Třinec

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Možná hledáte: Křinec.
Třinec

Náměstí T. G. Masaryka
Znak obce TřinecVlajka obce Třinec
znakvlajka
Lokalita
Status město
LAU (obec) CZ0802 598810
Kraj (NUTS 3) Moravskoslezský (CZ080)
Okres (LAU 1) Frýdek-Místek (CZ0802)
Obec s rozšířenou působností a pověřená obec Třinec
Historická země Slezsko
Katastrální výměra 85,38 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 35 596 (2017)[1] (e)
Nadmořská výška 306 m n. m.
PSČ 738 01 až 739 94
Zákl. sídelní jednotky 39
Části obce 13
Katastrální území 12
Adresa městského úřadu Jablunkovská 160
Staré Město
73961 Třinec 1
Starosta RNDr. Věra Palkovská
Oficiální web: www.trinec-mesto.cz
Email: sekretariat@trinecko.cz
Třinec
Třinec
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Železárny Třinec v roce 1910

Třinec (polsky Trzyniec; německy Trzynietz) je město v okrese Frýdek-Místek v Moravskoslezském kraji, 32 km jihovýchodně od Ostravy, na území historického Těšínského Slezska. Žije zde přibližně 36 tisíc[1] obyvatel, má rozlohu 8 541 ha, centrum je v nadmořské výšce 306 m n. m., nejvyšší bod dosahuje téměř 1000 m n. m. (televizní vysílač na Javorovém vrchu). Třincem protéká z jihu na sever řeka Olše, která od svého výtoku z města tvoří hranici s Polskem. Po Jablunkovu je Třinec druhým nejvýchodnějším městem celého Česka. Ve městě sídlí významný český výrobce ocelových válcovaných výrobků, Třinecké železárny.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Krakovský deník Ilustrowany Kuryer Codzienny v době obsazení Třince Polskem v roce 1938, zmiňující se i o Třineckých železárnách

První písemná zmínka o Třinci pochází z roku 1444. Tehdy se jednalo o pouhou osadu, statut města obec získala až roku 1931.

Československo-polské spory o Třinec[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Československo-polský spor o Těšínsko.

Třinec (spolu s celým Těšínskem) byl v první polovině dvacátého století předmětem sporu mezi Československem a Polskem. Poprvé v letech 19181920, kdy byl po první světové válce nejprve včleněn do prozatímní polské části Těšínska, aby byl krátce poté v Sedmidenní válce (ve které československé jednotky vedl Josef Šnejdárek) obsazen Československem. V roce 1920 byl rozhodnutím arbitráže ve Spa přiřčen Československu. Dne 11. 12. 1930 dekretem vlády Československé republiky byl Třinec povýšen na město. Podruhé byl Třinec Polskem obsazen těsně před vypuknutím druhé světové války (po Mnichovské dohodě), po porážce Polska se stal součástí nacistického Německa. Zpět k Československu byl Třinec připojen po skončení druhé světové války. Polsko se svého nároku na Třinec vzdalo v roce 1958.

Historie v datech[editovat | editovat zdroj]

  • V roce 1839 byla založena třinecká huť.
  • V roce 1851 byla založena škola s jednotřídkou pro děti pracovníků hutě – budova školy byla postupně rozšiřována a dnes je sídlem základní a mateřské školy s polským vyučovacím jazykem.
  • Vlakové nádraží bylo postaveno v letech 18691871, přestavba zahájena v roce 1952, dokončena byla ke dni 3. 3. 1958.
  • Dne 24. 10. 1882 byl položen základní kámen římsko-katolického kostela sv. Alberta a 27. 9. 1885 byl kostel vysvěcen.
  • Evangelický kostel byl vysvěcen 9. 7. 1899.
  • Budova české základní školy Petra Bezruče byla postavena v roce 1924.
  • V roce 1929 zde byl založen hokejový klub, dnes HC Oceláři Třinec.
  • 3. 2. 1936 zřízena závodní škola Třineckých železáren (dnes Střední odborná škola Třineckých železáren, jež se nachází v městské části Kanada).
  • Třinec byl osvobozen od fašismu 3. 5. 1945.[2]
  • V roce 1954 byla zahájena stavba nemocnice v městské části Dolní Líštná (Sosna), otevření prvních pavilónů se uskutečnilo v roce 1958, činnost samostatné Nemocnice Třinec byla zahájena v roce 1962.
  • V roce 1955 byla slavnostně otevřena Hvězdárna Mikuláše Koperníka.
  • V roce 1957 byla uvedena do provozu lanová dráha na Javorový vrch.
  • 1. 8. 1960 bylo uvedeno do provozu letní koupaliště na Lesní ulici.
  • Stavba Domu služeb (dnes MOND) v městské části Lyžbice (Terasa) probíhala v letech 19641966.
  • Začátek výstavby zimního stadionu 1964, do provozu byl dán 17. 2. 1967 (nekrytý); rok 1974 začátek zastřešení, ukončeno 31. 12. 1976.
  • Stavba kulturního domu začala v roce 1966 a slavnostní otevření se konalo v roce 1970.
  • 25. 2. 1968 promítání prvního filmu v kině Kosmos.
  • Dne 12. 9. 1969 bylo při příležitosti 130. výročí založení třinecké huti otevřeno Podnikové muzeum Třineckých železáren (dnes Muzeum Třineckých železáren a města Třince) jako první hutnické muzeum v republice.
  • V roce 1985 otevření nové polikliniky (Nemocnice Podlesí) v městské části Konská.
  • V červenci 2001 byla ve spolupráci s Třineckými železárnami dokončena průmyslová zóna Baliny, která poskytla zázemí mnoha firmám (Vesuvius Solar Crucible, Kern, BZN, JAP Trading, DONGWON CZ aj.), chráněné dílně Ergon a společnosti Silesmont. Tyto firmy a společnosti vytvářejí nová pracovní místa a podílejí se významným způsobem na snižování nezaměstnanosti ve městě i v regionu.[3]
  • 20. 6. 2013 – historicky první vlak zastavil na nově vybudované železniční zastávce Třinec centrum.[4]
  • 10. 10. 2013 – výstavba nové hokejová haly (video – den otevřených dveří[5])
  • 18. 11. 2013 byl v centru města slavnostně zprovozněn podjezd pod železniční tratí s názvem Via Lyžbice.[6]

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Třinci.

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

V roce 1939 mělo město 5086 obyvatel; k slezské národnosti se tehdy přihlásilo 2543, k polské 1134 (22,3 %), k české 195 a k německé 1190 obyvatel.[7] V roce 2001 se k polské národnosti hlásilo 17,7 % obyvatel města.[8]

Počet obyvatel je uváděn podle výsledků sčítání lidu za Třinec včetně těch místních částí, které k němu v dané době patřily.

Vývoj počtu obyvatel podle sčítání lidu[9]
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
642 1 792 2 291 3 214 3 849 5 995 6 128 15 619 21 946 30 172 44 739 45 210 38 953 36 263

Náboženství[editovat | editovat zdroj]

Třinec patří k nejreligióznějším městům ČR, neboť při sčítání lidu v roce 2001 se v něm k nějakému náboženství přihlásilo 60,5 % obyvatel.[10] Náboženská skladba věřících je velmi pestrá – kromě římských katolíků má ve městě své sbory řada protestantských církví a od roku 2006 zde vyvíjejí činnost vyznavači mesiánského judaismu. Obvod města Třince tvoří jeden ze seniorátů Slezské církve evangelické augsburského vyznání, která má ve městě čtyři sbory. Jsou zde zastoupeny i jiné církve, nikoliv svými chrámy, ale svými sbory. Aktivní jsou Svědci Jehovovi popř. Církev adventistů sedmého dne, Církev Bratrská a Církev Apoštolská apod.

Okolí Třince[editovat | editovat zdroj]

V okolí Třince se nacházejí Moravskoslezské Beskydy a směrem na východ nižší Slezské Beskydy. Tato dvě karpatská pohoří jsou od sebe navzájem oddělena Jablunkovskou brázdou, jejíž osu tvoří řeka Olše, která Třincem protéká.

Třinec je také východiskem turistických tras na okolní vrcholy Javorový vrch, Ostrý a Velká Čantoryje.

Vybrané charakteristiky[editovat | editovat zdroj]

Kultura a sport[editovat | editovat zdroj]

Školy[editovat | editovat zdroj]

Pořadí Název Web Mapa
1. Jubilejní Masarykova základní škola a mateřská škola, Třinec, příspěvková organizace Zde Mapa zde
2. Základní škola Petra Bezruče a mateřská škola příspěvková organizace Zde Mapa zde
3. Základní škola speciální při SŠ, ZŠ a MŠ, Jablunkovská 241 Zde Mapa zde
4. Mateřská škola NERUDOVA č.113 Zde Mapa zde
5. Základní škola a mateřská škola Kaštanová 412, příspěvková organizace Zde Mapa zde
6. Základní škola a mateřská škola s Polským jazykem vyučovacím, Nádražní 10 Zde Mapa zde
7. Základní škola Slezská 773 Zde Mapa zde
8. ZUŠ, Třinec, Třanovského 596, příspěvková organizace - Třanovského 596 Zde Mapa zde
9. Základní škola a mateřská škola s Polským jazykem, - Kopernikova 696 Zde Mapa zde
10. ZŠ D. a E. Zátopkových, přísp. org., - Jablunkovská 501 Zde Mapa zde
11. Církevní mateřská škola - Chopinova 463 Zde Mapa zde
12. Střední odborná škola Třineckých železáren - Lánská 132 Zde Mapa zde
13. Třinecká Obchodní Akademie, spol.s.r.o. - Beskydská 1140 Zde Mapa zde
14. Gymnázium - Komenského 713 Zde Mapa zde

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Čestný občan Třince
  • Otto Gavenda – sportovec, trenér, novinář a fotograf[11]
  • Rudolf Labaj – sportovní trenér
  • Gertruda Milerská, rozená Lachsová – účastnice národního boje za osvobození a Československý politický vězeň, členka sdružení "Ukrývané dítě - Hidden Child"[12]
  • Arnošt Steiner – důstojník 1. Armádního čs. sboru v SSSR, válečný hrdina
  • Václav Štývar – pedagog a sbormistr
Cena města Třinec[13]

Historie – starostové Třince[editovat | editovat zdroj]

Volby do zastupitelstva a zvolení zastupitelé města Třinec[editovat | editovat zdroj]

Datum voleb Zvolení zastupitelé Starosta města 1 místostarosta 2 místostarosta 3 místostarosta Rada města
18. 11. – 19. 11. 1994 Zde Ing. Jan Starý Ing. Karel Bardoň neobsazen neobsazen Ing. Igor Petrov, Ing. Anna Siwková, RNDr. Věra Palkovská, Ing. Jiří Möhwald
Erna Grygová, MUDr. Petr Kozák, Ing. Jiří Mannheim, Petr Brozda, Mgr. Jan Bocek
1998 Zde Ing. Igor Petrov Ing. Jaromír Procházka RNDr. Věra Palkovská neobsazen Ing. Miroslav Boublík, Mgr. Danuše Wawerková, Ing. Robert Golasowski, Ing. Petr Vondráček
Roman Mrózek, Ing. Roman Suchánek, Ing. Jiří Möhwald, Ing. Zbigniew Chodura
1. 11. – 2. 11. 2002 Zde Ing. Igor Petrov RNDr. Věra Palkovská Ing. Miroslav Boublík neobsazen Ing. Zbyhněv Gluza, PhDr. Milada Hejmejová, Jaroslav Hýbl, Mgr. Zdeněk Karlík
MUDr. Petr Kozák, JUDr. Jitka Kyvalská, Ing. Jiří Möhwald, Stanislav Sajdok
20. 10. – 21. 10. 2006 Zde RNDr. Věra Palkovská Ing. Ivo Kantor PhDr. Milada Hejmejová Radim Kozlovský Mgr. Karel Bieringer, Anna Gavendová, Mgr. Ivo Kaleta, MUDr. Petr Kozák
Ing. Igor Petrov, Ing. Radim Přeček, Ing. Michael Trojka
15. 10. – 16. 10. 2010 Zde RNDr. Věra Palkovská PhDr. Milada Hejmejová Mgr. Ivo Kaleta Ing. Ivo Kantor Mgr. Karel Bieringer, Anna Gavendová, MUDr. Petr Kozák, Radim Kozlovský
Ing. Michael Trojka, Mgr. Ladislav Vrátný, Mgr. Martina Wolna
10. 10. – 11. 10. 2014[15] Zde RNDr. Věra Palkovská Ing. Michael Trojka Mgr. Ivo Kaleta Radim Kozlovský Mgr. Karel Bieringer, Anna Gavendová, Bohdan Sikora, Bc. Regina Szpyrcová
Mgr. Martina Wolna, JUDr. Jana Kantorová a Bohuslav Kokotek

Části města a okolní obce[editovat | editovat zdroj]

Části města Třinec[editovat | editovat zdroj]

Část Ulice/čísla
Dolní Líštná Zde
Guty Zde
Horní Líštná Zde
Kanada Zde
Karpentná Zde
Kojkovice Zde
Konská Zde
Lyžbice Zde
Nebory Zde
Oldřichovice Zde
Osůvky (Český Puncov) Zde
Staré Město (Třinec) Zde
Tyra Zde

V letech 1980–1994 byla součástí města obec Vendryně a v letech 1980–1999 také Ropice.[16]

Seznam hor a kopců v okolí Třinecka a Jablunkovska[editovat | editovat zdroj]

m Název vrcholu Pohoří Souřadnice
Link
1067 m Velký Polom Moravskoslezské Beskydy 49°30′21″ s. š., 18°40′16″ v. d.
1061 m Malý Polom Moravskoslezské Beskydy 49°30′35″ s. š., 18°35′53″ v. d.
1044 m Ostrý Moravskoslezské Beskydy 49°36′06″ s. š., 18°39′24″ v. d. (Horská chata)
1032 m Javorový vrch Moravskoslezské Beskydy 49°37′14″ s. š., 18°36′27″ v. d. (Horská chata)
1001 m Šindelná Moravskoslezské Beskydy
995 m Velká Čantoryje Slezské Beskydy
993 m Kalužný
989 m Kyčera Slezské Beskydy
982 m Kozubová Moravskoslezské Beskydy (Horská chata)
978 m Velký Stožek Slezské Beskydy
973 m Trkavice Slezské Beskydy
952 m Kostelky
952 m Babí vrch
945 m Malý Javorový
931 m Skalka (Horská chata)
920 m Česlar Slezské Beskydy
886 m Velký Sošov Slezské Beskydy
865 m Malá Čantorie Slezské Beskydy
843 m Malý Stožek Slezské Beskydy
839 m Gírová Jablunkovské mezihoří (Horská chata)
835 m Loučka Slezské Beskydy
800 m Kamenitý (Horská chata)
788 m Malá Kykula Moravskoslezské Beskydy
764 m Filipka Slezské Beskydy
763 m Malý Sošov Slezské Beskydy
709 m Ostrý vrch Slezské Beskydy
645 m Kozinec Slezské Beskydy (Horská chata)
576 m Vružná Slezské Beskydy
542 m Prašivá hora
492 m Babí hora Slezské Beskydy
425 m Jahodná Podbeskydská pahorkatina

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích k 1.1.2017. Praha. 28. dubna 2017. Dostupné online. [cit. 2017-05-04]
  2. Osvobození Třince v kronice: list 1, list 2, list 3, list 4, list 5 a list 6.
  3. Třinec: Průmyslová zóna Baliny zaplněna, zaměstná tisíc lidí
  4. Třinecký zpravodaj červen/červenec 2013, str. 1
  5. http://www.youtube.com/watch?feature=player_embedded&v=iFKwQ8Lbv3w
  6. Třinecký zpravodaj prosinec 2013, str. 1–2
  7. ZAHRADNÍK, Stanisław. Nástin dějin Těšínska. Ostrava - Praha : Výbor pro územní správu a národnosti České národní rady v Praze, 1992. S. 244.  
  8. Údaje ČSÚ o sčítání lidu v Třinci v roce 2001
  9. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21, [cit. 2017-01-12]. Dostupné online.  
  10. http://www.czso.cz/csu/2003edicniplan.nsf/tab/7A002B9538
  11. https://www.trinec.cz/clanky/clanek/315-zemrel-otto-gavenda-sportovec-telem-i-dusi
  12. Čestné občanství jako projev úcty. Třinecký hutník, týdeník Třineckých železáren. 29. září 2016, roč. 68, čís. 39, s. 9. ISSN 1213-2810.  
  13. Cena města Třince
  14. http://www.trinecko.cz/web_files/zpravodaj/Zpravodaj%2006-2008.pdf
  15. http://fm.denik.cz/zpravy_region/v-trinci-je-podepsana-koalicni-dohoda-20141021.html
  16. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005, II. díl. Praha: Český statistický úřad, 2006. ISBN 80-250-1311-1. S. 449 a 563.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]