Kostelec (Těrlicko)
Souřadnice: 49°45′28″ s. š., 18°31′29″ v. d.
| Kostelec | |
|---|---|
 Kostel svatého Vavřince se sochami apoštolů na hřbitovní bráně | |
| Lokalita | |
| Obec | Těrlicko |
| Okres | Karviná |
| Kraj | Moravskoslezský kraj |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°45′28″ s. š., 18°31′29″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 191 (2021)[1] |
| Katastrální území | Horní Těrlicko |
  Kostelec | |
| Další údaje | |
| Kód ZSJ | 166588 |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kostelec je základní sídelní jednotka obce Těrlicko v okrese Karviná. Leží na katastrálním území Horní Těrlicko,[2] východně od vodní nádrže Těrlicko, jižně od Dolního Těrlicka a západně od Stanislavic.
Kostelec se s rozlohou 1,63 km²[3] nachází v průměrné nadmořské výšce 350 metrů, stojí zde les Kostelec a protéká tudy říčka Bučina. Jižně vede silnice I. třídy č. 11, prochází prochází tudy modře značená turistická trasa od přehrady do Stanislavic a cyklotrasa č. 6100 z Koňákova k přehradě.[4]
V roce 1991 zde žilo 108 lidí, o deset let později 134.[3]
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]- Larischův letohrádek (čp. 142) leží jižně od Kostelce u silnice I/11. Nechal jej postavit hrabě Larisch v letech 1801–1804, budova představuje ukázku empírové venkovské architektury. Jednoposchoďová válcovitá stavba tvoří jádro, na které navazují dvě křídla o jednom pokoj, vzadu se pak nachází schodiště do věže, kde bydlel zahradník, jenž opečovával velký ovocný sad. Ten byl v roce 1847 ohrazen zdí z lomeného kamene, kterou nechal hrabě Larisch postavit, aby dal lidem práci a oni si během hladomoru mohli vydělat nějaké peníze. Proto se jí říkalo hladová zeď. Původně dosahovala výšky dvou metrů, avšak chátrala a dochovalo se z ní pouze několik metrů. Objekt je v soukromém vlastnictví a není přístupný veřejnosti.[5]
- Na hřbitově, který stojí u silnice I/11, se nachází hřbitovní brána, na jejichž sloupcích stojí sochy apoštolů sv. Matěje a sv. Pavla. Obě byly prohlášen kulturními památkami. Pískovcové metrové sochy pochází z 2. poloviny 19. století.[6] Uvnitř hřbitova se tyčí kostel svatého Vavřince.
- Z kostela svatého Vavřince pochází takzvaná Madona z Těrlicka. Při restaurování obrazu byla objevena pozdně gotická desková malba z doby kolem roku 1500, jejíž autor pochází pravděpodobně z okruhu vratislavského umělce Jakoba Beinharta. Během restaurace nakonec vznikla dvě díla: dozdně gotická desková malba a kopie votivního obrazu v podobě z 19. století, na niž jsou umístěny originální aplikace. Tato druhá verze byla umístěna zpět v kostele svatého Vavřince.[7]
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
- ↑ Základní sídelní jednotka (ZSJ) [online]. Český úřad zeměměřický a katastrální [cit. 2014-01-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-01-04.
- ↑ a b Základní sídelní jednotky Kostelec [online]. Regionální informační servis, 2013-01-01 [cit. 2014-01-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-01-04.
- ↑ Kostelec, Těrlicko [online]. Mapy.cz, 2011 [cit. 2014-01-04]. Dostupné online.
- ↑ Larischův letohrádek [online]. Obec Těrlicko, 2008-03-14 [cit. 2014-01-04]. Dostupné online.
- ↑ Kostel sv. Vavřince [online]. Obec Těrlicko, 2008-03-14 [cit. 2014-01-04]. Dostupné online.
- ↑ BATKOVÁ, Petra. Objev pozdně gotické deskové malby Madony z Těrlicka [online]. Národní památkový ústav, 2019-10-03 [cit. 2021-01-06]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Encyklopedické heslo Kostelec v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
