Bludovice (Havířov)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Bludovice
Kostel svaté Markéty
Kostel svaté Markéty
Lokalita
Charakter část města
Obec Havířov
Okres Karviná
Kraj Moravskoslezský kraj
Historická země Slezsko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 2 622 (2011)[1]
Katastrální území Bludovice (9,35 km²)
PSČ 736 01
Počet domů 834 (2011)[1]
Bludovice
Bludovice
Další údaje
Kód části obce 37699
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bludovice (dříve zvané Dolní Bludovice, německy Nieder Bludowitz[2]) jsou část města Havířova v okrese Karviná. Nachází se na jihovýchodě Havířova. Prochází zde silnice I/11. V roce 2009 zde bylo evidováno 841 adres.[3] V roce 2001 zde trvale žilo 2577 obyvatel.[4]

Historie[editovat | editovat zdroj]

První vzmínka o obci jako Bluda je z roku 1335 ve zprávě o diecezní  sbírce pro  Vatikán  diecéze ve Vratislavi, kterou připravil papežský nuncius Galhard z Cahors [5] . Místní katolická farnost  Svaté Margarety proto musela vzniknout před rokem 1335. V té době byla obec politicky na hranici piastovského Těšínského knížectví, které bylo léno českého království od roku 1327. Od roku 1526 v důsledku toho, že Habsburkové převzali český trůn až do roku 1918 bylo v habsburské monarchii . Katolická farnost byla znovu zmíněna v podobném seznamu, který v roce 1447 připravil arcibiskup Opole Mikołaj Wolff pod názvem Bluda [6]. V 15. století fungovala forma Blaude přizpůsobená němčině. V roce 1450 jsou zmíněny  dua Blandowicze villas takže v 15. století byla vesnice rozdělena na Dolní a Horní Bludovice[5]. Majiteli obce byli zpočátku ve středověku Bludowští erbu   Kornic. Od roku 1461 se majitelem obce stal  Jan Bludowski z z Dolních Bludovic, který  je prvním zástupcem samostatné větve rodiny Bludowskich. V roce 1528 Jan Bludowski (stejný jako v roce 1461 nebo jeho syn) obdržel od Jana z Pernštejna, těšinského regenta potvrzení rodinných výsad v Dolních Bludovicích, která brzy prodal[7] . Podle rakouského sčítání lidu v roce 1910 měl Nieder Bludowitz 2 548 obyvatel, z toho 2 377 trvale registrovaných, 2 459 (96,9%) bylo polských, 45 (1,8%) německých a 33 (1,3%) česky hovořících, 329 (12,9%) bylo katolických, 2 170 (85,2%) protestantů, 3 (0,1%) kalvinistů, 26 (1%) bylo judaismu a 20 (0,8%) bylo jiné náboženství nebo označení [8].

Bludovice je také název katastrálního území o rozloze 9,35 km2.[9] V katastrálním území Bludovice leží i Podlesí a Životice.

V Dolních Bludovicích se narodil Józef Kiedroń (1879–1932), důlní inženýr, sociální aktivista, politik, polský ministr průmyslu a obchodu. V obci také bydlel Wiesław Adam Berger polský spisovatel.

Městská hromadná doprava[editovat | editovat zdroj]

Do lokality Bludovický kopec zajíždějí autobusy MHD přímo z centra města, a to linky 402, 413 a 417. Ostatní lokality Bludovic obsluhují linky 410 a částečně také 411, které ovšem nejsou vedeny do centra Havířova.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  2. HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 898. 
  3. Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2009-10-10 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-11-14. 
  4. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí ČR 1869 - 2005 - 1. díl [online]. 2007-03-03 [cit. 2010-03-22]. S. 718, 719, záznam 7-1. Dostupné online. 
  5. Śląsk Cieszyński w średniowieczu (do 1528). Idzi Panic (redakcja). Cieszyn: Starostwo Powiatowe w Cieszynie, 2010, s. 396. ISBN 978-83-926929-3-5.. [s.l.]: [s.n.] 
  6. GRÜNHAGEN, Colmar (1828-1911) Red. Zeitschrift des Vereins für Geschichte und Alterthum Schlesiens 1893, Bd. 27. [s.l.]: Josef Max & Komp. Dostupné online. 
  7. Familia Silesiae, T. 1 - Silesian Digital Library. www.sbc.org.pl [online]. [cit. 2020-03-01]. Dostupné online. 
  8. PATRYN, Ludwig. Der Ergebnisse der Volkszählung vom 31. Dezember 1910 in Schlesien. [s.l.]: Im Verlage des schlesischen Landesausschusses Dostupné online. 
  9. Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]