Guty

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Guty

Dřevěný kostel božího těla v Gutech
Základní informace
Charakter sídla vesnice
Domů 269
Lokalita
PSČ 739 55
Součást obce Třinec
Okres Frýdek-Místek
Katastrální území Guty (9,47 km²)
Zeměpisné souřadnice 49°38′57″ s. š., 18°35′47″ v. d.
Guty
Red pog.svg
Guty
Další údaje
Kód části obce 36293
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a částem obce.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Guty (německy Gutty) jsou katastrální území[1] a místní část[2] města Třinec, k němuž byly Guty přičleněny roku 1980. Záležitosti městské části Oldřichovice zajišťuje osadní výbor zřízený v roce 2007.
Guty byly jsou a budou (zaručuje územní plán města Třince) malebnou podhorskou vesničkou nacházející se v podhůří Beskyd. Z horní části Gutů je nádherný výhled na okolní krajinu např. na Český Těšín, Ropici, Smilovice, Nebory, Třinec až na vrcholky české strany hory Čantoryje.

Demografie[editovat | editovat zdroj]

V roce 1804 obec čítala 87 obytných domů, ve kterých žilo 574 obyvatel. Před polovinou 19. století žilo v Gutech 855 obyvatel; evangelickou školu navštěvovalo 121 žáků.[3] Při sčítání lidu v roce 1930 žilo v obci 812 obyvatel, převážně evangelíků, z toho 603 Poláků a 209 Čechů. V roce 1939 měla obec Guty 818 obyvatel, k slezské národnosti se tehdy přihlásilo 697, k polské 97, k české 23 a k německé 1 obyvatel.[4] V roce 1993 žilo v Gutech 733 obyvatel (z toho 365 mužů a 368 žen). V roce 2003 žilo v Gutech 716 obyvatel (353 mužů, 363 žen).

Dějiny[editovat | editovat zdroj]

Obec Guty vznikla již před rokem 1305, kdy o ní máme první spolehlivé zprávy ze soupisu desátků vratislavského biskupa. O tom, jak se vzniklo jméno obce se vedou spory. Existuje několik možností. Největští část etymologů se kloní k názoru, že do té doby bezejmenná osada převzala jméno po svém majiteli Jana Gutha z Dětmarovic, jenž ji dostal darem od těšínského knížete na konci 14. nebo na počátku 15. století. Nejpravděpodobnější je nejspíš teorie slezského historika polského původu Františka Popiołka, který se domnívá, že Guty byly založeny některým z těšínských německojazyčných měšťanů a byly jím pojmenovány staroněmeckým slovem Guth-usedlost.

Evangelický kostel

V další zmínce k roku 1459 je v Gutách zmiňován mlýn. O tom, že se jednalo o malou vesničku nám podává zprávu urbář z roku 1557, kdy zde žilo pouhých 13 osadníků se svými rodinami. Někdy v této době si Gucané postavili dřevěný evangelický kostel, který při cestě do Nebor stojí dodnes. Během třicetileté války obec trpěla bídou a chorobami zavlečenými zde vojáky a tak mnoho Gucanů uprchlo do hor a průsmyků, kde se živili loupežnictvím. Ani konec války nepřinesl vytouženou prosperitu, a tak se obyvatelé začali věnovat po vzoru nově příchozích Valachů pastevectví namísto dosavadní rostlinné výroby. V druhé polovině 18. století začali být bačové ze salaší vyháněni a polany byly kvůli zisku Těšínské komory zalesňovány

Bývalá škola, dnes fara SCEAV

V souvislosti s vydáním tolerančního patentu začali obyvatelé uvažovat o stavbě evangelické školy. Spolu s Neborovčany zažádali u Těšínské komory o dřevo na stavbu a již roku 1791 škola stála. Prvním učitelem se stal Pavel Šařec z Visly. Škola sloužila až do roku 1886, kdy byla postavena škola nová, která sice již neslouží svému účelu, ale stále ji můžeme spatřit naproti evangelické kapli a rozpoznáme podle vcelku mohutné vížky. Stará škola skončila v rukou židovských majitelů, kteří ji přebudovali v hospodu nazývanou později Žydovňa. Roku 1923 byla otevřena česká škola. Guty rád navštěvoval i slavný malíř Josef Mánes, jenž bydlel v nedalekém Stříteži. Historie samostatné obce se uzavírá roku 1980, kdy byla včleněna do města Třince.

Předsedové osadního výboru[editovat | editovat zdroj]

  • Jan Kaleta (od 2007)

Kultura[editovat | editovat zdroj]

Církve[editovat | editovat zdroj]

V Gutech stojí dřevěný katolický kostel Božího těla ze 16. století (do roku 1654 evangelický) s katolickým hřbitovem a kostel Slezské církve evangelické a. v. (byl slavnostně vysvěcen 12. 8. 1923), při němž existuje farní sbor, a evangelický hřbitov.

Ostatní[editovat | editovat zdroj]

V Gutech je činné místní sdružení Polského kulturně-osvětového svazu (PZKO) a Svaz dobrovolných hasičů (založený v roce 1909).

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Kód katastrálního území Gutů je 636291.
  2. Městská část nese číslo XIII.
  3. ŽÁČEK, Rudolf. Pobeskydí v letech 1618-1848. Frýdek-Místek, Muzeum Beskyd, 1992, s. 62-63.
  4. ZAHRADNÍK, Stanisław. Nástin dějin Těšínska. Ostrava - Praha : Výbor pro územní správu a národnosti České národní rady v Praze, 1992. S. 216.  

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • CICHÁ, Irena. Okolím Beskydského průsmyku. Český Těšín : Sdružení regionálních vydavatelů, 2002. 185 s.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]