Těrlicko

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Těrlicko
Radnice

Radnice

znak obce Těrlickovlajka obce Těrlickoznakvlajka

status: obec
LAU 2 (obec): CZ0803 599158
kraj (NUTS 3): Moravskoslezský (CZ080)
okres (LAU 1): Karviná (CZ0803)
obec s rozšířenou působností: Havířov
pověřená obec:
historická země: Slezsko
katastrální výměra: 24,65 km²
počet obyvatel: 4 372 (2016)[1] (e)
domů 1 188 (28. 3. 2011)
nadmořská výška: 300 m n. m.
PSČ: 735 42
zákl. sídelní jednotky: 9
části obce: 3
katastrální území: 3
adresa obecního úřadu: Májová /474
Horní Těrlicko
73542 Těrlicko
starosta / starostka: Bc. Martin Polášek
Oficiální web: www.terlicko.cz
E-mail: ou@terlicko.cz

Těrlicko
Red pog.svg
Těrlicko
Zdroje k infoboxu a částem obce

Těrlicko (polsky Cierlicko, německy Tierlitzko) je jednou z nejstarších doložených obcí v Těšínském Slezsku. Rozkládá se na svazích Těšínské pahorkatiny na řece Stonávce mezi městy Havířov (do jehož správního obvodu Těrlicko spadá) a Český Těšín v Moravskoslezském kraji. Těrlicko je známé především díky stejnojmenné údolní nádrži. Počet trvalých obyvatel roste, zejména díky přílivu obyvatel z okolních měst: počátkem roku 2016 jich zde žilo 4 372, zatímco v roce 2010 jich bylo 4 201. Při sčítání lidu v roce 2011 se 59,9 % obyvatel obce hlásilo k české, 9,7 % k polské, 3,3 % k moravské, 1,8 % k slezské, 1,6 % ke slovenské a 0,1 % k jiné národnosti, 20,5 % obyvatel svou národnost neuvedlo.[2]

Části obce[editovat | editovat zdroj]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Podle archeologických výzkumů se předpokládá, že obec Těrlicko je stará okolo jednoho tisíce let. První doložená písemná zmínka však pochází z roku 1229, což obec řadí k nejstarším na Těšínsku. Těrlicko je tehdy zmiňováno se statky orlovského benediktínského kláštera (založeném v roce 1227) spolu s obcemi Doubrava, Chotěbuz, Vrbice, Záblatí a Žukov. Mniši tohoto kláštera tehdy přiváděli na území obce zemědělské osadníky, kteří se zabývali zejména pěstování lnu a chovu ovcí. V roce 1268 je poprvé zmiňována Jaškovská krčma, která se tak řadí k nejstarším pohostinstvím ve Slezsku. Roku 1305 je se objevuje v souvislosti s biskupskými statky první zmínka o vsi Hradiště. V roce 1429 jsou zmínky o pobytu husitských vojsk v Těrlicku, husitství zde však kořeny nezapustilo.

Těrlicko, podobně jako většina okolních obcí, často měnilo své majitele. V roce 1440 se obec stala součástí skočovského panství, jehož držitelem byla kněžna Eufemie a následně její syn Přemysl II. Těšínský z rodu Piastovců. Dalšími majiteli byli Machník Kornic z Těrlicka (od 1454), Mikuláš House z Těrlicka (od 1466) či Kryštof z Pruchné (od 1470). Na konci 16. století byla obec rozdělena na Dolní a Horní Těrlicko, které pak měly různé majitele.

V letech 16261627 vpadla do Slezska dánská vojska, a Těrlicko nezůstalo výjimkou, Dánové zde přezimovali a také do obce přitáhli mor, kterému podlehly desítky místních obyvatel. V letech 16471648 Těrlicko pro změnu čelilo nájezdům a drancování švédských vojsk - mnoho obyvatel Těrlicka tehdy uprchlo do hor. V roce 1705 byla postavena nová dřevěná školní budova v údolí Stonávky a v roce 1720 první obytná zděná budova z pálené cihly. V roce 1731 přešlo (Dolní i Horní) Těrlicko do majetku rodu Larischů, kteří jej drželi až do roku 1926 - stali se tak posledními šlechtickými majiteli obce. Roku 1850 se datuje vznik první evangelické školy v Horním Těrlicku, v roce 1863 byla obec opět rozdělena na Horní (Ober Tierlitzko) a Dolní (Nieder Tierlitzko) Těrlicko, 1907 byl založen Dělnický dům, o rok později ochotnická požární jednotka a v roce 1920 česká škola. Po první světové válce a rozpadu Rakouska-Uherska se Těrlicko stalo součástí sporného území Těšínska, o které usilovalo nově vzniklé Československo a Polsko. Na velvyslanecké konferenci ve Spa 28. července 1920 bylo Těšínsko rozděleno mezi obě země a Těrlicko připadlo do jeho československé části. V předvečer druhé světové války byla v říjnu 1938 československá část Těšínska opět anektována polským vojskem, které však po roce vystřídalo vojsko Německé - tehdy už byla druhá světová válka v plném proudu. Těrlicko bylo v letech 19391945 přičleněno přímo k Německu, jako součást kraje Oberschlesien. Obec byla osvobozena Rudou armádou 3. 5. 1945.

Vývoj Těrlicka po druhé světové válce, už opět jako součásti Československa, znamenal nejprve poválečnou obnovu včetně elektrifikace obce v roce 1949, aby nedlouho poté musela velká část Těrlicka ustoupit nově plánované přehradní nádrži Těrlicko, budované v letech 19551962. Zatopeno bylo 141 objektů, včetně veřejných budov a kostela. Současně bylo vybudováno Těrlicko nové. V roce 1953 bylo zřízeno místní zdravotní středisko, v roce 1966 byla otevřena požární zbrojnice v Hradišti, v roce 1971 kulturní dům tamtéž a v první polovině 90. let 20. století proběhla v Těrlicku rozsáhlá plynofikace.

Celé území dnešního Těrlicka spadalo v letech 18481960 pod politický okres Těšín (od r. 1927 Český Těšín), ve všech jeho postupných podobách, a od roku 1960 je součástí okresu Karviná. Od roku 2003 je obec taktéž ve správním obvodu obce s rozšířenou působností Havířova. Dosud samostatné obce Horní a Dolní Těrlicko byly spojeny v jeden celek 1. 2. 1964 a od 1. 1. 1975 byla k Těrlicku připojena také obec Hradiště. V roce 2014 byly v obci oficiálně zavedeny názvy ulic.

Název obce[editovat | editovat zdroj]

Původ názvu obce Těrlicko je pravděpodobně odvozen od slova "cierlice", což bylo nářadí, které se používalo k česání lnu. Podle jiného výkladu je obec pojmenována podle řeky Stonávky, na které obec leží - řeka byla v 15. století údajně nazývána Cierla, Cierlava. Jisté však je, název obce procházel v průběhu století značnými změnami. V zápisech se vyskytuje Cierlitzko (1229), Czerliczcho (1250), Sierliczko (1268), Tczirla (1430), Czirlaw (1440), Czerlitzko (1447), Čerličko (1473), Tierlitzko (1523), Czerlisko (1652), Czerlitzko (1679), Tierliczko (1736) či Trlíčko (1921).

Slavní rodáci[editovat | editovat zdroj]

Na přelomu 18. a 19. století sídlil v Hradišti Georg Friedrich Erdmann Klette von Klettenhof.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Jaškovská krčma (1268) na břehu přehradní nádrže Těrlicko v současné podobě
  • Památník letců Źwirka a Wigury, tzv. Žwirkovisko (Horní Těrlicko, lokalita Kostelec) – památník významných polských letců pilota Franciszka Żwirka a mechanika Stanisława Wigury, kteří zde 11. 9. 1932 havarovali a zahynuli. Původní památník byl zničen v roce 1940 nacistickým vojskem, obnovený památník z roku 1950 vytvořil sochař A. Pelikán z Olomouce.
  • Jaškovská krčma (Horní Těrlicko) - nejstarší dochovaná budova v obci (první zmínka o Jaškovické pánské krčmě pochází z roku 1268) se nacházela na historické cestě mezi Opavou a Těšínem (cesta dnes přerušena přehradou). Traduje se, že se byla útočištěm lapků a lupičů, kteří přepadávali pocestné. Poté naopak sloužila jako strážnice k ochraně pocestných a k výběru mýta. Budova vyhořela v roce 1692, hned poté byla obnovena do dnešní podoby, v interiéru je však možno vidět původní klenby. Objektu je také sklepení ze 13. století a podzemní chodba. Ve druhé polovině polovině 20. století sloužila jako součást rekreačního střediska Dolu ČSM, dnes se zde nachází restaurace a hotel.
  • Larischův zámeček (Horní Těrlicko) - skromné sídlo z počátku 19. století. Původní zámecká zahrada nebyla dochována. Dnes zámek slouží jako rekreační objekt v majetku Policie ČR a je veřejnosti nepřístupný.
  • barokní sousoší sv. Jana Nepomuckého (Horní Těrlicko) - pochází z roku 1778 a nachází se na rohu zámecké zahrady. Na podstavci zdobeném šlechtickými erby s barokním ornamentem je postava světce na oblacích s andílky.
  • Larischův letohrádek (Horní Těrlicko, lokalita Kostelec) - empírová venkovská stavba, která byla vybudována pravděpodobně v letech 1801 - 04 hrabětem Larischem ve velké ovocné zahradě. Později sloužil jako byt zahradníka. Na stavbu navazuje tzv. hladová zeď, která byla vystavěna v 1847 na ochranu zahrady. V současnosti slouží letohrádek jako soukromý byt a je veřejnosti nepřístupný.
  • Kostel sv. Vavřince (Horní Těrlicko, lokalita Kostelec) - na místě dnešního kostela stával malý kostelík Sv. Vavřince, který byl však pro neutěšený stav rozebrán a na jeho místě byl postaven v letech 18891891 dnešní kostel, který se stal po zatopení kostela v Horním Těrlicku v roce 1962 sídlem farnosti.
  • Evangelický kostel (Horní Těrlicko, lokalita Osekovice) - postaven v letech 19661967.
  • Pamětní deska na počest osvobození (Horní Těrlicko) - byla odhalena u příležitosti 30. výročí konce 2. světové války dne 9.5.1975 u kulturního domu na těrlickém náměstí.

Další turistické a společenské zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

  • Vodní nádrž Těrlicko - údolní nádrž se sypanou hrází (ve své době největší ve střední Evropě) budovaná v letech 19551962, které padla za oběť velká část původního Těrlicka. Byla vybudována jako zásobník průmyslové vody pro podniky na Karvinsku a Třinecku, současně slouží pro rekreační a sportovní vyžití.
  • Naučná stezka Těrlické mokřady (Horní Těrlicko, lokalita Zelené Město) - 2,5 km dlouhá trasa pro pěší v okolí horní záchytné nádrže Těrlické přehrady a meandrující řeky Stonávky. Oblast je cenná pro výskyt vodního ptactva, obojživelníků a flory lužních lesů. Stezka je vybavena vzdělavacími informačními panely a je přístupná celoročně.
  • Sochařský park (Hradiště, lokalita Horní Dvůr) - základem této sochařské galerie v přírodě se stal rok 2002, kdy sem byla přemístěna část skulptur ze sochařského sympozia v Ostravě na Landeku. V roce 2009 zde byl slavnostně vyhlášen Sochařský park Těrlicko-Hradiště, ve kterém postupem času přibývá řada jedinečných soch doplněných krásnými výhledy na Moravskoslezské Beskydy.
  • Babí hora (Hradiště) - nejvyšší vrchol na území obce Těrlicko a druhý nejvyšší v Těšínské pahorkatině i v okrese Karviná. Jeho nadmořská výška činí 423,2 m.
  • Havířovský zlatý kahanec (v letech 1967 - 1990 Zlatý kahanec) - mezinárodní motocyklové závody na přírodním okruhu konané v letech 19671990, a obnovené v roce 2008. Konají se na 6,1 km dlouhém Těrlickém okruhu nacházejícím se na území Těrlicka a havířovských městských částí Bludovice a Životice.
  • Fichtl Cup - závody legendárních motocyklů značky Jawa Pionýr.
  • Těrlické slunko - tradiční slavnost k uvítání léta konající se na těrlickém náměstí a v jeho okolí. Jeho součástí je hudební produkce a pouť. Koná se každoročně v červnu.
  • Tradiční kostelecká pouť - koná se u příležitosti svátku Sv. Vavřince, kterému byl vysvěcen místní kostel, poblíž kterého se pouť každoročně koná.
  • Těrlický filmový festival (dříve Těrlické filmové léto) - přehlídka českých, slovenských a polských filmů konající se od roku 1993 vždy v září v místním kině Svoboda (v kulturním domě na náměstí).

Turistické a cyklistické trasy[editovat | editovat zdroj]

  • modrá turistická značka modrá turistická trasa KČT Český Těšín - Těrlicko - Frýdek-Místek - Hukvaldy - Štramberk: na území obce prochází okolo památníku polských letců Źwirka a Wigury, dále přes Kostelec jihozápadním úbočím Babí hory a horní záchytnou hráz Těrlické přehrady do hornotěrlické lokality Zelené Město, dále pokračuje přes lokalitu Čaplovec směrem k Žermanické přehradě.
  • žlutá turistická značka žlutá turistická trasa KČT Albrechtice - Těrlicko, pod Kostelcem: trasa pod Kostelcem, nedaleko památníku letců Źwirka a Wigury tvoří alternativní odbočku přes albrechtické Červenky do železniční stanice Albrechtice u Českého Těšína.
  • cyklotrasa 56 Bukovec - Havířov - Bohumín: tato trasa vede okolo většiny zajímavých míst na těrlickém území. Nedaleko sochařského parku v hradišťském Horním Dvoře směřuje přes Babí horu (její vrchol těsně míjí) na Kostelec, dále přes Źwirkovisko do Dolního Těrlicka přes hráz Těrlické přehrady, lokalitu Pacalůvka (Havířov-Životice), okolo hostince v Zátoce a přes tzv. start-cíl Těrlického motocyklového okruhu do Horního Těrlicka, kde míjí Jaškovskou krčmu, Larischův zámeček i náměstí. Dále pokračuje směrem do Horních Bludovic a dál.
  • cyklotrasa 6090 (Greenway) Český Těšín - Dolní Domaslavice: ve směru od Koňakova směřuje jižním okrajem místní části Hradiště přes tzv. Čtyřmezí (rozhraní čtyř katastrů: Hradiště, Koňakov, Horní Žukov a Třanovice) a přes řeku Stonávku (už na území Třanovic) míří do Dolních Domaslavic.

Geografie obce[editovat | editovat zdroj]

Pohled na Babí horu (423 m) z Horního Těrlicka

Obec Těrlicko se nachází na území geomorfologického celku Podbeskydská pahorkatina, která je součástí subprovincie Vnější Západní Karpaty. Ráz krajiny je v obci udáván kopci Těšínské pahorkatiny, konkrétně geomorfologickými okrsky Hornotěrlické pahorkatiny na západě a Hornožukovské pahorkatiny na východě, mezi kterými protéká řeka Stonávka. Nejvyšším bodem obce, dobře patrným ze širokého okolí, je Babí hora (423,2 m n. m.), nacházející se ve východní části obce, v místní části Hradiště. Tento bod je druhým nejvyšším, jak v Těšínské pahorkatině, tak v okrese Karviná.

Celé území patří do úmoří Baltského moře a povodí řeky Odry, kam je veškerá voda z Těrlicka odváděna řekou Stonávkou a přidruženými potůčky, potažmo řekou Olší, do které se v Karviné Stonávka vlévá. Pouze nejvýchodnější okraj obce, při hranici se Stanislavicemi, patří do povodí řeky Chotěbuzky, která se do Stonávky vlévá až na území Albrechtic. Průměrný průtok řeky Stonávky se pohybuje okolo 1 m3.s-1, nejvyšší byl zaznamenán v době katastrofálních povodní na Moravě a ve Slezsku, konkrétně dne 9. 7. 1997, kdy řekou protékalo 101,0 m3.s-1.[3]

Území Těrlicka patří do mírně teplé oblasti MT10, průměrná roční teplota se pohybuje okolo 8 °C a průměrné roční srážky okolo 800 mm.

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Křižovatka silnic I/11, II/474 a místních komunikací v centru Těrlicka

Těrlicko má dobré silniční napojení. Obcí prochází mezinárodní silnice I/11 a krajská silnice II/474, které zde asi v délce jednoho kilometru tvoří společnou peáž. Obě tyto silnice tvoří v centru obce frekventovanou křižovatku. Výhledově se počítá s výstavbou silničního obchvatu Havířova (kapacitní přeložka silnice I/11), který severo-jižním směrem protne katastr Těrlicka, součástí bude tunel pod zastavěnou částí Horního Těrlicka. Železničním spojením Těrlicko nedisponuje (nejbližší železniční stanicí je 4,5 km severně vzdušnou čarou vzdálená Horní Suchá).

Veřejná autobusová doprava byla v obci zavedena v roce 1949, kdy Těrlicko získalo spojení s okolím (zejména s Českým Těšínem, Karvinou a Ostravou). Dosud byli obyvatelé nuceni chodit pěšky na 8 km vzdálenou železniční stanici v Šumbarku. Současně s výstavbou nedalekého Havířova od poloviny 50. let 20. století nabíralo na intenzitě spojení také s tímto městem. Páteřní linkou se stala linka (Jablunkov -) Třinec - Český Těšín - Havířov (- Ostrava), která Těrlickem projížděla v poměrně častém intervalu. Zastávka Těrlicko, střed se stala přestupním uzlem mezi spoji této linky a dalšími linkami provozovanými tehdejším národním podnikem ČSAD Ostrava.

Od roku 1993 začala do obce Těrlicko zajíždět MHD Havířov, konkrétně linky 417 (zajišťuje přímé spojení Horního Těrlicka s Havířovem včetně centra a Šumbarku, tři páry spojů v pracovní dny zajiždí až do těrlické místní části Hradiště) a 420 (zajišťuje spojení lokality Zelené Město, Horního Těrlicka a Dolního Těrlicka s Havířovem).

Vývoj počtu obyvatel[editovat | editovat zdroj]

Larischův zámeček v Horním Těrlicku
Rok 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1939 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Horní Těrlicko 1446 1444 1375 1387 1348 1472 1570 1516 1801 2890 2917
Dolní Těrlicko 454 393 437 617 634 684 710 660 453 407 489
Hradiště pod Babí horou 843 753 731 756 698 811 833 910 757 753 829 840
Těrlicko celkem 2743 2590 2543 2760 2680 2967 3113 3086 3011 3385 3714 3866 4126 4246

Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]

Sousoší sv. Jana Nepomuckého

Partnerská obec[editovat | editovat zdroj]

Polsko Chybie (Chyby)

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích k 1.1.2016. Praha. 29. dubna 2016. Dostupné online. [cit. 2016-09-03]
  2. https://vdb.czso.cz/vdbvo2/faces/cs/index.jsf?page=profil-uzemi&uzemiprofil=31288&u=__VUZEMI__43__599158#
  3. Povodí Odry - Stavy a průtoky 5.1. app.pod.cz [online].  [cit. 2016-07-31]. Dostupné online.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]