Velké Kunčice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Velké Kunčice
Kończyce Wielkie
Kostel ve Velkých Kunčicích
Kostel ve Velkých Kunčicích
Poloha
Souřadnice
StátPolskoPolsko Polsko
vojvodstvíSlezské
okresTěšín
Velké Kunčice
Velké Kunčice
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha14,45 km²
Počet obyvatel1 862 (2020)
Hustota zalidnění128,9 obyv./km²
Etnické složeníPoláci, Slezané
Náboženské složenířímští katolíci, luteráni
Správa
Statusstarostenství
StarostaPatrycja Kajzar
Telefonní předvolba33
PSČ43-419 (Hażlach)
Označení vozidelSCI
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Velké Kunčice[1][2][3][4] (polsky Kończyce Wielkie, německy Gross Kuntschitz) je vesnice v jižním Polsku ve Slezském vojvodství v okrese Těšín v gmině Hažlach. Leží na Těšínsku na soutoku Petrůvky a Schodnice zhruba 5 kilometrů od českých hranic. Okrajem obce vedou vojvodské silnice č. 937 (TěšínJastrzębie-Zdrój) a č. 938 (Těšín – Slezské Pavlovice). V roce 2020 měla 1 862 obyvatel.[5]

Historie[editovat | editovat zdroj]

V letech 2004 a 2005 byly ve Velkých Kunčicích nalezeny přibližně 800 tisíc let staré stopy Homo erectus, vůbec nejranější na území dnešního Polska.[6]

První zmínku o obci nalezneme v soupisu desátků vratislavského biskupa Jindřicha I. z Vrbna z roku 1305 pod názvem Cunczindorf Pasconis. Do 15. století byla majetkem těšínských knížat, později mnohokrát měnila majitele: patřili mezi ně Mniszkové z Kunčic, Kornicové, Bludovští, Wilczkové a Larischové. Po rozdělení Těšínska v roce 1920 připadla Polsku.

Narodil se zde katolický kněz a polský národní buditel Ignacy Świeży (1839–1902).

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Kostel svatého Michaela archanděla z roku 1777 – největší dřevěný kostel Těšínska; na hřbitově u kostela je pohřbena Gabriela von Thun und Hohenstein († 1957), poslední majitelka kunčického panství a známá filantropka;
  • Zámek – současnou novobarokně-klasicistní podobu po vzoru francouzských rezidencí získal během přestavby po roce 1893; v období socialismu v něm sídlil dětský domov, poté byl dlouhá léta neudržován; v roce 2019 založili noví vlastníci Marcin a Ewa Lipští v zámeckém parku vinici Château Kończyce Wielkie; součástí areálu je barokní kaple Boží Prozřetelnosti z roku 1776;
  • Památné duby Mieszko (zhruba 500 let starý, s obvodem přes 8,5 m) a Przemko (zhruba 350 let starý, s obvodem 5,5 m)
  • Statek Karłowiec, nyní agroturistická farma, s dochovanou budovou kravína z 19. století

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. HOSÁK, Ladislav. Historický místopis Země moravskoslezské. Praha: Academia, 1938, reprint 2004. ISBN 80-200-1225-7. S. 921. 
  2. Ottův slovník naučný, 15. Krajčij-Ligustrum, s. 366
  3. Podrobná mapa Moravy a Slezska, Praha: V. Neubert a synové, 1922
  4. DAVÍDEK, Václav. O názvech a jménech Těšínska. Opava: Slezský studijní ústav, 1949. S. 34. 
  5. Velké Kunčice na stránkách samorzad.gov.pl
  6. Gazeta Codzienna: Nejstarší stopy člověka na území Polska objeveny v Kunčicích, 21.10.2010[nedostupný zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • LONDZIN, Józef. Kościoły drewniane na Śląsku Cieszyńskim. Cieszyn: Dziedzictwo błog. Jana Sarkandera, 1932. 
  • ŻERAŃSKI, Marcin. Śląsk Cieszyński. Od Bielska-Białej do Ostrawy. Cieszyn: Pracownia na Pastwiskach, 2013. 312 s. Kapitola 978-83-936322-4-4, s. 98–99. (polsky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]