan Skulina: Biskup požehnal novým CityElefantům, in: Železničář č. 49–50/2009, týdeník skupiny České dráhy a. s., 17. prosince 2009

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]