Sedliště (okres Frýdek-Místek)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Sedliště
Kostel Všech svatých
Kostel Všech svatých
Znak obce SedlištěVlajka obce Sedliště
znakvlajka
Lokalita
Status obec
LAU (obec) CZ0802 598674
Kraj (NUTS 3) Moravskoslezský (CZ080)
Okres (LAU 1) Frýdek-Místek (CZ0802)
Obec s rozšířenou působností a pověřená obec Frýdek-Místek
Historická země Slezsko
Katastrální území Sedliště ve Slezsku
Katastrální výměra 9,91 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 1 665 (2019)[1]
Nadmořská výška 330 m n. m.
PSČ 739 36
Zákl. sídelní jednotky 4
Katastrální území 1
Adresa obecního úřadu Sedliště 271
739 36 Sedliště
Starosta Ing. Jaromír Krejčok
Oficiální web: www.obecsedliste.cz
E-mail: obec@obecsedliste.cz
Sedliště
Sedliště
Geodata (OSM): OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Sedliště (německy Sedlischt) se nachází 4 km severně od města Frýdek-MístekMoravskoslezském kraji. Žije zde přibližně 1 700[1] obyvatel.

Sedliště jsou součástí regionu Slezská brána. Obec leží v Podbeskydské pahorkatině, konkrétně k její části označované jako Těšínská pahorkatina. Katastrem obce protéká potok Ostravická Datyňka. V obci se nachází pošta, základní a mateřská škola, ordinace praktického lékaře, dřevěný kostel Všech svatých, restaurace Lašská jizba, obecní knihovna a Lašské muzeum. Znakem obce je zlaté sedlo se třmenem v modrém štítě. [2]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Počátky vzniku obce nejsou písemně zaznamenány, avšak je známo, že její zakladatelé přišli do oblasti někdy ve 13. století až z dalekých Lužic. Jednalo se o příslušníky lužického šlechtického rodu Barutů, kteří s sebou přivedli i své krajany. První písemná zmínka o Sedlištích je z roku 1305, kdy je název obce uveden v seznamu desátků vratislavského biskupství. Až v písemnosti z roku 1580 nacházíme podrobnější informace o obci. V té době měly Sedliště 27 obyvatel, což v tehdejších poměrech frýdeckého panství znamenalo velkou obec. Sedliště měly i vlastní mlýn a rybník, v roce 1636 dokonce soustavu 7 panských rybníků pro chov ryb a stál zde i panský dvůr.

Obec se dále rozrůstala a o pár let později, a sice v roce 1624, došlo k postavení dřevěného kostela namísto dřevěné kaple. Ten byl o čtrnáct let později na popud majitele panství Jiřího z Oppersdorfu přestavěn do podoby, která se velmi blíží té dnešní. Historikové si však datem výstavby nového kostela nejsou úplně jistí. Jelikož stavba kostela byla velmi náročná a neobešla by se bez finanční podpory majitele panství, domnívají se, že v roce 1624 byla pouze opravena původní kaplička a až v roce 1638 byl vystaven kostel Všech svatých.

Poslední úprava vnější podoby kostela proběhla v roce 1862, kdy původní věž byla nahrazena zadní pavlačí a novou věží s dvouramenným cyrilometodějským křížem. Kostel Všech svatých, kterému vévodí kvadratická věž s bání, je největší chlouba obce. Obklopuje ho historický hřbitov s mnoha pozoruhodnými litinovými kříži.

Na konci 18. století byly Sedliště již druhou největší obcí frýdeckého panství, v polovině 19. století měla obec přes 780 obyvatel a bylo zde 15 selských gruntů. Sedliště velmi ovlivnilo české národní hnutí a traduje se, že první knihovna zde byla založena již v roce 1865. V této době zde také působil Joža Vochala, slezský národopisný pracovník a lidový spisovatel, díky němuž vzniklo národopisné sdružení Sedlišťané. Toto sdružení se zabývalo obnovou lašských tradic, jako jsou kroje, lašské zvyklosti, písně a tradice.

Přelom 19. a 20. století byl ve znamení spolčování, a také v Sedlištích vzniklo několik spolků. Dva z nich jsou v obci stále aktiviní – Sbor dobrovolných hasičů, založený v roce 1891, a Hornicko-hutnický spolek Rozkvět, jež byl založený v roce 1901. V tomto období obec procházela velkými změnami – došlo k přestavbě dřevěných domů na zděné a lidé opouštějí práci v zemědělství a hledají si zaměstnání v rozvíjejících se průmyslových podnicích. Mezi první zděné budovy se řadí stará škola, ve které dnes sídlí obecní knihovna, pošta a Lašské muzeum. Ve 20. letech 20. století byla v Sedlištích zřízena pošta, zavedena autobusová doprava a v roce 1931 elektřina.[3]

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Jan Polach (1852 – 1928)[editovat | editovat zdroj]

Jan Polach pocházel z malorolnického gruntu v Sedlištích. Byl horlivým čtenářem českých knih a také vlastnil velkou knihovnu, jako jeden z prvních ve vsi odebíral české noviny a časopisy. Byl velmi vzdělaný, zapálený pro věc a měl organizační schopnosti, proto byl dvakrát zvolen do funkce starosty obce (18951901 a 19051914). Jakožto vlastenec podporoval český jazyk a úřední obsílky psané německy vracel s tím, že je starostou české obce.

Polach byl také zakladatelem prvních spolků v obci. V roce 1891 spoluzakládal Rolnicko-občanskou besedu, jíž byl dlouhodobě starostou, dále se přičinil na založení nového hřbitova v roce 1905 a v roce 1909 byl jedním ze spoluzakladatelů místního spořitelního spolku Kampelička.

Jeho největším počinem bylo založení Dobrovolného hasičského sboru v roce 1891, který také 20 let vedl. Mimo to jako první člen Sedlišť zastával funkce i v krajských a tehdejších zemských úřadech. Byl starostou Okresního českého starostenského sboru pro frýdecký okres, zasedal v dozorčí radě Občanské záložny ve Frýdku a také byl členem Ústřední hospodářské společnosti pro Těšínské Slezsko.

Jeho dalším přínosem pro obec bylo psaní obecní kroniky od 20. let 20. století, a také propagování ovocnářství v okrese formou přednášek. Polach patřil mezi první zemědělce v obci, kteří vlastnili zemědělské stroje a používali umělá hnojiva.

Polachovým největším přáním bylo vymanění Čechů z rakouské poroby, což se mu splnilo vytvořením samostatného Československého státu v roce 1918. Za mimořádný přínos pro obec mu bylo dne 20. 3. 2006 in memoriam uděleno čestné občanství.[4]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2019. Praha. 30. dubna 2019. ISBN 978-80-250-2914-5. Dostupné online. [cit. 2019-05-04]
  2. BARTOŇ, Josef. Čtení o Sedlištích. První. vyd. Sedliště: Obecní úřad Sedliště, 2005. 
  3. ADAMEC, Tomáš. Region Slezská brána. Šenov: Region Slezská brána, 2011. ISBN 978-80-903902-4-9. 
  4. CICHOŇ, Václav. Sedliště – Sbor dobrovolných hasičů, 115. výročí založení. [s.l.]: SDH Sedliště, 2006. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]