Pohvizdov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Možná hledáte: Pogwizdów (Paszowice).
Pohvizdov
Pogwizdów
Hasičská zbrojnice v centru Pohvizdova
Hasičská zbrojnice v centru Pohvizdova
Pohvizdov – znak
znak
Poloha
Souřadnice
StátPolskoPolsko Polsko
VojvodstvíSlezské
OkresTěšín
GminaHažlach
Pohvizdov
Pohvizdov
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha4,72 km²
Počet obyvatel3 695 (2011)
Hustota zalidnění782,8 obyv./km²
Etnické složeníPoláci, Slezané
Náboženské složenířímští katolíci, luteráni
Správa
Statusstarostenství
StarostaAleksander Matysiak
Telefonní předvolba33
PSČ43-418
Označení vozidelSCI
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pohvizdov[1][2][3][4] (polsky Pogwizdów, německy Pogwisdau) je vesnice v jižním Polsku ve Slezském vojvodství v okrese Těšín v gmině Hažlach. Leží na území Těšínského Slezska na řece Olši přímo u českých hranic – na západě sousedí s Loukami, městskou částí Karviné. Podle sčítání lidu v roce 2011 zde žilo 3 695 obyvatel, rozloha obce činí 4,72 km².

První zmínka o Pohvizdově pochází z roku 1447. V 18. století tehdejší majitelé Spensové z Boodenu prodali vesnici Těšínské komoře. Po rozdělení Těšínska v roce 1920 byl Pohvizdov rozhodnutím Konference velvyslanců připojen k Polsku. Místní památkou je klasicistní katolický kostel sv. Jana Nepomuckého z roku 1817.

V 80. letech 20. století vzniklo v severní části Pohvizdova panelové sídliště pro zaměstnance černouhelného dolu Morcinek v Kačicích a továrny na barvy a laky Polifarb v Těšíně-Marklovicích. V roce 2010 sídliště obývaly 1 362 osoby, tedy 38,4 % obyvatelstva celé obce.

V současnosti plní Pohvizdov roli severního předměstí Polského Těšína. Počet obyvatel stoupá následkem suburbanizace. Dojíždějí sem linky č. 30 a 32 těšínské MHD. V 80. a 90. letech se dokonce uvažovalo o připojení obce k městu.

Probíhá tudy železniční trať Těšín–Žibřidovice, železniční zastávka se nachází mezi starým centrem vesnice a sídlištěm.


Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. HOSÁK, Ladislav. Historický místopis Země moravskoslezské. Praha: Academia, 1938, reprint 2004. ISBN 80-200-1225-7. S. 891. 
  2. Ottův slovník naučný, 19. P-Pohoř, s. 1045
  3. Podrobná mapa Moravy a Slezska, Praha: V. Neubert a synové, 1922
  4. DAVÍDEK, Václav. O názvech a jménech Těšínska. Opava: Slezský studijní ústav, 1949. S. 43. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • ŻERAŃSKI, Marcin. Śląsk Cieszyński. Od Bielska-Białej do Ostrawy. Těšín: Pracownia na Pastwiskach, 2009. ISBN 978-83-933109-3-7. (polsky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]