Řepiště

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Řepiště
Kostel sv. Michaela Archanděla
Kostel sv. Michaela Archanděla
Znak obce ŘepištěVlajka obce Řepiště
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
LAU 2 (obec)CZ0802 568830
Pověřená obecFrýdek-Místek
Obec s rozšířenou působnostíFrýdek-Místek
(správní obvod)
Okres (LAU 1)Frýdek-Místek (CZ0802)
Kraj (NUTS 3)Moravskoslezský (CZ080)
Historická zeměSlezsko + Morava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel1 891 (2022)[1]
Rozloha8 km²
Katastrální územíŘepiště
Nadmořská výška305 m n. m.
PSČ739 32
Počet domů604 (2021)[2]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ2
Kontakt
Adresa obecního úřaduMírová 178
Řepiště
739 32 Vratimov 1
obec@repiste.eu
StarostaRostislav Kožušník
Oficiální web: repiste.eu
Řepiště
Řepiště
Další údaje
Kód obce568830
Kód části obce145190
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Řepiště (německy Repischt) leží v okrese Frýdek-MístekMoravskoslezském kraji. Žije zde přibližně 1 900[1] obyvatel.

Obec se rozkládá po obou stranách historické zemské hranice Moravy a Slezska, avšak celá zástavba obce, jakož i většina jejího katastrální území, leží ve Slezsku, pouze menší západní část moderního katastru obce leží na Moravě (například téměř celá halda na severozápadě katastru).[3]

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1450, kdy těšínský kníže Bolek II. odkazuje své manželce Anně vlastnictví na území Těšínského knížectví, mimo jiné i panství Frýdecké s obcí Borutov (dnes Řepiště). Obec mívala zcela zemědělský charakter, k čemuž patřívaly i rybníky. Jeden z okolních rybníků se jmenoval Konopník a podle dochovaných zápisů se tady skutečně máčelo konopí. Školní vyučování začíná v Řepištích v letech 1829 až 1830 v dřevěné chalupě zvané Obecnina, ale už o šest let později se staví dřevěná škola, která stála v místech dnešní školy. Známý objekt mechanické cihelny pochází z roku 1930. Majitelem byl František Metz z Ostravy. Kromě cihel se zde vyráběly také drenážní trubky a květináče. Ruční výroba cihly se však provozovala již od roku 1911, a to na pozemku velkostatku. S provozem nové cihelny je také spojená elektrifikace obce.[4]

Dlouhou historií má místní dřevěný kostel sv. Michala Archanděla. Datum jeho založení se různí, národopisec Joža Vochala uvádí rok 1484, zatímco profesor Adamus rok 1485. Původní kostel byl farní. Od roku 1652 patřil protestantům, kterým byl v roce 1654 odňat a připojen k Šenovu. Ještě roku 1688 byl zasvěcen sv. Mikuláši. Kromě zmíněného kostela jsou v obci tři kaple a pět udržovaných křížů.

Dne 25. září 1869 se zde narodil Ferdinand Stibor, spoluzakladatel a biskup Církve československé husitské.

Narodil se tu a působil František Pavlok (1865–1928), zemědělec a politik, na počátku 20. století poslanec Říšské rady a starosta obce.[5][6] Jeho synem byl spisovatel Bohumil Pavlok (1922–2002), rovněž zdejší rodák.[7]

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Obec leží na silnici II/477, mezi městy Frýdek-Místek a Vratimov. V obci se nachází pět zastávek autobusové dopravy, přičemž z té hlavní (Řepiště, U Kříže), odjíždí 7 autobusových linek - mmj. také linka 81 MHD Ostrava, či linky 301 a 311 MHD Frýdek-Místek. Spoje odtud však odjíždí také do Havířova. Na území obce taktéž vede železniční trať 323 Ostrava-Valašské Meziříčí, obyvatelům obce na této trati slouží také nádraží, avšak pod jménem sousedního města Paskov.

Okolo řeky Ostravice, je na území obce vybudována cyklostezka, která navazuje na další regionální cyklotrasy v okolí. Obcí taktéž prochází zelená turistická značka.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Galerie[editovat | editovat zdroj]


Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
  2. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  3. http://www.mapy.cz/#x=18.320119&y=49.744472&z=13&l=5&c=h
  4. Kroniky a kronikáři našeho regionu: Řepiště. Frýdecko-místecký a třinecký deník. 2009-08-02. Dostupné online [cit. 2022-09-26]. 
  5. Syn poslance říšské rady žije v Řepištích [online]. cestovani.idnes.cz [cit. 2014-02-10]. Dostupné online. 
  6. Bývalý poslanec František Pavlok zemřel. Národní politika. Listopad 1928, roč. 46, čís. 307, s. 5. Dostupné online. 
  7. Bohumil Pavlok [online]. okpb.cz [cit. 2014-02-10]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]