Velká Čantoryje

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Velká Čantoryje

Pohled na masiv Čantoryje z Třince

Vrchol 995 m n. m.
Prominence 310 m ↓ Beskydské sedlo
Izolace 12,0 km → Malinów[1]
Poznámka nejvyšší vrchol pohoří na území ČR
Poloha
Státy ČeskoČesko Česko, PolskoPolsko Polsko
Pohoří Slezské Beskydy
Souřadnice 49°40′44″ s. š., 18°48′17″ v. d.
Velká Čantoryje
Fire.svg
Velká Čantoryje
Typ ultrakopec
Povodí Odra, Visla
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Vrchol Čantoryje s rozhlednou
Pohled z Čantoryje na sever
Lesní kostel

Velká Čantoryje (polsky Czantoria Wielka, německy Czantory) je nejvyšší vrchol Slezských Beskyd v České republice. Tato dominanta již zmiňovaného pohoří vystupuje z Jablunkovské brázdy a tvoří tak jakousi protihradbu blízkým Moravskoslezským Beskydám. Celý hřeben tohoto mohutného horského masivu tvoří státní hranici mezi Českem a Polskem. Hřebenem Čantoryje rovněž probíhá rozvodí řek Odry a Visly. Masiv Čantoryje má při pohledu z české strany dva výrazné vrcholy, Malou Čantoryji (865 m n. m.) a Velkou Čantoryji (995 m n. m.), přičemž Malá Čantoryje se již nachází na území Polska.

Název mohl vzniknout buď z označení pro místo, které bylo údajně rozrýváno čerty (čartoryja) – tento názor podporují lidové pověsti, podle nichž je hora spojována s ďábelskými mocnostmi –, nebo je odvozen z latinského označení zeměžluče lékařské (Centaurium erythraea Rafn), které se v místním nářečí říkalo čantoryjka a která byla na Čantoryji dříve velmi rozšířena a hojně se užívala v lidovém léčitelství. Existuje však ještě jiná zajímavá úvaha: Název Čantoryje měl vzniknout spojením dvou výrazů, tatarského chan (latinsky čteno čan) a latinského slova toreum; když tudy ve 13. století procházeli Tataři, postavili údajně na této hoře svému chánovi stan (latinsky Chantorium).[2]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Velká Čantoryje byla v době nacistické okupace centrem činnosti partyzánů. Partyzánský oddíl, jejž tvořili muži jak z české, tak polské strany, se začal postupně formovat v letech 1941–1942 pod vedením Karola Schreibera a v roce 1943 měl již okolo 20 členů a přibližně stejný počet spolupracovníků. Po válce byl na jihozápadním úbočí Malé Čantoryje v místech dřívějšího bunkru zřízen památník.[3]

Již od 30. let 20. století je vrchol Čantoryje místem tradičních setkání esperantistů z Československa (později České republiky a Slovenska) a Polska.[4]

Příroda[editovat | editovat zdroj]

Velká Čantoryje je z velké části zalesněná bukovými lesy s příměsi jedle a modřínu a smrkovou monokulturou. Původní beskydská vegetace se nachází v národní přírodní rezervaci Čantoria cca 2,5 km od vrcholu směrem na východ. V hřebenových partiích jsou občasně zastoupeny horské louky.

Turistika[editovat | editovat zdroj]

Velká Čantoryje je bezesporu jedním z nejnavštěvovanějších vrcholů Beskyd. Důvodem je jistě nejen přítomnost turistické chaty, ale především 29 metrů vysoká rozhledna, a to přímo na samotném vrcholu hory. Tato dominanta byla vybudována v roce 2002 a dokáže pojmout až 170 osob. Za dobré viditelnosti jsou odtud vidět nejen Moravskoslezské a Slezské Beskydy, ale také Malá Fatra, Tatry, Ostravsko a katovická aglomerace. Z polské Ustroně vede pod vrchol Čantoryje sedačková lanovka, která je doplněna o bobovou dráhu. Díky lepšímu přístupu je zde převaha polských turistů. Druhým východiskem turistických tras na tento vrchol je horská obec Nýdek. Cesta odtud na vrchol měří 5 km.

Na západním svahu hory, v místě zvaném Za Kámen, se nachází jeden z lesních kostelů, míst tajných luteránských bohoslužeb v době protireformace, s památníkem Jiřího Třanovského.

Rytířská stezka[editovat | editovat zdroj]

Rytířská stezka je 10,5 km dlouhá naučná stezka po Čantoryji, která začíná i končí v Nýdku a prochází velmi zajímavými a hodnotnými lokalitami tohoto horského komplexu. Obsahuje sedm zastavení s informačními tabulemi, na kterých jsou návštěvníci seznámeni s kolonizací Beskyd, místní faunou, flórou a rovněž bájnou legendou o spících rytířích v nitru hory. Odtud také pochází název této stezky.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Ultrakopce na Ultratisicovky.cz
  2. CICHÁ, Irena. Velká Čantoryje, místo rozryté čerty. Třinecký hutník, týdeník Třineckých železáren. 19. listopad 2014, roč. 66, čís. 47, s. 9. ISSN 1213-2810.  
  3. CICHÁ, Irena. Na svazích Čantoryje působil partyzánský oddíl. Třinecký hutník, týdeník Třineckých železáren. 3. prosinec 2014, roč. 66, čís. 49, s. 9. ISSN 1213-2810.  
  4. Esperanto.cz: Akce - Výstup na Čantoryji

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]