Kostel Božího Těla (Guty)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Kostel Božího Těla v Gutech
Kostel Božího Těla v roce 2013
Kostel Božího Těla v roce 2013
Místo
StátČeskoČesko Česko
KrajMoravskoslezský
OkresFrýdek-Místek
ObecTřinec
LokalitaGuty
Souřadnice
Kostel Božího Těla
Kostel Božího Těla
Základní informace
Církevřímskokatolická
ProvincieMoravská církevní provincie
DiecézeDiecéze ostravsko-opavská
DěkanátFrýdecký
FarnostRopice
Datum posvěcení1654
2021
SvětitelPetr VII. Gembický
Martin David
Zánik2017
Architektonický popis
Stavební slohgotika
renesance
Výstavbaasi 1563
Specifikace
Stavební materiáldřevo
Další informace
Kód památky46321/8-659 (PkMISSezObr)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostel Božího těla je dřevěná sakrální stavba na okraji vesnice Guty, části města Třince. Původní kostel z 1. poloviny 16. století byl do roku 2017 nejstarší dochovaný dřevěný kostel na Těšínsku. Byl zničen při úmyslně založeném požáru 1. srpna 2017.[1] Na místě byla postavena jeho replika, která byla věřícím předána 6. června 2021.[2][3] Okolo kostela se nachází hřbitov.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Zasvěcen byl Božímu Tělu. Podle letopočtu vytesaném v portálu se lze domnívat, že byl kostel postaven roku 1563. První zvon byl osazen roku 1565 a dochoval se až do roku 2017, kdy byl požárem roztaven. V letech 1626 a 1642 došlo k výmalbě empory. Původně byl kostel luterský, ovšem roku 1654 byl evangelíkům v rámci rekatolizace odebrán a následně vysvěcen krakovským biskupem Petrem VII. Gembickým ze Seveře. Evangelíci byli pro svou víru pronásledováni, a tak sloužili bohoslužby po domech, lesích či na vrcholech okolních hor. Jedním z míst, kde se Gucané chodili modlit, byla i hora Godula (Moravskoslezské Beskydy) nad Komorní Lhotkou. Dodnes je zde pomníček upomínající na vydání tolerančního patentu. Podobných míst je na Těšínsku několik.

Roku 1964 byl kostel zapsán na seznam kulturních památek.[4]

Výše zmíněný zvon byl ukraden roku 2001. Nakonec byl nalezen, ač bez srdce, v příkopu, v několik kilometrů vzdálené vsi Karpentná. V letech 2011–2012 byl kostel za 4,3 milionu korun zrekonstruován, zejména z dotací z EU skrze ROP regionu soudržnosti Moravskoslezsko, menšími částkami se podílelo i město Třinec a dobrovolní dárci. Při rekonstrukci došlo k opravě krovu nad presbytářem, výměně střešní krytiny a konstrukčních prvků věže včetně zvonicového[5] patra.[6]

Architektura[editovat | editovat zdroj]

Nejstarší záznam o existenci kostela poskytoval letopočet 1563 nad vstupem do sakristie. Tuto dataci, podepřenou i letopočtem 1565 na kostelním zvonu, potvrdil dendrochronologický průzkum ze srpna roku 2014, provedený Ing. Tomášem Kynclem.[7] Při průzkumu byly odebrány vzorky z roubených stěn kostela, dále z krovů nad lodí a presbytářem a konečně z konstrukce dřevěné klenby presbytáře. Výsledky jednoznačně prokázaly, že kostel byl zhotoven z jedlí pokácených mezi léty 1560–1564.[8] Kostel nesl všechny známky místní podhorské sakrální architektury. Byl obehnán krytým ochozem zvaným sobota. Interiér kostela byl vyzdoben díly místních umělců žijících v 17. a 18. století, jedním z donátorů stavby byl např. Štěpán Sova z Nebor.[9] Původně samostatná loď byla se zvonicí spojena asi koncem 17. století. V 19. století byl kostel několikrát opravován, avšak zachoval si svou původní goticko-renesanční podobu.

Požár a rekonstrukce[editovat | editovat zdroj]

Požářiště kostela od západu 6. srpna 2017

V noci z 1. na 2. srpna 2017 kostel do základů vyhořel. Na požár upozornil šest minut po půlnoci alarm. Hořet začalo zřejmě vně kostela, protože kdyby se tak stalo uvnitř, alarm by na oheň upozornil dříve.[10] Při požáru bylo zničeno i původní vybavení a obrazy z konce 16. století.[11] Oheň poškodil i kříž před kostelem. V souvislosti s požárem zadržela policie den po události dva občany české národnosti, které podezírá ze žhářství.[12] Den poté byli dva dospělí a jeden mladistvý obviněni z obecného ohrožení, podle policie jednali úmyslně.[13] Dne 28.6.2018 byli pachatelé odsouzeni za obecné ohrožení: mladistvý pachatel, který požár založil, byl potrestán třemi a půl roku vězení, zbylí dva obdrželi trest osm (řidič, který pachatele na místo dovezl) a devět let (organizátor činu).[14][15][16]

8. srpna zahájilo město Třinec na obnovu kostela veřejnou sbírku,[17] peníze z ní mají být použity na obnovu mobiliáře a interiéru. Obnova by měla proběhnout formou vědecké rekonstrukce. Základ kostela má být z dubového dřeva, na ostatní části bude použito dřevo měkké – smrk a jedle. Materiál na stavbu má být dodán z biskupských lesů, těžit se bude v zimě, jelikož v té době má dřevo méně mízy.[18] Předpokládá se, že replika by měla být vystavěna v letech 2018–2019; s pořízením replik interiérového vybavení se nepočítá.[19][20] Římskokatolická farnost Střítež u Českého Těšína předběžně vyčíslila škodu na nejméně 50 milionů korun, konečnou škodu má však určit znalec zhruba v druhé polovině září 2017.[21]

V říjnu 2017 oznámilo město Ostrava, že podpoří obnovu kostela zakoupením zvonu, který bude kopírovat původní zvon, který se roztavil při požáru.[22]

Stavební dokumentaci pro stavbu repliky zpracoval Antonín Závada.[23] Repliku kostela staví tesařství Antonína Papšíka z Hošťálkové. Na stavbu bylo požito dubové a jedlové dřevo. Replika byla sestavena již na jaře roku 2020. Převoz do Gutů byl však zdržen problémy se zajištěním odpovídající požární ochrany. Požehnání staveniště se uskutečnilo 28. května 2020. Výstavba na místě samém byla zahájena v červenci 2020.[24][25][26] Čtyři zvony pro kostel byly zhotoveny zvonařskou firmou Jana Felczyńského v Przemyślu již roku 2019.[27][28]

Replika kostela byla slavnostně vysvěcena 6. června 2021 na den Těla a Krve Páně apoštolským administrátorem ostravsko-opavské diecéze Martinem Davidem.[29]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Fotografie Bohumil Vavroušek.[30]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ČTK. V Třinci shořel kostel z 16. století. Historická škoda je nevyčíslitelná, příčina není zatím známá. iRozhlas [online]. 2017-8-2. Dostupné online. 
  2. V Třinci-Gutech se veřejnosti otevřela replika vyhořelého kostela. Přišla na 33 milionů korun. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2021-06-06 [cit. 2021-06-06]. Dostupné online. 
  3. V Třinci-Gutech otevřeli a vysvětili repliku vyhořelého dřevěného kostela. ČT24 [online]. 2021-06-06 [cit. 2021-06-06]. Dostupné online. 
  4. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2019-09-26]. Identifikátor záznamu 158821 : kostel Božího těla. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  5. CIESLAR, Jan. Požár dřevěného kostela Božího těla v Gutech na Těšínsku - Národní památkový ústav. www.npu.cz [online]. 2.8.2017 [cit. 2017-08-07]. Dostupné online. (česky) 
  6. SIUDA, Pavel. Shořel dřevěný kostel Božího Těla v Gutech u Třince. Památka ze 16. století je zničena [online]. Diecéze Ostravsko-Opavská, 2017-08-02 [cit. 2017-08-02]. Dostupné online. 
  7. KYNCL, Tomáš. Dendrochronologické datování dřevěných konstrukčních prvků kostela Božího těla v Gutech. Výzkumná zpráva č. 086c-14.. Brno: [s.n.], 2014. 
  8. ROSOVÁ, Romana. Dřevěné kostely Těšínska a severovýchodní Moravy. 1. vyd. Ostrava: NPÚ, ÚOP v Ostravě, 2014. 200 s. ISBN 978-80-85034-79-0. S. 70. 
  9. ROSOVÁ, Romana. Dřevěné kostely Těšínska a severovýchodní Moravy.. 1. vyd. Ostrava: NPÚ, ÚOZ v Ostravě, 2014. 200 s. ISBN 978-80-85034-79-0. S. 71. 
  10. KLICNAR, Filip. V Třinci shořel unikátní dřevěný kostel z šestnáctého století. iDNES.cz [online]. 2017-08-02 [cit. 2017-08-02]. Dostupné online. 
  11. ČTK. V Třinci v noci shořel dřevěný kostel z 16. století, škody půjdou do desítek milionů. Aktuálně.cz [online]. 2017-08-02 [cit. 2017-08-02]. Dostupné online. 
  12. GABZDYL, Josef. Po požáru kostela v Gutech policie zadržela dva podezřelé ze žhářství. iDNES.cz [online]. 2017-08-03 [cit. 2017-08-03]. Dostupné online. 
  13. GABZDYL, Josef. Dvěma dospělým a mladistvému hrozí za zkázu staletého kostela 15 let. iDNES.cz [online]. MAFRA, a. s, 2017-08-04 [cit. 2017-08-04]. Dostupné online. 
  14. Soud tvrdě potrestal žháře, kteří zapálili kostel v Gutech. Novinky.cz [online]. 28.6.2018. Dostupné online. 
  15. ogo. 'Kostel zapálili z malicherných příčin a pro pobavení.' Žháři z Gut musí podle soudu zaplatit přes 19 milionů. Český rozhlas Ostrava [online]. 6.1.2019. Dostupné online. 
  16. ČTK. Soud zamítl dovolání řidiče žhářů, kteří zapálili kostel v Gutech. Dvojici po činu sice nadával, peníze však přijal. Lidovky.cz [online]. 24.7.2019. [hhttps://www.lidovky.cz/domov/ns-potvrdil-verdikt-nad-hurnikem-vezl-zhare-ke-kostelu-v-gutech.A190724_111519_ln_domov_ele Dostupné online]. 
  17. sta; woj. Odstartovala sbírka na obnovu kostela v Gutech, otevřená je na neurčito. iDnes.cz: Ostrava a Moravskoslezský kraj [online]. 2017-08-08. Dostupné online. 
  18. SIUDA, Pavel. Kostel Božího Těla v Gutech se obnoví. Dřevo na stavbu bude z Biskupských lesů [online]. Ostrava: Diecéze ostravsko-opavská, 2017-08-08 [cit. 2017-08-23]. Dostupné online. 
  19. Pavel Karban. Na obnovu kostela v Třinci-Gutech dohlédne specialista. novinky.cz [online]. 2017-08-14. Dostupné online. 
  20. ČTK. Nový kostel v Gutech se začne stavět příští rok na podzim. ČTK: ceskenoviny.cz [online]. 2017-08-08. Dostupné online. 
  21. GOLIS, Ondřej. Vypálený kostel v Gutech: škoda je nejméně 50 milionů korun, motiv žhářů není jasný. iROZHLAS.cz [online]. Český rozhlas, 2017-09-09 [cit. 2017-09-09]. Dostupné online. 
  22. DOLEŽALOVÁ, Denisa. Ostrava daruje vyhořelému kostelu v Třinci-Gutech zvon. Novinky.cz [online]. Borgis a.s., 2017-10-11 [cit. 2017-10-11]. Dostupné online. 
  23. MRLINA, Martin. VIDEO: Kostelík v Gutech postaví tesaři z Valašska. Moravskoslezský deník. 2018-04-06. Dostupné online [cit. 2021-08-18]. 
  24. Svatostánek pro Guty stojí na Valašsku, ale... Kostelík zase rozeberou! - AHA.cz. Ahaonline.cz [online]. [cit. 2021-08-18]. Dostupné online. 
  25. V Gutech byla zahájena stavba repliky kostela, který v srpnu 2017 podpálili mladí žháři | Celý MS kraj | Zprávy | POLAR TV. polar.cz [online]. [cit. 2021-08-18]. Dostupné online. 
  26. PRAISOVÁ, Jana. Fotogalerie z požehnání staveniště stavby repliky vyhořelého dřevěného kostela v Gutech. www.doo.cz [online]. [cit. 2021-08-18]. Dostupné online. 
  27. Tesaři dokončují hrubou stavbu obnovovaného kostela v Gutech | Celý MS kraj | Zprávy | POLAR TV. polar.cz [online]. [cit. 2021-08-18]. Dostupné online. 
  28. Tesaři začali stavět nový kostel pro Guty. Katolický Týdeník [online]. [cit. 2021-08-18]. Dostupné online. 
  29. ČTK. V Gutech vysvětili repliku vyhořelého kostela. Stavba vyšla na 33 milionů, nově v ní budou i varhany. Lidovky.cz [online]. MAFRA, 2021-06-06 [cit. 2021-06-06]. Dostupné online. 
  30. VAVROUŠEK, Bohumil. Kostel na dědině a v městečku. Praha: Kvasnička a Hampl, 1929. 36 + 144 s. S. tabule 93 - 98. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • CICHÁ, Irena. Okolím Beskydského průsmyku. Český Těšín: Sdružení regionálních vydavatelů, 2002. 185 s. 
  • JAKUBEC, Ondřej. Renesanční malované epitafy českého Slezska a jejich konfesionální charakter. In: Těšínský muzejní sborník. Český Těšín: Muzeum Těšínska, 2010, s. 81 - 102.
  • PINDUR, David. Kostel Božího těla v Gutech. Střítež - Guty: Římskokatolická farnost Střítež, 2012. 36 s. ISBN 978-80-260-2949-6. 
  • SPRATEK, Daniel. Za dřevěným kostelem v Gutech. Kostnické jiskry - Evangelický týdeník, 2017, roč. 102, č. 25, s. 4.
  • SCHENKOVÁ, Marie, OLŠOVSKÝ, Jaromír. Barokní malířství a sochařství ve východní části českého Slezska. 1. vyd. Opava: Slezské zemské muzeum, 2004. 265 s. ISBN 8086224465.
  • ROSOVÁ Romana. Dřevěné kostely Těšínska a severovýchodní Moravy. 1. vyd. Ostrava: NPÚ, ÚOP v Ostravě, 2014. 200s. ISBN 978-80-85034-79-0.
  • VAVROUŠEK, Bohumil. Kostel na dědině a v městečku. Praha: Kvasnička a Hampl, 1929. 36 + 144 s. S. tabule 93 - 98. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]