Ustroň

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Ustroň
Ustroń
Pohled z Rovnice
Pohled z Rovnice
Ustroň – znak
znak
Ustroň – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice
Stát Polsko Polsko
vojvodství Slezské
okres okres Těšín
Ustroň
Red pog.svg
Ustroň
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 59,03 km²
Počet obyvatel 16 005 (2014)
Hustota zalidnění 271,06 obyv./km²
Etnické složení Poláci, Slezané
Náboženské složení luteráni, římští katolíci, ostatní
Správa
Status město
Starosta Ireneusz Adam Szarzec
Oficiální web www.ustron.pl
Adresa obecního úřadu

Rynek 1

43-450 Ustroń
Telefonní předvolba 33
PSČ 43-450
Označení vozidel SCI
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ustroň (též Ústrání, polsky Ustroń) je lázeňské město v jižním Polsku ve Slezském vojvodství v okrese Těšín. Leží na území Těšínského Slezska v údolí řeky Visly mezi vrcholy Slezských Beskyd, Velkou Čantoryjí a Rovnicí. V červnu 2014 zde žilo 16 005 obyvatel.

První zmínka o obci (item in Ustrona) pochází z listiny vratislavského biskupství sepsané na rozhraní 13. a 14. století (před rokem 1305). Jednalo se o tzv. Dolní Ustroň kolem dnešní vlakové stanice Ustroń, Horní Ustroň neboli okolí dnešního centra byla založena v 16. století, zatímco roku 1607 byli zaznamenáni první osadníci na Polance (Polana je v současnosti jižní městská část). Tyto osady byly spojeny v roce 1839. Městská práva získala Ustroň 28. prosince 1956. Součástí města jsou i dříve samostatné obce Hermanice, Lipovec a Nerodím ležící na sever od vlastní Ustroně.

Starší dějiny města jsou spjaty s hutnictvím. Ve druhé polovině 18. století byla zde nalezena ložiska rud a v roce 1772 založila Těšínská komora v Ustroni první huť na Těšínsku. Její význam klesl po vzniku Třineckých železáren a poslední vysoká pec byla vyhašena v roce 1897. Do roku 2008 však fungovala ještě kovárna, která vyráběla mj. kovové součástky pro automobilové závody v Bílsku-Bělé. Ustroňské muzeum je umístěné do historické hutnické budovy a obsahuje i hutnickou a kovárenskou expozici.

Moderní Ustroň je známa především jako turistická lokalita a lázně. Formální lázeňský status byl obci udělen Slezským zemským sněmem v Opavě v roce 1882. Mezi lety 19671990 vznikl ve čtvrti Zawodzie (Závodí, pravobřežní část města na svazích Rovnice) komplex šestnácti lázeňských budov přezdívaných kvůli svému charakteristickému trojúhelníkovitému tvaru pyramidy. Ve čtvrti Jaszowiec se nachází i lyžařské středisko. Za zdravím a odpočinkem míří do Ustroně především obyvatelé průmyslových oblastí Slezského vojvodství, k nejznámějším patřil komunistický vůdce Edward Gierek, který na chatě v Ustroni strávil svá poslední léta.

44 % území města zaujímají horské lesy. Ze západu se nad Ustroní tyčí Velká Čantoryje (995 m n.m.) spojená se čtvrtí Polana sedačkovou lanovou dráhou, z východu pak Rovnice, kde se nachází jeden z lépe dochovaných lesních kostelů z dob protireformace.

Městem probíhá státní silnice č. 81 KatoviceVisla a stejnosměrná železniční trať se třemi stanicemi: Ustroń (Ustroň), Ustroń-Zdrój (Lázně Ustroň), Ustroń-Polana (Ustroň-Polana).

V Ustroni se narodil botanik a cestovatel Theodor Kotschy (1813-1866).

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • PANIC, Idzi. Wybór źródeł do dziejów Ustronia. Ustroň, Těšín : Polskie Towarzystwo Historyczne, 1996. (polsky)  
  • ŻERAŃSKI, Marcin. Śląsk Cieszyński. Od Bielska-Białej do Ostrawy. Těšín : Pracownia na Pastwiskach, 2009. ISBN 9788393310937. (polsky)  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]