Třinec

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Statutární město Třinec
Náměstí T. G. Masaryka
Náměstí T. G. Masaryka
Znak statutárního města TřinecVlajka statutárního města Třinec
znakvlajka
Lokalita
Statusstatutární město
LAU 2 (obec)CZ0802 598810
Pověřená obec a obec s rozšířenou působnostíTřinec
Okres (LAU 1)Frýdek-Místek (CZ0802)
Kraj (NUTS 3)Moravskoslezský (CZ080)
Historická zeměSlezsko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel34 778 (2021)[1]
Rozloha85,36 km²
Nadmořská výška306 m n. m.
PSČ738 01 až 739 94
Počet domů5 054 (2011)[2]
Počet částí obce13
Počet k. ú.12
Počet ZSJ39
Kontakt
Adresa magistrátuJablunkovská 160
Staré Město
73961 Třinec 1
sekretariat@trinecko.cz
PrimátorkaVěra Palkovská (nezávislá)
Oficiální web: www.trinec-mesto.cz
Třinec
Třinec
Další údaje
Kód obce598810
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Železárny Třinec v roce 1910

Třinec (polsky Trzyniec; německy Trzynietz) je statutární město v okrese Frýdek-Místek v Moravskoslezském kraji, 32 km jihovýchodně od Ostravy, na území historického Těšínského Slezska. Žije zde přibližně 35 tisíc[1] obyvatel, má rozlohu 8 541 ha, centrum je v nadmořské výšce 306 m n. m., nejvyšší bod dosahuje 1044 m n. m. (vrchol Ostrého). Třincem protéká z jihu na sever řeka Olše, která od svého výtoku z města tvoří hranici s Polskem. Po Jablunkovu je Třinec druhým nejvýchodnějším městem celého Česka. Ve městě sídlí významný český výrobce ocelových válcovaných výrobků, Třinecké železárny.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Krakovský deník Ilustrowany Kuryer Codzienny v době obsazení Třince Polskem v roce 1938, zmiňující se i o Třineckých železárnách

Obec Třinec byla založena ve 14. století, první písemná zmínka o ní pochází z roku 1461[3]. V roce 1799 koupil Třinec habsburský princ Albert Sasko-těšinský. V roce 1839 zde byla otevřeny železárny. Koncem 19. století po likvidaci hutě v Ustroni a přemístění některých provozů do \Třince se huť stala největší v rakouské monarchii. Důvody pro umístění hutě byly místní ložiska železné rudy a hojnost lesů pro výrobu dřevěného uhlí. V té době měla vesnice přes 300 obyvatel, ale nebyla zde škola ani kostel.

Československo-polské spory o Třinec[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Československo-polský spor o Těšínsko.

Třinec (spolu s celým Těšínskem) byl v první polovině dvacátého století předmětem sporu mezi Československem a Polskem. Poprvé v letech 19181920, kdy byl po první světové válce nejprve včleněn do prozatímní polské části Těšínska, aby byl krátce poté v Sedmidenní válce (ve které československé jednotky vedl Josef Šnejdárek) obsazen Československem. V roce 1920 byl rozhodnutím arbitráže ve Spa přiřčen Československu. Dne 11. 12. 1930 dekretem vlády Československé republiky byl Třinec povýšen na město. Podruhé byl Třinec Polskem obsazen těsně před vypuknutím druhé světové války (po Mnichovské dohodě), po porážce Polska se stal součástí nacistického Německa. Zpět k Československu byl Třinec připojen po skončení druhé světové války. Polsko se svého nároku na Třinec vzdalo v roce 1958.

Historie v datech[editovat | editovat zdroj]

  • V roce 1839 byla založena třinecká huť.
  • V roce 1851 byla založena škola s jednotřídkou pro děti pracovníků hutě – budova školy byla postupně rozšiřována a dnes je sídlem základní a mateřské školy s polským vyučovacím jazykem.
  • Vlakové nádraží bylo postaveno v letech 18691871, přestavba zahájena v roce 1952, dokončena byla ke dni 3. 3. 1958.
  • Podle sčítání lidu z roku 1880 bylo v Třinci, tehdejší vesnici v rakouském Slezsku, 109 domů obývaných 1792 obyvateli, mezi nimiž byli: Češi – 259, Poláci – 829, Němci – 524, Židé – 248 [4].
  • Dne 24. 10. 1882 byl položen základní kámen římsko-katolického kostela sv. Alberta a 27. 9. 1885 byl kostel vysvěcen.
  • Evangelický kostel byl vysvěcen 9. 7. 1899.
  • Budova české základní školy Petra Bezruče byla postavena v roce 1924.
  • V roce 1929 zde byl založen hokejový klub, dnes HC Oceláři Třinec.[5]
  • 3. 2. 1936 zřízena závodní škola Třineckých železáren (dnes Střední odborná škola Třineckých železáren, jež se nachází v městské části Kanada).
  • Třinec byl osvobozen od fašismu 3. 5. 1945.[6]
  • V roce 1954 byla zahájena stavba nemocnice v městské části Dolní Líštná (Sosna), otevření prvních pavilónů se uskutečnilo v roce 1958, činnost samostatné Nemocnice Třinec byla zahájena v roce 1962.
  • V roce 1955 byla slavnostně otevřena Hvězdárna Mikuláše Koperníka.
  • V roce 1957 byla uvedena do provozu lanová dráha na Javorový vrch.
  • 1. 8. 1960 bylo uvedeno do provozu letní koupaliště na Lesní ulici.
  • Stavba Domu služeb (dnes MOND) v městské části Lyžbice (Terasa) probíhala v letech 19641966.
  • Začátek výstavby zimního stadionu 1964, do provozu byl dán 17. 2. 1967 (nekrytý); rok 1974 začátek zastřešení, ukončeno 31. 12. 1976.
  • Stavba kulturního domu začala v roce 1966 a slavnostní otevření se konalo v roce 1970.
  • 25. 2. 1968 promítání prvního filmu v kině Kosmos.
  • Dne 12. 9. 1969 bylo při příležitosti 130. výročí založení třinecké huti otevřeno Podnikové muzeum Třineckých železáren (dnes Muzeum Třineckých železáren a města Třince) jako první hutnické muzeum v republice.
  • V roce 1985 otevření nové polikliniky (Nemocnice Podlesí) v městské části Konská.
  • V roce 1995 postoupil klub HC Oceláři Třinec do Extraligy ledního hokeje.
  • V červenci 2001 byla ve spolupráci s Třineckými železárnami dokončena průmyslová zóna Baliny, která poskytla zázemí mnoha firmám (Vesuvius Solar Crucible, Kern, BZN, JAP Trading, DONGWON CZ aj.), chráněné dílně Ergon a společnosti Silesmont. Tyto firmy a společnosti vytvářejí nová pracovní místa a podílejí se významným způsobem na snižování nezaměstnanosti ve městě i v regionu.[7]
  • 12. 4. 2011 – klub HC Oceláři Třinec získal historický první titul mistra České republiky v Extralize ledního hokeje.
  • 20. 6. 2013 – historicky první vlak zastavil na nově vybudované železniční zastávce Třinec centrum.[8]
  • 10. 10. 2013 – výstavba nové hokejová haly (video – den otevřených dveří[9])
  • 18. 11. 2013 byl v centru města slavnostně zprovozněn podjezd pod železniční tratí s názvem Via Lyžbice.[10]
  • 31. 7. 2014 byla uvedená do provozu Werk Arena, zároveň zde sehráli první zápas HC Oceláři Třinec 31. července 2014 od 17 hodin proti libereckým Bílým Tygrům v rámci přípravy na novou extraligovou sezonu. Zápas Oceláři vyhráli v poměru 6:2 a první branku na tomto stadionu vstřelil v čase 3:07 třinecký útočník Martin Adamský. [11]
  • 27.5. 2016 byl ve městě v železniční stanici Třinec zprovozněn nový přestupní terminál. [12]
  • V roce 2017 v noci z 1. na 2. srpna 2017 vyhořel kostel Božího Těla do základů při úmyslně založeném požáru.[13]
  • 31. 8. 2018 se Třinec stal statutárním městem
  • 28. 4. 2019 klub HC Oceláři Třinec získal historický 2. titul mistra České republiky v Extralize ledního hokeje.
  • 26. 12. 2019 – 5. 1.2020 Třinec a Ostrava hostily hokejový turnaj Mistrovství Světa Juniorů U20.
  • 26. 4. 2021 klub HC Oceláři Třinec získal historický 3. titul mistra České republiky v Extralize ledního hokeje.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Třinci.

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

V roce 1939 mělo město 5086 obyvatel; k slezské národnosti se tehdy přihlásilo 2543 (50 %), k německé 1190 (23,4 %), k polské 1134 (22,3 %), k české jen 195 obyvatel (necelá 4 %).[14] V roce 2001 se k polské národnosti hlásilo 17,7 % obyvatel města.[15]

Počet obyvatel je uváděn podle výsledků sčítání lidu za Třinec včetně těch místních částí, které k němu v dané době patřily.

Vývoj počtu obyvatel podle sčítání lidu[16]
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
642 1 792 2 291 3 214 3 849 5 995 6 128 15 619 21 946 30 172 44 739 45 210 38 953 36 263

Náboženství[editovat | editovat zdroj]

Třinec patří k nejreligióznějším městům ČR, neboť při sčítání lidu v roce 2001 se v něm k nějakému náboženství přihlásilo 60,5 % obyvatel.[17] Náboženská skladba věřících je velmi pestrá – kromě římských katolíků má ve městě své sbory řada protestantských církví a od roku 2020 zde vyvíjí činnost komunita noachidů.[18] Obvod města Třince tvoří jeden ze seniorátů Slezské církve evangelické augsburského vyznání, která má ve městě čtyři sbory. Jsou zde zastoupeny i jiné církve, nikoliv svými chrámy, ale svými sbory. Aktivní jsou Svědci Jehovovi popř. Církev adventistů sedmého dne, Církev Bratrská a Církev Apoštolská apod.

Okolí Třince[editovat | editovat zdroj]

V okolí Třince se nacházejí Moravskoslezské Beskydy a směrem na východ nižší Slezské Beskydy. Tato dvě karpatská pohoří jsou od sebe navzájem oddělena Jablunkovskou brázdou, jejíž osu tvoří řeka Olše, která Třincem protéká.

Třinec je také východiskem turistických tras na okolní vrcholy Javorový vrch, Ostrý a Velká Čantoryje.

Vybrané charakteristiky[editovat | editovat zdroj]

Kultura a sport[editovat | editovat zdroj]

Školy[editovat | editovat zdroj]

Pořadí Název
1. Jubilejní Masarykova základní škola a mateřská škola, Třinec, příspěvková organizace
2. Základní škola Petra Bezruče a mateřská škola příspěvková organizace
3. Základní škola speciální při SŠ, ZŠ a MŠ, Jablunkovská 241
4. Mateřská škola NERUDOVA č.113
5. Základní škola a mateřská škola Kaštanová 412, příspěvková organizace
7. Základní škola Slezská 773
6. Základní škola a mateřská škola s Polským jazykem vyučovacím, Nádražní 10
8. ZUŠ, Třinec, Třanovského 596, příspěvková organizace, Třanovského 596
9. Základní škola a mateřská škola s polským jazykem, Koperníkova 696
10. ZŠ D. a E. Zátopkových, přísp. org., Jablunkovská 501
11. Církevní mateřská škola, Chopinova 463
12. Střední odborná škola Třineckých železáren, Lánská 132
13. Třinecká obchodní akademie, Beskydská 1140
14. Gymnázium, Komenského 713

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Čestný občan Třince

Cena města Třinec[21]:

Sportovci na ZOH[editovat | editovat zdroj]

Toto je seznam sportovců, kteří se narodili v Třinci a startovali na LOH

Toto je seznam sportovců, kteří se narodili v Třinci a startovali na ZOH

Historie – starostové Třince[editovat | editovat zdroj]

Volby do zastupitelstva a zvolení zastupitelé města Třinec[editovat | editovat zdroj]

Datum voleb Zvolení zastupitelé Starosta /
od 2018 primátor(ka) města
1 místostarosta 2 místostarosta 3 místostarosta Rada města
18.11. – 19.11.1994 [23] Ing. Jan Starý Ing. Karel Bardoň neobsazen neobsazen Ing. Igor Petrov, Ing. Anna Siwková, RNDr. Věra Palkovská, Ing. Jiří Möhwald
Erna Grygová, MUDr. Petr Kozák, Ing. Jiří Mannheim, Petr Brozda, Mgr. Jan Bocek
1998 [24] Ing. Igor Petrov Ing. Jaromír Procházka RNDr. Věra Palkovská neobsazen Ing. Miroslav Boublík, Mgr. Danuše Wawerková, Ing. Robert Golasowski, Ing. Petr Vondráček
Roman Mrózek, Ing. Roman Suchánek, Ing. Jiří Möhwald, Ing. Zbigniew Chodura
1.11. – 2.11.2002 [25] Ing. Igor Petrov RNDr. Věra Palkovská Ing. Miroslav Boublík neobsazen Ing. Zbyhněv Gluza, PhDr. Milada Hejmejová, Jaroslav Hýbl, Mgr. Zdeněk Karlík
MUDr. Petr Kozák, JUDr. Jitka Kyvalská, Ing. Jiří Möhwald, Stanislav Sajdok
20.10. – 21.10.2006 [26] RNDr. Věra Palkovská Ing. Ivo Kantor PhDr. Milada Hejmejová Radim Kozlovský Mgr. Karel Bieringer, Anna Gavendová, Mgr. Ivo Kaleta, MUDr. Petr Kozák
Ing. Igor Petrov, Ing. Radim Přeček, Ing. Michael Trojka
15.10. – 16.10.2010 [27] RNDr. Věra Palkovská PhDr. Milada Hejmejová Mgr. Ivo Kaleta Ing. Ivo Kantor Mgr. Karel Bieringer, Anna Gavendová, MUDr. Petr Kozák, Radim Kozlovský
Ing. Michael Trojka, Mgr. Ladislav Vrátný, Mgr. Martina Wolna
10.10. – 11.10.2014 [28] RNDr. Věra Palkovská Ing. Michael Trojka Mgr. Ivo Kaleta Radim Kozlovský Mgr. Karel Bieringer, Anna Gavendová, Bohdan Sikora, Bc. Regina Szpyrcová
Mgr. Martina Wolna, JUDr. Jana Kantorová a Bohuslav Kokotek (zemřel 24. 7. 2016)
Ing. Wiesław Wania, Mgr. Ladislav Vrátný
5.10. – 6.10.2018 [29] RNDr. Věra Palkovská[30] Mgr. Ivo Kaleta Radim Kozlovský neobsazen Vojtěch Dohnal, Jana Kantorová, Štěpán Rucki, Bohdan Sikora
Bc. Regina Szpyrcová, Mgr. Ladislav Vrátný, Mgr. Martina Wolna, Mgr. Bc. Pavla Golasowská DiS.

Části města a okolní obce[editovat | editovat zdroj]

Části města Třinec[editovat | editovat zdroj]

Město Třinec se skládá ze třinácti částí na dvanácti katastrálních územích.

V letech 1980–1994 byla součástí města obec Vendryně a v letech 1980–1999 také Ropice.[31]

Seznam hor a kopců v okolí Třinecka a Jablunkovska[editovat | editovat zdroj]

Javorový vrch
Velká Čantoryja
m Název vrcholu Pohoří Souřadnice
1067 m Velký Polom Moravskoslezské Beskydy 49°30′21″ s. š., 18°40′16″ v. d.
1061 m Malý Polom Moravskoslezské Beskydy 49°30′35″ s. š., 18°35′53″ v. d.
1044 m Ostrý Moravskoslezské Beskydy 49°36′06″ s. š., 18°39′24″ v. d.
1032 m Javorový vrch Moravskoslezské Beskydy 49°37′14″ s. š., 18°36′27″ v. d.
1001 m Šindelná Moravskoslezské Beskydy
995 m Velká Čantoryje Slezské Beskydy
993 m Kalužný
989 m Kyčera Slezské Beskydy
982 m Kozubová Moravskoslezské Beskydy
978 m Velký Stožek Slezské Beskydy
973 m Krkavice Slezské Beskydy
952 m Kostelky
952 m Babí vrch
945 m Malý Javorový
931 m Skalka
920 m Česlar Slezské Beskydy
886 m Velký Sošov Slezské Beskydy
865 m Malá Čantorie Slezské Beskydy
843 m Malý Stožek Slezské Beskydy
839 m Gírová Jablunkovské mezihoří
835 m Loučka Slezské Beskydy
800 m Kamenitý
788 m Malá Kykula Moravskoslezské Beskydy
764 m Filipka Slezské Beskydy
763 m Malý Sošov Slezské Beskydy
717 m Studeničný Jablunkovské mezihoří
709 m Ostrý vrch Slezské Beskydy
645 m Kozinec Slezské Beskydy
576 m Vružná Slezské Beskydy
542 m Prašivá hora
492 m Babí hora Slezské Beskydy
425 m Jahodná Slezské Beskydy

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]


Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2021. Praha. 30. dubna 2021. Dostupné online. [cit. 2021-04-30]
  2. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  3. PANIC, Idzi. Śląsk Cieszyński w średniowieczu (do 1528).. Cieszyn: Starostwo Powiatowe w Cieszynie, 2010. ISBN 978-83-926929-3-5. S. 309. 
  4. PATRYN, Ludwig. Der Ergebnisse der Volkszählung vom 31. Dezember 1910 in Schlesien. [s.l.]: Im Verlage des schlesischen Landesausschusses Dostupné online. 
  5. "Historie" [online]. hcocelari.cz [cit. 2017-12-31]. Dostupné online. (česky) 
  6. Osvobození Třince v kronice: list 1, list 2, list 3, list 4, list 5 a list 6.
  7. Třinec: Průmyslová zóna Baliny zaplněna, zaměstná tisíc lidí
  8. Třinecký zpravodaj červen/červenec 2013, str. 1. www.trinecko.cz [online]. [cit. 2013-08-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-07-16. 
  9. http://www.youtube.com/watch?feature=player_embedded&v=iFKwQ8Lbv3w
  10. Třinecký zpravodaj prosinec 2013, str. 1–2. www.trinecko.cz [online]. [cit. 2014-03-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-03-09. 
  11. Nová WERK ARENA utkáním Oceláři – Tygři bude uvedena do zkušebního provozu [online]. 2014-07-28 [cit. 2020-11-22]. Dostupné online. (česky) 
  12. Třinecký přestupní terminál byl slavnostně otevřen [online]. 2016-05-27 [cit. 2020-11-21]. Dostupné online. (česky) 
  13. ČTK. V Třinci shořel kostel z 16. století. Historická škoda je nevyčíslitelná, příčina není zatím známá. iRozhlas [online]. 2017-8-2. Dostupné online. 
  14. ZAHRADNÍK, Stanisław. Nástin dějin Těšínska. Ostrava - Praha: Výbor pro územní správu a národnosti České národní rady v Praze, 1992. S. 244. 
  15. Údaje ČSÚ o sčítání lidu v Třinci v roce 2001
  16. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2017-01-12]. Dostupné online. 
  17. http://www.czso.cz/csu/2003edicniplan.nsf/tab/7A002B9538
  18. https://www.derech.cz/
  19. Archivovaná kopie. www.trinec.cz [online]. [cit. 2016-10-06]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-10-09. 
  20. Čestné občanství jako projev úcty. Třinecký hutník, týdeník Třineckých železáren. 29. září 2016, roč. 68, čís. 39, s. 9. ISSN 1213-2810. 
  21. Cena města Třince. www.trinecko.cz [online]. [cit. 2014-08-25]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-08-26. 
  22. Archivovaná kopie. www.trinecko.cz [online]. [cit. 2014-07-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-07-14. 
  23. Volby do zastupitelstev obcí 18.11. - 19.11.1994 [online]. ČSÚ na volby.cz [cit. 2021-04-30]. Dostupné online. 
  24. Volby do zastupitelstev obcí 1998 - 2000 [online]. ČSÚ na volby.cz [cit. 2021-04-30]. Dostupné online. 
  25. Volby do zastupitelstev obcí 01.11. - 02.11.2002 [online]. ČSÚ na volby.cz [cit. 2021-04-30]. Dostupné online. 
  26. Volby do zastupitelstev obcí 20.10. - 21.10.2006 [online]. ČSÚ na volby.cz [cit. 2021-04-30]. Dostupné online. 
  27. Volby do zastupitelstev obcí 15.10. - 16.10.2010 [online]. ČSÚ na volby.cz [cit. 2021-04-30]. Dostupné online. 
  28. Volby do zastupitelstev obcí 10.10. - 11.10.2014 [online]. ČSÚ na volby.cz [cit. 2021-04-30]. Dostupné online. 
  29. Volby do zastupitelstev obcí 05.10. - 06.10.2018 [online]. ČSÚ na volby.cz [cit. 2021-04-30]. Dostupné online. 
  30. http://www.trinecko.cz/post-primatorky-mesta-obhajila-vera-palkovska/d-42479
  31. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005, II. díl. Praha: Český statistický úřad, 2006. ISBN 80-250-1311-1. S. 449 a 563.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]