Těšínská pahorkatina

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Těšínská pahorkatina
Pohled na Babí horu (423 m; vpravo) z Těrlicka
Pohled na Babí horu (423 m; vpravo) z Těrlicka

Nejvyšší bod 427 m n. m. (Šachty)
Rozloha 158 km²
Střední výška 322 m n. m.

Nadřazená jednotka Podbeskydská pahorkatina
Sousední
jednotky
Ostravská pánev, Třinecká brázda, Slezské Beskydy, Wysoczyna Kończycka, Pogórze Śląskie
Podřazené
jednotky
Hornožukovská pahorkatina, Hornotěrlická pahorkatina, Bruzovická pahorkatina

Světadíl Evropa
Stát ČeskoČesko Česko
Povodí Odra
Identifikátory
Kód geomorf. jednotky IXD-1G
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Těšínská pahorkatina je geomorfologický podcelekMoravskoslezském kraji, který se jako součást Podbeskydské pahorkatiny rozprostírá v okresech Karviná a Frýdek-Místek. Je tvořena flyšovými horninami z období mladších druhohor a starších třetihor s ojedinělými výchozy vulkanických hornin (např. těšínit). Dnešní reliéf krajiny se začal utvářet po ústupu zalednění v pleistocénu, kdy severský ledovec zasahoval svým jižním okrajem až po severní okraj Podbeskydské pahorkatiny (dodnes je zachováno několik bludných balvanů – například ve Frýdeckém lese).

Popis[editovat | editovat zdroj]

Těšínská pahorkatina se nachází zhruba v prostoru mezi městy Frýdek-Místek, Havířov a Český Těšín. Severní až severozápadní část se výrazně zvedá z Ostravské pánve, zatímco na jihu nenápadně přechází v Třineckou brázdu. Povrch je i přes poměrně nízkou nadmořskou výšku členitý, což se způsobeno hluboce zapuštěnými údolími řek Stonávka a Lučina, které touto pahorkatinou protékají.Těchto údolí bylo v 50. a 60. letech 20. století využito k výstavbě Žermanické a Těrlické přehrady, určených primárně k zadržování průmyslové vody pro blízké podniky na Ostravsku, ale také k rekreačním a protipovodňovým účelům.

Protože Těšínská pahorkatina leží v těsné blízkosti ostravsko-karvinské průmyslové oblasti, je krajina z většiny hustě osídlena a zemědělsky kultivována. Lesy se zde nacházejí zejména v roztroušené a maloplošné formě.

Okrsky Těšínské pahorkatiny[editovat | editovat zdroj]

Těšínská pahorkatina se dělí na tři geomorfologické okrsky, mezi nimiž tvoří přirozenou a zřetelnou hranici především toky řek Stonávka a Lučina.

Bruzovická pahorkatina[editovat | editovat zdroj]

Jedná se o okrsek rozkládající se mezi městy Frýdek-Místek a Havířov. Nejvyšším bodem je kopec Dobrá (385 m) nacházející se severně od stejnojmenné obce.

Hornotěrlická pahorkatina[editovat | editovat zdroj]

Hornotěrlická pahorkatina je centrální okrsek Těšínské pahorkatiny táhnoucí se v ose mezi obcemi Albrechtice, Havířov-Bludovice, Soběšovice a Horní Tošanovice. Od ostatních okrsků je oddělena výraznými údolími řek Lučina a Stonávka. Nejvyšším bodem je kopec "U lipek" (379 m) nacházející se severně od Horních Tošanovic.

Hornožukovská pahorkatina[editovat | editovat zdroj]

Hornožukovská pahorkatina je nejvyšším a nejvýraznějším okrskem Těšínské pahorkatiny rozkládající se mezi obcí Těrlicko a městem Český Těšín, a dále úzkým výběžkem (Kojkovickou částí) zasahuje podél státní hranice s Polskem až k třineckým městským částem Kojkovice a Horní Líštná, kde zvolna přechází v Čantoryjskou hornatinu, což je podcelek Slezských Beskyd. Nejvyšším bodem Hornožukovské pahorkatiny je kopec Šachty (427 m) v Českém Těšíně-Koňakově.

Výrazné kopce v Těšínské pahorkatině[editovat | editovat zdroj]

Ochrana přírody[editovat | editovat zdroj]

Přírodní rezervace[editovat | editovat zdroj]

Přírodní památky[editovat | editovat zdroj]

Dělení[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. CUZK@CUZK.CZ, CUZK [www.cuzk.cz]; e-mail:. ČÚZK: Geoportál. geoportal.cuzk.cz [online]. [cit. 2018-07-12]. Dostupné online. (česky)