Kostel Božího Těla (Guty)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Kostel Božího Těla v Gutech

Kostel Božího Těla v roce 2013
Místo
Stát Česko
Kraj Moravskoslezský kraj
Historická země Slezsko
Obec Guty
Zeměpisné souřadnice
Kostel Božího Těla (Guty) (Česko)
Základní informace
Náboženství křesťanství
Církev římskokatolická
Provincie Moravská církevní provincie
Diecéze Diecéze ostravsko-opavská
Děkanát Frýdecký
Farnost Ropice
Datum posvěcení 1654
Světitel Petr VII. Gembický
Architektonický popis
Stavební sloh Gotika/Renesance
Výstavba asi 1563
Specifikace
Stavební materiál dřevo
Odkazy
Kód památky 46321/8-659 (PkMnMISSezObr)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah v kategorii Commons

Kostel Božího těla v Gutech byla dřevěná sakrální stavba, postavená v první polovině 60. let 16. století. Kostel se nacházel na okraji obce Guty v místní části Zapolu, okolo něj se rozkládal hřbitov. Byl nejstarším dochovaným dřevěným kostelem na Těšínsku.

V noci z 1. na 2. srpna 2017 byl kostel zničen při úmyslně založeném požáru. [1]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Podle letopočtu vytesaném v portálu se lze domnívat, že byl kostel postaven roku 1563. První zvon byl osazen roku 1565 a dochoval se až do dnešních dnů. V letech 1626 a 1642 došlo k výmalbě empory. Původně byl kostel luterský, ovšem roku 1654 byl evangelíkům v rámci rekatolizace odebrán a následně vysvěcen krakovským biskupem Petrem VII. Gembickým ze Seveře. Evangelíci byli pro svou víru pronásledováni, a tak sloužili bohoslužby po domech, lesích či na vrcholech okolních hor. Jedním z míst, kde se Gucané chodili modlit, byla i hora Godula (Moravskoslezské Beskydy) nad Komorní Lhotkou. Dodnes je zde pomníček upomínající na vydání tolerančního patentu. Podobných míst je na Těšínsku několik.

Roku 1958 byl kostel zapsán na seznam kulturních památek.[2]

Z novodobé historie je zajímavá krádež výše zmíněného zvonu roku 2001. Nejen mezi obyvateli Gutů se zdvihla vlna nevole, neboť ke svému kostelíku měli velmi blízký vztah. Zvon byl nakonec nalezen, ač bez srdce, v příkopu, v několik kilometrů vzdálené vsi Karpentná. V letech 2011–2012 byl kostel za 4,3 milionu korun zrekonstruován, zejména z dotací z EU skrze ROP regionu soudržnosti Moravskoslezsko, menšími částkami se podílelo i město Třinec a dobrovolní dárci. Při rekonstrukci došlo k opravě krovu nad presbytářem, výměně střešní krytiny a konstrukčních prvků věže včetně zvonicového[3] patra.[4]

Architektura[editovat | editovat zdroj]

Nejstarší záznam o existenci kostela poskytoval letopočet 1563 nad vstupem do sakristie. Tuto dataci, podepřenou i letopočtem 1565 na kostelním zvonu, potvrdil dendrochronologický průzkum ze srpna roku 2014, provedený Ing. Tomášem Kynclem.[5] Při průzkumu byly odebrány vzorky z roubených stěn kostela, dále z krovů nad lodí a presbytářem a konečně z konstrukce dřevěné klenby presbytáře. Výsledky jednoznačně prokázaly, že kostel byl zhotoven z jedlí pokácených mezi léty 1560–1564.[6] Kostel nesl všechny známky místní podhorské sakrální architektury. Byl obehnán krytým ochozem zvaným sobota. Interiér kostela byl vyzdoben díly místních umělců žijících v 17. a 18. století, jedním z donátorů stavby byl např. Štěpán Sova z Nebor.[7] Původně samostatná loď byla se zvonicí spojena asi koncem 17. století. V 19. století byl kostel několikrát opravován, avšak zachoval si svou původní goticko-renesanční podobu.

Požár a rekonstrukce[editovat | editovat zdroj]

Požářiště kostela od západu 6. srpna 2017

V noci z 1. na 2. srpna 2017 kostel do základů vyhořel. Na požár upozornil šest minut po půlnoci alarm. Hořet začalo zřejmě vně kostela, protože kdyby se tak stalo uvnitř, alarm by na oheň upozornil dříve.[8] Při požáru bylo zničeno i původní vybavení a obrazy z konce 16. století.[9] Oheň poškodil i kříž před kostelem. V souvislosti s požárem zadržela policie den po události dva občany české národnosti, které podezírá ze žhářství. [10] Den poté byli dva dospělí a jeden mladistvý obviněni z obecného ohrožení, podle policie jednali úmyslně.[11]

8. srpna zahájilo město Třinec na obnovu kostela veřejnou sbírku[12], peníze z ní mají být použity na obnovu mobiliáře a interiéru. Obnova by měla proběhnout formou vědecké rekonstrukce. Základ kostela má být z dubového dřeva, na ostatní části bude použito dřevo měkké - smrk a jedle. Materiál na stavbu má být dodán z biskupských lesů, těžit se bude v zimě, jelikož v té době má dřevo méně mízy.[13] Předpokládá se, že replika by měla být vystavěna v letech 2018–2019; s pořízením replik interiérového vybavení se nepočítá. [14][15] Římskokatolická farnost Střítež u Českého Těšína předběžně vyčíslila škodu na nejméně 50 milionů korun, konečnou škodu má však určit znalec zhruba v druhé polovině září 2017. [16]

V říjnu 2017 oznámilo město Ostrava, že podpoří obnovu kostela zakoupením zvonu, který bude kopírovat původní zvon, který se roztavil při požáru. [17]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Fotografie Bohumil Vavroušek.[18]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ČTK. V Třinci shořel kostel z 16. století. Historická škoda je nevyčíslitelná, příčina není zatím známá. iRozhlas [online]. 2017-8-2. Dostupné online.  
  2. Dřevěný kostel Božího Těla v Gutech na Těšínsku zničil požár (ÚOP NPÚ Ostrava, 2. 8. 1017) [1]
  3. CIESLAR, Jan. Požár dřevěného kostela Božího těla v Gutech na Těšínsku - Národní památkový ústav. www.npu.cz [online]. 2.8.2017 [cit. 2017-08-07]. Dostupné online.  (česky) 
  4. SIUDA, Pavel. Shořel dřevěný kostel Božího Těla v Gutech u Třince. Památka ze 16. století je zničena [online]. Diecéze Ostravsko-Opavská, 2017-08-02, [cit. 2017-08-02]. Dostupné online.  
  5. KYNCL, Tomáš. Dendrochronologické datování dřevěných konstrukčních prvků kostela Božího těla v Gutech. Výzkumná zpráva č. 086c-14.. Brno : [s.n.], 2014.  
  6. ROSOVÁ, Romana. Dřevěné kostely Těšínska a severovýchodní Moravy. 1. vyd. Ostrava : NPÚ, ÚOP v Ostravě, 2014. 200 s. ISBN 978-80-85034-79-0. S. 70.  
  7. ROSOVÁ, Romana. Dřevěné kostely Těšínska a severovýchodní Moravy.. 1. vyd. Ostrava : NPÚ, ÚOZ v Ostravě, 2014. 200 s. ISBN 978-80-85034-79-0. S. 71.  
  8. KLICNAR, Filip. V Třinci shořel unikátní dřevěný kostel z šestnáctého století. iDNES.cz [online]. 2017-08-02 [cit. 2017-08-02]. Dostupné online.  
  9. ČTK. V Třinci v noci shořel dřevěný kostel z 16. století, škody půjdou do desítek milionů. Aktuálně.cz [online]. 2017-08-02 [cit. 2017-08-02]. Dostupné online.  
  10. GABZDYL, Josef. Po požáru kostela v Gutech policie zadržela dva podezřelé ze žhářství. iDNES.cz [online]. 2017-08-03 [cit. 2017-08-03]. Dostupné online.  
  11. GABZDYL, Josef. Dvěma dospělým a mladistvému hrozí za zkázu staletého kostela 15 let. iDNES.cz [online]. MAFRA, a. s, 2017-08-04 [cit. 2017-08-04]. Dostupné online.  
  12. sta; woj. Odstartovala sbírka na obnovu kostela v Gutech, otevřená je na neurčito. iDnes.cz: Ostrava a Moravskoslezský kraj [online]. 2017-08-08. Dostupné online.  
  13. SIUDA, Pavel. Kostel Božího Těla v Gutech se obnoví. Dřevo na stavbu bude z Biskupských lesů [online]. Ostrava: Diecéze ostravsko-opavská, 2017-08-08, [cit. 2017-08-23]. Dostupné online.  
  14. Pavel Karban. Na obnovu kostela v Třinci-Gutech dohlédne specialista. novinky.cz [online]. 2017-08-14. Dostupné online.  
  15. ČTK. Nový kostel v Gutech se začne stavět příští rok na podzim. ČTK: ceskenoviny.cz [online]. 2017-08-08. Dostupné online.  
  16. GOLIS, Ondřej. Vypálený kostel v Gutech: škoda je nejméně 50 milionů korun, motiv žhářů není jasný. iROZHLAS.cz [online]. Český rozhlas, 2017-09-09 [cit. 2017-09-09]. Dostupné online.  
  17. DOLEŽALOVÁ, Denisa. Ostrava daruje vyhořelému kostelu v Třinci-Gutech zvon. Novinky.cz [online]. Borgis a.s., 2017-10-11 [cit. 2017-10-11]. Dostupné online.  
  18. VAVROUŠEK, Bohumil. Kostel na dědině a v městečku. Praha : Kvasnička a Hampl, 1929. 36 + 144 s. S. tabule 93 - 98.  

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • CICHÁ, Irena. Okolím Beskydského průsmyku. Český Těšín : Sdružení regionálních vydavatelů, 2002. 185 s.  
  • JAKUBEC, Ondřej. Renesanční malované epitafy českého Slezska a jejich konfesionální charakter. In: Těšínský muzejní sborník. Český Těšín: Muzeum Těšínska, 2010, s. 81 - 102.
  • PINDUR, David. Kostel Božího těla v Gutech. Střítež - Guty : Římskokatolická farnost Střítež, 2012. 36 s. ISBN 978-80-260-2949-6.  
  • SPRATEK, Daniel. Za dřevěným kostelem v Gutech. Kostnické jiskry - Evangelický týdeník, 2017, roč. 102, č. 25, s. 4.
  • SCHENKOVÁ, Marie, OLŠOVSKÝ, Jaromír. Barokní malířství a sochařství ve východní části českého Slezska. 1. vyd. Opava: Slezské zemské muzeum, 2004. 265 s. ISBN 80-86224-46-5.
  • ROSOVÁ Romana. Dřevěné kostely Těšínska a severovýchodní Moravy. 1. vyd. Ostrava: NPÚ, ÚOP v Ostravě, 2014. 200s. ISBN 978-80-85054-71-0.
  • VAVROUŠEK, Bohumil. Kostel na dědině a v městečku. Praha : Kvasnička a Hampl, 1929. 36 + 144 s. S. tabule 93 - 98.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]